fbpx

Mezinárodní Letiště Václava Havla Praha rozšíří druhý terminál. Dokončen by měl být do roku 2028. Investici za 16 miliard korun schválilo letos v listopadu Ministerstvo financí, jediný akcionář společnosti Letiště Praha, a. s. Další rozvojové projekty, včetně nové paralelní dráhy, bude stát řešit později podle aktuální situace na trhu. S místopředsedou představenstva Letiště Praha Jiřím Krausem jsme hovořili o tom, jak bude firma reagovat na zvyšující se nároky na provoz v nejbližších letech.

Počet odbavených cestujících na Letišti Praha trvale roste. V loňském roce zde bylo odbaveno rekordních 16,8 milionu cestujících. Lze podobný trend očekávat i letos, popř. za rok či za dva? A pokud ano, jak se Letiště Praha na nápor cestujících připravuje?

První pololetí letošního roku bylo dle počtu odbavených cestujících skutečně nejvytíženější v novodobé historii letiště. Totéž pak lze uvést i k následující letní sezóně. Řečí čísel: v letošní letní sezóně bylo na našem letišti odbaveno o šest procent cestujících více než ve stejném období za minulý rok. Celkově by pak za celý rok 2019 mělo dojít k nárůstu odbavených cestujících přibližně o pět procent, což je ovšem vývoj, s nímž Letiště Praha ve svých predikcích již dopředu počítalo.

Abychom dostáli zvyšujícím se nárokům na provoz, cíleně investujeme do navyšování provozních kapacit a zvyšování kvality provozního zázemí letiště. Letos proto byla zahájena rekonstrukce třídírny zavazadel pod oběma terminály, v Terminálu 1 vznikly nové přepážky pro check-in a další se staví v Terminálu 2. Zde by měl být vytvořen také jeden nový celý odbavovací ostrov s 24 přepážkami. Otevřeli jsme také modernější gaty v terminálu 1 a pracuje se na částečné rekonstrukci plochy, včetně některých letadlových stání. V podzimních měsících jsme uvedli do zkušebního provozu nové depo autocisteren a nový produktovod leteckých pohonných hmot.

Za nejdůležitější ovšem považujeme nutnost realizovat naše dlouhodobé rozvojové plány. Ty zahrnují výstavbu paralelní dráhy, rozšíření terminálu 2 a rozvoj tzv. Airport City. V případě paralelní dráhy bylo již zažádáno o územní rozhodnutí, začátek výstavby je odhadován nejdříve na rok 2025. Na rozvoj terminálu 2 byla vypsána designová studie a půjde-li vše podle předpokladů, výstavba první etapy rozšíření by mohla začít rovněž v roce 2025. Vedle toho bychom v severní i jižní části letištního areálu rádi vybudovali tzv. airport city, čímž se rozumí komplex administrativních center, budov se službami a objektů pro parkování a hromadnou dopravu. Vzniknout by zde mohly také hotely, sportoviště nebo vědecká či zdravotnická zařízení.

Na druhou stranu, pokud je řeč o dlouhodobém horizontu, asi nelze očekávat, že rozmach letecké dopravy tu bude věčně. Po letech ekonomického růstu mohou nastat horší časy a lidé již nebudou mít na létání peníze. Stejně tak nelze podceňovat ekologické snahy o omezení létání, které se mohou promítnout i do obecného zájmu o tento druh cestování. Nejsou pak investice do rozsáhlého rozvoje letiště rizikem?

Období předpokládaného poklesu využívání letecké dopravy považujeme naopak za příležitost k investicím a příhodný čas pro rozsáhlé stavební úpravy. Krize totiž sníží cenu nákladů a díky nižšímu provozu se sníží také dopad stavebních prací na cestující. Po dokončení výstavby pak budeme maximálně připravení na opětovně zvýšenou poptávku.

Rozvoj letiště je pak nutné vnímat v širším kontextu. Bez paralelní dráhy nebude Praha do budoucna schopná plně uspokojit rostoucí poptávku cestujících po letecké dopravě. Pokud bychom novou dráhu nepostavili, bude to mít negativní vliv na turistický rozvoj Prahy a celé České republiky. Musíme si přitom všímat i ostatních letišť v regionu střední Evropy. Letiště ve Vídni či Varšavě výrazně rostou. Ve Varšavě se dokonce s podporou vlády chystají postavit zcela nové, kapacitně rozsáhlé letiště, jež má být jakousi leteckou centrálou pro střední a východní Evropu. Na to je potřeba reagovat. Již v tuto chvíli se stává, že některým leteckým společnostem nemůžeme nabídnout pro ně ideální požadované časy přistání a vzletů.

Ekologický rozměr si samozřejmě uvědomujeme. Naším záměrem je rozvíjet především dálkové linky, na něž jsou nasazována kapacitnější letadla. Dojde tak k přepravě většího počtu cestujících při nižším počtu letů. Obecně pak všechny letecké společnosti, které k nám létají, motivujeme k efektivnějšímu využívání kapacit a nasazování větších letadel. Dosahujeme tak stavu, kdy počet vzletů a přistání na našem letišti roste pomaleji než počet cestujících, v posledních měsících dokonce mírně klesá.

Co se týká samotných investic, záměrem Letiště Praha je financovat rozvoj z vlastních zdrojů, případně z úvěrů. Rozhodně neplánujeme zatížit státní rozpočet.

