Inzerce

Za dvacet let bude Fakultní nemocnice v Motole poskytovat hlavně distanční péči

26. srpna 2020
Za dvacet let bude Fakultní nemocnice v Motole poskytovat hlavně distanční péči

Větší míra automatizace a robotizace. Velká digitalizace, které se dnes říká telemedicína. Standardní nemocniční pokoj, ve kterém jsou jen postele, už nebude existovat. „V podstatě pokud budete hospitalizováni v nemocnici, tak to bude jen z toho důvodu, že potřebujete intenzivní péči, protože pokud ji nebudete potřebovat, budete okamžitě propuštěni domů,“ tak vidí budoucnost za dvacet let Miloslav Ludvík, ředitel největšího zdravotnického zařízení v České republice, Fakultní nemocnice v Motole (FNM).

Nouzová opatření proti šíření nemoci covid-19 způsobila zdravotnictví propad 30,8 miliardy korun. Dohnat tuto ztrátu by měla pomoct tzv. kompenzační úhradová vyhláška, která je účinná od 1. července 2020. Jak jste s touto vyhláškou spokojený, respektive motivuje zdravotníky dostatečně k tomu, aby ztrátu dohnali?

Tato vyhláška nemá nahradit ztrátu, má snížit limity, které mají nemocnice naplnit. Jinými slovy, nemocnice by se měla dostat alespoň na 80–82 procent své předpokládané produkce, kdyby nebyla pandemie, pak dostane sto procent peněz. V tomto směru jsem s kompenzační vyhláškou spokojený, protože ministerstvo zdravotnictví ji pojalo skutečně v tom duchu, v jakém byla sestavena Asociací nemocnic.

Pokud jde o Fakultní nemocnici v Motole, ukázala se v době nouzových opatření část poskytované péče jako zbytná? A kolik procent z běžně poskytované péče je možné označit pouze za odloženou a kolik za tu, která skutečně zhoršila zdravotní stav pacientů?

Na tuto otázku se bude velmi obtížně odpovídat. Rozhodně si nemyslím, že by se v nemocnici typu FNM poskytovala zbytná péče. Obecně vzato to vypadá, že nám vypadlo 10–15 procent odložitelných výkonů, které se nyní nakumulují a budou řešeny ve zbytku letošního a na začátku příštího roku. Nedá se přesně říct, jakým způsobem to zhoršilo péči, to uvidíme ve statistikách v polovině nebo spíše koncem příštího roku. V tuto chvíli se na to nedá korektně odpovědět.

Souhlasil byste s tvrzením, že když stát masivně navýšil platby za státní pojištěnce, pojištění se tím stává mnohem více závislým na státním rozpočtu, a sílí tak tendence řešit problémy zdravotnictví nikoli rozvojem konkurenčního prostředí, ale jeho zestátněním?

O jakém konkurenčním prostředí zde mluvíme? O tom, kdo lépe odoperuje totální endoprotézu, nebo o tom, kdo bude lépe léčit rakovinu? Konkurence ve zdravotnictví je paradox, v podstatě dosáhnete pouze toho, že se dramaticky zdraží některé výkony a budou pro lidi nedostupné, tak jak je tomu například ve Spojených státech. Takzvané zdravotněpojistné plány pojišťoven, které si budou vzájemně konkurovat, nemůžou fungovat a obvykle o nich také mluví ekonomové a další lidé, kteří se ve zdravotnictví nikdy nepohybovali.

FNM je pro případ druhé vlny pandemie nového koronaviru zásobena vším potřebným na tři měsíce a u těch nejkritičtějších pomůcek a nejdražších typů respirátorů FFP3 asi na měsíc provozu. Považujete to za dostatečné? Zavedl byste ve FNM na základě získaných zkušeností nějaká nová organizační opatření v případě nouzového režimu?

My držíme zásoby ochranných pomůcek skutečně na tři měsíce, jediný rozdíl je u dezinfekčních prostředků, které máme na jeden měsíc a na dva měsíce je máme deponovány u dodavatelů, protože to jsou vysoce nebezpečné hořlaviny a skladování takto velkého objemu by mohlo být v rámci nemocnice nebezpečné. Ochranných pomůcek máme dostatečné množství, máme i takzvané „nedotknutelné zásoby“, které jsou skladovány odděleně od zásob pro běžný provoz. Ani na začátku pandemie nám nikdy ochranné pomůcky nedocházely, jsme připravení a plně vybavení.

