fbpx

Babiš chce miliardy na onkologické centrum. Americký profesor Thomas Seyfried přitom zná řešení, které zdaleka tolik nestojí.

Je před volbami a premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš rozdává miliardy, nedávno to bylo sedm miliard korun z národního plánu obnovy na vybudování nového onkologického centra při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze.

Je pravda, že rok od roku se zvyšuje počet osob, kterým je diagnostikována rakovina. Naše země stále patří k evropským státům s nadprůměrným výskytem onkologických onemocnění. Zatímco počátkem devadesátých let byla rakovina diagnostikována každoročně u přibližně 50 tisíc pacientů, v současné době je nových případů kolem 100 tisíc ročně. Kvůli přetížení zdravotnických systémů v období pandemie covidu došlo k zanedbání prevence i léčby rakoviny. Britská studie z loňského listopadu odhadla, že jen v Anglii zemře kvůli zanedbané péči v důsledku pandemie v letošním roce na rakovinu 7 až 36 tisíc lidí.

Moderní západní medicína hledá svůj svatý grál, na kterém vydělá miliardy dolarů. Například americká farmaceutická společnost Pfizer Inc. letos v srpnu oznámila, že za 2,26 miliardy dolarů koupí kanadského vývojáře léků na rakovinu Trillium Therapeutics Inc., akvizicí chce totiž posílit svou nabídku léků na rakovinu krve. Přitom téměř všichni špičkoví odborníci zcela ignorují fakt, že jsou již známé i ověřené postupy, jak onkologickým onemocněním předejít, zastavit je, nebo dokonce i v těžkých stadiích vyléčit. Lidé, kteří měli určitý druh rakoviny a moderní – konvenční medicína jim nepomohla, si našli řešení sami podle zkušených amerických lékařů, kteří mají poněkud jiný, celistvý přístup k léčbě pacientů.

Základem boje s rakovinou je prevence. Při stoupajícím počtu pacientů s tímto onemocněním a zvyšujícími se náklady na léčbu (podle VZP stouply náklady na léčbu klientů s rakovinou za posledních pět let o více než dvě miliardy korun, to je o 16,36 procenta) bude český zdravotní systém dlouhodobě těžko udržitelný. Již dnes je jeho dostupnost ztížená. Z průzkumu organizace The Global Corruption Barometer – The European Union vyplývá, že 54 procent občanů České republiky spoléhá na osobní kontakty ve snaze získat přístup ke zdravotní péči.

K prevenci by téměř stačil zdravý životní styl

Každý by mohl začít sám u sebe, ale to je pro většinu lidí obtížné, protože se nechtějí omezovat, jak to zdravé stravování vyžaduje. Kromě toho by bylo také potřeba méně se stresovat, vyhýbat se nezdravým chemickým látkám a mít dostatek spánku i pohybu. Zkrátka zvolit si zdravý životní styl.

Kolik lidí bude ještě muset umřít, než se změní přístup velkých farmaceutických firem i klasické medicíny k řešení vážných zdravotních problémů? Ne náhodou už řada lidí zcela změnila způsob stravování, protože je to ten nejjednodušší, nejlevnější a přitom prokazatelně účinný způsob, jak čelit řadě zdravotních problémů včetně onkologických onemocnění.

Velmi srozumitelné vysvětlení prevence rakoviny nabízí americký lékař Eric Berg. Tímto onemocněním jsou totiž nejdříve postiženy mitochondrie v lidských buňkách. V mitochondriích se spaluje cukr za přítomnosti kyslíku, a vzniká tak energie nezbytná k životu buňky. Při poškození mitochondrie onkologickým onemocněním buňka ztrácí schopnost využívat cukr, a proto přechází na spalování jedné z aminokyselin – glutaminu –, na rozdíl od zdravých tělních buněk, které při nedostatku cukru dovedou spalovat ketony čili tuky. Ketogenní dieta, která nutí tělo spalovat tuky místo sacharidů, by tedy mohla vést k zániku rakovinových buněk, pokud by se ovšem podařilo v těle eliminovat glutamin. Ten je jako esenciální aminokyselina obsažen v mase, vejcích, zelenině, ořeších, semenech atd. a vyskytuje se všude v lidském těle. Aktuálně probíhá výzkum, jak chemicky zablokovat tuto aminokyselinu pro energetické využití v rakovinných buňkách. Kombinace ketogenní diety a blokace glutaminu by mohla vést k úspěšnému léčení onkologických nemocí. Zatím je známo, že množství glutaminu v těle snižuje konzumace zeleného čaje, paprik a hlavně periodický půst.

