fbpx

Společnost Farmet a.s. je dynamicky se rozvíjející rodinná firma zabývající se vývojem, výrobou, prodejem a servisem zemědělských strojů na zpracování půdy i setí. Její další aktivitou je inovativní produkce technologií na zpracování olejnin a rostlinných olejů a výrobu krmiv. Vlastní výrobky a technologie vznikají v úzké spolupráci specialistů společnosti Farmet s konečnými zákazníky, výzkumnými institucemi a vysokými školami. Výrobky značky Farmet se vyznačují unikátním technickým řešením, z nichž je mnoho patentově chráněno. Společnost nám představil její majitel a generální ředitel Karel Žďárský.

Společnost Farmet má dvě divize, jednou z nich je výroba zemědělských strojů na zpracování půdy a setí. Export tvoří 80 procent její produkce. Čím vaše stroje vynikají?

Jsme firma výrazně exportně zaměřená, protože hodně investujeme do vývoje našich strojírenských produktů. K dosažení přiměřené sériovosti výroby, tedy i návratnosti prostředků vložených do inovačního procesu, potřebujeme prodávat naše stroje na dostatečně velkých trzích, jako je Evropská unie nebo Ruská federace. Aktuálně činí podíl vývozu našich zemědělských strojů do zahraničí 88 procent. Export technologických dodávek na zpracování olejnin více kolísá, ale zhruba dosahuje 80 procent.

Pokud jde o parametry našich strojů, cenou nemůžeme konkurovat superlevným čínským či tureckým výrobcům, ale takové zákazníky ani nehledáme. Našimi odběrateli jsou zemědělci, kteří chtějí vyrábět moderně, efektivně a s vysokou spolehlivostí. Technika i technologie, které jim nabízíme, jim přinášejí úsporu nákladů, kvalitu výstupních produktů, a proto i zisk. Jednoduše naší snahou je, aby stroj přinesl jeho uživateli maximální užitek. To je určující jak pro náš vývoj strojních i automatizačních systémů, tak pro budování obchodní a servisní sítě.

Stroje vyvážíte hlavně do Ruska a na Ukrajinu, ale i do Pobaltí a do Evropy. Vytvořili jste si k tomu dobře fungující obchodní síť. Jak dlouho jste ji budovali a co všechno pro vás vaši obchodní zástupci zajišťují?

Vybudovat světovou obchodní síť pro určitou značku je velmi těžké, snažíme se o to třicet let. Využíváme přitom hlavně smluvních vztahů s našimi obchodními zástupci v jednotlivých regionech. Jsou to obvykle zkušení prodejci zemědělských strojů nebo agrotechnologií, kteří jsou v daném místě dobře zavedeni. V některých zemích jsme také založili dceřiné společnosti nebo máme výhradní obchodní zástupce. Jde o značně různorodou směs obchodně-servisních vztahů. My se snažíme dodávat stroje a náhradní díly pro servis. Pro to, aby to vše dobře fungovalo, jsme investovali značné prostředky do helpdesk systému – přes on-line aplikaci zákazník vyfotí QR kód našeho stroje třeba přímo na poli a ihned vstoupí do virtuálního prostředí aktivní servisní podpory. Právě v době koronavirové krize se ukázalo, jak je to důležité, protože návštěvy našich servisních techniků ve většině míst nebyly možné.

Omezila váš export pandemie covidu a promítá se negativně do vašich prodejů napětí mezi Ruskem a Ukrajinou?

Navážu na svou předchozí odpověď – covid umocnil naši snahu mít po světě co nejhustší síť zkušených etablovaných dealerů, kteří dovedou nejen prodávat, ale také poskytovat zákazníkům s naší on-line podporou všestranný servis. Pandemie nás v jistém smyslu posílila v digitalizaci obchodní i servisní sítě a ukázala nám, že je to jediné perspektivní řešení i do budoucna. Zemědělství obecně ve složitých dobách spíše posiluje, protože v takových časech obyčejně roste význam potravin. Z obchodního hlediska pro nás covid neznamená ztrátu, naopak máme více objednávek než kdykoli předtím. Logistika funguje bez omezení. Omezila nás pouze nemocnost a přišli jsme o pracovníky z Polska i agenturní zaměstnance z Ukrajiny. V jednu dobu se naše výrobní kapacita snížila asi o 30 procent. Přesto jsme zvýšeným úsilím a i přes nepohodlí protiepidemických opatření splnili všechny zakázky nutné pro realizaci jarních prací na polích, takže jsme žádného našeho zákazníka nezklamali.

