fbpx

Nejbohatší v USA volají po vyšším zdanění. Rakouská vláda přiznala, že zdaní nejmovitější Rakušany. V Německu se o tom zatím jen mluví. V České republice je zdanění příjmů jedno z nejnižších, zatímco odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou naopak jedny z nejvyšších. Počet dolarových milionářů se zde odhaduje na 30 až 31 tisíc.

V USA chtějí zmírnit nerovnosti

Skupina nejbohatších lidí ve Spojených státech vyzvala letos v červnu formou otevřeného dopisu kandidáty v nadcházejících prezidentských volbách, aby podpořili daň z bohatství pro velmi bohaté jednotlivce. Chtějí tak zmírnit nerovnost a zároveň lépe bojovat se změnami klimatu. Skupina 18 miliardářů tvrdí, že jsou bez politické příslušnosti a nepodporují žádného kandidáta. Daň by podle nich mohla pomoct vyřešit klimatickou krizi, zlepšit ekonomiku, zdraví, spravedlivě vytvořit příležitosti a posílit demokratickou svobodu. „Zavedení daně z bohatství je v zájmu naší republiky," stojí v dopise.

Mezi signatáři jsou George Soros, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes, dcera miliardáře Charlieho Mungera Molly Mungerová, potomek Walta Disneyho či majitelé hotelového řetězce Hyatt. Dopis také poukazuje na to, že miliardář Warren Buffett už dříve upozornil, že podle současných pravidel je zdaněn méně než jeho sekretářka.

Čeští miliardáři disponují majetkem ve výši 1,3 bilionu

Magazín Forbes zveřejnil letošní žebříček nejmovitějších osob světa a mezi dolarové miliardáře se dostala i osmička Čechů. Časopis také sestavuje žebříček 100 nejbohatších Čechů – společné jmění této stovky národních miliardářů ční 1,264 bilionu korun.

Nejbohatší Čech Petr Kellner obhájil svou pozici v Česku; sice zchudl, ale na druhou stranu ještě nikdy nebyl ve světovém žebříčku Forbesu tak vysoko – na 68. místě. Za poslední rok časopis hodnotí jeho majetek o 15 miliard korun níže, celkem mu Forbes napočítal 374 miliard korun.

Kdo se stejně jako v minulém roce se svým majetkem propadl, je český premiér Andrej Babiš. Odhad jeho jmění, které tvoří především holding Agrofert ve svěřeneckých fondech, Forbes meziročně snížil na 80 miliard korun, což je oproti roku 2019 propad o více než osm procent. Jeho podnikání je sice vůči aktuální situaci relativně imunní, většinu výnosů ale realizuje v českých korunách a ve světovém žebříčku dolarových miliardářů se v jeho případě projevilo výrazné oslabení české koruny z poslední doby.

Největším skokanem mezi osmičkou Čechů je nejmladší z nich – Daniel Křetínský, který se vyhoupl z loňského pátého místa na třetí. Časopis Forbes odhaduje jeho majetek na 85 miliard korun. Křetínský podle Forbesu koronavirovou krizi zatím ustál proto, že na energetiku dosud ve velkém měřítku nedolehla. Navíc většina kontraktů Křetínského společnosti EPH na dodávky energií je uzavřena na několik let dopředu s pevně stanovenými výkupními cenami.

Druhým nejbohatším Čechem je nyní stejně jako loni realitní magnát Radovan Vítek, majoritní vlastník skupiny CPI Property Group. Ten si od minulého roku polepšil o 12,5 miliardy korun a prozatím skončil se jměním v hodnotě více než 100 miliard korun. Svůj post z loňska naopak neudržel Karel Komárek, který se ze třetího místa propadl až za Andreje Babiše. Podnikání skupiny KKCG, která soustřeďuje své aktivity na oblast loterií a herního průmyslu, ropy a zemního plynu a také informačních technologií či realit, sice posílilo, ale dopady koronavirové krize na burze dolehly na řeckou loterijní společnost OPAP, kde drží Komárek největší podíl, a hodnotu jeho jmění tak výrazně ovlivňují.

