Inzerce

Olma šetří životní prostředí. Zavádí jen stoprocentně recyklovatelné plasty

7. září 2020
Olma šetří životní prostředí. Zavádí jen stoprocentně recyklovatelné plasty

Udržitelný rozvoj je často spojován pouze se stránkou environmentální, ale udržitelnost je daná komplexitou minimálně ve třech oblastech, a to kromě vlivu na životní prostředí také v oblasti sociální a ekonomické. Lidé musí tato pravidla udržitelnosti přijmout a pak také podle nich konat a současně musí být tato řešení dlouhodobě ekonomicky udržitelná. To je názor Martina Krystiána, generálního ředitele a místopředsedy představenstva moravské společnosti OLMA, a.s. Více si může přečíst v následujícím rozhovoru.

Hlavním cílem European Green Deal je uhlíková neutralita do roku 2050. S tím souvisí řada dalších řešení, jako například udržitelný rozvoj. Snižováním uhlíkové stopy je také silně podmíněn plán na podporu oživení Evropy, což patrně povede k mnoha změnám v ekonomice a průmyslu. Považujete to za příležitost, nebo v tom vidíte i jistá rizika?

Ano, green deal nebo farm to fork, to jsou v posední době hodně diskutovaná témata. Zcela jistě je to obrovská příležitost, a samozřejmě má i svá rizika. Udržitelný rozvoj je často spojován pouze se stránkou environmentální, ale udržitelnost je daná komplexitou minimálně ve třech oblastech, a to kromě vlivu na životní prostředí také v oblasti sociální a ekonomické. Lidé musí tato pravidla udržitelnosti přijmout a pak také podle nich konat a současně musí být tato řešení dlouhodobě ekonomicky udržitelná. Nám v Olmě na zákazníkovi a životním prostředí vždy velmi záleželo a záleží, proto jsme se vlivu na životní prostředí vždy věnovali.

Nejviditelnějším problémem je otázka plastů, na kterou jsme zaměřili své maximální úsilí. Uhlíková stopa je jedním z nástrojů měření dopadu na životní prostředí. Není jednoduché ji stanovit, ale my s našimi dodavateli obalových materiálů toto měřítko využíváme jako jeden z významných parametrů při rozhodování o výběru nejvhodnějšího obalu pro naše výrobky. Např. naše PET láhev na čerstvé mléko má velmi nízkou uhlíkovou stopu, a to více než čtyřikrát nižší oproti skleněné láhvi, je lehce a stoprocentně recyklovatelná a poslouží k dalšímu zpracování v cirkulárním procesu recyklační smyčky. Na trh jsme také jako první uvedli láhev s použitím 50 procent rePET, výrazně tak dále snižujeme ekologickou bilanci.

Snižování objemu produkce plastů a obalového materiálu je dlouhodobým cílem. Velká vlna snížení váhy většiny našich kelímků a láhví proběhla opět vloni, kdy jsme ušetřili více než 80 tisíc kilogramů plastů za rok. Letos to bude dalších více než 80 tisíc kilogramů plastů v podobě sleevů ze špatně recyklovatelného PVC, jelikož jsme je u většiny produktů již z obalů odstranili nebo nahradili plně recyklovatelným materiálem. V šetrném přístupu k přírodě budeme pokračovat a v příštím roce budou všechny naše obaly stoprocentně recyklovatelné, mnohé s vysokým podílem recyklovaného materiálu. Již dnes máme více než 90 procent obalů plně recyklovatelných. 

Mlékárně Olma se v loňském roce po hospodářské stránce dařilo. Co bylo příčinou či jak jste toho dosáhli?

V poslední dekádě se nám daří naplňovat plánované cíle díky odpovědné a obětavé práci našich zaměstnanců a díky všem našim zákazníkům, bez kterých bychom nemohli vůbec existovat. V loňském roce nám k dobrým výsledkům dopomohlo také zvýšení ceny sušeného mléka na mezinárodních trzích. Cena této komodity se konečně dostala z děsivé úrovně historicky nejnižších cen, kam spadla v roce 2018.

Předloni Olma vykázala tržby 3,427 miliardy korun, z toho zhruba 12 procent v zahraničí. Bylo by pro vás výhodnější, kdyby Česká republika byla součástí eurozóny?

Nemyslím si, že by to konkrétně pro nás bylo spásné. Dlouhodobě řídíme naše finanční toky na vstupu a výstupu přirozeným zajištěním, tedy obchodováním v eurech. Odpadla by sice tato starost, ale jinak tam výhody pro nás, a především pro zákazníky nevidím.

Rozhodující součástí prodejního sortimentu Olmy jsou čerstvé mléko a smetany, kysané výrobky a jogurty. Mezi vaše hlavní odběratele dlouhodobě patří v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku obchodní řetězce. Jak obtížné je skloubit požadavky těchto řetězců na kvalitu a cenu vašich výrobků?

