Inzerce

Vyvíjíme betony, které pozitivně ovlivní životní prostředí

31. července 2020
Vyvíjíme betony, které pozitivně ovlivní životní prostředí

ZAPA beton s.r.o. patří mezi tři největší výrobce betonu v Čechách a na Slovensku, který dodává velkým stavebním společnostem, firmám s průmyslovou výstavbou i drobným odběratelům. Podle přání zákazníka vyrábí i produkty na míru. Generální ředitel Marco Duranda v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu říká, že dnešní technologie umožňují vyrábět betony s delší dobou zpracovatelnosti, nebo naopak betony s rychlejším nárůstem pevností. Společnost upravuje výrobní procesy tak, aby co nejméně zatěžovala životní prostředí, a využívá bezodpadové hospodářství. Jaké jsou další trendy v oblasti výroby betonu? Jak společnost ovlivnila epidemie koronaviru? Nejen o tom mluví Marco Duranda v rozhovoru.

Vaše společnost ZAPA beton je součástí italského koncernu Buzzi se sídlem v Itálii, který provozuje závody v 14 zemích s více než 10 000 zaměstnanci po celém světě. Provozujete 77 betonáren a patříte mezi největší výrobce transportbetonu na slovenském i českém trhu. Kdo jsou vaši největší odběratelé? Můžete uvést příklady zajímavých projektů, na které jste svým zákazníkům dodali stavební materiál?

Na trhu v Čechách se pohybujeme skoro 30 let a příští rok to bude 20 let na Slovensku, v obou zemích se řadíme mezi největší tři výrobce betonu. V Čechách mezi naše největší odběratele patří hlavně stavební společnosti zabývající se výstavbou dopravních staveb jako například Metrostav, Eurovia, STRABAG, Skanska. Dále pak společnosti s průmyslovou výstavbou, kde je hlavní objem tvořen podlahovými konstrukcemi průmyslových hal, které realizuji specializované firmy jako je např. VIBROBETON, TECHFLOOR, HT FLOOR, BCC atd. Každopádně je pro nás velkým zákazníkem i drobný odběratel, který staví rodinný dům, což reflektuje také náš slogan. Co do počtu je takových zákazníku nejvíce a i tyto zakázky jsou pro nás nezanedbatelné. Na Slovensku jsme v posledních pěti letech jako největší výrobci čerstvého betonu působili v každém segmentu, od dodávek betonu pro rodinné domy až po velké administrativní centra a projekty infrastruktury. Z nejvýznamnějších projektů za poslední roky můžeme jmenovat: D1, Lietavská Lúčka-Višňové-Dubná skala a většinový podíl dodávek betonu na projekt Bratislavského obchvatu D4R7 včetně nového mostu přes Dunaj. Z největších odběratelů jsou to pak Chemkostav, Marians Group, LK Partners, VSD Armstav. Průběžně rekonstruujeme stávající provozovny, obnovujeme a posilujeme vozový park. Jsme otevřeni i dalším investičním pobídkám a v případě zajímavé příležitosti k rozvoji a růstu jsme připraveni ji využít.

Jaké jsou v současnosti trendy v oblasti výroby betonu a co umožňují moderní technologie výroby?

Dnešní stavební trh je orientován zejména na rychlost, snadnost a kvalitu. Řešíme však stále častěji individuální požadavky zákazníka a snažíme se jím přizpůsobovat produkty tzv. na míru. „Betonařina“, i přesto, že se jedná o relativně konzervativní oblast stavebnictví, zažívá v posledních 20 letech technologický vývoj. Dnešní technologie nám umožňuje vyrábět betony s delší dobou zpracovatelnosti, nebo naopak betony s rychlejším nárůstem pevností, aby se uspíšil celý proces výstavby, minimalizoval náklad na lidskou sílu a zrychlil obrátkovost bednění. Trendem dnešní doby je používání velmi tekutých betonů, které se vyznačují snadnou zpracovatelností bez dodatečného hutnění (tzv. samozhutnitelné nebo lehce zhutnitelné betony). V neposlední řadě je nutné zmínit i trend k trvalé udržitelnosti. Snahou ZAPA beton je tak vyvíjet produkty, které pozitivně ovlivní životní prostředí, například schopností zadržovat srážkovou vodu v krajině, snižovat uhlíkovou stopu konstrukce vhodnou skladbou betonu a zvyšováním jeho odolnosti a trvanlivosti bez sekundární ochrany a izolace.