Na šestém místě nejlepší osmičky v Česku se objevuje jméno české uhelné jedničky – miliardáře Pavla Tykače. Ten od posledního vydání žebříčku se svým jměním nepohnul a zůstal na hodnotě téměř 35 miliard korun. O příčku níže je druhý ze zakladatelů antivirového gigantu Avast Pavel Baudiš. Jeho majetek ve výši zhruba 30 miliard korun se oproti minulému roku nepatrně ztenčil, přitom ještě na konci ledna to vypadalo, že se dostane nad hranici dvou miliard dolarů. Důvodem, proč se tak nestalo, byla kauza se sdílením uživatelských dat Avastu a následný úder dopadů pandemie. Poslední místo v top osmičce zaujímá Marek Dospiva, spoluzakladatel a spoluvlastník investiční skupiny Penta, pod kterou spadá například síť lékáren Dr. Max, Aero Vodochody a rozsáhlý developerský byznys.

V Česku dolarových milionářů, tedy lidí, kteří disponují investovatelným majetkem ve výši více než milion dolarů, přibývá. Podle loňského odhadu agentury Capgemini jich v ČR je mezi 30 a 31 tisíci. Přibližně procento z těchto dolarových milionářů jsou takzvaní ultramilionáři, jejichž majetek přesahuje 30 milionů dolarů. Počet takto bohatých lidí v Česku podle několika na sobě nezávislých studií v posledních letech roste rychleji, než je celosvětový průměr, který představuje 10,6 procenta ročně. Důvodem zvyšování je především růst hrubého domácího produktu, osobních příjmů a cen nemovitostí.

Jak je to v České republice se zdaněním

V České republice je zdanění příjmů jedno z nejnižších, zatímco odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou naopak jedny z nejvyšších. Protože odvody na sociální zabezpečení stoupají jen po určitou mez, je při vyšších příjmech celková odvedená daň regresivní. Lidé s příjmy přibližně nad 1,5 milionu korun ročně odvádí sedmiprocentní solidární daň. Ze svých relativně vysokých příjmů ale neplatí úměrnou částku na sociální zabezpečení, a proto mají v celkovém poměru nižší daně než lidé s nižšími příjmy. Solidární daň se kromě toho nevztahuje na příjmy z pronájmu nemovitostí a některé další finanční požitky. Daňový systém v ČR tak zvýhodňuje bohaté, a naopak prostřednictvím vysoké daně z přidané hodnoty, odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení i přes zdanění příjmů vysoce zatěžuje nižší a střední třídy. Průměrné zdanění bohatých ve světě činí 56 procent. V České republice je to 48 procent.

Podle analýzy agentury Bisnode neplatí v ČR nadpoloviční většina firem díky systému daňových výjimek a odečitatelných nákladových položek daň z příjmu. Od roku 1993 se zvyšuje podíl zaměstnanců na financování státu a klesá podíl zaměstnavatelů. Zaměstnanci tak dostávají ve svých mzdách relativně stále méně a jejich podíl na financování státu roste. Takto konstruovaný daňový systém může ovšem narazit na problém stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti nebo obecně sociální nestability.

Podle CVVM podpora progresivního zdanění u veřejnosti v ČR klesla v roce 2019 na 55 procent. V roce 2008 si přitom 75 procent lidí myslelo, že by bylo správné, aby bohatí odváděli v procentuálním vyjádření na daních víc než chudí. Pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu se v aktuálním průzkumu vyslovila třetina respondentů a dvacetina dotázaných uváděla, že by lidé s vyššími příjmy z nich měli na daních odvádět relativně menší část v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem.

V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda, což je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem.

Tento postoj Čechů se prý dá vysvětlit tím, že se jim v poslední době daří lépe. Český daňový systém má ale zjevně své meze a bude nezbytné hledat cestou zvýšení daní způsob, jak dostat úroveň důchodů a sociálního zabezpečení alespoň na v Evropě běžný standard.

