fbpx

Uhlí v Česku do poloviny století nejspíš dojde a klasické energetické zdroje zastarají. Co je nahradí, o tom zatím existují pouze teoretické představy. Největší producent energie v zemi, polostátní společnost ČEZ, jíž zahajuje odstavování uhelných elektráren. Soukromé firmy Energetický a průmyslový holding (EPH) a Sev.en jdou opačným směrem a krátkodobě nemohou prodělat. Dlouhodobě riskují víc než dost. Hlavním cílem podnikání totiž již není zisk, ale udržitelnost.

Evropská investiční banka (EIB) na zasedání své rady koncem loňského roku rozhodla, že od konce roku 2021 zastaví financování projektů v oblasti fosilních paliv. Oznámil to prezident EIB Werner Hoyer. Především nadnárodní společnosti již přijaly tuto změnu paradigmatu, a proto na první místo kladou svou společenskou odpovědnost. Například energetická skupina E.ON zdůrazňuje kromě jiného ochranu klimatu, tedy omezování emisí skleníkových plynů výběrem vhodného paliva, kontrolami účinnosti spalování i výroby energií a čištěním kouřových plynů. Samozřejmé je, že skupina využívá obnovitelné zdroje. „Doba uhelná" jako jeden z posledních zbytků industriální éry končí a firmy, které tento vývoj nezachytí nebo se pokusí tento trend zastavit, nejspíš čeká podobný osud jako prehistorické ještěry.

„Energetický mix, ke kterému má ČR směřovat, je popsán ve státní energetické koncepci a je i v programovém prohlášení vlády. Jeho jízdní řád ale průběžně usměrňujeme s ohledem na okolnosti, vše je provázané a útlum jedněch zdrojů znamená, že je musíme ve stejné míře nahradit jinými, v našem případě bezemisními," řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle něj si česká vláda stojí za tím, že výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách. „Další konkretizace energetického mixu do roku 2030 se dá čekat i v souvislosti s klimaticko-energetickými cíli v rámci vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu," uvedl Havlíček.

Česko je ochotné se s uhlím rozloučit, když bude mít jádro

Evropská komise přijala začátkem prosince 2019 strategickou dlouhodobou „prosperující, moderní, konkurenceschopnou vizi neutrální klimatické ekonomiky" do roku 2050. „Do roku 2050 má být 80 procent elektřiny vyráběno pomocí obnovitelných zdrojů energie. Společně s jadernou energií budou tyto zdroje páteří bezuhlíkového energetického systému Evropy,“ prohlásil komisař pro klimatické činnosti a energetiku Miguel Arias Cañete.

Posílen i tímto prohlášením zamířil český premiér Andrej Babiš koncem loňského roku do Bruselu s razantním postojem ve věci jaderné energetiky, bez níž Česko závazky dané unijním plánem známým jako Green Deal nenaplní. Babiš požaduje, aby Unie uznala, že jádro bude při snižování emisí pro některé státy klíčové. To ovšem naráží například na tradiční postoj Rakouska, které jadernou energii nepovažuje za bezpečnou, a vyžadovalo by to i kompromis ze strany Německa, jež se energie z jádra samo vzdává jen s velkými potížemi. Babiš proto uspěl jen z poloviny. Energetický mix postavený na jádru Česko realizovat může, ale atomové elektrárny nebudou klasifikovány jako čisté energetické zdroje. Nebudou tedy ani podporovány z unijních zdrojů.

Od výroby elektřiny z uhlí se odklání velká část Evropy. V některých zemích si již stanovili datum uhelného „exitu" – například v Německu má nastat nejpozději v roce 2038. I v Česku nyní vzniká uhelná komise, která má podobný plán připravit. Většina evropských zemí dnes prosazuje čistější zdroje energie. Jejich postoj se bude také projevovat v přijímání nové legislativy, která bude stále víc v neprospěch uhlí. Nastává doba transformace energetiky, obnovitelné zdroje se stávají stále dostupnějšími a levnějšími.

Energetická společnost ČEZ v příštím roce odstaví uhelné elektrárny o instalovaném výkonu přesahujícím jeden gigawatt. „Půjde o největší odstavení uhelných bloků v historii firmy. Nahradit je mají ekologičtější zdroje," řekl Daniel Beneš. Tuzemská kapacita uhelných elektráren společnosti ČEZ činí nyní 4,64 gigawattu. Z celkového množství elektřiny, které ročně vyrobí, přijde ČEZ odstávkou zhruba o pět procent.

