fbpx

Českému průmyslu působí nyní nevětší potíže malá dostupnost materiálu a komodit, nárůst cen vstupů a situace na trhu práce. Vyplývá to z dat získaných v průzkumu v rámci analýzy českého průmyslu. Šetření, které se uskutečnilo letos v červenci a srpnu, vychází z dat získaných během 263 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných výrobních společností. Tato interview provedla otevřená akademicko-průmyslová platforma Národní centrum průmyslu 4.0, jež vznikla při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVÚT. V pátek 10. září se pak uskutečnila v Praze debata osobností průmyslu, akademické sféry a vlády k výsledkům uvedené analýzy.

Podle analýzy českého průmyslu narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce s sebou přinášejí i problém s logistikou. Nedostatek žene ceny nahoru, firmy nakupují do zásoby, což cenovou spirálu ještě více šroubuje. V současné době tyto obtíže potvrzuje 57 procent ředitelů výrobních průmyslových firem, přičemž zhruba třetina považuje tyto problémy za zásadní.

Podobně nedostatek kvalitních pracovníků potvrzuje 64 procent ředitelů. Navyšovat mzdy bude i v této situaci většina firem (87 procent), a to v průměru o 4,1 procenta. Přidávat svým pracovníkům budou spíše velké firmy (91 procent) než firmy malé a střední. Stejnou mzdu jako loni svým zaměstnancům vyplatí třináct procent firem.

Stát s cenou a dostupností vstupů mnoho neudělá

V diskuzi s názvem Barometr českého průmyslu, kterou Národní centrum průmyslu 4.0 pořádalo letos již potřetí, vystoupil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle něj stát může ceny vstupů ovlivnit jen částečně, a to racionální energetickou politikou. „Stát musí tvrdě bránit české zájmy a postavit se doporučením úředníků v Bruselu,“ konkretizoval to prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Nová vláda musí podle něj okamžitě pokračovat v tendru na jádro, notifikaci obnovitelných zdrojů a prosadit uznání plynu jako zeleného zdroje energie.

Podle Havlíčka bude mít státní správa snahu reagovat na nedostatek pracovních sil zvýšením kvóty pro vstup zahraničních pracovníků do České republiky, prodloužením jejich doby pobytu a zkrácením administrativy, jež je s tím spojena. Z rozboru rozhovorů s řediteli firem dále vyplynulo, že digitalizace a automatizace rutinních činností firmám přináší mnoho výhod a v horizontu tří až pěti let ji plánuje zavést 62 procent společností a alespoň částečně 35 procent podniků.

Jako rutinní či opakované pracovní výkony vytipovaly firmy až 24 procent činností ve výrobě a 36 procent v administrativě. „Průmysl 4.0 může pomoct řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Společně s rekvalifikací by to mohlo pomoct v dlouhodobém horizontu nejen zvýšit produktivitu práce, ale také řešit nedostatek kvalifikované pracovní síly,“ objasnil v debatě vědecký ředitel CIIRC ČVUT Vladimír Mařík.

Havlíček má vizi ekonomiky, ve které jsou daně nízké a platy vysoké

„Výsledky (analýzy českého průmyslu) jen potvrzují, že jedinou pojistkou a zárukou prosperity podniků v malé otevřené ekonomice je produkce, která je svým charakterem co nejméně závislá na vnějších vlivech, tedy s co nejvyšší přidanou hodnotou. Ani sebelepší státní podpora nemůže v globální tržní ekonomice nahradit kvalitu produktu, a navíc je vždy zatížena rizikem, že se kvůli pokřivení trhu situace ještě zhorší,“ shrnula šetření jeho autorka Alena Burešová.

Havlíček k tomu uvedl, že vláda končí s přímou podporou podnikatelů, ale bude se snažit udržet rozsah i výši veřejných zakázek, a přispět tak k růstu HDP. Vláda má také v úmyslu motivovat k investicím soukromý sektor, například formou progresivních odpisů nebo ručením až do výše 90 procent, ale i investičními pobídkami v případě inovací. Podle Havlíčka přinese firmám větší zisk pouze vyšší cena produktu, tedy vyšší přidaná hodnota a té lze dosáhnout pouze investováním do vědy a výzkumu. „Za pět až sedm let může být naše ekonomika postavená na přidané hodnotě. Nebude potřeba zvyšovat daně, příjmy státu se zvýší díky vysokým ziskům podnikatelů a zvýší se také platy zaměstnanců,“ odhadl Havlíček.

Energetická udržitelnost je nové téma

Otázka energetické udržitelnosti je pro řadu podniků novým tématem. V současné době tvoří náklady na energie u třetiny firem méně než pět procent výrobních nákladů a u poloviny subjektů je to méně než 10 procent. „U nás v Branu plánujeme stavbu energeticky aktivních budov a na snížení energetické náročnosti systematicky pracujeme. V tuto chvíli vynakládáme na energie pět až deset procent celkových výrobních nákladů, záleží na závodu,“ konstatoval majitel firmy Brano Group Pavel Juříček.

„Obecně platí, že udržitelností se zabývají zejména dvě skupiny firem – podniky s velkou zahraniční matkou a firmy, u kterých je to součástí filozofie produktu nebo zakladatele. Ostatní stále hodnotí spíše finanční ukazatele, což se nedá vytknout. Trend se postupně obrací, jak se projevuje tlak na dodavatelské řetězce, zvyšuje se návratnost udržitelných investic a z udržitelnosti se stává konkurenční výhoda,“ doplnil Miroslav Lopour, šéf strategických projektů v týmu energetických projektů ve společnosti Deloitte Advisory.

Diskuze se zúčastnili vicepremiér Karel Havlíček, Tomáš Hüner, ředitel smart infrastructure společnosti Siemens, Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, Pavel Juříček, majitel společnosti Brano Group a místopředseda Hospodářského výboru PS ČR, Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT, Petr Jonák, ředitel korporátních záležitostí společnosti T-Mobile Czech Republic, a Petr Gaman, ředitel Prague Advanced Technology and Research Innovation Center.

Diskuze

Doporučujeme

Z Dubaje do Zlína. Logio přiveze kousek Expa i na Fenomén

V pražském Logiu bouchali před Vánocemi šampaňské hned dvakrát. Poprvé, když se řediteli týmu Research & Development Martinu Plajnerovi narodil syn. Podruhé, když se tým dozvěděl, že vyrazí reprezentovat Českou republiku na dubajské EXPO.

Pod výstavištěm vedou teplo nové horkovody

Více než třemi kilometry nových horkovodů nahradily vloni Teplárny Brno staré parovodní rozvody na výstavišti. Náročná rekonstrukce zdejší sítě byla výsledkem dohody společnosti s Veletrhy Brno (BVV) a její součástí byl i odkup rozvodů do majetku tepláren. „Usnadňuje se tak do budoucnosti zásobování teplem, ale i chladem, který je v nabídce Tepláren Brno novinkou, budoucích rozvojových území navazujících na páteřní trasy vedené v areálu. A to včetně budované multifunkční haly,“ upřesnila brněnská primátorka Markéta Vaňková. Společnost BVV má navíc o starost méně, provoz horkovodů i jejich servisní údržbu budou totiž nadále zajišťovat teplárny.