Z čeho stát zaplatí půl bilionu, který si půjčí?

Poslanci 30. června zahájili proces schvalování rozpočtu s největším schodkem v historii země. Z původně plánovaných 40 miliard korun má přes 300 miliard narůst až na půl bilionu, aby pokryl ztráty způsobené opatřeními proti šíření nemoci covid-19. Zatím ale není možné přesně určit, o kolik se letos česká ekonomika propadne a jak to ovlivní příjmy a výdaje státní pokladny. Reálný schodek proto může být i víc než plánovaných 500 miliard. Babišův kabinet dosud neví, jak a z čeho v budoucnu zvýšený dluh zaplatí. Ekonomové, kteří nejsou napojení na vládu, jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská či rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová navrhují, aby vláda změnila daňový systém. Stát by podle nich měl snížit zdanění práce a naopak se víc zaměřit na zdanění majetku a kapitálu.

Tlak na zvyšování daní není jen ekonomický – přichází i od komunistů. Právě na jejich podpoře schválení rekordního schodku závisí. Výměnou za to však požadují například zavedení dvou sazeb daně z příjmů právnických osob. „Ti, kdo získali výhody v privatizaci, by měli být připraveni v době krize státu přispět," řekl předseda komunistů Vojtěch Filip.

V okolních zemích se už hovoří o zdanění bohatých

Rakouská vláda už v druhé třetině června přiznala, že z důsledků pandemie covidu-19 bude hledat východisko za pomoci výrazného příspěvku od nejbohatších Rakušanů. Tamní miliardáři budou muset zřejmě odevzdat část majetku či jinak přispět do státního rozpočtu nad rámec běžných daní.

Majetek nejbohatšího Rakušana, majitele firmy Red Bull Dietricha Mateschitze představuje asi 15,3 miliardy eur. Druhý nejbohatší Rakušan, majitel loterijní společnosti Novomatic Johann Graf vlastní majetek zhruba ve výši šesti miliard eur a vlastník holdingu Signa René Benko disponuje jměním v hodnotě 4,4 miliardy eur. „Samozřejmě že až bude čas, budou muset přispět milionáři. A bude to ještě v tomto legislativním období," prohlásil rakouský vicekancléř za stranu Zelených Werner Kogler v pořadu Zeit im Bild 2 rakouské televize ORF.

Rakouští Zelení prosazují vyšší zdanění bohatých už déle, po vstupu do vlády s lidovci ale vedení strany uvádělo, že takové opatření potřebuje přípravu, a jeho zavedení je tedy otázkou budoucnosti. Nyní ale tvrdí, že bohatí budou muset sáhnout hlouběji do peněženky už mnohem dříve, návrh na změnu legislativy by mohl padnout pravděpodobně už na podzim.

Také spolupředsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Saskia Eskenová v rozhovoru pro deník Stuttgarter Zeitung v červnu uvedla, že Německo potřebuje, aby k řešení koronavirové krize přispěli ti nejbohatší víc než ti slabší. „Myslím si, že jednorázová daň je jedním ze způsobů, jak dostat po krizi veřejné finance zase do pořádku," řekla Eskenová. Připomněla, že Německo počítá kvůli pandemii s dodatečným zadlužením ve výši 156 miliard eur (cca čtyři biliony korun). A zřejmě prý nezbude nic jiného než jednorázově zdanit ty nejbohatší, třeba právě formou určitého odvodu z majetku. U svých koaličních partnerů v německé vládě, tedy křesťanských demokratů (CDU) ale sociální demokracie prozatím pochopení nenašla. Debata o jednorázovém zdanění bohatých v boji s následky pandemie probíhá v řadě zemí. Zastánci zdanění jsou přesvědčeni o tom, že pokud státy nechtějí připustit nějakou sociální a ekonomickou katastrofu, nic jiného než přesun části peněz od nejbohatších k těm chudším jim ani nezbývá.