Výzkum rakoviny jako metabolické nemoci probíhá stranou pozornosti

Výzkumu léčby rakoviny na základě změn metabolických procesů se dlouhodobě věnuje Thomas Seyfried, biochemický genetik, profesor biologie na Boston College a autor knihy Cancer as a Metabolic Disease. Je považován za nástupce a pokračovatele německého biochemika Otto H. Warburga, který zjistil, že nádorové buňky v metabolismu glukózy preferují glykolýzu před aerobní částí buněčného dýchání, a to i v aerobních podmínkách. Konečným produktem metabolismu glukózy u nádorových buněk je kyselina mléčná. Tento objev se nazývá Warburgův efekt.

Podle dalšího lékaře, Michaela Karlfeldta z Karlfeld Center v Boise v Idahu, byl v roce 2017 publikován systematický přehled o ketogenní dietě. Všech třináct článků zahrnutých do této přehledové práce naznačovalo, že ketogenní dieta má inhibiční účinek na růst nádorů, devět z nich dokládalo, že ketogenní dieta může prodloužit dobu přežití. V přehledu je zahrnuto jedenáct klinických studií, které hodnotí ketogenní dietu jako adjuvantní protinádorovou léčbu. Pacienti na Univerzitě ve Würzburgu, kteří byli po selhání tradiční protinádorové léčby schopní pokračovat v tříměsíční ketogenní dietě, vykazovali celkové zlepšení se stabilním fyzickým zdravím, zmenšením nádoru nebo zpomalením jeho růstu.

Podle profesora Seyfrieda všechno nasvědčuje tomu, že rakovina je mitochondriální metabolická nemoc. Ovšem touto poměrně jednoduchou cestou se sotva dají vydělat miliardy dolarů nebo alespoň získat nějaké hlasy v nadcházejících parlamentních volbách v České republice. Takže počínaje nadnárodními farmaceutickými korporacemi a Babišem či ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem konče všichni budou relativně snadnou možnost léčby rakoviny ignorovat.


Diskuze

Doporučujeme

Brno představilo nové směry mikroskopie v průmyslu i medicíně

V oblasti mikroskopie patří české firmy i výzkumné týmy mezi nejlepší na světě. Především elektronová mikroskopie dnes dosahuje úspěchů v jiných odvětvích české společnosti nevídaných. Asi čtvrtina celosvětových výdajů za elektronové mikroskopy jde za přístroji vyráběnými brněnskými firmami. V Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně zase působí vědkyně Šárka Mikmeková, která svým výzkumem v oblasti ztenčování plechů ohromila i japonské odborníky a jako první vědec z České republiky získala prestižní ocenění od Japan Institute of Metals and Materials. Není tedy překvapením, že právě Brno hostilo 6. a 7. října dvě významné konference zaměřené na moderní mikroskopii. Akce pořádal Český optický klast.

TÜV SÜD Czech: Bezpečnost při používání a provozu ocelových konstrukcí je klíčová. Naši inspektoři se postarají o kompletní servis

Nedestruktivní zkoušení ocelových konstrukcí a svarových spojů je dnes běžnou součástí procesu výroby nových komponent, výrobků a konstrukcí. Víte, že je stejně důležité také při údržbě a revizích ocelových konstrukcí? My v TÜV SÜD Czech tyto kontroly nabízíme jako součást našich služeb.