fbpx

V posledním debatním pořadu Otázky Václava Moravce II (OVM), který televizní stanice ČT24 odvysílala letos 5. července, hovořil člen rozpočtového výboru, místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a podnikatel Pavel Juříček (ANO) mj. o tom, že již v březnu očekával schodek rozpočtu vyšší než 200 miliard korun vzhledem k odhadům propadu HDP.

„Já jsem říkal, že to nemůže dopadnout nějakým dvouset- třistamiliardovým schodkem, protože to opravdu bude ‚průser velikej‘," konstatoval Juříček, který řídí rodinnou firmu Brano Group. Skupina vyrábí hlavně dveřní panty, zvedáky, páky ručních brzd a pedály. Kromě centrály v Hradci nad Moravicí, kde s Juříčkem pracuje i syn Václav a dcera Lenka, do firmy patří závody v Rusku a v Číně. Kvůli pandemii koronaviru muselo Brano Group dočasně omezit výrobu. Z 2400 zaměstnanců v Česku jich zhruba 2100 zůstalo doma a firma očekává propad tržeb asi o 1,5 miliardy korun. Brano Group mělo loni obrat 6,7 miliardy korun.

Proč Juříček Schillerové neporadil?

V pořadu OVM Juříček také řekl, že schodek státního rozpočtu k 25. červnu činil 212 miliard a po započítání daňových odvodů to k 30. červnu bylo 197 miliard a 5. července opět 202 miliard. Jak dodal, nyní ovšem budou následovat další tři měsíce, kdy bude stát prakticky bez příjmů.

„Já jsem si spočítal svou firmu Brano, nikoliv celou firmu, protože tu mám různě po světě. Já jsem si spočítal, že za loňský rok jsem na veškerých daních odvedl, včetně, řekněme v uvozovkách, sociálního zdravotního, odvedl jsem 347 milionů korun za rok 2019. A spočítal jsem si projekci toho, jakým způsobem vidím realistic case pro letošek, to mi vychází 230 milionů korun. To znamená propad 140 milionů korun na jedné jediné firmě. A to je ještě firma, která funguje dobře, která to přežije, která nebude propouštět, protože máme nějaké rozvojové programy. A 140 milionů jedna jediná firma krát zhruba tisíc firem, které jsou v mé velikosti. To máte 140 miliard korun," vypočítal Juříček.

Ano, lze očekávat, že propad státních příjmů v oblasti výběru daní bude přímo obrovský. Jen firmy v oblasti atomotive očekávají pokles tržeb až o 80 procent. Také my jsme na rozhraní března a dubna psali o tom, že odhad ministerstva financí na schodek státního rozpočtu ve výši nejdříve sto a pak 300 miliard je nereálný a nekvalifikovaný. To dokazuje, že jsme se ani nemýlili, když jsme již tehdy zapochybovali o praktických schopnostech vlády, která se deklaruje jako exekutiva odborníků. Naše nedůvěra se ovšem nejvíce vztahovala k šéfce resortu financí Aleně Schillerové, jejíž přehnaně optimistické odhady jsme již v té době přičítali její velké neznalosti podnikatelského prostředí. Nyní se podivujeme nad tím, že zkušený a úspěšný podnikatel Juříček dosud Schillerové její profesní mezery nedoplnil, anebo pokud se o to snažil, proč mu paní ministryně nenaslouchala.

Zdanění se nejbohatší nemohou vyhnout

„Zvyšováním daní se z krize nedostaneme. To je jednoznačné. Je to obecný postulát, který platí. To, jak se můžeme dostat z krize, je, že se budeme soustředit na investice, na chytré investice. Na výzkum, vývoj, na věci, které nám budou potenciálně zvyšovat export do zajímavých zemí, které samozřejmě existují," nechal se slyšet Juříček ve zmíněném pořadu OVM.

Pokud se jedná o tvrzení Juříčka, že „zvyšováním daní se z krize nedostaneme", potom nesouhlasíme. Ti nejmajetnější se budou muset více zapojit do řešení následků koronavirové krize. Bylo by nespravedlivé, aby kompenzační náklady nesly na svých bedrech pouze střední třída nebo nízkopříjmové skupiny. Z minulosti víme, že „daň z bohatství" byla v moderních dějinách standardním prostředkem k řešení krize vyvolané válkou či přírodní katastrofou. V Německu se platila špičková daň ve výši 70 procent prakticky až do sedmdesátých let minulého století.

