Novinky

Deza jakékoli zavinění vylučuje

Kriminalisté zjistili vyústění kanálu, ze kterého vtekl kyanid do řeky. Případem se zabývají také inspektoři z ministerstva životního prostředí – odebírají vzorky vody a vytvářejí seznam průmyslových subjektů nakládajících s kyanidem a sídlících v místě jeho úniku Na kanál je napojeno mnoho společností. Náleží k nim i Deza. Její vedení tvrdí, že v technologiích společnosti k žádnému úniku nebezpečných látek do toku Bečvy nedošlo. Rozbory, které firma v úterý 22. září poskytla Odboru životního prostředí Městského úřadu Valašské Meziříčí, údajně potvrdily dodržení emisních limitů podle podmínek integrovaného povolení. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pak prověřila stav čisticího zařízení a vyloučila Dezu jako možného viníka ekologické havárie. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky neexistuje v chemičce zásobník nebo retence kyanidu, které by mohly umožnit jeho únik do řeky a způsobit ekologickou katastrofu.

Technologie odbourání kyanidů ve firmě Deza

Deza zpracovává chemické produkty, které vznikají při vysokoteplotní karbonizaci uhelných vsázek. Hlavní zpracovávanou surovinou je černouhelný vysokoteplotní dehet a surový benzol. Obě suroviny obsahují vždy určité množství vody. Tato voda je kontaminovaná i kyanidy. Jejich průměrný obsah činil v roce 2016 35 mg/l. Surový dehet se z části odvodní odsazením a dále odpařením na odvodňovací koloně. V roce 2016 byl průměrný obsah kyanidů v odpadní vodě po odpaření 466 mg/l.

Odpadní vody s vysokým obsahem kyanidů jsou přiváděny do provozu vodního hospodářství z provozu dehet. Odpadní voda po vyčištění na CHČOV je podrobena účinkům ozonu, čímž je obsah kyanidů a thiokyanatanů podstatně snížen. Odpadní voda vycházející z jednotky ozonizace je smíchána s ostatními proudy odpadních vod, prochází dalšími procesy mechanického a biologického čištění a poté se vypouští do vodního toku Bečvy. Tyto informace pocházejí z bakalářské práce s názvem Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, kterou vypracovala v roce 2017 Petra Langhammerová, studentka Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Z její práce dále vyplývá, že Deza zkoušela snížit obsah kyanidů v odpadních vodách vysrážením síranem železitým nebo biologickou degradací pomocí speciálních bakterií.

Arnika, sdružení zaměřené na ochranu životního prostředí, publikovala data dostupná v integrovaném registru znečišťování, podle kterých Deza téměř každý rok ohlašuje desítky až stovky kilogramů kyanidů vypuštěných do vody. Naposledy firma ohlásila za rok 2018 60,5 kilogramu kyanidů v emisích do vody.

Inspekce by měla přijít s něčím lepším, než že našla živé ryby

Ačkoli je znám postup čištění odpadních vod v Deze i způsob odbourávání kyanidů, nejsou dostupné informace o množství zpracovávaných kalů. Není tedy zřejmé, jaké důsledky by měl výpadek účinků ozonu, který by způsobil, že by kyanidy prošly dalším mechanickým a biologickým čištěním až do řeky. Stačí ale, aby si ČIŽP vyžádala všechny potřebné technologické údaje a spočítala, zda je skutečně vyloučeno, že při delší poruše ozonizace nemůže dojít k otrávení ryb v Bečvě. Sice to ještě neznamená, že k výpadku této technologie a v jejím důsledku i k ekologické havárii skutečně došlo, ale mohlo by to udat směr dalšímu vyšetřování a hledání viníka. Rozhodně by to působilo věrohodněji, než poznatek, o který se ČIŽP zatím opírá, totiž že přímo u výusti z průmyslového areálu Dezy plavaly živé ryby.