Inzerce

Cílem Greineru je stoprocentní recyklovatelnost

24. září 2020
Cílem Greineru je stoprocentní recyklovatelnost

Společnost greiner packaging slušovice s.r.o. společně se sesterskou společností greiner assistec s.r.o. zaměstnává téměř 800 pracovníků a řadí se mezi největší výrobce plastových obalů v České republice a na Slovensku. Firma je součástí holdingu Greiner Group jako stoprocentní dceřiná firma společnosti Greiner Packaging International GmbH se sídlem v rakouském Kremsmünsteru. V souladu s mottem „do the innovation“ Greiner packaging neustále rozšiřuje aktivity a portfolio nabízených obalových řešení, která dodává řadě významných tuzemských i zahraničních společností. O recyklaci obalových materiálů jsme hovořili s prokuristou této společnosti Josefem Zichou.

Greiner packaging spolupracuje s Nadací Ellen MacArthurové na prosazování konceptu cirkulární ekonomiky. Jedním z projektů je vývoj takových technologií, které umožní efektivně materiálově recyklovat polyolefiny. Co je cílem tohoto projektu?

Ano, máte pravdu, přihlásili jsme se k iniciativě Nadace Ellen MacArthurové s názvem Globální závazek nového hospodaření s plasty (New Plastics Economy Global Commitment) s cílem dosáhnout stoprocentní recyklovatelnosti našich výrobků a zároveň používat recyklát v nových produktech. K tomu jsou ale potřeba jednak efektivní recyklační technologie, jednak spolupráce firem v celém řetězci – od výrobce materiálů přes výrobce obalů, potravinářské firmy, obchodní řetězce po recyklační firmy. Pracujeme na různých projektech v různých týmech s různými partnery, nedá se proto říct, že by zde byl jeden projekt na zvýšení recyklovatelnosti polyolefinů. Řešíme možnosti mechanické, chemické, ale také třeba enzymatické recyklace, zabýváme se udržitelným designem výrobků, ověřujeme možnosti v oblasti bio-based polyolefinů a také hledáme možnosti uplatnění recyklátů ve stávajících výrobcích. Je to celá řada aktivit, na kterých pracuje nejen Greiner, ale celý průmysl spolu s výzkumnými institucemi.

Greiner packaging před nedávnem představil řešení K3, kombinaci kartonu a plastu pro kelímky na nápoje, jogurty, ale i detergenty. Letos v dubnu firma oznámila, že obal vylepšila a plast pro K3 je z 50 procent vyroben z recyklovaného polypropylenu. Jaké jsou výhody tohoto obalu?

Kelímek K3 jako takový je na trhu již řadu let, konkrétně již od 70. let 20. století. Pokud se na něj podíváme retrospektivně, tento obal byl v 70. letech vyvinut s velkou nadčasovostí, ke které se dostáváme dnes v souvislosti s cirkulární ekonomikou, aniž bychom to v té době tušili. Jak víme, v 70. letech došlo k první větší ropné krizi, kdy panoval nedostatek této suroviny. Proto firma Sandherr, kterou později Greiner koupil, vyvinula plastový obal v kombinaci s papírovým přebalem – K3 –, přičemž hlavním cílem bylo snížit podíl plastu v obalu, ale díky papíru zajistit jeho pevnost. Dnes se k tomu dostáváme znovu – nejen toto řešení nabízíme našim zákazníkům v rámci cirkulární ekonomiky a ekologicky šetrných obalů. Co se týče použití recyklátů, Greiner již na trh dodává výrobky s recyklátem, které nejsou v přímém styku s potravinami, jako jsou například obaly pro prací prostředky. Nicméně taktéž testuje a dodává nové materiály (typy recyklátů), které už nyní jsou a dále budou určeny pro přímý styk s potravinami.

Polypropylen a polyetylen se vyrábějí z ropy. Bylo by možné tuto surovinu pro výrobu polyolefinů nahradit některým z obnovitelných zdrojů, a pokud ano, proč se to zatím neděje?

Oba tyto, ale i další materiály (PET, PS) jsou vhodné a taktéž ve velké míře využívané typy materiálů, které výrobci používají pro balení svých produktů. Je to dáno jejich specifickými vlastnostmi, zpracovatelností a dostupností. Řada velkých společností se je snažila nahradit alternativami z kukuřičných škrobů, cukrové třtiny, bambusových vláken a podobně. Hlavní příčinu toho, že se tyto alternativy masově nerozšířily, vidíme především v tom, že jejich dostupnost pro masovou výrobu je omezená, a v některých případech již dnes víme, že uhlíková stopa je větší než u plastů.

U potravin je kladen důraz zejména na bariérové vlastnosti obalu a současně na jeho přidanou hodnotu. Jak by měl vypadat obal, který oba požadavky splňuje ideálně?