Jak vaši společnost ovlivnila epidemie koronaviru z hlediska výroby, tržeb a zaměstnanosti? Stejně jako ostatní průmyslové společnosti jsme i my museli upravit svou obvyklou činnost tak, aby došlo k maximální ochraně našich zaměstnanců, zákazníků a co nejmenšímu ekonomickému dopadu na firmu. To znamená, že u nás proběhla hygienická opatření, omezení osobních kontaktů a další opatření, která jsou obdobná i v jiných společnostech. Udělali jsme i revize fixních nákladů tak, aby se zefektivnily výdaje a firma udržela i nadále zaměstnanost a nebyla nucena snižovat stavy. Naštěstí jsme neměli přímý výskyt nákazy v naší firmě, takže i během této náročné situace jsme zásobovali s maximálním úsilím naše obchodní partnery a věříme, že se nám to bude dařit i nadále. Bohužel jsme samozřejmě závislí na zakázkách v regionech a již nyní je znát mírný pokles stavebního průmyslu způsobený zřejmě opatrností investorů a propadu dalších odvětví průmyslu, jako například AUTOMOTIVE.

Snahou vaší společnosti je šetřit životní prostředí tak, abyste měli pozitivní vliv na lidi i okolí. Můžete přiblížit, jakým způsobem chráníte životní prostředí?

V první řádě je nutné zmínit fakt, že beton, tak jak ho známe, není k životnímu prostředí šetrný. Je to zejména z důvodu používání cementu. Cementářská výroba je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na světě (cca 8% CO2). Přístup ZAPA beton k trvalé udržitelnosti je však odpovědný. Mimo nadstandardně odpovědného nakládání s energiemi a vodou máme na většině našich betonáren instalováno recyklační zařízení, které umožní zbytkový beton opět vrátit do výroby a aplikovat tak bezodpadové hospodářství.  Další oblastí, kde vyvíjíme maximální úsilí, je využívání vhodných a lokálních zdrojů pro výrobu betonu. Využíváme druhotných energetických produktů (jako je struska či popílek), které dnes slouží jako vhodná a ekologická částečná náhrada cementu a ke všemu vlastnosti betonu zlepšuje. To vše v souladu s přísnými technickými normami. Dále se snažíme využívat cementy směsné, které mají nižší uhlíkovou stopu než cementy portlandské. A jak bylo již zmíněno, snažíme se přicházet i s produkty – tedy s betony, které mají nižší negativní dopad na ráz krajiny, betony, které budou plnit lepší funkci v konstrukci než jakýkoliv jiný stavební materiál. V současné době intenzivně pokračujeme s opatřeními, která mají pomoci ochránit přírodu, a zabýváme se projekty týkající se udržitelnosti. Hledáme a testujeme nové materiály pro výrobu betonu, upravujeme výrobní procesy tak, abychom co nejméně zatěžovali naše životní prostředí.

Na vašich betonárnách se objevují krásné malby, které je činí atraktivními pro širokou veřejnost. Kde všude se už malby objevili, a jak jste vůbec přišli na tuto zajímavou myšlenku?

ZAPA se již od počátku svého působení rozhodla jít jiným směrem. Myšlenka vnímat betonárny jinak, než  jen jako šedou, omšelou stavbu vyčnívající z okolí se odráží v našich motivech a barvách nejen na našich provozovnách, ale také vozovém parku. Charakteristická grafika se od samotného počátku vzniku naší společnosti stala nedílnou součástí všeho dění.  Beton je po vodě druhý nejvíce využívaný materiál a svou barevnou strukturou mu můžeme dát jiný pohled na svět. Příkladem je náš kalendář, kde lze spatřit, co vše je možné z betonu postavit už 2000 let. Autorem těchto maleb je akademický malíř Jan Rada, který v ZAPĚ tvoří tvář již téměř 30 let. Design betonáren je navrhován tak, aby nenásilně zapadl do okolní krajiny a pokud to lze, byl s ní spjatý i tematicky, čehož jsou důkazem například provozovny v Holubicích (zpracovaná s tématem Bitvy tří císařů), Strážnici (vinné sklípky), Starém Městě (chlapci a dívky v krojích), Mladé Boleslavi - Kosmonosích (raketodrom).

Čím se snažíte být lepší než konkurence, a jaké benefity nabízíte zákazníkům?

Zakládáme si na kvalitě, díky čemu býváme i úspěšní ve výběrových řízeních na stavby s vysokým požadavkem na kvalitu betonu jako jsou například dopravní stavby, inženýrské stavby a průmyslové podlahy. Tutéž kvalitu ale nabízíme i menším odběratelům, stejně jako technologické poradenství a další servis. Hledáme nové inovativní výrobky, které usnadní práci našich zákazníků a splní jejich požadavky na kvalitu či speciální využití, jsme účastníky výzkumných skupin zabývajících se rozvojem našeho odvětví a aktivně se na  něm podílíme.

Připravil Marek Rottenborn