fbpx

Již téměř 20 let zabezpečuje společnost Kolektory Praha, a.s., správu a provoz kolektorové sítě v Praze. V našem hlavním městě společnost spravuje 93 kilometrů kolektorů, čímž se řadí mezi evropskou špičku. „Svým rozsahem kolektorové sítě je hlavní město Praha ojedinělé v celé Evropě,“ říká ředitel společnosti Petr Švec v rozhovoru pro Reportáže z průmyslu. 

Co je to vlastně kolektor?

Kolektor je převážně podzemní průchozí liniová stavba, která slouží k ukládání potrubí a kabelů – inženýrských sítí. Ty jsou poté snadno dostupné pro kontrolu, opravy a údržbu bez nutnosti porušení nadzemní komunikace a omezení veřejnosti. To dělá z kolektoru ekologickou stavbu.

Jak se kolektory staví?

Staví se hloubeným nebo raženým způsobem. Hloubené jsou stavěny v malých hloubkách z povrchu a  jsou skládány převážně z prefabrikátů. Ražené jsou budovány mechanickými štíty nebo hornickým způsobem ve velkých hloubkách, nejsou vázány na uliční síť a mohou být vedeny v optimálních trasách. Dělí se na zásobní a distribuční, ty jsou s odběrateli propojeny většinou průvrty přímo do nemovitostí.

Jaký je rozsah kolektorové sítě?

V tuto chvíli je délka sítě spravované společností Kolektory Praha 93 kilometrů, z toho 18 kilometrů se nachází v centru města. Většina kolektorů byla postavena v 70. a 80. letech minulého století při stavbě satelitních sídlišť, to jsou právě ty kolektory hloubené. Na sídlištích jsou ještě i jiné typy liniových staveb, např. technické chodby na sídlišti Barrandov. Zde sítě prochází celým prvním, převážně podzemním podlažím a z objektu vychází opět zemí, např. teplovodem nebo tvárnicovou tratí. Ve správě máme také 65 podchodů pod silničními komunikacemi na celém území města. Svým rozsahem kolektorové sítě je hlavní město Praha v celé Evropě ojedinělé. Pak už je jen Moskva, ta má asi 900 kilometrů kolektorů, ale na trochu jiné úrovni.

Jaké je technické vybavení kolektorů?

Kolektory se staví a provozují podle vlastní, kolektorové normy. Troufnu si říct, že vybavením jsou v oblasti měření, regulace a bezpečnostních prvků chloubou mezi kolektory evropských metropolí. Vzduchotechnika, osvětlení jednotlivých úseků trasy, systém drenážování a odvodnění, propracovaný bezpečnostní systém únikových cest včetně protipožárních opatření, dorozumívací systém, houkačky, zábleskové zařízení – to vše je pod dohledem dispečinku, budovaným a stále vylepšovaným již přes 20 let.

Kolik lidí zaměstnávají Kolektory Praha?

Ke dnešnímu dni mají Kolektory Praha 123 zaměstnanců, z toho přímo v provozu je 80 zaměstnanců.

Kdo platí kolektorovou výstavbu?

V minulosti stát, následně hlavní město Praha. Vždy se jedná o veřejnou výstavbu.

Proč je vlastně tak výhodné budovat kolektorovou síť?

Při stavbě nových sídlišť nebylo nic snadnějšího než společně s výstavbou silnic, chodníků a základního vybavení sídelních útvarů postavit i hloubené kolektory. Největší předností je kontinuální monitoring kolektorového systému a snadné zajištění kontroly, údržby a oprav všech sítí. Monitoring je prováděn nepřetržitě 24 hodin denně. Při opravách a rekonstrukcích sítí dochází jen k minimálnímu vlivu na životní prostředí, k prašnosti a hluku z výkopů, zásadně se snižují náklady na opravy. Práce mohou probíhat bez ohledu na počasí a denní dobu, naopak díky monitoringu dochází k významnému zvýšení životnosti sítí. V pražských kolektorech se nenachází potrubí dešťové a splaškové kanalizace ani doprava domovního odpadu.

A co bude dál?

Poslední významnou výstavbou je kolektor pod Hlávkovým mostem, který byl potřeba vybudovat před jeho opravou. Nyní je v projektové přípravě propojení právě tohoto kolektoru se systémem kolektorů v centru na Senovážném náměstí. Velmi užitečné by bylo obsloužit plánovanou výstavbu na území Bubnů-Zátor, zde se zpracovává aktualizace územní studie. Také by bylo vhodné zpracovat vrchní část Václavského náměstí, kde dosluhuje hlavně vodárenská vybavenost a kde se plánuje umístění retenční nádrže na dešťovou vodu. Ale není to jen centrum města, kde by bylo třeba sdružit sítě do nového kolektoru. Další vizí je využití odpadního tepla z ústřední čistírny odpadních vod. Kolektory by mohly dostat odpadní teplo do centra Prahy, kde by se mohlo využívat nejen k topení, ale také třeba jako chladivo do vzduchotechniky.

Ještě před několika lety bylo možné se do kolektoru podívat. Dnes už to nejde – počítáte s tím, že by šlo prohlídky obnovit?

Nechali jsme si zpracovat bezpečnostní analýzu a ta nám jednoznačně řekla, že přístup veřejnosti do kolektorů není vhodný. V kolektorech je totiž mimo jiné i kritická infrastruktura, jako jsou sdělovací datové kabely, elektrické vedení či vodárenské sítě, které mohou být ohroženy potenciálním teroristickým útokem.





 


Diskuze

Doporučujeme

Představení nových špičkových strojů a digitálních technologií

Doosan představí sortiment nových špičkových a technicky vyspělých strojů a digitálních technologií na firemním stánku č. FM.711/1 v centru sekce stavebních a těžebních strojů Open-Air Area Middle na veletrhu Bauma 2022. Expozici Doosan bude dominovat sekce Inovačního centra a pod tématem „Powered by Innovation“ představí nejnovější výsledky vývoje špičkových systémů jako jsou Concept-X, Xitecloud a DoosanCONNECT. Nebudou chybět další unikátními produkty, jako je celosvětově první „transparentní lžíce“ nebo nový model DX225LC-7X, první „chytré“ pásové rypadlo společnosti Doosan. 

Hodnota veřejných zakázek meziročně poklesla o 22,9 %

V lednu až dubnu 2022 byly oznámeny zakázky celkem v hodnotě 36,1 mld. Kč, z toho bylo později zadáno 3,1 mld. Kč (tedy 9 % z oznámených). Skutečná zadaná hodnota byla 2,9 mld. Kč, protože zadaná hodnota byla o cca 6 % nižší než při oznámení. Z celkového objemu oznámených zakázek byly později zrušeny zakázky za 1,2 mld. Kč (tedy cca 3 % z oznámených). Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 31,8 mld. Kč (tedy 88 %). Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o. za podpory generálního partnera našich výzkumů společnosti Wienerberger s.r.o.