Naše společnost vyrábí bariérové plastové obaly s příměsí etylenvinylalkoholu (tzv. EVOH). Jedná se o vícevrstvou fólii, která je používána pro tvarování obalů, přičemž jedna z vrstev zajišťuje vysoce bariérové vlastnosti, což umožňuje dosáhnout delší doby trvanlivosti produktu. Tím se samozřejmě zamezuje plývání potravinami a dosahuje se delšího času uchování v čerstvém stavu. Pokud tedy vezmeme v potaz náš K3 obal a použijeme odlehčený kelímek s EVOH vrstvou a papírovým segmentem z recyklátu, máme perfektní ukázku funkčního výrobku s přidanou hodnotou a zaměřením na cirkulární ekonomiku.

Jaký obal podle vás nejlépe splňuje požadavek udržitelnosti z hlediska životního cyklu produktu, uhlíkové stopy a plýtvání? 

Určitě právě již několikrát zmiňovaný obal K3.

Považujete plán obnovy EU, podmíněný do značné míry realizací projektů podle zeleného údělu, za příležitost, nebo vidíte i nějaká rizika?

Obecně s green dealem (zelenou dohodou) souhlasím. Uhlíková neutralita by měla být naším cílem, protože oteplování planety ohrožuje nás všechny a dle současného poznání k němu výraznou měrou přispívá naše ekonomická aktivita. Na druhou stranu nemůžu souhlasit ani s tím, že za to mohou plasty, ani s tím, že tuto změnu ekonomiky (která bude extrémně drahá) budou plasty částečně financovat. Daň na plastové výrobky, o které se mluví (a které měla také kompenzovat výpadek příjmů evropského rozpočtu po odchodu UK), je dle mne kontraproduktivní a nepovede k vyšší udržitelnosti a k nižší uhlíkové stopě. Plastové výrobky budou dražší a někde mohou být nahrazovány jinými materiály. Budou mít ale tyto materiály nižší uhlíkovou stopu? Budeme se sklem, papírem, hliníkem apod. blíže uhlíkové neutralitě? Já jsem přesvědčený, že ne. I chemicky recyklovaný plast má výrazně vyšší uhlíkovou stopu než primární plast.

Jaké procento ročního obratu investujete do výzkumu a vývoje?

Za náš závod ve Slušovicích to nejsou velké sumy. Investujeme řádově jednotky až nízké desítky milionů korun, při obratu dvě miliardy se tak bavíme o méně než jednom procentu. Při našem vývoji využíváme dotace, granty a intenzivně spolupracujeme s dodavateli, zákazníky a univerzitami. Vycházíme také z výsledků výzkumu a vývoje naší mateřské organizace, které jsou námi částečně spolufinancovány.

Do jaké míry využíváte při výrobě digitalizaci, 3D tisk, automatizaci a robotizaci?

V dnešní době je tato oblast pro nás, jako asi i pro další firmy, samozřejmě velmi důležitá, a proto nám již nějaký čas běží interní projekty na digitalizaci, automatizaci atd. S automatizací a robotizací jsme začali už před lety hlavně s ohledem na nedostatek pracovní síly na trhu práce a taktéž kvůli opakovatelnosti výroby se zajištěním stabilní úrovně kvality. Pro 3D tisk máme vlastní tiskárny, které nám slouží zejména při vývoji nových obalů, využíváme také vlastní designové studio, jehož služby nabízíme našim zákazníkům. Naše aktivity v digitalizaci se ukázaly jako správný směr hlavně v posledních měsících, kdy pracujeme v novém prostředí v rámci koronavirové doby a využíváme těchto nástrojů v rámci videokonferencí, on-line mítinků, webinářů a při vzdělávání našich zaměstnanců, řízení firmy atd.

Uvítal byste, kdyby se Česká republika stala součástí eurozóny?

Být i nebýt součástí eurozóny má své výhody i nevýhody. Naše tržby generujeme jak v České republice, tak na exportních trzích. Kurz koruny nám někdy pomáhá, jindy ne, snažíme se vždy najít ekonomické příležitosti pro obě varianty. Z dlouhodobého hlediska vidíme výhodu eurozóny hlavně v lepší predikovatelnosti s menšími výkyvy, které právě způsobuje změna kurzů.

Nabízí vaší firmě něco užitečného inovační strategie naší vlády The Country for the Future?

Jakákoliv podpora inovací je z naší strany vítána. Do dotačního programu The Country for the Future jsme se ale zatím nepřihlásili. Industry 4.0 a digitalizace jsou pro nás určitě zajímavé oblasti, ale momentálně řešíme dotační titul Eko-energie, abychom snížili naši energetickou náročnost a tím i uhlíkovou stopu. Obecně je ale v inovační strategii vlády více oblastí, které nám a určitě i ostatním firmám mohou pomoct, kromě zmiňované digitalizace je to zejména oblast technického vzdělávání. Za mne stále ještě platí, že firmy jsou tak dobré, jak dobří jsou jejich lidé.