Inzerce

1,2 bilionu korun, které svět ještě neviděl

19. ledna 2021
1,2 bilionu korun, které svět ještě neviděl

Podle ministerstva financí vláda na jaře slibovala v souvislosti s koronavirovou krizí pomoc ekonomice ve výši bezmála jednoho a čtvrt bilionu korun. Ve skutečnosti stát podpořil české hospodářství pouze necelou pětinou ze slibované částky. Přitom podnikatelé i v době krize odvedli do státní pokladny daně, které v podstatě o 111 miliard převýšily odhad příjmů rezortu financí. Na záruky bankovních úvěrů firmy využily jen 64,2 miliardy z 500 miliard nabízených státem. Přes všechny spasitelské proklamace vláda nebyla schopná ekonomiku podpořit ani z 20 procent. Ne, že nechtěla, jednoduše to při svém chaotickém a improvizačním stylu řízení země nedokázala.

Stát vloni vydal na přijatá opatření 283,4 miliardy, z toho přímá podpora činila 129,4 miliardy korun. Částka zahrnuje například kompenzační bonusy, programy Antivirus nebo podpůrné covidové programy. Objem odkladů a úprav daňových záloh činil zhruba 35 miliard, mimořádné výdaje v sektoru zdravotnictví pohltily 54,8 miliardy korun a na úvěry a záruky za úvěry pak stát v rámci pomoci vydal 64,2 miliardy korun.

Česká republika se znovu ocitá v čele žebříčku zemí, které nezvládají pandemii covidu-19. Při srovnání se sousedním Rakouskem má Česká republika už dvojnásobný počet mrtvých s onemocněním covid-19, a zatímco v Rakousku je teď při plošném testování každodenní nárůst pozitivních případů kolem dvou tisíc, v České republice se pohybuje pod hranicí 10 tisíc. Od tuzemských podnikatelů čím dál častěji zaznívá argument, že Babišův kabinet situaci nezvládá.

Vláda není schopná přesvědčit banky, aby přistoupily na odklad splátek úvěrů. Přitom úvěrové moratorium už jednou umožnilo dlužníkům z řad spotřebitelů, podnikatelů a firem odložit splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem loňského roku, a to do konce července nebo do konce října. Bylo závazné pro všechny banky a nebankovní poskytovatele úvěrů, klienti jej mohli využít dobrovolně.

Chybí rychlá a účinná pomoc

V sousedním Německu a Rakousku se kompenzace podnikatelům, kteří museli kvůli pandemii zavřít provozy, vypočítávají na základě kombinace tržeb a nákladů. Je to spravedlivější a více to odpovídá realitě, ale Babišův kabinet tvrdošíjně náhrady podle tržeb odmítá. Vymlouvá se na komplikovanost takového postupu, ačkoliv na administraci dosavadních kompenzačních programů musela vláda nově zaměstnat stovky úředníků. Totéž platí pro odpuštění DPH. Takový krok by žádnou další administrativu nevyžadoval a byl by účinnou pomocí, ale vláda se mu vyhýbá. Přitom účinná a rychlá pomoc by byla tou nejlepší investicí do budoucna.

Koronavirová krize je prvním skutečným testem odbornosti Babišovy exekutivy. Jak se ukázalo, vláda při této „zkoušce ohněm“ kličkuje mezi uzavíráním a rozvolňováním nouzových opatření, mezi pomocí těm, kdo byli restrikcemi zasaženi, a nezájmem s alibistickým zdůvodněním, že pomoct si mohou sami. Zákruty vlády podléhají různým tlakům a především výsledkům průzkumů veřejného mínění. Důsledkem je, že celá státní správa ztrácí respekt i důvěru, stejně jako její protiepidemická opatření a Česká republika se stává „nemocným mužem“ Evropy.

Prezident Miloš Zeman vyhlásil termín konání voleb do sněmovny na pátek 8. října a sobotu 9. října 2021. Babišova vláda odborníků si může být jistá, že voliči jí budou chtít vystavit účet za to, jak (ne)zvládla pandemickou krizi. Účast proto bude jistě rekordní, kabinetu tedy zbývá devět měsíců. Necelý rok asi sotva něco změní na faktu, že Česko v podstatě řídí autopilot a Babišův kabinet se jen veze a řeční. Už teď je ale jasné, že ve správě státu potřebujeme jiné lidi, takové, kteří opravdu chtějí a budou usilovat o posunutí naší země dopředu.

 

Připravil Marek Rottenborn

Ostatní