Inzerce

Na Sibiř jsme dodali průkopnickou technologii zpracování řepky

9. Září 2020
Na Sibiř jsme dodali průkopnickou technologii zpracování řepky

Zemědělská technika od ryze české společnosti Farmet a.s. je známá svou špičkovou kvalitou po celém světě. Jak v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu vysvětluje generální ředitel Karel Žďárský, velkým klíčem k úspěchu jsou také inovace. Do výzkumu a vývoje firma investuje ročně 40 až 50 milionů korun. Kvůli epidemii koronaviru se některé zakázky opozdily, aktuálně jich má firma opět hodně, ale chybí jí agenturní pracovníci. Společnost je podle jejího generálního ředitele velmi nakloněna udržitelnému zemědělství, které jí umožňuje přinášet zákazníkům nová, inovativní řešení. Proč je Karel Žďárský pro zavedení eura? A proč je podle něj pro úspěch firmy důležitá digitalizace? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu.

Bez inovací to v průmyslu zcela jistě nepůjde, jak je to u vás ve vaší firmě? Jaké procento ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?

Už od svého vzniku si společnost Farmet zakládá na tom, že je silně inovativní. Věnujeme se vývoji vlastních produktů a projektovému managementu tak, abychom neustále udržovali přední pozici naší značky. Dalo by se říct, že investice do vývoje jsou náš každodenní chléb. Do výzkumu a vývoje každoročně investujeme přes pět procent obratu, což představuje asi 40 až 50 milionů korun. Pokud jde o inovace, v minulosti jsme hodně využívali i různé dotace. V průběhu let se naše firma rozrostla, stali jsme se velkým hráčem na trhu zemědělské techniky, ale dotační programy jsou zaměřeny zejména na podporu menších a středních firem. Proto dnes inovace financujeme zejména z vlastních zdrojů. Nové myšlenky a nápady na inovace k nám denně přicházejí i ze strany našich zákazníků, právě díky nim můžeme zlepšovat vývoj našich produktů. Snažíme se tedy nejen uspokojovat potřeby našich zákazníků, ale zároveň v nich vzbuzovat a vytvářet nové potřeby, podněcovat je k návrhům nových řešení.

Digitalizace je klíčové slovo posledních měsíců, které se skloňuje ještě víc s propuknutím pandemie covidu-19. Jak jste na tom vy?

Automatizaci a digitalizaci našich zemědělských strojů i vnitřních procesů se dlouhodobě intenzivně věnujeme i ve spolupráci s různými vysokými školami. Jakožto firma s malosériovou zakázkovou výrobou máme obrovský sortiment komponent, ze kterých můžeme postavit zemědělský stroj na přání zákazníka. To by nebylo možné bez digitalizace skladového hospodářství. Již v minulosti jsme se věnovali vývoji inteligentního systému výroby a řízení skladů, ve firmě jsme vyměnili veškerou IT infrastrukturu. V současné době pracujeme na velké integraci 3D modelů výrobků z oddělení výzkumu a vývoje přímo do systému výroby. Tím chceme docílit toho, aby cesta výrobku od vývojářů, kteří jej navrhnou, do výroby, byla pokud možno, co nejkratší. To vše jsme umocnili nedávnou výstavbou logistické a montážní haly pro montáž strojů a dodávky náhradních dílů. Takže pokud jde o pandemii covidu-19, u nás se z hlediska digitalizace nic zásadního nezměnilo.

Co se týče naší komunikace se zákazníky, pouze jsme omezili cestování a upřednostnili jsme videokonference. Na podzim budeme s velkou pravděpodobností v těchto opatřeních pokračovat. Jak jsem se již zmínil, pro nás je velkou výhodou, že o všech strojích máme on-line přehled, a to jak o těch, které jsou ve výrobě, tak i o strojích již dodaných zákazníkům. Ještě před pandemií jsme pro zákazníky zavedli helpdeskový portál pro hlášení připomínek a značení strojů pomocí QR kódů. Zákazník si od nás může on-line, třeba i při práci na poli, objednat náhradní díly a dostat od nás okamžitou podporu. Veškerou komunikaci se zákazníky máme zaznamenanou on-line.