Podobný daňový příplatek platil například v USA během druhé světové války a po ní, kdy americká administrativa až do šedesátých let uplatňovala špičkovou, milionářskou daň ve výši 90 procent. To znamená, že z každého dolaru vydělaného nad roční příjem milion dolarů musel daňový poplatník 90 centů odevzdat státu.

Jádro a beton není cesta

Na druhé straně sdílíme Juříčkův názor, že je třeba se koncentrovat na chytré investice. Peníze by nyní měly směřovat do projektů, které mají budoucnost pro celou zemi, ale premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček se pravděpodobně řídí jinými zájmy, a proto se snaží výdaje státu nasměrovat hlavně do rozvoje jaderné energetiky a výstavby vodních nádrží. Přitom žádný vyspělý stát již nějakou dobu touto cestou nejde. Jádro a beton Českou republiku opravdu do Evropy nikam dál neposunou.

„Změnit strukturu ekonomiky je asi největší výzva. Je potřeba to z těch peněz dělat, ale z toho důvodu bychom měli spíše vyjednávat programy s delším horizontem třeba sedmi let. Je to vidět, když se u nás čerpají evropské dotace – první tři roky je čerpání v České republice extrémně nízké a až potom se to rozběhne. A představě, že teď se to mávnutím kouzelného proutku změní, protože přišel virus, moc nevěřím," uvedl v OVM místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Shodl se tak s Juříčkem na tom, že teď má Česko velkou příležitost investovat chytře do odvětví, která mají budoucnost. Na čem se neshodnou, je fakt, že současná vláda nemá aparát ani schopnosti to udělat moudře a chytře.

Potřebujeme mladé vizionáře

Česká pirátská strana má schopné mladé lidi, vizionáře a sleduje moderní trendy v oblasti průmyslu. Tento fakt nám již potvrdil v předchozím rozhovoru europoslanec Mikuláš Peksa. Ten dokázal jasně specifikovat oblasti průmyslu, které by mohly zvýšit přidanou hodnotu našich výrobních firem. Těm, kdo se při čtení těchto řádek pochybovačně usmívají, bychom rádi připomněli příběh vizionáře Elona Muska, kterému se také většina smála a nikdo mu moc nevěřil. Bez schopných mladých vizionářů bude náš svět fádní místo k žití.

Elon Musk je jihoafrický podnikatel, vynálezce, inženýr a filantrop. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a byl investorem, nyní na pozici CEO vede automobilku Tesla Inc. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se ve Spojených státech amerických zabývá instalací solárních panelů pro obytné domy. V květnu se první soukromá vesmírná loď schopná nést lidi Crew Dragon spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Loď vyrobila společnost SpaceX stejně jako nosnou raketu Falcon 9.

Připravil Marek Rottenborn

Diskuze

Doporučujeme

Technologie Siemens pomáhají s tepelnou ochranou největšího slunečního dalekohledu na světě

Největší sluneční dalekohled na světě nazvaný Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST) je vysoký 41,5 m a nachází se na havajském ostrově Maui. Umožňuje získávat doposud nejdetailnější záběry Slunce a vědci díky němu mohou pozorovat sluneční povrch přesněji než dříve. Velkou výzvu při vývoji dalekohledu DKIST představovala konstrukce speciálního systému na minimalizaci sluneční energie, kterou dalekohled při pozorování slunce absorbuje. Společnost Aavid Thermacore, která pro teleskop dodala tepelné technologie využila softwarového řešení Siemens, které dokáže snížit tepelnou energii z 2,5 MW/m2 na pouhých 300 W. Navíc dokáže zajistit, aby vyzařované teplo nesnižovalo kvalitu obrazu dalekohledu, což je pro vědecké účely naprosto zásadní.

„Přání otcem myšlenky.“

Vážení čtenáři,

je jisté, že v průběhu dalších deseti let se ekonomika a průmysl výrazně promění. Imperativ snižování nákladů si vynutí další investice do vývoje a výzkumu, nepřetržité zavádění inovací i nových technologií do výroby a její automatizaci, digitalizaci a robotizaci. Zákazníci i veřejné mínění budou vyvíjet stále větší tlak na šetrná, úsporná a udržitelná řešení v oblasti průmyslové produkce i energetiky. Konkurenční prostředí se tak velmi citelně přiostří a obstojí v něm jen ty podnikatelské subjekty, které tento vývoj dokážou včas předvídat a budou schopny se rychle i účinně přizpůsobit.