Větší a modernější letiště je jedna věc. Jak ale bude spojeno s Prahou? Již nyní je přístupnost letiště prostřednictvím hromadné dopravy předmětem kritiky.

Budoucí kolejové spojení letiště s centrem Prahy není v kompetenci Letiště Praha. Jedná se o projekt Správy železniční dopravní cesty. Ohledně realizace projektu jsme se SŽDC v úzkém kontaktu a naše plány vzájemně koordinujeme. Podle posledních informací by měla být dráha z Prahy do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla Praha hotová v roce 2028. Na stejný rok plánujeme zprovoznění paralelní dráhy. V každém případě pro rozvoj letiště je existence kolejového napojení podstatná.

Pokud se ještě vrátím k letní sezóně, o níž jste hovořil jako o klíčovém ukazateli v celoroční bilanci letiště, kam Češi v létě nejčastěji létali na dovolenou?

Tradičně nejoblíbenější destinací je Londýn, tak tomu bylo i letos. Z těch vyloženě dovolenkových se největšímu zájmu těšila turecká Antalya, kam vyrazilo z našeho letiště v létě téměř 200 tisíc cestujících. Zajímavý je potom pohyb na dálkových linkách. Největší meziroční nárůst z dálkových destinací zaznamenaly linky do Severní Ameriky, a to o 28,7 procenta.

Zástupci Letiště Praha nedávno převzali cenu Airport Service Quality Award 2018, kterou každoročně uděluje mezinárodní sdružení letišť Airports Council International (ACI) nejlepším letištím s prokazatelně nejvyšší spokojeností cestujících s poskytovanými službami. O místo nejlepšího evropského letiště v kategorii 15–25 milionů odbavených cestujících se Letiště Praha dělí s letištěm v Athénách a Helsinkách. Jak velký důraz kladete na určitou zákaznickou zkušenost a co v tomto ohledu budete nabízet do budoucna?

Program Airport Service Quality patří mezi nejprestižnější světové iniciativy zaměřené na výzkum a hodnocení spokojenosti zákazníků se službami významných světových letišť. Letiště Praha uspělo v ohromné konkurenci, přičemž vedle již zmíněných a taktéž oceněných Helsinek a Athén stojí na úrovni takových letišť, jako je například to v Curychu, Oslu či Římě.

Daného ocenění si tedy velice vážíme. Současně je ale pro nás závazkem, abychom kvalitu služeb na našem letišti nadále zvyšovali. Proto se vedle provozního rozvoje, který se týká letadlových stání, ranveje, terminálů a přilehlého okolí, zaměřujeme i na rozvoj technologický. Vždy přitom postupujeme tak, abychom mohli nové technologie nejprve pečlivě otestovat v reálných situacích. Teprve po vyhodnocení jejich konkrétního přínosu přistupujeme k investicím a implementaci nových služeb do ostrého provozu.

Takto jsme například v terminálu 1 testovali tzv. virtuální informační službu. Jedná se o kiosky s velkým LCD displejem, jejichž prostřednictvím se cestující mohou v reálném čase spojit s reálnou informační agentkou nebo agentem na vzdáleném pracovišti. Výhodou je navýšení kapacity v poskytování informačních služeb pro cestující a zároveň zvýšení jejích komfortu.

Podobně jsme v rámci zkušebního provozu cestujícím poskytli tzv. digitální navigaci, která zobrazuje informace hned v šesti jazycích a informační servis přizpůsobuje aktuálnímu toku cestujících. Navigace je umístěna při vstupu do prstu B v terminálu 1, po kladných ohlasech ovšem uvažujeme o rozšíření tohoto systému do dalších částí letiště.

Nové služby zavádíme ale také mimo oblast moderních technologií. Například cestujícím přímo v terminálech jsou již několik let k dispozici informační asistenti v červených tričkách. Máme také asistenty v terénu s čínštinou, kteří jsou k dispozici cestujícím do čínských destinací, kteří neumí příliš dobře anglicky. Byli jsme jedním z prvních letišť na světě, které tuto službu zavedlo. Například letiště Heathrow bylo až po nás.

 



Diskuze

Doporučujeme

Získat parcelu pro developerský projekt trvá v průměru 11 měsíců

Praha 30.9.2020 - Téměř polovina dotázaných developerů má potíže s pořizováním parcel pro výstavbu (48 %). V průměru jim trvá získat vybranou parcelu 11 měsíců. Nejvíce atraktivní jsou dle dotázaných developerů parcely v blízkosti metra, nádraží nebo jiné dopravní cesty v rámci města. Více než třetina oslovených se účastní státních veřejných soutěží o pozemky, stavby či jiné objekty (36 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research.

Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!

Společnost DEZA, a.s., zpracovává surový benzol a vysokoteplotní černouhelný dehet, ze kterých vyrábí řadu základních aromatických sloučenin určených pro další chemické zpracování. Některé izolované látky, například naftalen a antracen, dále chemicky modifikuje, čímž získává širokou paletu výrobků. Firma je součástí koncernu Agrofert, který patří do svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše. Chemička sídlí ve Valašském Meziříčí. Odpadní vody vypouští do řeky Bečvy. Do té se předminulý víkend dostal prudce jedovatý kyanid a způsobil největší ekologickou katastrofu podobného druhu za posledních deset let, V Bečvě zahynulo třicet tun ryb.