Slova jako dekarbonizace, udržitelnost, chytrá a úsporná řešení jsou součástí tzv. European Green Deal neboli zeleného údělu a také součástí plánu na podporu oživení Evropy. V příštích deseti letech dojde ke změně současné ekonomiky a průmyslu. Je to pro vás jako firmu hrozba, nebo příležitost?

Pro nás je to jednoznačně příležitost. Snažíme se o to, aby naše technologie byly energeticky úsporné a šetrné k přírodě z hlediska spotřeby energie, rekuperace tepla a podobně. I takto se můžeme odlišit od konkurence a poukázat na preciznost našich řešení. Pro zákazníka to sice může být zpočátku dražší, ale když uspoří energie, z dlouhodobého hlediska je to pro něj výhodné. Neumím vyhodnotit tempo růstu požadavků na spalovací motory, to se týká zejména automobilek. Ale pro nás – zemědělství a potravinářství – je to určitě výzva.

Nemůžeme se nezeptat, protože i vývoj české koruny je jako na houpačce. Jste pro zavedení eura, nebo ponechání české koruny?

Naše firma je orientována exportně a 80 procent našich tržeb máme v eurech. Proto jsem pro zavedení eura a mrzí mě, že jsme jej ještě nepřijali. I na sousedním Slovensku mají s eurem pozitivní zkušenosti. Slováky euro ekonomicky posunulo a prospělo jejich zahraničnímu obchodu. Kurz koruny je sice pro exportéry dobrý, přijatelný, koruna v současnosti posiluje. My ale většinu komponent nakupujeme v eurech, v této měně máme i většinu úvěrů. Máme, samozřejmě, i kurzová zajištění tak, aby na nás výkyvy kurzu koruny neměly okamžitý vliv. Pro nás by ale bylo všechno bezesporu jednodušší, kdybychom měli v Česku euro.

Cítíte dostatečnou podporu státu v oblasti inovační strategie, která je známá pod názvem The Country for the Future?

Musím říct, že podporu ze strany státu necítím, ale tím nechci nijak kritizovat tento program. Podobné programy jsou zaměřeny zejména na podporu malých a středních podniků, ne velkých firem, jako jsme my. Netvrdím, že nás tento program do budoucna neosloví, ale nyní potřebujeme především dokončit rozběhnuté věci. Ještě před vypuknutím epidemie jsme se pustili do velkého investičního programu na rozšíření výroby. Jeho součástí byla nová montážní hala a logistické centrum, ještě plánujeme vybudovat oddělení laserového dělení materiálů, další skladovací kapacity a sociální zázemí pro naše zaměstnance. Stavební práce nám ale pozastavila pandemie, dokončení zabere celý příští rok. Na financování jsme využili podporu ministerstva průmyslu a obchodu, vlastní zdroje i bankovní úvěry.

Společnost Farmet je česká moderní a inovativní firma. Nabízí se otázka, co pro vás znamená pojem udržitelné zemědělství?

Problematika udržitelného zemědělství nás velmi zajímá. Vedou se diskuze, jestli udržitelné zemědělství omezuje, nebo vytváří příležitosti. Pro nás je to velká příležitost, protože máme možnost přicházet s novými řešeními. V současnosti také řada zemědělců mění úhel pohledu a staré stroje nahrazuje novými tak, aby zpracovávaly půdu co nejlépe a udržitelně. Z globálního hlediska se teplota zvyšuje a sucha jsou velkým problémem. V tomto ohledu máme možnost vyvíjet a konstruovat secí stroje, které budou unikátní. Například do Běloruska jsme dodali stroje, které dovedou sít plodiny i meziplodiny, zamezují vypařování vlhkosti a erozi půdy po sklizni, drží vláhu v půdě. Další stroje z našeho portfolia dovedou sít až čtyři plodiny najednou a připravit půdu na celoroční setí. Specializujeme se také na pásové setí, kdy se zpracovávají jen pásky půdy, čímž se zvyšuje její odolnost vůči vodní a větrné erozi. Výnosy jsou pak vynikající. Také zákazníci na Ukrajině a v Rusku ví, že problémy eroze a energetické náročnosti musejí řešit.

