fbpx

Společnost Saar Gummi Czech s.r.o. patří již dvě desítky let mezi evropskou špičku v oblasti inovací a výroby dynamických pryžových těsnění pro automobilové karoserie. Nejen o tom, jak se společnosti daří vyrovnat s letošním dynamickým nárůstem cen některých surovin, jsme si v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu povídali s jednatelem společnosti Janem Tichým.

Rok 2020 byl poznamenán koronavirovou pandemií a automobilový průmysl byl jedním z nejvíce zasažených průmyslových odvětví. Na pět týdnů jste museli omezit výrobu o více než 90 procent. Jak se to projevilo na hospodářském výsledku?

Hospodářský výsledek nám poklesl o 20 procent, ale přesto zůstal velmi pozitivní.

Jak se situace prozatím vyvíjí v roce 2021? Dá se říct, že se vrací k normálu?

Návrat k normálu je velmi rozpačitý. Tržby sice rostou, ale poruchy v dodavatelských řetězcích jsou natolik velké, že i automobilky nám ruší již vystavené objednávky několik dní před jejich dodáním, což je pro nás velmi náročné. Naplánovat dovolenou na dva měsíce dopředu je tak zcela nemožné. A k tomu vysoké až šílené nárůsty cen některých surovin… Situace je zkrátka velmi turbulentní.

V letošním roce došlo k výraznému nárůstu cen některých surovin. Představuje to tedy problém i pro vaši společnost?

Ano, je to pro nás zcela zásadní problém.

Jaké velké projekty jste zahájili v roce 2021?

V letošním roce zahajujeme cca 15 nových projektů, například pro modely Mercedes C a E class electro, Škoda Fabia, Hyundai Tucson, Kia Sportig nebo VW Caddy a ID5.

Jednou z vašich investičních priorit je větší automatizace výroby. Do jakých dalších oblastí chcete v blízké době investovat?

Investice do automatizace výroby musí pokračovat. Řešíme nejenom vlastní automatizaci určitých operací, ale také řádné zapojení těchto automatizací do celkového výrobního procesu, protože teprve poté můžeme dosáhnout cílů, které jsme si vytyčili. Současně začínáme rozšiřovat naše portfolio o takzvané statické těsnicí systémy (tedy zjednodušeně řečeno o těsnění oken automobilů), takže za několik roků bychom mohli v této oblasti dosahovat podílu na našich tržbách v rozmezí 10 až 20 procent. S tímto procesem jsme začali již vloni, kdy jsme realizovali transfer několika statických těsnění z našeho sesterského závodu v Německu k nám. Nyní na to navazujeme snahou o získání několika nových projektů.

Jak moc se za těch 20 let, co vyrábíte pryžová těsnění, změnila kvalita pryže?

Gumárenský průmysl je tradičním průmyslem, kde již k velkým změnám ve složení gumárenských směsí nedochází. Větší inovace jsou ve výrobním procesu a v konečných produktech, kde se snažíme při zachování nebo mírném zlepšení užitných vlastností vyvíjet produkty s nižší hmotností a tím kromě jiného i s nižší produkcí CO2.

Čekají vás v nejbližší době nějaké důležité změny?

Hlavní výzvou je to, jak provázat změny cen mezi naším nákupem a prodejem. Určitě bude nutné alespoň část zvýšených nákladů způsobených prudkým růstem cen surovin promítnout do našich prodejních cen, a to pro nás i pro naše zákazníky nebude ani jednoduché, ani příjemné. S nekontrolovatelným růstem cen surovin se nemůžeme smířit a budeme muset hledat možnosti, jak jej alespoň částečně utlumit.

Museli jste v důsledku omezení výroby přistoupit k propouštění zaměstnanců, nebo stále přetrvává nedostatek kvalifikovaných pracovníků?

Počet zaměstnanců jsme snižovali ve druhém kvartále roku 2020, od čtvrtého kvartálu až do dnešních dnů pracovníky naopak nabíráme. Situace na trhu práce není vůbec jednoduchá.



Diskuze

Doporučujeme

Z Dubaje do Zlína. Logio přiveze kousek Expa i na Fenomén

V pražském Logiu bouchali před Vánocemi šampaňské hned dvakrát. Poprvé, když se řediteli týmu Research & Development Martinu Plajnerovi narodil syn. Podruhé, když se tým dozvěděl, že vyrazí reprezentovat Českou republiku na dubajské EXPO.

Pod výstavištěm vedou teplo nové horkovody

Více než třemi kilometry nových horkovodů nahradily vloni Teplárny Brno staré parovodní rozvody na výstavišti. Náročná rekonstrukce zdejší sítě byla výsledkem dohody společnosti s Veletrhy Brno (BVV) a její součástí byl i odkup rozvodů do majetku tepláren. „Usnadňuje se tak do budoucnosti zásobování teplem, ale i chladem, který je v nabídce Tepláren Brno novinkou, budoucích rozvojových území navazujících na páteřní trasy vedené v areálu. A to včetně budované multifunkční haly,“ upřesnila brněnská primátorka Markéta Vaňková. Společnost BVV má navíc o starost méně, provoz horkovodů i jejich servisní údržbu budou totiž nadále zajišťovat teplárny.