Vyrábět elektřinu příští rok přestane elektrárna Prunéřov 1, elektrárna Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v Česku, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Další vlny odstavování uhelných bloků mají pokračovat v roce 2030 a v roce 2036. „Skupina ČEZ bude postupně ukončovat výrobu elektrické energie z uhlí a přecházet na bezemisní zdroje energie. Důvodem je, že další rekonstrukce a ekologizace na nové, zpřísněné limity se už u některých bloků z hlediska návratnosti nevyplatí, a také dojde uhlí," konstatoval Beneš. „Zatím předpokládáme, že Česká republika přestane využívat uhlí pro výrobu elektřiny v roce 2050," potvrdil mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Kdo ohrožuje „Křetínského" ekonomiku

Přehnaný tlak na snižování emisí škodlivých plynů podle miliardáře Daniela Křetínského ohrožuje ekonomiku a životní úroveň Evropy. Křetínský to uvedl v říjnu na konferenci Globsec Tatra Summit 2019 pořádané ve Štrbském Plese na Slovensku.

Drtivá většina zemí EU chce, aby se Unie zavázala, že do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. To znamená, že by se zde produkovalo jen minimální množství emisí oxidu uhličitého. A emise, které by vyprodukovala doprava nebo třeba průmysl, by pohltily například lesy.

Křetínský ale tvrdí, že podobné ambice na snižování emisí nejsou realistické, protože Evropa nemá k dispozici potřebné technologie a neví, kolik budou do budoucna stát. „Neměli bychom vytvořit očekávání, která znemožňují investovat do průmyslu a která průmysl vyženou z Evropy. Měli bychom jasně zdůraznit, že konkurenceschopnost budeme vždy mít na srdci," prohlásil Křetínský. Ohrožená však není Evropa, ale Křetínského Energetický a průmyslový holding (EPH). Konkurenceschopnost, o níž Křetínský hovoří, je z největší pravděpodobností bezohledná tvorba zisku v duchu gründerských devadesátých let. Takový způsob myšlení může ohrozit nejen budoucnost EPH, ale do jisté míry i nás ostatní.

Křetínského EPH je středoevropská energetická skupina, která vlastní a provozuje zařízení v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Spojeném království, Francii, Maďarsku a Polsku. EPH je vertikálně integrovaná energetická utilita pokrývající kompletní hodnotový řetězec od těžby hnědého uhlí přes výrobu elektřiny a tepla až po distribuci elektřiny a tepla. To zahrnuje i platformy pro dodávky a obchodování na jedné straně a správu plynárenské infrastruktury na straně druhé.

EPH provozuje ve dvě tepelné elektrárny na Slovensku, dvě ve Velké Británii, jednu na Sardinii, jednu v Maďarsku, dále Elektrárnu Opatovice, Pražskou teplárenskou, teplárnu v Komořanech u Mostu a Plzeňskou teplárenskou. Prostřednictvím společnosti Lausitz Energie (LEAG), pod kterou patří Kraftwerke AG, provozuje čtyři elektrárny – kromě tří lužických hnědouhelných elektráren Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg spravuje také jeden blok v elektrárně Lippendorf poblíž Lipska. Dalšími elektrárnami spadajícími pod EPH jsou černouhelná elektrárna u Hannoveru a hnědouhelné Buschhaus a Schkopau v Sasku-Anhaltsku. Firma EP Sourcing pak dodává více než tři miliony tun energetického hnědého uhlí do společností United Energy, Plzeňská energetika a Elektrárna Opatovice.

Zatím potenciální odklon Německa od uhlí ohrožuje hnědouhelný byznys EPH Daniela Křetínského v Lužici. Tamní Zelení už dlouho tlačí na uzákonění takzvaného Kohlenausstieg, tedy odklonu od uhlí. Ten by znamenal okamžité uzavření 20 nejšpinavějších elektráren, zákaz výstavby nových uhelných zdrojů, stejně jako stopku pro otvírání nových dolů. Společnost LEAG, která německé aktivity EPH zastřešuje, by se tak musela rozloučit nejen s elektrárnou Jänschwalde, ale definitivně i s plány na rozšíření dolů Nochten a Welzow-Süd II. LEAG už přitom dříve rezignovala na těžbu u ložiska Jänschwalde a počítá s pouze částečným vytěžením dolu Nochten.

Proti proudu míří i Pavel Tykač

Dalším českým „uhlobaronem", kterého relativně ohrožuje tlak na snižování emisí škodlivých plynů, je Pavel Tykač. Jeho společnost Severní energetická – Sev.en cílí na klasické energetické zdroje. Tato firma loni v únoru uvedla, že se chce při nákupech primárně zaměřit na klasické energetické zdroje v západní Evropě. Společnost už dříve oznámila, že je připravena do akvizic investovat více než miliardu eur (asi 26 miliard korun).