Udržitelné zemědělství nám dává velký prostor pro inovace. Naším posláním a výzvou pro nás je vyvíjet a konstruovat stroje, které budou zlepšovat kvalitu půdy a pro zákazníka budou prospěšné i z hlediska energetické náročnosti a celkové ekonomiky změdělské výroby. Už dlouhá léta usilujeme také o rozumné provazování rostlinné a živočišné výroby, například tak, aby se statková hnojiva dostala zpátky na pole a krmiva se nepřevážela přes půlku světa, ale zemědělci si vypěstovali krmiva vlastní. Naše stroje zpracovávají řepku, sóju, slunečnici a další olejniny pouze mechanicky, jsme proti chemické extrakci zpracování olejnin. Chceme přispívat k produkci kvalitního krmiva bez vedlejších vstupů a s co největším užitkem pro hospodářská zvířata.

Jak vaši společnost ovlivnila epidemie koronaviru? Jaká opatření jste přijali a jak se vše dotklo zákazníků z hlediska dodávek zboží nebo servisu? Můžete také prozradit, jestli jste museli propouštět a jaký měla epidemie vliv na vaše tržby?

Epidemie koronaviru nás samozřejmě ovlivnila, dopad na naši společnost ale, naštěstí, nebyl nijak fatální. Jeden z našich zaměstnanců prodělal covid-19, nakazil se na dovolené. Ale přišlo se na to včas, a tak do firmy ani nepřišel a nemohl nakazit další pracovníky. Přijali jsme samozřejmě řadu interních opatření, abychom zabránili šíření viru. Zaměstnanci z různých směn nepřicházeli vzájemně do kontaktu, nevyužívali společné šatny, stravovali se v malých skupinách a jídlo jsme pro ně nechali jednotlivě balit a dovážet. Také jsme zrušili porady a zavedli i řadu jiných opatření. Samozřejmě o nemoci ani dnes nemůžeme hovořit v minulém čase, protože je tady stále s námi, musíme jen věřit, že se jejímu výskytu i nadále ubráníme.

Koronavirus se objevil zjara, zrovna v době, kdy začala zemědělská sezóna. Měli jsme například již podepisovat velkou zakázku – dodávku větších investičních celků do Ruska, ale zákazník se omluvil s tím, že ji podepíše až po uklidnění situace. Takovýchto případů jsme řešili celou řadu. Covid-19 měl dopad i na prodeje zemědělských strojů. Někteří dealeři se zalekli a nechtěli odebírat stroje na sklad. I přes to všechno jsme jarní sezónu zvládli velmi dobře, zákazníci postupně všechny objednané stroje odebrali. Nyní již nestíháme plnit objednávky. Prodeje jsou velmi dobré, ačkoliv původní roční plán nesplníme. Kmenové zaměstnance jsme propouštět nemuseli, naopak v současné době, jelikož již máme opět hodně objednávek, nám chybí asi 20 agenturních pracovníků z Ukrajiny. Zjara odcestovali a jejich návrat je pomalý. Do výroby se nám promítají také výpadky dodávek komponent z Itálie a Indie a náhrady se nehledají lehce. Věříme ale, že se nám vše povede úspěšně vyřešit.

Jste špičkovou, ryze českou firmou bez vstupu zahraničních investorů. Je pro vás těžké prosadit se v konkurenci firem z Turecka, Číny nebo také ze západních zemí? Jaké jsou vaše největší konkurenční výhody, díky kterým si držíte přední postavení na trhu zemědělské techniky?