Přes všechny propagace je u většiny obchodních řetězců hlavním aspektem pořád cena. Nejde se ani divit, zpracovatelů potravin je v Evropě obrovské množství a u nás na tak malý a plně otevřený trh ještě více. Obchodník si tedy může dodavatele vybírat z přehršle nabízejících. My však jdeme cestou vysoce kvalitních výrobků s přidanou hodnotou vždy unikátních nutričních a chuťových benefitů pro zákazníka. Z této cesty neuhneme i za cenu, že v některých dodávkách nás nahradí levnější konkurent. To se také i stává a jsou výrobky, především privátních značek řetězců, kde vybudujeme kvalitním a chutným produktem trh a následně jsme nahrazeni levnější konkurencí. Zákazník je pak změnou překvapen, domnívá se, že naše kvalita klesla, a přitom nezaznamenal, že výrobek již vyrábí někdo jiný než Olma.   

Proč se obecně českým mlékárnám nedaří pronikat se svými výrobky na rakouský nebo německý trh?

Odpověď je protekcionismus. Jde o jev, který tu vždy byl, ale v době koronaviru se ještě více zintenzivnil. Přes všechna bruselská ujištění o otevřeném trhu je nasnadě, že protekcionismus v řadě evropských zemí roste a mnohdy je pohyb zboží pouze jednosměrný. Protekcionismus má dvě formy, buď je zvykový, daný přístupem nákupčích místních obchodních řetězců, kteří vaše výrobky jednoduše nechtějí, protože mají dostatek domácích producentů, anebo je protekcionistické opatření na ochranu trhu dokonce upraveno legislativně. To je z okolních států případ třeba Slovenska. Ale není to otázka toho, že bychom neměli kvalitní výrobky, byli cenově nekonkurenceschopní nebo neměli logistiku. Naše zemědělská a potravinářská produkce je na špičkové úrovni, v mléčném segmentu můžeme být soběstační a všechny typy mléčných výrobků umíme u nás kvalitně vyrobit. Děkujeme mnohokrát všem našim zákazníkům za jejich podporu, protože bez nich bychom neexistovali. Velice si jejich přízně vážíme, zvláště pak, pokud český trh je z hlediska potravin nejvíce otevřený a přístupný trh v Evropě, pro dovozy zahraničních firem neexistují žádné překážky – ani obchodní, a vzhledem k naší poloze ani logistické.

Jediná cesta je přesvědčit zákazníka o kvalitě našich výrobků. Velké západní firmy, jejichž výrobky jsou na našem trhu také silně etablované, umí velmi dobře marketingově zabalit a zákazníkovi zpropagovat i jednoduchý, vysoce průmyslově zpracovaný výrobek a vytvořit plošnou reklamou zdání vysoké kvality a přidané hodnoty. Je to jednoduché – pokud utratíte stovky milionů za reklamy, nemůžete je současně investovat do obsahu produktů. Jde pak o pozlátko tvrzení na obale takových výrobků. Tak se i normální jogurt může v německém podání stát kefírem, snížení cukrů je dosaženo náhradou za umělá sladidla, mléčný nápoj v chlazeném regále je ve skutečnosti UHT produkt atd. Pro zákazníka je ovšem velmi složité dobrat se všech informací, aby získal ucelený obraz o produktech, se kterými je na pultech konfrontován.   

Olma v posledních letech masivně investuje, mlékárna od roku 2011 připravila investiční projekty bezmála za 600 milionů korun. Které nejvýznamnější modernizace se v posledních letech ve vaší výrobě realizovaly?

Mezi nejvýznamnější investice v posledních letech patří výstavba sýrárny, kde produkujeme unikátní zrající sýry s ušlechtilou plísní na povrchu pod názvem Olmín a Olbrie. K dosažení jedinečných chuťových vlastností používáme v Česku ojedinělý technologický postup a výběrové mléko. Jednou z nejvýznamnějších investic bylo loňské zprovoznění nejmodernější linky na balení sladkých a zakysaných výrobků u nás a možná i v celé Evropě. Realizace této investice trvala více než dva roky, ale výsledkem je, že společnost Olma provozuje v současnosti plničku bezprecedentně špičkové hygienické úrovně s řadou inovativních technologií, schopnou plnit a balit jak produkty sladké, dezertní, tak fermentované, pevné i tekuté konzistence. Plnička umí balit několik vrstev různých polotovarů a aplikovat převlečená víčka, což nám umožňuje zvýšit variabilitu našich výrobků.

V loňském roce byla dokončena také nová tvarohárna a rozšířena výroba specialit. Letos byla i přes obtíže s koronavirem dokončena inovativní přestavba příjmu mléka a technologie jeho zpracování. To nám umožní ještě více selektivně pracovat s mlékem podle jeho složení a současně vysoce kvalitní mléko našich farmářů šetrně ošetřit pro zachování všech chuťových a nutričních vlastností tohoto bílého zlata. Je toho hodně, vedle těchto primárních investic běží řada akcí na modernizaci jednotlivých zařízení a především na další automatizaci a robotizaci provozu.

K zvyšování efektivity výrazně přispívají inovace. Kolik procent ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?

