Praha 15. června – K rychlejšímu rozvoji Průmyslu 4.0 by podle ředitelů strojírenských společností přispělo především snížení administrativní zátěže, zpřístupnění a zefektivnění systému dotací, větší podpora výzkumu a vývoje a zlepšení infrastruktury. Výzkum a vývoj musí reflektovat skutečnou průmyslovou praxi, nutné je propojení kroků vlády, potřeb průmyslu a výsledků vědecko-technického výzkumu. Špatná kvalita infrastruktury zvyšuje firmám náklady. Je třeba vytvořit koncepci reflektující potřeby průmyslu. Vyplývá to ze Studie českého průmyslu H1/2017 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností APLIS.CZ.


Za nejvýznamnější formu podpory Průmyslu 4.0 od české vlády považují ředitelé a zástupci strojírenských společností především zjednodušení relevantní administrativy. Shodli se na tom téměř jednomyslně v aktuální Studii českého průmyslu a na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje faktor, který by maximálním způsobem podpořil zavádění Průmyslu 4.0, mu přiřadili známku 8,5. Dalšími účinnými způsoby podpory by dále byla standardizace a zjednodušení legislativy, podpora takového výzkumu a vývoje, který by reflektoval skutečnou tuzemskou průmyslovou praxi (obojí 8,1 bodu z 10), zlepšení infrastruktury a efektivnější a cílenější využití fondů a finančních prostředků (7,9 bodu z 10). Firmy naopak nevidí prioritu v ochraně soukromí a duševního vlastnictví (5,8 bodu z 10). Čtvrtá průmyslová revoluce je jedinečnou příležitostí k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky v globálním prostředí. Ze strany státu se proto snažíme podporovat zejména realizaci inovativních nápadů firem a jednotlivců. A využít pro to stávající nabídku nástrojů podpory, která bude specificky uzpůsobena pro potřeby Průmyslu 4.0.,“ popisuje aktuální kroky vlády Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu ČR.

„Důležité kroky na podporu Průmyslu 4.0 bych shrnul do třech strategických iniciativ. Zaprvé – budování komunikační infrastruktury vhodné pro výměny dat v rámci Průmyslu 4.0. Zadruhé – budování důvěryhodných a sdílených uložišť dat (tzv. blockchain) pro všechny. A zatřetí – intenzivní osvěta a propagace,“
shrnuje nejdůležitější požadavky Petar P. Stanchev, ředitel společnosti APLIS CZ, a. s. „Na vládní úrovni musí být vytvořena konzistentní strategie podpory průmyslu s neodmyslitelným přesahem do strategie reformy technického školství a podpory vědy. Do jejího rámce bude pak logicky začleněn i internet věcí, tj. propojení technických zařízení prostřednictvím internetu, s tím spojená finanční i technická podpora rozvoje rychlých datových sítí spolu s opatřeními k zajištění bezpečnosti dat, což bude perspektivně naprosto klíčový problém,“ rozvádí otázku vládní podpory Průmyslu 4.0 Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.


„Se zaváděním Průmyslu 4.0 vyvstává řada otázek a kolizí. Proč má stát podporovat robotizaci, když profitovat z toho bude jen několik velkých subjektů? Z dnešního pohledu se zdá, že všichni mají hradit náklady, zatímco výnosy bude inkasovat jen malá skupina podnikatelských subjektů. Lze najít řešení, aby se tento stav narovnal? Jaký bude dopad robotizace na vzdělanost národa a na kvalifikaci pracovních sil v českém podnikatelském prostředí? Jistě vznikne skupina vysoce vzdělaných odborníků, ale také je možné, že se naopak velmi rozšíří počet lidí s nízkou kvalifikací, či dokonce bez kvalifikace. Proč? Prostě proto, že těch kvalifikovaných odborníků bude potřeba jen velmi malé množství, podstatně méně než dnes. Je téměř jisté, že výrazně vzroste nezaměstnanost. Jaké budou dopady na společnost? Může být stát v budoucnu závislý na korporacích? Co by to znamenalo pro společnost? Jak by to změnilo zřízení, které dnes nazýváme demokratickým? Byly by potřebné volby?“ osvětluje problematiku a možné důsledky nastupující digitalizace a automatizace průmyslu Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů, z. s. a generální ředitel VZK Group, s. r. o.

