fbpx

Společnost STARKON a.s. se zaměřuje na přípravu a realizaci rekonstrukcí staveb se značným podílem staveb historických a církevních. Provádí také novostavby a průmyslovou výstavbu. Poskytuje rovněž dodavatelské služby pro zdravotnictví a nabízí rekultivace toků a rybníků, výstavbu vodovodů, kanalizací, vodojemů a čističek odpadních vod. Je to stavební firma střední velikosti s přibližně 150 zaměstnanci a celorepublikovou působností. S jejím generálním ředitelem Jiřím Kovářem jsme hovořili o dopadech koronavirové krize na aktivity společnosti, kterou řídí.

Jak se vaše společnost vypořádala k následky koronavirové krize? Způsobila vám nouzová opatření nějaké škody a využili jste případně určité vládní kompenzace k jejich zmírnění?

Koronavirovou krizi jsme zatím nepřekonali. Ta teprve započala. Nouzová opatření naší firmě způsobila ztrátu řádově v desítkách milionů korun, především v agroturistice a gastronomii. Ve stavebnictví jsme největší škody utrpěli tím, že jsme přišli o pracovníky z Ukrajiny. Ti se zatím nevrátili, takže ačkoli zakázky máme, nemáme pro jejich realizaci dostatek lidí.

Pomoc, kterou stát nabízel, jsme v žádné formě nevyužili, nedovolil nám to způsob, jak byla tato pomoc podmíněna. Byla zde sice možnost úvěrů a bezúročné odložení splátek, ale pod podmínkou vystavení osobní směnky. To je pro nás nepřijatelné. Na stát proto nespoléháme. Naše společnost si musí umět pomoct sama. Nám některá kompenzační opatření spíše uškodila – například možnost pro zaměstnance, aby jim byla do konce června státem hrazena péče o děti do 12 let, vedla k tomu, že řada našich pracovníků jako řidiči nebo bagristi a další toho využili jako placené dovolené, přestože jejich děti ve skutečnosti žádnou péči od nich nepotřebovaly. Ve výrobě tito zaměstnanci ale velmi citelně chyběli.

S ohledem na to, co jste řekl, jakou vaše firma zvolila strategii pro následující měsíce?

Jsme v každém případě ve střehu. Pokud se jedná o vlastní developerskou výstavbu, postavili jsme více než stovku bytů, které byly již téměř prodány. V dané situaci ale naši zákazníci začali váhat a vyjednávají o cenách, které se téměř rovnají výrobním nákladům. Ve výstavbě máme další stovky bytů, ale k této naší činnosti se nyní banky chovají zdrženlivě. Banky podporují bytovou výstavbu ve městech nad 50 tisíc obyvatel, naše společnost je ale zaměřená na obce pod 10 tisíc obyvatel, které jsou teď z hlediska financování bytů považovány za rizikové. Například v Havlíčkově Brodě máme devět standardně zaměstnaných zákazníků, ale pouze tři z nich získali hypotéku. Sledujeme tedy velmi pozorně situaci a zvažujeme, zda stavět, či nikoli.

V případě státních zakázek jde o to, že je jich méně, a proto se jejich cena propadla na úroveň roku 2010. Náklady ovšem odpovídají současnosti a ještě nemáme dost lidí. Při tak nízké produktivitě práce si opět musíte klást otázku, zda není lepší takové aktivity raději utlumit.

Očekáváte tedy, že v oblasti stavebnictví dojde k útlumu?

My neočekáváme nic. Naší snahou je přizpůsobit se trhu. Proto nyní vyhledáváme nemovitosti v obcích, které patří do rekreačních oblastí. Většinou jde objekty, které byly vzhledem ke svému stavu před pandemií covidu-19 neprodejné. Naše firma tyto stavby rekonstruuje, nebo když jde o zbořeniště, staví nové a nabízí je k prodeji. Zájem o tyto nemovitosti nyní stoupl až skoro neuvěřitelně. Blízko u německých hranic realizujeme řadu takových staveb. Jejich cena v současnosti narostla o 60 až 100 procent. Tento vývoj pravděpodobně s pandemií covidu-19 souvisí – lidé nejspíš hledají bezpečnější místa k bydlení s nízkou koncentrací lidí i únik před důsledky krize.

