fbpx

Český výrobce důlní techniky T Machinery a.s. hledá nové cesty, jak se vypořádat s postupným odklonem od těžby hnědého uhlí. „Snažíme se rozšiřovat naše portfolio tím, že technologie implementujeme na zařízení pro dobývání jiných nerostů,“ říká ředitel společnosti T Machinery Zdeněk Gajdík v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu a dodává: „Podíl nedůlní výroby se snažíme každým rokem zvětšovat, ale stále se jedná pouze o doplňkovou službu.“

Na začátku roku jste usilovali o zakázky v Bosně a Hercegovině, které pro vás byly zajímavé i z pohledu otevření nového trhu v zemích jižní Evropy. Podařilo se vám tyto zakázky získat?

V tomto případě jsme byli úspěšní a byli jsme vyhlášeni vítězem tendru na dodávku důlního komplexu do dolu Kreka, avšak podle místních zákonů musíme čekat, zda se konkurence proti výsledkům neodvolá. To může trvat ještě tři měsíce. Na definitivní rozhodnutí tedy čekáme.

Hlavním tématem tohoto roku je koronavirová pandemie. Jaký dopad měla doposud na vaši společnost?

Koronavirová pandemie chod naší společnosti poznamenala. Jsme exportní organizace a veškerá jednání se zákazníky se ze dne na den musela začít řešit na dálku – přes telefon, Skype či videokonference. Zahraniční obchod se „od stolu“ dělá těžko.

Areál vašeho závodu se nachází na pozemcích bývalého Dolu Tomáš Baťa, tzn. okolní pozemky jsou poddolovány a jejich sanace vyžaduje zvýšené finanční náklady. Vaše investiční plány na rozšíření závodu jste tak museli dočasně pozastavit. Podařilo se už tuto situaci vyřešit? Do jakých oblastí budete dále investovat?

Pozemky, na kterých se nachází naše firma, jsou poddolovány, takže každá výstavba vyžaduje založení stavby na poddolovaném území, což zvyšuje náklady o 25 procent. Investiční záměry máme, požádali jsme ministerstvo průmyslu a obchodu o sanaci tohoto území v souvislosti s výstavbou nové haly, ale bylo nám to zamítnuto. Budeme se rozhodovat, zda investici realizovat, či ne, protože oproti jiným investorům jsme znevýhodněni a tím se nám zvyšují náklady na provoz a v konečném důsledku na samotné výrobky. Uvažujeme, že ještě jednou oslovíme ministerstvo, aby přehodnotilo své rozhodnutí.

Inovace jsou pro každou výrobní firmu klíčové. Jaké procento ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?

Za posledních pět let průměrně investujeme do inovací kolem 20 milionů ročně.

Využíváte podporu státu v oblasti inovační strategie, která je známá pod názvem The Country for the Future?

Ne, podporu státu v této oblasti nevyužíváme.

V dnešní turbulentní době roste význam nových informačních technologií a digitalizace dat. Je to aktuální téma i pro vás?

Naše společnost intenzivně zavádí informační technologie již od roku 1993. S příchodem 3D CAD systémů po roce 2000 se snažíme každoročně zapracovávat všechny možné nové nástroje, zrychlující a zpřesňující vývoj a návrh vlastních výrobků. Nyní se připravujeme na výběr nového ERP systému pro řízení celopodnikových procesů, který bude obsahovat i správu dat a proces řízení kompletního životního cyklu produktu.

Kurz české koruny zaznamenal v posledních měsících řadu výkyvů. Způsobilo vám to problémy? Jste pro zavedení eura, nebo ponechání české koruny?

Kurzové výkyvy obecně a především nepředvídatelnost těchto výkyvů jsou pro exportéry problém. Výkyv posledních měsíců, jenž způsobil oslabení koruny vůči euru, nám spíše pomohl. Otázka zavedení eura nebo ponechání české koruny názorově rozděluje i české ekonomické špičky. Pokud by naše politické elity dokázaly vyjednat s EU výhodnou vstupní paritu koruna/euro, lze z našeho pohledu exportéra o opuštění české koruny uvažovat.

Jedním ze segmentů vašeho portfolia služeb je nedůlní výroba. Vidíte v ní největší potenciál pro růst vaší společnosti?

Podíl nedůlní výroby se snažíme každým rokem zvětšovat, ale stále se jedná pouze o doplňkovou službu, protože přidaná hodnota je malá. Naším hlavním know-how je důlní výroba, kde je přidaná hodnota mnohonásobně vyšší. Snažíme se rozšiřovat naše portfolio tím, že technologie implementujeme na zařízení pro dobývání jiných nerostů (jako je například potaš, břidlice, měď atd.), protože vize postupného přechodu na zelenou energii způsobuje celosvětový odklon od těžby uhlí.

Čekají vás v nejbližší době nějaké důležité změny?

To úzce souvisí s předchozí otázkou. Především musíme najít jiný segment výroby, který do budoucna zabezpečí firmu – ať už to bude jiná těžební komodita než uhlí, nebo jiný výrobní program. Avšak poté co strojní průmysl těžce zasáhla koronavirová pandemie, se tyto změny nebudou realizovat lehce, protože nyní se strojírenské firmy doslova perou o každou zakázku.

Slova, jako jsou dekarbonizace, udržitelnost, chytrá a úsporná řešení, jsou součástí tzv. European Green Deal neboli zeleného údělu a také součástí plánu na podporu oživení Evropy. V příštích deseti letech dojde ke změnám současné ekonomiky a průmyslu. Je to pro vaši firmu hrozba, nebo příležitost?

Pokud budou politici a různé spolky zasahovat do průmyslu od zeleného stolu, tak bude Evropa čím dál více závislá na Východě a Číně.

Diskuze

Doporučujeme

Získat parcelu pro developerský projekt trvá v průměru 11 měsíců

Praha 30.9.2020 - Téměř polovina dotázaných developerů má potíže s pořizováním parcel pro výstavbu (48 %). V průměru jim trvá získat vybranou parcelu 11 měsíců. Nejvíce atraktivní jsou dle dotázaných developerů parcely v blízkosti metra, nádraží nebo jiné dopravní cesty v rámci města. Více než třetina oslovených se účastní státních veřejných soutěží o pozemky, stavby či jiné objekty (36 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research.

Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!

Společnost DEZA, a.s., zpracovává surový benzol a vysokoteplotní černouhelný dehet, ze kterých vyrábí řadu základních aromatických sloučenin určených pro další chemické zpracování. Některé izolované látky, například naftalen a antracen, dále chemicky modifikuje, čímž získává širokou paletu výrobků. Firma je součástí koncernu Agrofert, který patří do svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše. Chemička sídlí ve Valašském Meziříčí. Odpadní vody vypouští do řeky Bečvy. Do té se předminulý víkend dostal prudce jedovatý kyanid a způsobil největší ekologickou katastrofu podobného druhu za posledních deset let, V Bečvě zahynulo třicet tun ryb.