Vztahy česko-ruské i rusko-ukrajinské pro nás představují jisté riziko. Podíl našeho exportu do Ruska činí asi 30 až 35 procent a na Ukrajinu 20 až 25 procent. Jsou to tedy pro nás nejvýznamnější trhy a každou politickou nestabilitu citlivě vnímáme. Na druhou stranu zemědělské stroje se zatím nikdy nestaly terčem ekonomických sankcí a doufám, že ani nynější česko-ruská krize naše velmi dobré obchodní vztahy ani pověst naší značky nenaruší.

Stroje neustále vyvíjíte. Kolik lidí u vás pracuje ve vývoji?

Ve Farmetu chápeme vývoj jako inovační proces v oblasti výrobních technologií, logistických procesů i samotných produktů. Nyní například pracujeme na vývoji systému řízení a plánování výroby. Tento projekt podporuje Technologická agentura ČR. Jde o to, že naše malosériová strojírenská výroba i dodávky kompletních investičních celků jsou mimořádně strukturované a sofistikované. K tomu zajišťujeme datovou podporu a řízení finální montáže. Vyvíjíme tedy systém řízení a plánování produkce od základních operací, jako je třeba dělení materiálu až po montáž, oživení a zaškolení, s podporou programování, bezpečnosti práce, návodů, katalogu náhradních dílů atd. Je tedy složité stanovit, kolik lidí pracuje ve vývoji, ale řekněme, že zhruba sto z celkových 450 pracovníků. Prodáváme jen to, co jsme sami vyrobili, a vyrábíme jen to, co jsme sami vymysleli. Vývoj je integrální součástí naší práce.

Jakou roli hraje při vývoji vašich zařízení aspekt ekologie, respektive biozemědělství?

Ekologie v zemědělství pro nás znamená nové příležitosti, ať se jedná o úřady nařízená pravidla, nebo dobrovolné rozhodnutí samotných zemědělců. V zájmu udržitelnosti je třeba omezit chemické znečištění půdy, vody a podobně. Roste počet spotřebitelů, kteří vyžadují bioprodukty, a to nutí všechny subjekty ve výrobním řetězci měnit způsob práce. Zemědělci zjišťují, že potřebují jiné typy strojů, a my jsme schopní jim je dodat, například americkým ekofarmářům dodáváme stroje na kypření půdy a mechanické odstranění plevele bez aplikace herbicidů. Podobnou výzvou jsou pro nás předpisy, které mají zamezit erozi půdy, proto vyvíjíme a stavíme stroje napomáhající chránit půdu před erozí, a přitom dosáhnout slušných výnosů bez zhutnění půdy.

Vaše druhá divize se jmenuje Oil & Feed Tech a vyrábí zařízení pro lisování olejů a produkci krmiv. Tato zařízení jsou určena pěstitelům olejnin, aby si mohli svou produkci zpracovat sami. Jaké to poskytuje zemědělcům výhody?

Opět se jedná o proces vyvolaný změnou uvažování našich zákazníků ve prospěch ochrany přírody. Divize Oil & Feed Tech je specializovaná na výrobu zařízení pro zpracování suchých olejnin, ke kterým patří řepka, slunečnice, len, hořčice a další. Z těchto semen se olej získává lisováním za vysokých tlaků. Průmyslově se většina olejů vyrábí chemickou extrakcí, tedy z přírodní suroviny se olej vymývá ropným rozpouštědlem, které se pak sice odpaří, ale jistá rezidua zůstávají jak v olejích, tak, a to hlavně ve vylisovaných rostlinných zbytcích, jež slouží jako krmivo pro zemědělská zvířata. Farmet zvolil místo chemické extrakce mechanickou a vyvinul pro to různé technologie. Principiálně se v extrudéru nejdříve naruší struktura olejniny tím, že se vystaví na několik vteřin vysoké teplotě a tlaku. Prudce odpařená voda pak buněčnou stavbu semínka rozruší a olej lze dobře vylisovat. Tato technologie je asi nejúčinnější, i když je náročná na energii. U našich zařízení tuto nevýhodu eliminuje systém rekuperace, který využívá energii odpařené vody. Z hlediska energetické náročnosti je tak naše technologie srovnatelná s chemickou extrakcí.