Inovace výrobních procesů jsou pro firmy spojeny s velkou finanční náročností, a proto je s podporou Průmyslu 4.0 spojena také otázka finanční pomoci státu při jejich zavádění a podmínek na čerpání odpovídajících dotací. Diskutována je také efektivita celého procesu a možnosti jeho zlepšení pro české průmyslové podniky. „Každé 1 € investované v rámci politiky soudržnosti v období 2007–2013 bude generovat dalších 2,70 eura HDP Evropské unie až do roku 2023. Prostředky evropských fondů pomohly mnoha podnikům překonat období ekonomické krize v letech 2008 a 2009. Projekty firem zaměřené na inovace a vývoj nových produktů pomohly udržet více pracovních míst (např. formou zkrácených úvazků), než ve srovnatelných nepodpořených firmách. Z podpořených podniků 61 % uvedlo, že se jim podařilo získat konkurenční výhodu, a 91 % podpořených podniků uvedlo na trh nový produkt. Z evropských fondů bylo doposud realizováno 4 549 inovací v oblasti výroby, organizační struktury a propagace,“ říká Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj ČR.

„Čeští ředitelé velkých firem, které jsou součástí skupiny a v jejím rámci podporovány kapitálem a know-how potřebným k zavedení Průmyslu 4.0, by se měly snažit využít tyto prostředky co nejvíce ku prospěchu svých závodů a České republiky. Menší firmy s omezeným kapitálem, pro které se nabízí možnost dotací, systém bohužel často neznají nebo se nechají odradit jeho časovou a administrativní komplikovaností. Informovanost o stávajících možnostech a komunikace o potřebných úpravách systému pro příští programové období je v tomto ohledu klíčová,“ dodává Alena Burešová, ředitelka pro průmysl a ICT, CEEC Research.

Jednou z klíčových a často zmiňovaných forem podpory Průmyslu 4.0 je podpora výzkumu, který by reflektoval skutečnou průmyslovou praxi a nebyl by odtržen od reálné použitelnosti ve výrobní sféře. „Hlavní překážkou efektivnějšího propojení akademické výzkumné sféry s průmyslovou praxí je uzavřenost akademického prostoru, která se odvíjí od způsobu řízení vysokých škol, který nemá ve světě obdoby. Pokud budou školy nadále řízeny akademickými senáty jako diskusními kluby bez vizí a odpovědnosti, nikoliv normální manažerskou strukturou v čele s rektory, neposune se nesmírně potřebný transfer technologií a inovací dopředu,“ tvrdí Vladimír Mařík ředitel, Český ústav robotiky, informatiky a kybernetiky ČVUT. „Delší dobu byl výzkum a vývoj příliš vzdálený praxi. Poslední dobou se ten stav rychle zlepšuje. Hodně tomu napomáhá trend digitalizace výroby, který na druhé straně tlačí průmysl, aby se přibližoval vědě a výzkumu. Dnešní průmyslová praxe potřebuje výzkum a vývoj čím dál víc,“ popisuje pozitivní změny Petar P. Stanchev, ředitel společnosti APLIS CZ, a. s. Digitální revoluce rovněž klade nové požadavky na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Stát proto musí vytvořit takové podmínky, aby i malé a střední firmy měly možnost využívat výsledků výzkumu. Základním úkolem v této oblasti je proto analýza potřeb průmyslové praxe a inventarizace kapacity aplikovaného výzkumu a jeho růstového potenciálu pro účely efektivního zaměření a smysluplného zacílení výzkumných aktivit,“ zdůrazňuje prioritu této otázky Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu ČR.