K speciálním činnostem vaší firmy patří rekonstrukce nejrůznějších sakrálních staveb, památek a podobně. Budete v těchto aktivitách i nadále pokračovat?

Realizujeme několik takových projektů. Ty jsou ovšem velice náročné na kvalitu odvedené práce, tedy vyžadují vysokou řemeslnou dovednost a obecně stavařský um. Je to, abych tak řekl, vizitka našich profesních schopností. Proto o takové zakázky máme zájem i nadále a rádi je provedeme. Jenže vzhledem k danému stavu ve stavebnictví bude naší prioritou ekonomika takového kontraktu. Ta převáží i nad naším přáním vytvořit pro současné i budoucí generace hodnotné dílo, na rozdíl od „předkovidové" doby, kdy náš hlavní zájem byl věnovat se i kulturně významným stavbám, jako jsou kostely, hrady, zámky a podobně, pouze s úměrným ziskem. Dnes už to možné není.

Jaký je váš názor na připravovaný nový stavební zákon?

Ještě jsem jej detailně neprostudoval, proto nedovedu říct, jestli eliminuje ten největší problém, kterým je fakt, že o stavbách rozhoduje úředník. Já jsem již 30 let starostou malé obce nedaleko Telče, a proto s tím mám praktické zkušenosti. Potřebovali bychom postavit alespoň tři nebo čtyři rodinné domky pro mladé rodiny. Všechny instituce s výstavbou vyslovily souhlas kromě úřadu územního plánování. Přitom v rámci programu na rozvoj venkova obce dostávají dotace na budování cyklostezek, různých sportovišť a podobně, ale nemá je kdo využívat, protože mladí lidé s dětmi na venkov nepřicházejí, a jednou z příčin je, že nemají kde bydlet. Podle mého názoru by v případě malých obcí měla mít ve stavebním řízení rozhodující slovo rada nebo zastupitelstvo.  

Pokud jde o délku tohoto administrativního procesu, stačí malý příklad. Naše firma staví v Českých Velenicích a v rakouském Gmündu, což bylo kdysi jedno město a dnes je od sebe dělí jen železniční koleje. Na české straně stavební povolení trvá dva roky, o dvě stě metrů dál v Rakousku celá administrativa zabere dva měsíce. V Praze a Brně vyřizujeme stavební povolení více než deset let. Ve Vídni koupíme stavební pozemek zanesený do územního plánu, úřady zajistí jeho kompletní zasítění a nám zbývá jen stavět a do dvou let stavbu zkolaudovat. Stavební povolení se vydává do šesti měsíců.

Diskuze

Doporučujeme

Technologie Siemens pomáhají s tepelnou ochranou největšího slunečního dalekohledu na světě

Největší sluneční dalekohled na světě nazvaný Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST) je vysoký 41,5 m a nachází se na havajském ostrově Maui. Umožňuje získávat doposud nejdetailnější záběry Slunce a vědci díky němu mohou pozorovat sluneční povrch přesněji než dříve. Velkou výzvu při vývoji dalekohledu DKIST představovala konstrukce speciálního systému na minimalizaci sluneční energie, kterou dalekohled při pozorování slunce absorbuje. Společnost Aavid Thermacore, která pro teleskop dodala tepelné technologie využila softwarového řešení Siemens, které dokáže snížit tepelnou energii z 2,5 MW/m2 na pouhých 300 W. Navíc dokáže zajistit, aby vyzařované teplo nesnižovalo kvalitu obrazu dalekohledu, což je pro vědecké účely naprosto zásadní.

„Přání otcem myšlenky.“

Vážení čtenáři,

je jisté, že v průběhu dalších deseti let se ekonomika a průmysl výrazně promění. Imperativ snižování nákladů si vynutí další investice do vývoje a výzkumu, nepřetržité zavádění inovací i nových technologií do výroby a její automatizaci, digitalizaci a robotizaci. Zákazníci i veřejné mínění budou vyvíjet stále větší tlak na šetrná, úsporná a udržitelná řešení v oblasti průmyslové produkce i energetiky. Konkurenční prostředí se tak velmi citelně přiostří a obstojí v něm jen ty podnikatelské subjekty, které tento vývoj dokážou včas předvídat a budou schopny se rychle i účinně přizpůsobit.