fbpx

„Blíží se volby a ze všech stran se ozývají hesla jako automatizace, robotizace a digitalizace, ale ani slovo o tom, že jsme se vydali úplně obráceným směrem. Základ změny spočívá v tom, soustředit se na finální produkty, které vyžadují vlastní vývoj, marketing a prodej. Mnoho ekonomů i manažerů tvrdí, že na takovou transformaci je pozdě. Já jsem přesvědčen, že to není pravda. V roce 2007 vystoupil Steve Jobs na pódium a řekl: ‚Čas od času přijde revoluční produkt, který změní úplně všechno.‘ A bylo to tak,“ připomíná v následujícím rozhovoru majitel a generální ředitel české rodinné firmy SOMA spol. s r. o. Ladislav Verner.

Jakým způsobem ovlivnila pandemie covidu-19 hospodaření vaší společnosti?

Covid se naší firmy v podstatě nedotknul. Obrat je letos a byl i loni rekordní, míra naší konkurenceschopnosti, prodeje a penetrace na zahraničních trzích se díky neustálým inovacím nadále zvyšovala. Ze státní pomoci jsme nevyužili ani korunu. Potřebovali jsme podporu exportu, ale ta v období pandemie nikoho u nás nezajímala.

Dne 30. června jsme olomoucké firmě GEMO a.s., která pro nás na kraji Lanškrouna staví nový závod o dvou montážních halách, předali staveniště o rozloze 4,5 hektaru. Kvůli rostoucí poptávce potřebujeme zvýšit naši produkční kapacitu. Jde o investici, která by měla být realizována do pěti let a v prvních třech letech představuje asi 200 mi­lionů korun. V horizontu dalších dvou roků potom celkem 328 milionů korun. Na tento projekt jsme získali investiční pobídku formou daňové úlevy. Vedle toho již máme územní rozhodnutí na dostavbu třetí haly, pak by se pravděpodobně mohla celá naše výroba přestěhovat z města na jeho okraj. V posledním roce jsme zvýšili počet zaměstnanců o 25 osob převážně pro montáž a oživování našich výrobků nebo pro high-tech obrábění.

Zavedli jste home office a budete jej využívat i nadále?

Home office jsme částečně zavedli, ale nebudeme v něm pokračovat, tvůrčí týmová práce totiž vyžaduje osobní kontakt. Přirozeně že restriktivní opatření nás naučila více využívat informační technologie, hlavně v obchodu a marketingu, přesto ale v práci, při které potřebujete bezprostřední přenos nápadů i myšlenek, diskuzi nad problémem a podobně bez odkladu i mezi různými profesními skupinami, práce z domova nepřichází v úvahu.

Do jaké míry ovlivní podle vašeho názoru pandemie covidu-19 hospodářské výsledky České republiky v dalších letech?

Svoje podnikání s ohledem na všechny změny, kterými náš stát prošel i prochází, považuji za velký úspěch, protože ryze českých výrobců s finálním produktem s vysokou přidanou hodnotou je skutečně málo. Na druhé straně naše ekonomika oslabuje a příčinou není jen covid. Přitom mě výsledky společnosti Soma utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky a hospodářství obecně mohou na mezinárodních trzích prosadit. Vyžaduje to ovšem tvůrčího ducha a nové nápady, které žádná inovační strategie nenahradí. Ta může být nanejvýš dobrým marketingovým nástrojem současné vlády.

Blíží se volby a ze všech stran se ozývají hesla jako automatizace, robotizace a digitalizace, ale ani slovo o tom, že jsme se vydali úplně obráceným směrem. Základ změny spočívá, a říkám to již tři desetiletí, v tom, soustředit se na finální produkty, které vyžadují vlastní vývoj, marketing a prodej. Mnoho ekonomů i manažerů tvrdí, že na takovou transformaci je pozdě, že ČR už nemá šanci vymanit se z postavení levného zdroje pracovní síly pro západní ekonomiky. Já jsem přesvědčen, že to není pravda. V roce 2007 vystoupil Steve Jobs na pódium a řekl: „Čas od času přijde revoluční produkt, který změní úplně všechno. Dnešek je ten den, dnešek je den, kdy znovu vynalezneme telefon.“ A bylo to tak.

Co si myslíte, kde je nejslabší místo české ekonomiky?

Obávám se, že i po třiceti letech demokracie a tržní ekonomiky ve společnosti, a týká se i to mladších generací, přetrvávají některé deformace způsobené téměř půl stoletím totality. V mé firmě pracují skutečně nadaní lidé, ale část z nich se stále nechce smířit s tím, že kromě uplatnění svého talentu se musí také soustředit na operativu, která je nezbytná pro úspěšnou realizaci určitého projektu. My totiž na rozdíl od západních firem dobře usazených na evropském trhu musíme zvládnout to, co ony za ty desítky let, v mnohem kratším čase, abychom je dohnali a případně i předehnali. Samozřejmě při takovém tempu a nasazení vznikají problémy, ale ty je třeba překonávat s ještě větším úsilím. Takové pracovní nároky ovšem často vzbuzují nelibost a rozladění.

Podle mého názoru je to proto, že pro Českou republiku není ve skutečnosti téma konce montoven aktuální. Kdyby to totiž byl skutečně náš cíl, tak by se to jako červená nit táhlo všemi veřejnými diskuzemi a všichni by měli povědomí o tom, že bez jistého nepohodlí a mimořádné aktivity ničeho většího nedosáhneme.