Na náš úspěch mám jediný recept: odpovědně, aktivně a poctivě se snažit být nejlepší. A také mít tak trochu štěstí. Snažíme se neusnout na vavřínech a neustále se posouvat kupředu. To je náš každodenní „zápas“. Naší snahou je zákazníkům naslouchat a nabízet jim to nejlepší z hlediska užitné hodnoty, technické úrovně služeb i ceny. Klíčem k úspěchu je také samozřejmě i vývoj a inovace, musíme myslet neustále dopředu.

Uvedli jste v poslední době anebo plánujete uvést na trh nějakou novinku – zemědělský stroj, který obohatí vaše portfolio?

Vývoj je v naší firmě nepřetržitý. Nevyvíjíme ale něco zcela nového, zaměřujeme se na kontinuální zlepšování našich stávajících technologií pro osev půdy a zpracování olejnin a krmiv. Například jsme vylepšili naše secí stroje Falcon, které mají celou řadu funkcí, a jedna z produktových řad je speciálně zaměřena na pásové zpracování půdy. Tato technologie je velmi úspěšná a pronikli jsme s ní na celou řadu trhů. V současné době stavíme technologii rafinace pro našeho zákazníka ze Slovenska, který chce vyrábět kvalitní lokální rostlinné oleje bez chemických přísad.

Jednou z vašich významných zakázek v roce 2019 byla dodávka technologie na zpracování sóji do Ruska, která zpracovává 12 tun sóji každou hodinu při nepřetržitém provozu. Jaké zajímavé zakázky realizujete letos?

Letos se mimo jiné věnujeme velmi zajímavé zakázce – na Sibiř do Ruska dodáváme technologii na zpracování řepky olejné. Zákazník je velmi moderní a inovativní, řepku se snaží maximálně využít a vyprodukovat z ní hodnotný materiál. V Rusku jsme obecně velmi aktivní, protože se tam pěstování řepky olejné hodně rozvinulo. Díky naší technologii bude moci zákazník na Sibiři z řepky vytvořit čtyři různé typy krmiv pro rozličné druhy hospodářských zvířat. Odlisováním oleje získá plnohodnotnou náhradu importované sóji a bude moct zpracovat i slupky a jádra řepky, která jsou vhodná pro polygastry, tedy hovězí dobytek s více žaludky, jemuž vyhovuje vláknina a vysoký obsah proteinů. Monogastrům, tedy zvířatům s jedním žaludkem, naopak vyhovuje málo proteinů. Bílkoviny se zpracovávají do stavu nejvhodnějšího pro daný typ zvířat pomocí technologie extruze. Takto se zákazníkovi staráme i o ekonomickou stránku  zemědělské výroby. Naše technologie je v oblasti zpracování řepky průkopnická, věřím, že ji uplatníme i na jiných trzích, kde pěstování řepky nemá tak dlouhou tradici, podobně jako v Rusku.

Přibližně 80 procent vaší produkce vyvážíte do Ruska, Ukrajiny, Spojených států amerických nebo Kanady a loni se vaším novým trhem stala Austrálie. Jak se vám daří etablovat se na australském trhu? Máte zájem dostat se i na jiné, nové trhy?

Budování pozice v dané zemi je běh na dlouhou trať. V Austrálii zavádíme několik typů výrobků, které se tam velmi dobře uvedly. Postupně dodáváme další typy strojů a spolupráce se úspěšně rozvíjí. Koronavirus nám nejen omezil cestování, ale také veletrhy, výstavy a celkově možnost kontaktu s novými potenciálními partnery. I přesto ale máme trhů hodně a nemáme zatím v plánu hledat nové, spíše se zaměřujeme na posílení naší pozice na těch stávajících, například v Bulharsku měníme částečně obchodní strategii a dealery zemědělských strojů. V minulých letech jsme zamířili do Ameriky nebo na Nový Zéland, takže obchodních kontaktů máme hodně.