fbpx

Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) je jedním z největších lůžkových zařízení v České republice. Je součástí sítě devíti fakultních nemocnic přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Je největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji a šestou největší nemocnicí v zemi. Historie druhého největšího zaměstnavatele v Olomouckém kraji sahá až do roku 1896. O provozu a perspektivách olomoucké nemocnice jsme hovořili s jejím ředitelem Romanem Havlíkem.


Loni v listopadu se v Olomouci uskutečnila konference Hospital Management. Debatovalo se kromě jiného o tom, zda v České republice chybí odborný personál. Jak je to podle vašeho názoru? Je u nás odborníků nedostatek? A potýká se s tímto problémem také olomoucká fakultní nemocnice?


Odborný personál vždy v některém přechodném období a v některém segmentu chybí a chyběl. Je tomu tak všude ve světě. V České republice je odborného personálu mírný nedostatek, ale je to dáno zejména jeho nerovnoměrným rozložením. Ve velkých městech personál spíše přebývá a na periferii je ho nedostatek, ale s tímto problémem se potýkají všechny evropské země. Olomouc má jako město dobrou velikost i polohu, takže problém se zdravotnickým personálem v naší nemocnici nemáme, a to ani s lékařským, ani s nelékařským. Samozřejmě v některých odbornostech občas někoho sháníme, ale je to za posledních deset let setrvalý stav.

Domníváte se, že specialisté v českém zdravotnictví jsou přetížení, a v důsledku toho klesá kvalita jejich výkonů?

Férově jsem přesvědčený o tom, že se na zdravotníky klade příliš velká byrokratická zátěž. Vnímám snahu zbavit lékaře části odpovědnosti na úkor toho, že bují administrativa například v podobě informovaných souhlasů, vyšetření potvrzujících forenzní krytí lékařů a podobně. Nemyslím si, že by kvůli tomu klesala kvalita výkonů. Problém je spíše v tom, že pokud by klesla administrativní zátěž, mohli by se lékaři věnovat většímu množství pacientů, více jich vyšetřit.

Jedním z dalších témat konference byla otázka, jak by měly být rozděleny role mezi velkými a malými nemocnicemi v systému českého zdravotnictví. Jak by to mělo být podle vašich představ na Olomoucku? Jakou roli by měla hrát Fakultní nemocnice Olomouc ve vztahu k okresním nemocnicím?

Vidím prostor pro užší spolupráci a propojení velkých fakultních a krajských nemocnic s menšími nemocnicemi v jednotlivých regionech, například okresními, ale i jinými. Takové propojení by vedlo k adekvátnějšímu využití odborného potenciálu i kapacit nemocnic tak, aby z toho maximálně profitoval pacient. V tomto má náš zdravotnický systém nadále rezervy.

Do návrhu národního plánu investic jsou také zařazeny rekonstrukce a rozšíření Fakultní nemocnice Olomouc. Loni tato nemocnice otevřela novou kliniku gastroenterologie a geriatrie, která stála 398 milionů korun. Co konkrétně by se mělo ještě obnovovat a dostavovat?

Naše nemocnice má 125 let dlouhou historii. Má zhruba 1200 lůžek a z toho asi 500 lůžek stále ještě nemá adekvátní zázemí. Některá lůžková oddělení mají k dispozici pouze jedno až dvě sociální zařízení a zcela nevyhovují požadavkům pacientů a poskytování zdravotnické péče ve třetím tisíciletí. Dlouhodobě se snažíme v tomto směru posouvat nemocnici kupředu a přebudovat ji tak, aby všechny pokoje měly vlastní sociální zázemí. Současně s tím chceme vytvářet také univerzálnější typ oddělení a rozmělňovat hranice mezi jednotlivými zdravotnickými pracovišti, což by umožnilo poskytování péče na lůžkových odděleních i pro příbuzné obory. Souvisí to také se změnou procesů a myšlení. V následujících letech nás v rámci tohoto projektu čeká budování novostavby objektu známého jako Franc Josef, kde naleznou moderní zázemí kliniky neurologie, neurochirurgie, traumatologie, ortopedie a perinatologické centrum.

Projekt DRG Restart sleduje jako nosný cíl vybudování dlouhodobě udržitelné datové, informační a personální základny pro optimalizaci a průběžnou kultivaci systému úhrad lůžkové péče v ČR. Můžete pro laiky vysvětlit, oč se jedná a jak to souvisí se skutečností, že řada nemocnic inkasuje paušální úhrady?