Je tedy to slabé místo především v tom, jak lidé u nás vnímají svět kolem sebe?

Ekonomika, která je založená na nefinálním subdodavatelském principu, působí v důsledku velmi slabé poptávky po vysoce kvalifikovaných lidech degenerativně na úroveň vzdělání v dané zemi. Je to začarovaných kruh, respektive upadající kvalita vysokých škol musí nutně umocnit a prohloubit hospodářskou stagnaci nebo dokonce sestup. V takovém prostředí existujeme již tři desítky let. Za pět až sedm roků bude přerušen přenos pracovních návyků, zkušeností, cílů, zkrátka know-how už mezi první, druhou i třetí generací. To znamená, že bude potřeba začít úplně od začátku a v některých oborech to asi nebude možné. Lze to odvodit z astronomického růstu cen za výstavbu atomových elektráren, jehož příčinou je fakt, že většina světových firem tento obor opustila.

Bohužel pokud příští vláda rázně nezmění nikoli verbálně, ale prakticky hospodářskou strategii, Česká republika se definitivně zařadí mezi evropské země druhé kategorie a to pak může změnit jen nějaký hluboký společenský otřes, který bude pro všechny velmi bolestný. Je dost pravděpodobné, že zhruba za deset let se v Evropě přestanou vyrábět osobní auta s benzinovými i naftovými motory. Západní automobilky tuto technologickou změnu jistě zvládnou a budou z ní těžit, na subdodavatelské země, jako je Česká republika, naopak dopadnou všechna negativa.

Co by mohlo vámi popisovanou ekonomickou letargii ČR prolomit?

Pokud můžu soudit podle fungování průmyslových podniků v našem regionu, jejich vlastníci pochopí imperativ vývoje vlastního finálního výrobku, konkurenceschopného na světovém trhu okamžitě, jakmile stát přestane finančně podporovat produkci nefinálních subdodávek, protože taková firma se dostane do potíží. Mám na mysli i program Antivirus, rekvalifikační programy a podobně, které často konzumují firmy, jejichž existence je založená na strategickém partnerství, které pochopitelně při každé krizi obyčejně selže.

Bez státní podpory pak tyto společnosti budou donuceny hledat způsob, jak se zachránit, a já věřím, že většina jej najde. Teprve pak vznikne skutečná poptávka po zkušenostech, lidech a tak dále, co mohou naši ekonomiku rozběhnout. Těch pár světově úspěšných firem, jako jsme my, se o všechno rádo podělí. Prodej společnosti Soma činí přes miliardu korun a nákup 400 milionů korun. Jde o motory, převodovky, ložiska, počítače a podobně, všechno nakupujeme od zahraničních výrobců za relativně vysoké ceny. V České republice se do těchto finálních produktů vyrábějí jenom součástky. Pokud se to změní, bude to pro nás výhoda, protože budeme nakupovat doma za nižší ceny stejně kvalitní finální produkty. Potíže mohou mít naopak v zahraničí s českou konkurencí, tudíž o takové zmrtvýchvstání našeho průmyslu tam nikdo moc nestojí.

Je to zásadní problém, doslova český národní zájem, o kterém je třeba otevřeně mluvit a hledat řešení. V roce 2018 jsem na celostátním setkání významných exportérů prezentoval „Diagnózu českého průmyslu“ (https://youtu.be/UEckYSKHnF0). Tahle debata ale ve veřejném prostoru skoro neexistuje, všichni se tomu vyhýbají. Oslovil jsem Českou hospodářskou komoru, Českou manažerskou asociaci, Svaz průmyslu, ovšem bez větší odezvy. Tato sdružení totiž na prvním místě hájí zájmy svých členů, a to jsou dominantně především dceřiné firmy zahraničních společností. Tím je začarovaný kruh stagnace (nízká přidaná hodnota, málo vzdělaná pracovní síla, nekvalifikovaná pracovní místa, nízká průměrná mzda) zcela uzavřen. Únik z této smrtící smyčky dovolí pouze velká míra vlastenectví české vlády, parlamentu, senátu nebo velká hospodářská krize v České republice.




Diskuze

Doporučujeme

Představení nových špičkových strojů a digitálních technologií

Doosan představí sortiment nových špičkových a technicky vyspělých strojů a digitálních technologií na firemním stánku č. FM.711/1 v centru sekce stavebních a těžebních strojů Open-Air Area Middle na veletrhu Bauma 2022. Expozici Doosan bude dominovat sekce Inovačního centra a pod tématem „Powered by Innovation“ představí nejnovější výsledky vývoje špičkových systémů jako jsou Concept-X, Xitecloud a DoosanCONNECT. Nebudou chybět další unikátními produkty, jako je celosvětově první „transparentní lžíce“ nebo nový model DX225LC-7X, první „chytré“ pásové rypadlo společnosti Doosan. 

Hodnota veřejných zakázek meziročně poklesla o 22,9 %

V lednu až dubnu 2022 byly oznámeny zakázky celkem v hodnotě 36,1 mld. Kč, z toho bylo později zadáno 3,1 mld. Kč (tedy 9 % z oznámených). Skutečná zadaná hodnota byla 2,9 mld. Kč, protože zadaná hodnota byla o cca 6 % nižší než při oznámení. Z celkového objemu oznámených zakázek byly později zrušeny zakázky za 1,2 mld. Kč (tedy cca 3 % z oznámených). Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 31,8 mld. Kč (tedy 88 %). Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o. za podpory generálního partnera našich výzkumů společnosti Wienerberger s.r.o.