S touto problematikou také úzce souvisí efektivní spolupráce vlády, průmyslu a akademie věd. „Jsme nejprůmyslovější zemí v Evropě se silnou tradicí technického vzdělávání. Přesto v posledních letech čelíme akutnímu nedostatku technicky vzdělaných pracovníků, navíc zesilovanému faktem, že se ekonomice daří a průmyslová výroba a vývoj volají po kvalitních lidských zdrojích. Tento problém velmi často zmiňovali zástupci firemního sektoru při našich společných setkáních. Nám se podařilo dostat k jednomu stolu zástupce průmyslu, vědy a výzkumu a vzdělávání, protože podpora a strategický dialog této „trojnožky“ je investicí do naší budoucí prosperity a konkurenceschopnosti. Z informací, které jsme získali, jsme připravili řadu koncepčních dokumentů, v nichž jsou jasně definované priority a perspektivní oblasti, a položili jsme tak základy pro tvorbu koncepce hospodářské politiky 21. století. Ta stále chybí a její naplnění musí být cílem každé budoucí vládní politiky,“ říká Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.

Dalším nejvíce hodnoceným bodem, který firmy považují za klíčový pro rozvoj Průmyslu 4.0, je zlepšení kvality infrastruktury. Kvalitu současné infrastruktury v ČR hodnotí ředitelé strojírenských firem jako průměrnou, když ji na škále od 1 do 10 (kde 1 = velmi špatná až 10 = výborná) ohodnotili 4,4 bodu. Ředitelé strojírenských firem také potvrzují, že z důvodu nedostatečné kvality infrastruktury v ČR dochází k navýšení nákladů jejich společností. Pětina ředitelů (23 procent) se dokonce domnívá, že navýšení nákladů je výrazné. Problém s nedostatečnou kvalitou infrastruktury zaznamenaly především malé/střední firmy.




„V České republice v podstatě neexistují vysokorychlostní sítě, projekty v e-Governmentu, jako jsou e-neschopenky nebo integrovaný systém finanční správy k ulehčení plnění daňových povinností, a dálniční síť. Největší problémy nevidím v nedostatku financí, ale v nastavení legislativy a aktivitě jednotlivých rezortů. Například, pro výstavbu dálniční sítě jsou doposud nepřipravené projekty, nevykoupené některé pozemky, není vyřešeno vyvlastňování, není dostačující novela stavebního zákona atd.,“ popisuje situaci Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Kvalita infrastruktury je špatná, bohužel ani tempo nové výstavby to jen tak v nejbližší době nezmění. Jsme průmyslově orientovanou zemí s významným podílem exportu, a bez kvalitní infrastruktury, spočívající v ucelené a propojené dálniční sítě, jak uvnitř ČR, tak i na hlavní zahraniční dálniční tahy, se neobejdeme. To samé platí i o železniční infrastruktuře, která je velmi důležitá, ale na spoustě tahů zastaralá, pomalá a neodpovídající požadavkům na rychlou přepravu nákladů za odpovídající cenu, proto se jedná z dnešního pohledu o logistiky méně využívané řešení, které má však významný potenciál do budoucna. Dalším tématem by bylo vytvoření a propojení komplexních logistických uzlů, jako je nákladní letecká přeprava s železniční a silniční přepravou,“ udává nutné kroky na změnu Tomáš Prášil, Director of Project Management, MOTOR JIKOV Group, a. s.

Studie českého průmyslu H1/2017 je publikována na: www.ceec.eu


Zdroj: CEEC Research

 

 

Reklamní blok

image
Reklama

PC Help
Více informací zde







image
Reklama

Mezinárodní veletrh drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy.
Více informací zde

image
Reklama

28. Mezinárodní stavební veletrh
Více informací zde








image
Reklama

Mezinárodní strojírenský veletrh je nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě.
Více informací zde