Vojenský technický ústav vyvíjí velín pro raketový komplet Spyder

19. ledna 2022

Vojenský technický ústav (VTÚ) je státním podnikem se sídlem v Praze-Kbelích. Jeho součástí jsou Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany Kbely, Vojenský technický ústav výzbroje a munice Slavičín a Vojenský technický ústav pozemního vojska Vyškov. Ústav svou činností udržuje a dále rozvíjí strategické know-how ČR v oblasti obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje. O aktuálních projektech VTÚ jsme hovořili s jeho ředitelem Petrem Novotným.

Důležitý projekt, který VTÚ řeší, je výběrové řízení na systém řízení palby dělostřelectva. Kolik činí náklady na tuto akvizici, kteří výrobci byli osloveni a jaké základní parametry jsou požadovány?

Vojenský technický ústav postupoval v souladu se závěry kolegia ministerstva obrany, přičemž oslovil pět potenciálních kandidátů. Výběr byl proveden formou soutěžního dialogu, a to včetně praktických demonstrací schopností jednotlivých uchazečů. V této fázi můžeme sdělit, že všichni kandidáti podali nabídky řádně a včas, žádný uchazeč nebyl pro nesplnění kritérií vyloučen a všechny nabídky prošly hodnoticím systémem, ve kterém mělo většinu v rozhodování ministerstvo obrany. V polovině listopadu jsme závěry s uvedeným doporučením předali uživateli. Rozhodnutí o případném pořízení aplikačního programového vybavení od nejúspěšnějšího uchazeče je v současné době čistě v gesci zadavatele celého projektu, tedy na rezortu MO.

Jakým způsobem je VTÚ zapojen do poslední velké akvizice, která byla podepsána těsně před volbami, tedy do nákupu samohybných děl Caesar?

Co se týká samotného pořízení samohybných děl Caesar, není Vojenský technický ústav do kontraktu nijak zapojen. Nicméně předpokládá se naše účast v oblasti certifikace českých výrobců munice, bude-li to v zájmu našeho zakladatele.

Přechodem Jiřího Protivy z čela VTÚ na místo ředitele státního podniku LOM Praha začátkem letošního roku došlo ke změně i na pozici ředitele VTÚ. Ústav nyní vedete vy. Na tuto pozici jste se přesunul z funkce šéfa letectva a protivzdušné obrany VTÚ. Mění se tím dosavadní priority VTÚ?

Priority podniku jsou dány zakládací listinou a ta se nemění. Cílem je i nadále naplňování schopností vůči našemu zakladateli, a to zejména schopnosti integrace jednotlivých systémů. Co se zásadně změnilo, je celé vedení. Společně s předchozím ředitelem opustil své pozice na vlastní žádost prakticky celý management. Je logické, že každý ředitel chce být obklopen lidmi, kterým věří, přesto jsem byl připraven spolupracovat i s předchozím managementem, který ale svou roli spatřuje již v jiném zaměstnání. Dnes je vedení podniku již stabilizováno a připravujeme se na další roky, které, doufám, budou i nadále velmi úspěšné. Své priority vidím zejména ve zlepšování kvality dodávek, koordinaci činností a projektů mezi jednotlivými závody a celkově ve zlepšování dobrého jména podniku nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Letos v říjnu byla podepsána dohoda mezi ministerstvy obrany České republiky a Izraele o pořízení protiletadlového raketového kompletu krátkého a středního dosahu Spyder izraelské společnosti Rafael. Na účasti českého obranného systému se bude podílet také VTÚ. V čem tato participace bude spočívat konkrétně?

Vojenský technický ústav ponese odpovědnost za design, vývoj a výrobu místa velení, ochranu utajovaných informací, integraci SW a částečně za zkoušky systému. Měla by se rovněž prohloubit spolupráce se společností ELTA Systems, která pro tento systém dodává další čtyři radiolokátory. Pohledem ekonomiky podniku se jedná o velmi významný kontrakt, nicméně význam spočívá spíše v získávání know-how do České republiky.

Mezi vlastními projekty, které VTÚ rozvíjí, patří projekt Federated Mission Networking – kompletní modernizace spojovacích vozidel a polní nemocnice, na kterých pracuje odštěpný závod VTÚ pozemního vojska ve Vyškově a další. Na kolika projektech VTÚ aktuálně pracuje a který z nich je nejnáročnější z hlediska nákladů i účasti odborníků?

V rámci projektu Federated Mission Networking (FMN) jsme do dnešního dne ukončili a armádě předali celkem šest dílčích smluv, další dvě momentálně dokončujeme a sedm připravujeme pro další roky. Co se týká polních nemocnic, v současné době dokončujeme další etapu. Kdybych měl vyčíslit, na kolika projektech pracujeme, šel bych zcela určitě do desítek. Portfolio státního podniku je velmi široké, ale mezi ty technologicky nejnáročnější můžeme asi zařadit projekty v rámci konceptu FMN, dále projekty MADR a SHORAD či LOV CBRN, na kterých spolupracujeme s Vojenským výzkumným ústavem v Brně, nebo právě zmíněné kontejnery pro polní nemocnice, kde např. hygienické předpisy jsou velmi náročné.

Ministerstvo obrany uzavřelo s VTÚ v dubnu smlouvu za zhruba 271 milionů korun na odběr 16 valníkových vozidel Tatra T-815, které budou upraveny pro převoz protiletadlových systémů RBS-70NG od společnosti Saab Dynamics AB. Jaké úpravy bude VTÚ na vozidlech provádět a do kdy by měla být armádě předána?

Vojenský technický ústav v rámci tohoto projektu připravuje zástavbu na přepravu prostředku RBS-70NG. Samotný protiletadlový systém úpravy valníku nijak nezasáhnou. O této smlouvě jsme jednali s ministerstvem obrany ČR delší dobu a jsme velmi rádi, že se ji podařilo v letošním roce uzavřít. V této době probíhají podnikové zkoušky na prvním kusu, a když půjde vše dobře, v příštím roce bychom měli tento projekt kompletně ukončit, což je naším prioritním cílem. Jelikož ale situace na trhu je v pandemii covidu-19 nejistá, a to zejména s ohledem na dodávky dílů, netroufnu si říct, že se nestane něco nepředvídatelného a nebudeme muset plnění rozložit do více let.

Role VTÚ je specifická tím, že vystupuje nejen jako primární výrobce, ale zejména jako systémový integrátor komplexních systémů. Co to přesně znamená?

Naše role spočívá zejména ve schopnosti z jednotlivých částí stavět funkční celek, a to v rámci všech etap vývoje a výroby. Hovoříme tedy o fázi návrhu, konstrukce, vývoje, prototypové a malosériové výroby a o zkouškách. Unikátnost našich schopností spočívá v tom, že všechny tyto etapy jsme schopní naplňovat vlastními silami. Zároveň jsme schopní propojovat zkušenosti napříč jednotlivými odštěpnými závody, přičemž sdílením jednotlivých řešení de facto unifikujeme jednotlivá řešení pro všechny druhy vojsk. Následné sdílení informací mezi systémy je pak i z technologického pohledu mnohem jednodušší a efektivnější.