„Milionářská daň" je i v Česku na pořadu dne

Česká vláda nějakou formu zdanění bohatých zatím otevřeně neoznámila, v kuloárech se ale hovoří nejčastěji o dani z majetku nebo milionářské dani. Podobný daňový příplatek platil například v USA během druhé světové války a po ní, kdy americká administrativa prakticky až do šedesátých let uplatňovala špičkovou, milionářskou daň ve výši 90 procent. To znamená, že z každého dolaru vydělaného nad roční příjem milion dolarů musel daňový poplatník 90 centů odevzdat státu. Kritici vyššího zdanění bohatých ale tvrdí, že i tehdy se toto nařízení různě obcházelo a skutečných plátců milionářské daně bylo nakonec mnohem méně, než stát očekával.

Na druhou stranu byla „daň z bohatství" v moderních dějinách dosud vždy prostředkem k řešení krize vyvolané válkou či přírodní katastrofou. V Německu se platila špičková daň ve výši 70 procent prakticky až do sedmdesátých let minulého století.

Je zjevné, že bohatí se budou muset do sanace koronavirové krize zapojit a finančně dávat více než dosud. Otázka je, jak by milionářská daň – možná spíše multimilionářská – byla definována a jaká opatření by musela být přijata, aby nedocházelo k jejímu obcházení. Bez šetření, a to hlavně na straně státních výdajů státu, což po koronavirové pandemii není pravděpodobné, nelze nezvyšovat daně, ovšem nikoli na úkor nižší a střední třídy, respektive pracujících a nízkopříjmových občanů.

Multimiliardáři jako Petr Kellner, Karel Komárek, Andrej Babiš, Daniel Křetínský nebo Marek Dospiva se budou muset více zapojit do ekonomického řešení následků koronavirové krize. Ostatně tento systém majetkové nerovnováhy je i tak dlouhodobě neudržitelný. Čeští boháči sice zaměstnávají spoustu lidí a daně podle zákona platí, ale jejich firmy stále vydělávají stovky milionů či spíše miliard. Tyto extrémní příjmy je nutné nad určitou stanovenou hranici vysokým procentem zdanit (v USA to kdysi bylo 90 procent). Vždyť všichni vidíme kolem sebe, co se děje na této planetě a jak se rozevírají nůžky mezi bohatstvím a chudobou.

Připravil Marek Rottenborn

Diskuze

Doporučujeme

Jak rok 2020 změnil vnímání bezpečnosti a jaké jsou trendy tohoto oboru? To prozradí veletrh FOR ARCH

Praha, 3. srpna 2020 – Letos pojem bezpečnost změnil svůj význam. Změnily ho epidemie, karanténa, home office, kybernetické útoky. S tím související opatření spolu se stále vysokým procentem krádeží dávají smysl tématu bezpečnost na stavebním veletrhu FOR ARCH, který se bude konat v PVA EXPO PRAHA od 22. do 26. září. Tradiční rozšíření o požární bezpečnost, související osvětlení, chytré instalace i výstavu FOR CITY zaměřenou na inovace pro města, obce a regiony tvoří zajímavou synergii. Oficiálními vozy veletrhu jsou automobily značky FORD. Generálním partnerem veletrhu FOR ARCH je Skupina ČEZ.

Technologie Siemens pomáhají s tepelnou ochranou největšího slunečního dalekohledu na světě

Největší sluneční dalekohled na světě nazvaný Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST) je vysoký 41,5 m a nachází se na havajském ostrově Maui. Umožňuje získávat doposud nejdetailnější záběry Slunce a vědci díky němu mohou pozorovat sluneční povrch přesněji než dříve. Velkou výzvu při vývoji dalekohledu DKIST představovala konstrukce speciálního systému na minimalizaci sluneční energie, kterou dalekohled při pozorování slunce absorbuje. Společnost Aavid Thermacore, která pro teleskop dodala tepelné technologie využila softwarového řešení Siemens, které dokáže snížit tepelnou energii z 2,5 MW/m2 na pouhých 300 W. Navíc dokáže zajistit, aby vyzařované teplo nesnižovalo kvalitu obrazu dalekohledu, což je pro vědecké účely naprosto zásadní.