Obchodně nejúspěšnější jsou vaše zařízení pro zpracování sóji. Jak takové výrobní linky fungují a kam jich prodáváte nejvíc?

Sója je plodina, která je pro mechanickou extrakci oleje vhodná patrně nejvíc, zejména proto, že bez tepelné úpravy není vhodná pro potravinářské účely ani pro výkrm zemědělských zvířat. Ze sóji se získá přibližně 15 procent oleje, zbytek je krmivo pro živočišnou výrobu s vysokým obsahem proteinů. Velkým zemědělcům se proto vyplatí, když sóju zpracovávají přímo v místě, kde hospodaří, a v tom jim naše divize Oil & Feed Tech vychází vstříc. Proto se také orientujeme na země, kde takové velké farmy fungují. Kromě USA, Ruska a Ukrajiny pro nás velkou budoucnost představuje i Afrika, již máme zakázku do Nigérie a Tanzanie. Po vylisování se ze sóji texturací vyrobí sójový texturát čili zdroj proteinů vhodný pro potravinářské zpracování. Sója je nejrozšířenější olejnina v mírném i tropickém pásmu, zpracovávají se jí mi­liony tun. Má proto pro naši firmu ohromný potenciál, protože chemická extrakce olejnin je kvůli rostoucím požadavkům na zdravé zemědělství na ústupu.

Z vašich dvou divizí by měly vzniknout dvě samostatné firmy. Jaký efekt od takového rozdělení očekáváte?

Covid tento projekt zbrzdil, ale cíl zůstává. Nově vzniklé firmy by měly samostatně působit na svých trzích, takže se jedná i o diverzifikaci obchodních rizik, ale hlavně by to mělo vyřešit generační obměnu v naší rodinné společnosti. Divizi zemědělské techniky řídí můj synovec, proto z ní taky majetkově získá podstatnou část. Já se orientuji na oblast technologií, ponechám si tudíž divizi Oil & Feed Tech. Oba segmenty jsou již nyní obchodně i technicky tak složité, že jejich společné řízení začíná být zbytečně komplikované. Samozřejmě výhody spolupráce mezi firmami zachováme.



Diskuze

Doporučujeme

I v krizi jsme rostli, ale musíme se z ní poučit

Výrobce zahradních traktorů Seco Industries, s.r.o., se loňskou koronakrizí probil se ctí, a dokonce posílil své pozice na trhu. Přesto současná situace není růžová a podmínky pro byznys jsou složité. Společnost však nemá ruce v klíně a už nyní probíhá strategické plánování na další roky. „Musíme se z krize poučit,“ říká ředitel strojírenské divize společnosti Ing. Aleš Housa.

ASTOS investuje do digitálního marketingu

Podle generálního ředitele společnosti ASTOS Machinery a.s. Michaela Ondraschka přecházíme z postindustriální doby do časů digitálních a v jistém smyslu nás tam covid-19 ještě postrčil. „Kdo se nepřizpůsobí, tomu ujede vlak. Restriktivní opatření znemožnila konání veletrhů a já osobně nevěřím, že se tato praxe obnoví. Tyto akce už svůj význam ztratily, protože v době pandemie se všechny prezentace a navazování obchodních kontaktů přesunuly na internet. Naše firma investuje tři až pět procent do marketingu, ovšem na síti. Digitální marketing, to je téma, na které se chceme soustředit a maximálně je rozvinout,“ říká mimo jiné Ondraschek (viz foto) v následujícím rozhovoru.