UNICORNZakladatel a předseda představenstva české firmy Unicorn a.s. Ing. Vladimír Kovář uvažuje o své firmě jako o velké fabrice. Zakázky, které firma získává, jsou skutečně velké, závislá je na ní například značná část evropského energetického sektoru. Zisky firmy kontinuálně rostou a v roce 2016 činily 2,7 miliard korun. Aktuálně tak softwarový gigant, který časopis Forbes před časem zařadil na 26. místo v žebříčku českých rodinných firem, zaměstnává více než 1 700 lidí a rozšiřuje své pobočky. Naposledy například na Slovensku a na Ukrajině.


Jak byste Unicorn představil někomu, kdo zná vaši firmu třeba jen podle názvu?

Unicorn je fabrika. Sice se to nezdá, ale je to tak, protože my vyrábíme software. Našimi zákazníky jsou velké firmy, což souvisí s tím, jakým způsobem software děláme. Kdybych to přirovnal k jinému oboru, například ke stavebnictví, tak by to znamenalo, že neumíme stavět rodinné domky, nicméně velmi dobře zvládneme postavit elektrárnu nebo velkou továrnu.

Pro jaké firmy pracujete?

Profilovali jsme se do různých odvětví. Historicky jsme začali s bankami a pojišťovnami, pak se také zaměřujeme na tzv. utilities. To jsou společnosti, které vyrábějí elektřinu nebo pracují s plynem nebo vodou. Třetí sférou jsou velké podniky, jako je například ŠKODA AUTO a.s., pro kterou pracujeme už řadu let. Jednou z takových velkých „firem“ by mohl být i stát. Tam se nám ale dlouhodobě nedaří, protože tam zřejmě fungují jiná kritéria než v byznysu. Zatímco v soukromé sféře vyhrajeme každé třetí výběrové řízení, u státu v každém, o které se ucházíme, prohrajeme. V nadsázce někdy říkám, že v naší zemi se nebude krást, až Unicorn bude mít státní zakázku.

Máme takovou strategii, že s každým zákazníkem chceme mít aktivní saldo. Tedy, že například ŠKODA AUTO a.s. od nás odebere více softwaru než my od ní aut. ČEPS, a.s., nám dodá méně energie než my jí softwarových řešení. Nefunguje to jen u státu, stále platíme více peněz na daních, než kolik nám dá stát vydělat.

Od státu tedy nemáte vůbec žádnou zakázku?

Děláme software například pro Českou správu sociálního zabezpečení. Celkově jde ale o zanedbatelné procento.

Pracujete spíše pro domácí nebo pro zahraniční klienty?

O něco převažují zahraniční klienti.

Loni jste avizovali expanzi do Afriky a Ameriky. Jak jste daleko?

Vstup do Afriky se nám zatím nepodařil. V Americe pracujeme, ale jde o malé zakázky. Například poskytujeme řešení pro internetové obchody. Jinak pracujeme asi pro 20–30 zemí.

Jde většinou o velké zakázky?

Vlastností Unicornu a.s. není to, že bychom vyvíjeli produkt, který opakovaně prodáváme, ale jsme schopni řešit nuance. Kdybych to opět přirovnal ke stavebnictví, tak nejsme firma na okresní úrovni, která postaví cokoliv každému, ale spíše bych nás přirovnal k takovému Metrostavu a.s. Ten staví například tunely na Islandu a podobné zajímavé věci.

My pracujeme například na softwaru pro energetické přenosové soustavy. Málo se to ví, ale 70 % elektrické energie v Evropě se z elektráren ke spotřebitelům dostává pomocí našeho softwaru. Například Velká Británie je s kontinentem spojena šesti kabely a všechny řídí náš software. Kompletní přenosové řešení jsme navrhli pro Švýcarsko, dále tam patří Benelux, celá Skandinávie, Balkán a řada dalších zemí.

Před časem jste prý navrhli podobnou síť jako je Facebook, a pokud byste s ní přišli včas, předběhli byste Marka Zuckerbergera.

Ano, šlo o Plus4U, která funguje, a máme tam 130 tisíc lidí. Dnes funguje jako virtuální mobilní operátor. Skutečně jsem měl všechny technologie ještě před Facebookem, ale nikdy mne nenapadlo, že by tolik lidí zcela bezelstně a rádo poskytovalo o sobě tolik informací. Hodně jsem se zaměřoval na to, jak nastavit přístupová práva apod. Nikdy jsem na to nešel přímo přes člověka. Je to tím, že přemýšlím hodně korporátně. Tedy řeším, kdo smí vědět jakou informaci, kdo ji potřebuje, kdo nikoliv.

Dnes je to tak, že vedle Googlu a Microsoftu je Facebook jednou z identit, které důvěřujeme. To znamená, že se přes něj můžete přihlásit do našich systémů. Přihlášeného člověka nebo věc, protože to funguje i pro internet věcí, dokážeme prostřednictvím tohoto kanálu identifikovat.

Jak se vám v době, kdy je obrovská poptávka po technicky vzdělaných lidech, daří shánět vývojáře?

Moje personální politika je jasná. Už v roce 1994 jsem se rozhodl, že si zaměstnance budeme vychovávat. Od té doby mou firmou prošlo 25 tisíc vysokoškolsky vzdělaných lidí. 12 tisíc z nich pro mne pracovalo déle než rok. To vypadá jako obrovská fluktuace, ale ve skutečnosti to tak není. Přes 500 lidí u nás pracuje přes 10 let. Jde o to, že není rozumné, aby lidé pracovali na úrovni základního vývojáře déle než tři roky. Málokdo se s tím spokojí, většina chce postoupit. Jenže někdy prostě nemáme pro takového člověka pozici.

Pracujeme jinak než konkurence. Zaměstnáme i lidi s nižší kvalifikací než konkurence, nicméně dokážeme je uplatnit tak, aby byli výkonnější než u našich konkurentů. Jde o organizaci práce a její objemy. Pokud jsou naši lidé výkonnější o 10 % než jinde, je to v tom množství opravdu významný rozdíl.

Znamená to, že vaši lidé pracují projektově?

Máme vnitřní burzu práce. Každý má tzv. typovou roli, tedy jednu až tři oblasti, ve kterých by mohl pracovat. Čili na té burze se objeví ve chvíli, kdy mu doběhne předchozí projekt. Když takového člověka potřebujeme, dáme poptávku na burzu a on pokračuje v další roli.

Připravila Pavla Čechová

Reklamní blok

image
Reklama

PC Help
Více informací zde







image
Reklama

Mezinárodní veletrh drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy.
Více informací zde

image
Reklama

28. Mezinárodní stavební veletrh
Více informací zde








image
Reklama

Mezinárodní strojírenský veletrh je nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě.
Více informací zde