fbpx

Moderní metropole včetně řady měst v České republice směřují k bezemisní, tedy zelené dopravě, která nejenom šetří životní prostředí a snižuje hlučnost i zatížení automobilovou dopravou, ale především spoří městskému rozpočtu peníze, což je vzhledem k dnešní době zásadní.

Na jaké palivo budeme jezdit za pár let a jak nové technologie dokážou ovlivnit chod a řízení měst, na to jsme se zeptali Milana Hucla z české firmy ZAT, jejíž řídicí systémy a elektronika řídí polovinu českých železničních tratí, pražské metro, rychlovlaky KTX v Jižní Koreji nebo dokážou ušetřit až 30 procent nákladů na energie v městských budovách.

Milan Hucl


Pane Hucle, autobusy poháněné elektřinou uloženou v bateriových článcích se brzy stanou běžnou součástí našich měst. Nicméně podíváme-li se na vývoj cen elektřiny, nabízí se ještě další alternativa?

Zcela jistě. Kromě autobusů na elektrickou energii některá města plánují místo nafty využit i téměř bezemisní biometan. A co je zásadní, mohou jej vyrábět třeba z produkce kalů z městských čističek odpadních vod nebo z potravinářského odpadu, což je v dnešní složité situaci s dovozem zemního plynu obrovskou výhodou. Například Amsterodam už zahájil výstavbu prvního produkčního zařízení bio-LNG na zpracování potravinářských odpadů ze supermarketů. Česká města a obce na výstavbu bioplynových stanic na biometan mohou využít i zajímavé dotace – například Brno už její stavbu plánuje a brzy přibudou další. Biometan poskytuje stejné využití jako zemní plyn. Provoz městské bioplynové stanice se tedy ihned vyplatí, přinese obcím peníze z jeho prodeje, a především řeší dostupnost a cenu plynu. Další zajímavou alternativou, o které se v městské dopravě hovoří, je vodík. Využití tohoto paliva je však zatím ve fázi vývoje.

Pojďme do současnosti – jaké nové technologie mohou městské dopravní podniky aktuálně využít, aby zkvalitnily dopravu a ušetřily?

Dnešní doba je bohužel především o šetření a nově také o soběstačnosti. I v tomto směru mohou technologie přinést okamžité úspory do městského rozpočtu. Například moderní řídicí systém pro dispečink, který zajišťuje bezpečný provoz měníren MHD, může výrazně ušetřit náklady na jeho provoz. Jen pro upřesnění, měnírny ovládají infrastrukturu související s trolejovým vedením městské hromadné dopravy. V řadě dopravních podniků se pro jejich řízení využívají ještě stará tabla s LED diodami, která jsme nasazovali před třiceti lety. Dnes vše moderně zobrazujeme na počítačích nebo vizualizujeme na širokoúhlých panelech třeba o rozměru dvakrát pět a půl metru. Dispečeři si tak mohou jednoduše a na jeden klik zobrazit nejenom přehledné informace o provozu v elektrické síti a chodu měnírny, ale i další diagnostické a řídicí systémy, které potřebují ke své práci. Mohou tak jednoduše provádět dálkovou diagnostiku třeba osvětlení, elektroměrů, elektronických zabezpečovacích systémů nebo monitorovat výhybky – a obratem vyřešit vzniklé poruchy. Výrazně se tím urychlí servisní zásahy, což přinese komfort pro cestující. A dopravní podnik ušetří čas zaměstnanců, kteří by jinak museli vyjet na místo zkontrolovat zařízení fyzicky. Je to stejné, jako byste řídili starou Škodu 105 a nově jste dostali k práci poslední model Superbu.

Jaké další úspory mohou nové technologie přinést do rozpočtu dopravního podniku?

Dopravní podnik může aktuálně ušetřit třeba na pořízení i chodu informačního systému, který je dle našich propočtů až o třetinu levnější než ten se zastaralým softwarem a hardwarem. Jak jsem už uvedl, nasazením nových technologií se výrazně ušetří i na jejich provozu. Systém postavený na moderních otevřených platformách totiž umožňuje zaměstnancům provádět dílčí úpravy při běžném provozu. Může se to zdát jako maličkost, ale pokud si vezmete cenu za hodinovou sazbu programátorů, ročně vám vyjde zajímavá částka. Naši odběratelé také velmi kvitují rychlý servis a konzultace zdarma. Neb, jak říkají, čas jsou peníze.

Stále se mluví o Průmyslu 4.0 nebo o internetu věcí. Uplatňují se už teď v technologiích, o kterých mluvíte?

Určitě. Třeba my jsme jako jedna z prvních českých firem vyvinuli aplikaci na platformě IoT – tedy vámi zmiňovaný internet věcí, který je celosvětově na trhu teprve pár let. Pomocí bezdrátové technologie umíme zajistit sběr informací, jejich analýzu a vyhodnocení i z doposud nedostupných míst, a to bez využití lidské kapacity a dalších finančních nákladů. Bavíme-li se o dopravních podnicích, jejich dispečerům aplikace umožňuje on-line přístup ke všem pro ně potřebným informacím na tabletech nebo mobilních telefonech – to vše s ohledem na kybernetickou bezpečnost. Zajímavostí je, že tuto moderní a levnou technologii SimONet můžete využít napříč obory. Města a obce ji třeba používají pro vzdálený monitoring a řízení spotřeby energie v městských budovách, mateřských školkách, školách atd.

To je vzhledem k situaci na trhu s energiemi hodně důležitá informace. Kolik procent energie může město ušetřit?

Například podle propočtu Městský obvod Plzeň 2 - Slovany ušetří nasazením SimONet v mateřské školce na Celchu za sezónu až 30 procent nákladů na energie, což už je významná částka. Jeho benefity lze využít také při rekonstrukcích nebo výstavbách klasických bioplynových stanic nebo už zmíněných na biometan. Jde tedy o novou a přínosnou technologii, která by měla být v hledáčku zastupitelů všech měst a obcí.

redakce




Diskuze

Doporučujeme

Představení nových špičkových strojů a digitálních technologií

Doosan představí sortiment nových špičkových a technicky vyspělých strojů a digitálních technologií na firemním stánku č. FM.711/1 v centru sekce stavebních a těžebních strojů Open-Air Area Middle na veletrhu Bauma 2022. Expozici Doosan bude dominovat sekce Inovačního centra a pod tématem „Powered by Innovation“ představí nejnovější výsledky vývoje špičkových systémů jako jsou Concept-X, Xitecloud a DoosanCONNECT. Nebudou chybět další unikátními produkty, jako je celosvětově první „transparentní lžíce“ nebo nový model DX225LC-7X, první „chytré“ pásové rypadlo společnosti Doosan. 

Hodnota veřejných zakázek meziročně poklesla o 22,9 %

V lednu až dubnu 2022 byly oznámeny zakázky celkem v hodnotě 36,1 mld. Kč, z toho bylo později zadáno 3,1 mld. Kč (tedy 9 % z oznámených). Skutečná zadaná hodnota byla 2,9 mld. Kč, protože zadaná hodnota byla o cca 6 % nižší než při oznámení. Z celkového objemu oznámených zakázek byly později zrušeny zakázky za 1,2 mld. Kč (tedy cca 3 % z oznámených). Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 31,8 mld. Kč (tedy 88 %). Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o. za podpory generálního partnera našich výzkumů společnosti Wienerberger s.r.o.