fbpx

Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol) je největší zdravotnické zařízení v České republice a jedno z největších v Evropě. Je rovněž hlavní výukovou základnou studentů 2. LF UK a sídlí zde i některá pracoviště 1. LF UK. FN Motol poskytuje základní, specializovanou a superspecializovanou zdravotní péči a služby v lékařských oborech formou ambulantní a lůžkové péče pro děti, dospělé i seniory. Vedoucím pracovníkům FN Motol jsme položili několik dotazů, které se týkaly aktuální situace v této nemocnici.

FN Motol využila asi 2500 dávek léku Regeneron, který zabraňuje těžkému průběhu covidu-19, pokud je podán včas, 3500 dávek za více než 200 milionů korun zůstává na skladě. Jak pravděpodobné nyní je, že zásoba bude využita na podzim? (odpovídá Petr Horák, vedoucí lékárník Nemocničních lékáren FN Motol)

Vše ukáže vývoj pandemie po letních prázdninách. Bude záležet na mnoha faktorech od pokroku v očkování a rozšíření případných dalších mutací až po vývoj situace v závislosti na rozvolňování opatření a zvýšeném letním cestování. Na jednu stranu bychom si určitě všichni přáli, aby tyto léky již nebyly potřeba, na druhou stranu před rokem jsme také neuměli odhadnout, jaká bude situace dnes. Dávky přípravku REGN-CoV2, které máme na skladě, mají exspiraci až do konce ledna 2023, proto je na jejich využití delší časové okno než jen podzim. Rád bych ale vyzval všechny potenciální pacienty, aby v případě, že se u nich nákaza prokáže, neprodleně kontaktovali své praktické lékaře a možnost této léčby s nimi konzultovali, a to i tehdy, pokud zatím žádné příznaky nemají. Ty se totiž mohou rozvinout velice rychle, je tedy chybou čekat. Praktické lékaře přípravek a jeho indikace nic nestojí, jsou ale onou nesmírně důležitou bránou k tomuto léku. Nemocnice totiž nemají žádné nástroje, jak vyhledat SARS-CoV-2 pozitivní pacienty (kromě těch, které samy otestují). Byla by obrovská škoda každého života, který by byl zmařen jen proto, že se pacient včas nedostal k této léčbě, která je v nemocnicích široce dostupná.

Na jaře nebylo jasné, z jakých prostředků FN Motol pokryje zvýšené náklady na pandemii a ztráty způsobené odloženými výkony. Jednání s ministerstvem zdravotnictví o kompenzační vyhlášce tehdy teprve probíhala. Podařilo se FN Motol finančně stabilizovat? (odpovídá Miloslav Ludvík, ředitel FN Motol)

Problém nebyl takového rázu, aby mohl Motol ohrozit, protože náklady byly v řádu desítek milionů až jednotek stovek milionů. Různými opatřeními, ať kompenzační vyhláškou, či vnitřními přesuny peněz, jsme to samozřejmě zvládli. Při obratu kolem 12 miliard to zas tak velký problém nebyl.

Jakou denní kapacitu má laboratoř FN Motol, která testuje vzorky na nemoc covid-19, a kolik z nich je schopná podrobně analyzovat takzvanou celogenomovou sekvenací? Převládá podle výsledků v Praze stále britská varianta? Zaznamenala laboratoř také případy dalších mutací? (odpovídá Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol)

Naše laboratoř uvádí kapacitu 600 stanovení denně, ale v nejhorších dobách (v únoru 2021) zvládla i více. K celogenomovému sekvenování se zasílají pouze vzorky splňující předem stanovená kritéria a mající dostatečnou koncentraci viru (tj. nejedná se o slabě pozitivní PCR nálezy). V praxi to znamená jen jednotky případů týdně, některé týdny není dokonce k sekvenaci indikován žádný vzorek. Připomínám, že nepatříme mezi sekvenační centra, takže vzorky odesíláme do Národní referenční laboratoře SZÚ. Stanovení jednotlivých variant (s velkou mírou pravděpodobnosti) lze provést i cestou diskriminačních PCR, které provádíme standardně u každého pozitivního vzorku. Ve většině případů zachycujeme mutaci, která je typická pro variantu delta, mutace typické pro britskou variantu vídáme už méně často. Jedenkrát jsme odhalili egyptskou variantu C.36.