Efektivita, rentabilita – to jsou ekonomické veličiny a mantry. Samozřejmě že jsme společnost, která chce dosahovat nějakých výsledků a chce obstát v konkurenčním boji, který je v případě mléčných výrobků velký, a proto jsou inovace naším krédem již mnoho let. Olma jako první dláždila cestu řadě nových produktů, které jsou již dnes běžnou součástí konzumace. Vždy však na prvním místě platí, že kvalitu, složení, nutriční benefity ani chuťové vlastnosti nepodřizujeme maximalizaci zisku a snaze o co největší marži. Naším prioritním cílem je vyrobit produkt co nejvyšší kvality a co nejvyšší užitné hodnoty pro zákazníka. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem, moderním technologiím a kumštu našich pracovníků věřím, že umíme tento nelehký úkol zvládnout i za výhodných cenových podmínek pro zákazníka. Výdaje za vývoj jako kategorii nesledujeme, ale všechny naše rozsáhlejší investice jsou inovační, tedy spojené s vývojem ať již nových výrobků, či nových technologických postupů, při jejichž realizaci také spolupracujeme s pracovníky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vývoj se tak týká většiny investic zmíněných v předchozí otázce.

Cítíte dostatečnou podporu státu v oblasti inovační strategie, která je známá pod názvem The Country for the Future?

Přiznám se, že to neumím posoudit, strategii jsem podrobně nestudoval ani nesledoval její dosavadní výsledky. Záměr a cíle jsou správné, jen je potřeba je zhmotnit do konkrétních a především aplikovatelných výstupů uplatnitelných na trhu. Naši lidé jsou velmi šikovní, kreativní, pracovití a nebojí se experimentovat s cílem dosáhnout něčeho nového. Dokazuje to řada úspěchů na poli IT služeb, aplikací, digitalizace a 3D tisku, výroby nanovláken a mnoha dalších oborů, kde jsme úspěšní. Jako potravináři dlouhodobě pracujeme s inovačními projekty v rámci Programu rozvoje venkova administrovaného Státním zemědělským intervenčním fondem v gesci ministerstva zemědělství nebo v rámci programů Modernizace opět pod ministerstvem zemědělství.

Investovali jste rovněž do digitalizace vašich výrobních procesů?

Nejsme technologická firma, takže u nás se v tomto ohledu jedná především o automatizaci a robotizaci procesů zpracování mléka a výroby obrovské škály výrobků. Výrobu realizujeme na špičkových nejmodernějších zařízeních, ale postupy jsou pořád tradiční. Jogurt musí zakysat, sýr musí zrát, tvaroh musí odkapat, tak jak tomu bylo vždy, na tom se stovky, ba tisíce let nic nemění. Nejmodernější technologie vám umožňují především zachovat vynikající hygienickou čistotu a tím u čerstvých výrobků dosáhnout příhodné doby spotřeby pro zákazníka. Hygiena a čistota prostředí je u tak živého produktu, jakým jsou čerstvé mléčné produkty, alfou a omegou. Nepoužíváme žádné konzervanty ani UHT záhřevy a to samozřejmě klade enormní nároky na vysokou hygienu, jejíž součástí jsou například i precizní automatické procesy čištění s kontrolou a vizualizací pro operátory.

Je možné dosáhnout toho, aby Česká republika, pokud jde o mlékárenské výrobky, byla soběstačná? Považujete za rozumnou myšlenku legislativně upřednostnit na domácím trhu české potravinářské produkty?

České zemědělství je v chovu skotu na špičkové úrovni, srovnatelné s těmi nejlepšími zeměmi. Konkrétně výroba mléka je u nás jedna z nejkvalitnějších a z živočišné produkce dokonce jediná soběstačná a přebytková, protože řádově stovky milionů litrů mléka se ročně exportují, převážně do Německa a Itálie. Zde se z nich vyrábí produkty, které se obratem vracejí i na náš trh. V ČR máme také velké množství zpracovatelů s širokým portfoliem výrobků. Troufnu si říct, že u nás umíme vyrobit všechny typy produktů. Takže pokud se nebavíme o specialitách s ochranným označením místa původu, tak není žádný důvod tu mít např. polské máslo, jogurty či eidam.

O protekcionismu jsem se již zmiňoval výše. Legislativní úprava ochrany trhu není nikdy šťastná a je to poslední řešení. Jaká míra té ochrany má být? Jaké procento domácích produktů má zajistit – 50 nebo až 80 procent? A ozvou se okamžitě hlasy, že výrobci neumí obstát v konkurenci, zvýší se ceny potravin atd. Nic z toho by se sice u mléka nestalo, protože zde je vysoce konkurenční trh českých zpracovatelů, ale přesto raději přesvědčme zákazníka, že naše mléčné výrobky jsou vysoké kvality a výborné a že se zákazník nemusí uchylovat k průmyslovým výrobkům velkozpracovatelů ze zahraničí. U výrobků Olmy je o tom můžu ubezpečit a miliony našich zákazníků to jistě vědí. Velice si jejich přízně vážíme a to, aby nám zůstali věrní, i když se nám něco nepovede, je má jediná prosba.