V říjnu loňského roku generální ředitel skupiny Sev.en Energy Luboš Pavlas potvrdil, že holding má stále zájem o koupi hnědouhelné elektrárny Počerady, která s výkonem 5 × 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v Česku. ČEZ letos začátkem ledna uvedl, že Tykač se skutečně za čtyři roky stane majitelem jedno z nejšpinavějších energetických zdrojů a zaplatí za něj pouhé dvě miliardy korun (Sev.en původově nabízela 10 miliard). Ovšem Sev.en Energy prý hodlá do modernizace a ekologických opatření v elektrárně investovat miliardy korun. Tomu ale ekologové z Hnutí Duha, Greenpeace a Limity jsme my nevěří.

Fakt, že Tykač plánuje další aktivity v oblasti klasických zdrojů energie, se může jevit jako absurdní, pokud nevezme v úvahu, že také jeho Sev.en setrvává u přežité strategie zisku za každou cenu bez ohledu na společenské důsledky. Uvažování některých českých podnikatelů nejspíš ustrnulo někde v minulém století.

Sev.en Energy od loňska zastřešuje firmy sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. V Česku skupina provozuje dva hnědouhelné doly a čtyři uhelné elektrárenské bloky. Zaměstnává více než 3200 lidí. Hodnota konsolidovaných aktiv před akvizicí poloviny InterGenu je více než 850 milionů eur (zhruba 21,9 miliardy korun). V Austrálii Sev.en provozuje tepelné elektrárny Millmerran a Callide C.

Tykačova společnost Vršanská uhelná jednala se společností ČEZ o koupi Počerad předloni. Dozorčí rada ČEZu ale tehdy transakci neschválila. Sev.en Energy získala Počerady podle opce ve smlouvě uzavřené před šesti lety. ČEZ v tom viděl příležitost, jak se „špinavého" zdroje zbavit, a letos se mu to podařilo. A to i když byl pod tlakem, aby si zdroj ponechal. Ekologové se totiž domnívali, že k uzavření elektrárny přinutí spíše firmu s podílem státu než nového soukromého vlastníka. Zvlášť když hned vedle Počerad vlastní Tykačova Vršanská uhelná lom, kde je dostatek hnědého uhlí na desítky let provozu.

Chvaletický precedens

Tykačova Sev.en provozuje rovněž Elektrárnu Chvaletice, která dostala od kraje výjimku na limity oxidů rtuti a oxidů dusíku, které začnou platit od srpna 2021. Rozhodnutí není pravomocné. Hnutí Greenpeace se odvolá k Ministerstvu životního prostředí. Chvaletickou elektrárnu berou aktivisté jako precedens, protože řada elektráren nesplňuje nové emisní limity. Proti dalšímu provozu proběhla demonstrace. Účastníci kromě přinesených transparentů volali různá hesla, například Uhlí patří pod zem nebo Změňme systém a ne klima. „Demonstranty doprovází alegorický vůz s umělým panákem představujícím uhlobarona, který z těžby uhlí získává miliardy ročně,“ řekl jeden z pořadatelů akce Jan Polášek.

„Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů," prohlásila loni v prosinci šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující Unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.

Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.

Naši „uhlobaroni" tedy asi nemohou prodělat. Na těžbě a spalování uhlí vydělají a ještě pravděpodobně dostanou miliardy z fondu pro uhelné regiony. Jde tak o projev maximální nezodpovědnosti, lhostejnosti a nesolidárnosti vůči současným obyvatelům Evropy i jejím budoucím generacím. Z krátkodobého hlediska se taková bezohledná spekulace může vyplatit, z dlouhodobého ale nejspíš představuje neúnosné podnikatelské riziko s neslavným koncem. Možná to ale Křetínskému ani Tykačovi nevadí, protože mají myšlení nastavené jinak než zbytek Evropy.

Diskuze

Doporučujeme

Komunisté navrhují solární daň - Solární asociace nesouhlasí a žádá předsedu vlády o jednání

Čtvrtek - 9. července 2020 - KSČM dnes představila pět podmínek, za kterých je ochotna nadále tolerovat vládu Andreje Babiše. Jednou z nich je také solární daň. Solární asociace připomíná, že solární odvod byl zaveden již v roce 2010 a znovu také v roce 2013 a to s vysvětlením, že jde o finální opatření, které má odčerpat údajnou překompenzaci podpory.

Jádro a beton opravdu nejsou chytré investice, které nás posunou dále

V posledním debatním pořadu Otázky Václava Moravce II (OVM), který televizní stanice ČT24 odvysílala letos 5. července, hovořil člen rozpočtového výboru, místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a podnikatel Pavel Juříček (ANO) mj. o tom, že již v březnu očekával schodek rozpočtu vyšší než 200 miliard korun vzhledem k odhadům propadu HDP.