Přípravek Remdesivir byl podmínečně schválen k léčbě pacientů s nemocí covid-19. Kolik dávek tohoto léku má aktuálně FNM k dispozici a kolik pacientů jím je na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) právě léčeno?

Aktuálně je u nás jeden pacient, který je v těžkém stavu. Pro potřeby nemocnice máme v zásobě dávky pro léčbu cca 10 pacientů a další dodávky léku máme v případě potřeby přislíbené.

FNM vypsala výběrové řízení na výstavbu domu Ronalda McDonalda v areálu nemocnice. Předpokládaná hodnota zakázky dosahuje přibližně 56,2 milionu korun. K čemu bude toto zařízení sloužit a kdo bude stavbu financovat?

To je zařízení, o jehož vybudování se v Motole hovoří již dlouhá léta. Bylo velkým problémem vyřešit, aby vůbec mohlo v rámci státní nemocnice fungovat. Nakonec se to podařilo. Jde o zařízení, ve kterém bydlí rodiče dlouhodobě hospitalizovaných dětí. Máme běžně systém, který umožňuje, aby rodič dětí do šesti let byl přímo u lůžka, nicméně někdy se stane, že rodiče přijedou oba, přivezou s sebou sourozence pacienta nebo to na těžkých jednotkách intenzivní péče zkrátka není možné. Pro tyto případy je právě určena tato kapacita. Zatím jsme takové bydlení realizovali na ubytovně sester, ale tam to není ideální. Peníze na stavbu domu dostala nemocnice darem od charitativní organizace Ronald McDonald House Charities a dostaneme další peníze i v případě, že by se stavba jakýmkoli způsobem zkomplikovala. Z finančních zdrojů nemocnice se tak skutečně na tomto projektu nerealizuje nic.

V jednom rozhovoru jste uvedl, že s dramatickým propadem koruny vůči euru se vám prodraží zdravotnický materiál o 500 milionů korun. Bylo by pro největší nemocnici v Česku lepší mít euro jako stabilní měnu?

To byla situace v březnu a dubnu, kdy to tak skutečně vypadalo. Nyní ovšem s podivem sledujeme obrácený trend, kdy naštěstí koruna posiluje, a v praxi se ukazuje, že i dovozci bývají slušně zajištění. Kurzové riziko se tedy zatím zdaleka tak neprojevilo, jak jsme si původně mysleli. Samozřejmě ta otázka, jestli koruna nebo euro, není už ani makroekonomická, ale spíše politická. Paradoxně Česká republika na euro připravená je, ale na druhou stranu to, že nejsme v eurozóně, nás může do jisté míry uchránit od toho, co se děje například v Itálii. Nicméně řekněme si na rovinu, že díky blízkosti a síle Německa je pro nás euro pravděpodobnější variantou, než jsme si ochotní připustit.

Současným trendem moderní ekonomiky a průmyslu jsou chytrá a úsporná řešení spolu se snižováním produkce CO2 a dekarbonizací. Připravujete na základě plánu na oživení ekonomiky v EU projekt snížení spotřeby energie ve vaší nemocnici a nabízí se vám tak současně možnost čerpat prostředky z fondů evropské udržitelné budoucnosti?

Ano, jeden z velkých projektů, který nyní finalizujeme, je snížení energetické náročnosti modrého pavilonu. Mělo by dojít ke kompletní výměně oken a celého pláště budovy, zateplení, ale zároveň i ke chlazení tohoto objektu, protože v létě, a to především v pokojích, které jsou směrem na západ, často teploty přesahují 30 stupňů. Plánovaná je dotace ve výši jedné miliardy korun.

Jaká je vaše vize moderního zdravotnictví za 15–20 let?

Určitě se bude prosazovat větší míra automatizace a robotizace. Zdravotnictví projde velkou digitalizací, dnes se tomu říká telemedicína. Domnívám se, že například standardní nemocniční pokoj, ve kterém jsou jen postele, už nebude existovat. V podstatě pokud budete hospitalizováni v nemocnici, tak to bude jen z toho důvodu, že potřebujete intenzivní péči, protože pokud ji nebudete potřebovat, budete okamžitě propuštěni domů.

Ostatní