Rozhovory
C-Energy je průkopníkem ve snižování ekologické zátěže
Společnost C-Energy Group a.s. je energetický holding zabývající se provozem a rozvojem ekologických a vysoce účinných energetických zdrojů. Cílem firmy je stabilní a dlouhodobě udržitelná dodávka energií z vlastních energetických zdrojů. Ty jsou koncipovány s důrazem na ekologii a vysokou účinnost ve vazbě na snižování výrobních nákladů. C-Energy se v ČR profiluje jako IPP (independent power provider). Její stěžejní nabídkou jsou dodávky a distribuce energetických komodit, jako je elektřina a teplo. O spalování nerecyklovatelných plastů jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Ivem Nejdlem.
Společnost C-Energy je u nás průkopníkem v oblasti spalování nerecyklovatelných plastů. Popište nám prosím, o co přesně jde.
Pravděpodobně máte na mysli náš pilotní projekt jednotky Evecont. Jde o zařízení pro environmentálně šetrné využití plastového odpadu, který nelze dále recyklovat a dnes bohužel končí na skládkách komunálního odpadu. Zajímavá je zejména kompaktní velikost celého zařízení – lze ho postavit na ploše menší než tisíc metrů čtverečních – a jeho kontejnerové provedení, které zvyšuje jeho dostupnost a do budoucna má umožnit vybudovat jednotky Evecont přímo v místě vzniku dále nevyužitelného odpadu, jako jsou nemocnice, čističky odpadních vod, průmyslové podniky či malé obce. Zde všude vzniká dále nerecyklovatelný odpad, který lze přeměnit na energii, a šetřit tak dnes používané fosilní zdroje.
Přestože je zařízení poměrně malé, skrývá v sobě nejmodernější technologie spalování a plní nejpřísnější limity pro ochranu ovzduší. Produkce tepla z jednotky Evecont je ekologičtější než při běžném spalování uhlí. Jen v Plané nad Lužnicí pomůže pilotní jednotka Evecont snížit produkci emisí o více než 13 tisíc kilogramů ročně.
Plastový odpad je v současnosti globálním problémem. Od roku 1950 vzrostla světová produkce plastů více než dvěstětisíckrát. Rozvinuté ekonomiky jsou schopné recyklovat jen kolem 30 procent plastového odpadu. Jak jsme na tom u nás v Česku?
Podle údajů, které mám k dispozici, se v Česku podaří vytřídit zhruba 70 procent plastových obalů. Reálně se však daří recyklovat čili znovu smysluplně využít pro výrobu nového produktu přibližně polovinu z těchto vytříděných plastů. Malá část z dále nevyužitelných plastových odpadů je používána k výrobě energií ve spalovnách nebo například v cementárnách, zbytek bohužel i přes prvotní vytřídění končí nakonec pod zemí na skládkách. V tomto ohledu máme oproti některým vyspělým zemím před sebou velký kus cesty k tomu, abychom dokázali dále nevyužitelný odpad zpracovat a vyrobit z něj ekologicky šetrnou cestou energii.
A samozřejmě platí pravidlo, že nejlepší je, když plastový obal vůbec nevznikne. A když už vznikne, měl by být vytříděn a následně znovu použit. Pokud to nelze, je vždy lepší obal využít k výrobě energií. Dnes hojně využívané skládkování považuji za možnost, která do 21. století nepatří a kterou by měla Česká republika co nejdříve opustit.
Jaká byla celková investice do nové spalovny a kdo vám technologii dodal?
Dodavatelem technologií je společnost Eveco Brno, která má s energetickým využitím různých materiálů a s tím souvisejícím snižováním emisí rozsáhlé zkušenosti. Investice společnosti C-Energy do této pilotní jednotky přesáhla 50 milionů korun. Předpokládáme však, že i díky zkušenostem z výstavby této první jednotky budou náklady na další realizace znatelně nižší.
Slova jako dekarbonizace, udržitelnost, chytrá a úsporná řešení jsou součástí tzv. European Green Deal neboli zeleného údělu a také součástí plánu na podporu oživení Evropy. V příštích deseti letech dojde ke změně současné ekonomiky a průmyslu. Je to pro vás jako firmu hrozba, nebo příležitost?
Je to jednoznačně příležitost nejen pro nás, ale pro celý energetický a teplárenský průmysl. C-Energy v Plané nad Lužnicí investovala od roku 2012 do rozsáhlé modernizace zdroje více než dvě miliardy korun. Výsledkem je snížení produkovaných emisí o 90 procent a zároveň produkce energií za nižší ceny, než dokážou teplárny bez podobných investic do moderních technologií. Pokud se k podobným investicím rozhodnou i další zdroje, může z toho Česká republika jen profitovat.
Vedle toho vznikají rozsáhlé evropské rozpočty, které by měly vést k rychlé transformaci energetiky – Modernizační fond určený k modernizaci stávajících technologií s cílem snižování uhlíkové stopy a Inovační fond podporující nové, revoluční bezuhlíkové technologie. Je na každém majiteli a provozovateli energetických zařízení, aby dokázal přijít s dobrým nápadem, který má reálné uplatnění. Naše energetika potřebuje investice, aby nezůstala trčet ve 20. století. Evropa nám pomoc nabízí, tak ji využijme.
Cítíte dostatečnou podporu státu v oblasti inovační strategie, která je známá pod značkou The Country for the Future?
Věřím, že jakákoli podpora inovací a moderních technologií je velmi důležitá. A ukazuje se, že to platí i v tradičních odvětvích, jakým je například právě energetika. Nemáme zkušenosti s podporou státu v této oblasti, ale obecně je pro nás klíčové zejména předvídatelné a stabilní právní prostředí, které umožní naše energetické zdroje dále rozvíjet a investovat do nich.
Vy jste mladý vizionář, a proto se vás zeptáme: Je něco na závěr, co byste nám chtěl sdělit, třeba ohledně vaší vize našeho průmyslu do budoucnosti nebo jaké ponaučení si vzít z této pandemické krize, cokoliv, co vidíte jako zásadní sdělení pro naši společnost?
Jsem přesvědčený, že klima, které znali naši rodiče a my si ho užívali jako děti, je historií. Bez významných klimatických balíčků se svět zkrátka neobejde. V opačném případě nám opravdu hrozí dlouhotrvající celosvětová krize. Dovolte mi citovat ze stati Race of Our Lives Revisited od Jeremyho Granthama: „Nemám obavy ze zaplavení Miami či Bostonu, s tím si kapitalismus dokáže docela dobře poradit. Daleko větší problém je zaplavení delt Nilu, Mekongu a Gangy, oblastí představujících pětinu světové produkce rýže.“
Čelíme obrovskému problému, před kterým není na Zemi úniku. Ekologie se tak stává politickým tématem se všemi více i méně představitelnými dopady na život všech lidí na planetě. Koronavirová krize a s ní spojené finanční injekce jsou příležitostí, jak urychlit odklon od světa 20. století k daleko ekologičtější výrobě a spotřebě. Konkrétně v energetice by to měl být rychlý útěk od uhlí a velkých systémových elektráren k zelené energii doplněné středně velkými, velmi účinnými a flexibilními zdroji. Právě takový se snažíme budovat v Plané nad Lužnicí.
Připravil Marek Rottenborn