Úhrady za lůžkovou péči byly dlouhodobě koncipovány tak, aby tato péče byla udržitelná. Nemocnice byly a jsou na různé organizační a ekonomické úrovni, z toho důvodu právě kvůli udržení poskytované péče historicky dostávaly a stále ještě částečně dostávají různé úhrady za stejnou péči. V posledních pěti letech Ministerstvo zdravotnictví systémově tyto různé úhrady sbližuje. Přitom je kladen velký důraz na transparentnost úhrad ve zdravotní péči a platba za diagnózu může dále posunout úhrady k ještě větší spravedlnosti a transparentnosti. Otázka je, co se bude dít, když v takto změněné situaci nebudou některé nemocnice schopné ekonomicky přežít, protože náklady na jejich péči budou vyšší, než je průměr nákladů na péči v celé republice. Z mého pohledu je problematické také to, že platíme zdravotní péči za výkon, takže existuje tlak na navyšování poskytování zdravotní péče. Domnívám se, že tento tlak by měl být kompenzován tím, že část úhrad bude poskytována za kvalitu a třeba i podle velikosti regionu a počtu obyvatel, o něž se dané zdravotnické zařízení stará.

Jaké vzdělání by podle vašeho mínění měl mít střední zdravotnický personál? Mělo by toto vzdělání směřovat k částečnému převzetí méně náročných výkonů, které v současnosti provádějí lékaři, nebo to považujte za zbytečné?

Problém vzdělání středního zdravotnického personálu je částečně v paušalizaci. Bavíme-li se o tom, zda by střední zdravotnický personál měl mít středoškolské, nebo vysokoškolské vzdělání, tak podle mě by i zde měla existovat zdravá hierarchie, určitá pyramida. Na jejím vrcholu by stáli střední zdravotníci, kteří by měli vysokoškolské vzdělání, takže by mohli převzít některé zdravotnické úkony lékařů. Na druhé straně značná část zdravotnického personálu vysokoškolské vzdělání nepotřebuje, protože je třeba zajišťovat i běžnou a základní ošetřovatelskou péči v ambulancích a na lůžkových odděleních.

Diskuze

Doporučujeme

Čeká nás Augiášův chlév

MPO i ČEZ tvrdohlavě lpí na dostavbě Dukovan

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka pro Česko nereálné. Jedním z klíčových pilířů Fondu obnovy, který bude financován ze zhruba 182 miliard korun, jež Česko dostane z Bruselu, by měly být investice do zelených projektů. Z příslušného vládního dokumentu ale vyplývá, že některé projekty se zeleným technologiím nevěnují vůbec, u dalších zatím není jasné, co se bude financovat. Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková, která rozdělování peněz koordinuje, to omlouvá rychlostí zpracování projektů a podobně. Spíš ale asi jde o to, že MPO se k zeleným plánům Evropské komise staví přinejmenším zdrženlivě.

Tento přístup je zřetelný u polostátní skupiny ČEZ, v níž se má zelené energetice věnovat především společnost ČEZ ESCO. Její generální ředitel Kamil Čermák mluví o své firmě jako o lídru v oblasti efektivních, úsporných a ekologicky šetrných řešení pro podniky, obce i stát. Zdůrazňuje hlavně úspory. Zmiňuje i čistou energii, rozuměj tu atomovou, kvalitní život a až v poslední řadě snižování emisí. Čermákovi jde mezi řádky hlavně o jaderný blok – nové Dukovany. Oficiálně za 160 miliard korun, ve skutečnosti za dvojnásobek, protože v dnešní době nikdo neumí postavit nový jaderný blok za rozumné peníze a v rozumném čase. Celá energetická koncepce ČR proto stojí když ne na lži, tak na nerealistických předpokladech.

Stavební společnosti očekávají v roce 2021 propad trhu o 1,8 %

Praha 24.11.2020 – Stavební společnosti očekávají propad trhu v letošním roce o 2,0 % a v roce 2021 potom o dalších 1,8 %. Vyšší propad trhu očekávají velké stavební společnosti, a to o 2,6 % v letošním roce. Tržby stavebních společností v letošním roce budou stagnovat (0,0 %). V příštím roce poklesnou o 1,3 %. Větší propad tržeb očekává pozemní stavitelství a malé stavební společnosti. Kapacity společností jsou vytíženy na 92 % a společnosti mají v průměru nasmlouvané zakázky na 8 měsíců dopředu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2020 zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory generálního partnera, společnosti BAUMIT, spol. s.r.o.