fbpx

Ministr zdravotnictví Roman Prymula pochybil a to samé platí pro předsedu poslaneckého klubu hnutí Ano Jaroslava Faltýnka. Andreje Babiše vynesly do premiérského křesla především skandály šéfů předcházejících vlád, tedy Mirka Topolánka a Petra Nečase. Tehdy před sedmi lety s takzvanou kauzou Nagyová přetekla poslední kapka. To, co se ale děje nyní, pravděpodobně v mnohém předčí skandální události, které vedly k pádu koaličního kabinetu ODS, TOP 09 a LIDEM – liberální demokraté (původně Věci veřejné) v roce 2013.

V čele exekutivy dnes stojí jeden z největších reprezentantů klientelismu, osoba využívající mezery v zákonech, člověk, který oportunisticky mění svá stanoviska a popírá zjevná fakta. Česká republika je v současné době jedním ze států nejhůře postižených pandemií covidu-19 a následky budou patrně katastrofální. Přitom vládnoucí politikové se chovají tak, jako by nikdo z nich za to nenesl odpovědnost. Nejsou ochotní k sebereflexi, natož k rezignaci. Tváří se, že nekontrolovatelně se šířící druhá vlna je jakýsi přírodní jev, se kterým oni nemají nic společného. Takovým přístupem musí být každý občan v této zemi nejen zklamán, ale přímo znechucen.

Kauzy nejméně stejné povahy jako před lety

Pokud se ohlédneme zpátky do minulosti a připomeneme si předchozí vlády, tedy alespoň ty, které vedli představitelé ODS nebo ČSSD, problémy provázející jejich řízení státu nikdy nenabyly tak destruktivní povahy jako ty současné.

Stačí například uvést případ společnosti Amádeus Real podnikatele Václava Klána, jež získala pozemek u dejvického nádraží o rozloze 24 tisíc metrů čtverečních. Jediný ucelený nezastavěný prostor v centru Prahy, v docházkové vzdálenosti od Hradu, přímo na lince metra A a také na plánované trati z pražského letiště do centra města. Jeho hodnota se odhaduje až na jednu miliardu korun, ale společnost Amádeus Real jej koupila od tehdejší Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), dnes Správy železnic, pouze za cenu obvyklou. Majetkové záležitosti měl v té době v SŽDC na starost tehdejší náměstek Tomáš Drmola, jeden z nejbližších lidí Jaroslava Faltýnka.

Nebo můžeme zmínit kauzu Stoka, která odstartovala, když policisté nahráli místostarostu Brna-středu za ANO Jiřího Švachulu, jak rozebírá rozdělování úplatků za machinace s nemovitostmi. Kauza postupně zasáhla antimonopolní úřad, miliardové veřejné firmy, syna Jaroslava Faltýnka Jiřího i Prahu. V září se věc teprve dostala před soud.

Stovky mrtvých i ztracených miliard

Babišova interpretace setkání Romana Prymuly s Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem ostravské fakultní nemocnice Jiřím Havrlantem v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě je stěží uvěřitelná. Schůzka se nekonala v Poslanecké sněmovně nebo na ministerstvu zdravotnictví, aby se zabránilo odposlechu. To musí být jasné každému divákovi filmových thrillerů. Podle průběhu interview s Prymulou v posledním diskuzním pořadu ČT Otázky Václava Moravce se mohlo jednat o výměnu ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). S ohledem na majetek, kterým VZP vládne, a její vliv na oblast zdravotnictví jde o jeden z velmi důležitých postů ve státě. Přítomnost Faltýnka v restauraci vzhledem k jeho kauzám hovoří za vše. Ačkoli Babiš tvrdí, že Faltýnek se do takových věci „nemá montovat, že to není jeho byznys“, řada opozičních politiků se shoduje na tom, že Faltýnek je něco jako Babišův „bílý kůň“.

Vládní politici i současná vláda si dělají, co chtějí, bez jakýchkoli obav, že by mohli být voláni k odpovědnosti, ať už politické, nebo dokonce trestněprávní. Babiš nikdy neodstoupí, i když pouze on jako premiér má na svědomí smrt zatím stovek lidí a ztráty ve výši stovek miliard korun kvůli druhé vlně pandemie, kterou tato vláda takzvaných odborníků absolutně nezvládá. Vítejte v banánové republice.

Diskuze

Doporučujeme

Čeká nás Augiášův chlév

MPO i ČEZ tvrdohlavě lpí na dostavbě Dukovan

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka pro Česko nereálné. Jedním z klíčových pilířů Fondu obnovy, který bude financován ze zhruba 182 miliard korun, jež Česko dostane z Bruselu, by měly být investice do zelených projektů. Z příslušného vládního dokumentu ale vyplývá, že některé projekty se zeleným technologiím nevěnují vůbec, u dalších zatím není jasné, co se bude financovat. Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková, která rozdělování peněz koordinuje, to omlouvá rychlostí zpracování projektů a podobně. Spíš ale asi jde o to, že MPO se k zeleným plánům Evropské komise staví přinejmenším zdrženlivě.

Tento přístup je zřetelný u polostátní skupiny ČEZ, v níž se má zelené energetice věnovat především společnost ČEZ ESCO. Její generální ředitel Kamil Čermák mluví o své firmě jako o lídru v oblasti efektivních, úsporných a ekologicky šetrných řešení pro podniky, obce i stát. Zdůrazňuje hlavně úspory. Zmiňuje i čistou energii, rozuměj tu atomovou, kvalitní život a až v poslední řadě snižování emisí. Čermákovi jde mezi řádky hlavně o jaderný blok – nové Dukovany. Oficiálně za 160 miliard korun, ve skutečnosti za dvojnásobek, protože v dnešní době nikdo neumí postavit nový jaderný blok za rozumné peníze a v rozumném čase. Celá energetická koncepce ČR proto stojí když ne na lži, tak na nerealistických předpokladech.

Stavební společnosti očekávají v roce 2021 propad trhu o 1,8 %

Praha 24.11.2020 – Stavební společnosti očekávají propad trhu v letošním roce o 2,0 % a v roce 2021 potom o dalších 1,8 %. Vyšší propad trhu očekávají velké stavební společnosti, a to o 2,6 % v letošním roce. Tržby stavebních společností v letošním roce budou stagnovat (0,0 %). V příštím roce poklesnou o 1,3 %. Větší propad tržeb očekává pozemní stavitelství a malé stavební společnosti. Kapacity společností jsou vytíženy na 92 % a společnosti mají v průměru nasmlouvané zakázky na 8 měsíců dopředu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2020 zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory generálního partnera, společnosti BAUMIT, spol. s.r.o.