Společnost Virtuplex darovala FN Motol virtuální prohlídku domu Ronalda McDonalda, který bude od příštího roku poskytovat zázemí rodinám vážně nemocných hospitalizovaných dětí. V jakém stavu je aktuálně tento stavební projekt a jaký má smysl jej virtuálně předem realizovat? (odpovídá Ivana Pešatová, výkonná ředitelka Nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda)

Výstavba domu Ronalda McDonalda v areálu Fakultní nemocnice v Motole byla zahájena letos v dubnu a pokračuje dle harmonogramu. Aktuálně se buduje druhé patro, koncem léta počítáme s dokončením hrubé stavby. Společnost Virtuplex vytvořila 3D model v době, kdy byl hotový architektonický návrh a čekalo se na vydání stavebního povolení a následně na tendrování generálního zhotovitele. Cílem bylo představit projekt potenciálním dárcům a partnerům, kteří by se sponzorsky zapojili. Věříme, že vidět „na vlastní oči“ část domu a jeho uspořádání a vybavení ještě před tím, než začne vznikat, dává budoucím partnerům větší šanci na pochopení smyslu a potenciálu celého projektu. Z důvodu propuknutí pandemie a omezení setkávání osob se nakonec představení virtuálního modelu mohlo uskutečnit až ve chvíli, kdy byla stavba zahájena, ale i tak splnilo svůj účel. Pozvánky dostaly firmy, které mohou darovat materiál či vybavení, a již nyní máme dobrou odezvu.

Počet kyberútoků se ve zdravotnickém sektoru loni meziročně zvýšil o 267 procent, jak uvádí výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2020 s odkazem na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. FN Motol se již s kyberútokem setkala a úspěšně jej odrazila. Do jaké míry je provoz FN Motol digitalizován a jak je zajištěna jeho kybernetická bezpečnost? (odpovídá Martin Voříšek, vedoucí Odboru informačních systémů a zpracování dat FN Motol)

Závislost FN Motol na digitálních technologiích je zcela fatální, prakticky není oblast v provozu nemocnice, která by v současné době nebyla digitálně řízena či spravována. Jedná se nejen o „klasické“ systémy ICT (nemocniční informační systém, ekonomický systém, HR systém, IP telefonie atp.), ale i systémy facility managementu (měření a regulace, automatický dopravní systém, potrubní pošta atd.). Infrastruktura nemocnice má v současnosti cca 30 tisíc přípojných míst, proto je na problematiku zajištění ochrany kladen velký akcent.

Kyberútoky na zdravotnická zařízení v minulém roce ukázaly, že zcela paralyzovat chod nemocnice není žádné sci‑fi. Zcela zásadní pilíř ochrany je správně fungující systém zálohování, a to v uspořádání dvě kopie dat v oddělených lokalitách plus třetí kopie off-line v trezoru. Ukazuje se totiž, že právě v případě útoků prostřednictvím ransomwaru je jedinou spolehlivou protizbraní existence nekompromitovaných záloh dat. FN Motol spadá do působnosti zákona o kybernetické bezpečnosti a tím pádem je povinna dodržovat předepsané závazné postupy pro zajištění kyberbezpečnosti (odpovídající technologie a software, školení zaměstnanců, provozní postupy apod.). Problémem zůstává zajištění dostatečných finančních zdrojů, protože pražské nemocnice doposud (na rozdíl od těch mimopražských) neměly možnost čerpat žádné dotační tituly pro tuto oblast, a tak je vše závislé na velmi uvážlivém investování provozních prostředků nemocnice.

Prostory dětského oddělení ORL ve FN Motol vyzdobil výtvarník Libor Škrlík díky Nadačnímu fondu Zdeňky Žádníkové. Nemocnice tento projekt nezastavila ani v době pandemie, i když byla zcela přetížená. Proč? (odpovídá Miloslav Ludvík, ředitel FN Motol)

Zlepšování prostředí v nemocnici speciálně pro děti je prio­ritou. Já bych nerad říkal, že nemocnice byla přetížená, řekněme, že plnila svoje úkoly na sto procent tak, jak je k tomu zřízena. Nicméně dětské části se to v žádném případě nedotklo, protože tato část nemocnice covid neřešila. K přerušení prací tedy nebyl důvod a já jsem velmi rád, že se nám to podařilo zrealizovat.




Diskuze

Doporučujeme

Z Dubaje do Zlína. Logio přiveze kousek Expa i na Fenomén

V pražském Logiu bouchali před Vánocemi šampaňské hned dvakrát. Poprvé, když se řediteli týmu Research & Development Martinu Plajnerovi narodil syn. Podruhé, když se tým dozvěděl, že vyrazí reprezentovat Českou republiku na dubajské EXPO.

Pod výstavištěm vedou teplo nové horkovody

Více než třemi kilometry nových horkovodů nahradily vloni Teplárny Brno staré parovodní rozvody na výstavišti. Náročná rekonstrukce zdejší sítě byla výsledkem dohody společnosti s Veletrhy Brno (BVV) a její součástí byl i odkup rozvodů do majetku tepláren. „Usnadňuje se tak do budoucnosti zásobování teplem, ale i chladem, který je v nabídce Tepláren Brno novinkou, budoucích rozvojových území navazujících na páteřní trasy vedené v areálu. A to včetně budované multifunkční haly,“ upřesnila brněnská primátorka Markéta Vaňková. Společnost BVV má navíc o starost méně, provoz horkovodů i jejich servisní údržbu budou totiž nadále zajišťovat teplárny.