fbpx

Výměna zastaralých parovodů a přechod na horkou vodu, modernizace zdrojů a instalace inovativních, účinnějších technologií i plán na masivní využívání štěpky… Zbavit se závislosti na zemním plynu usilují Teplárny Brno, a.s., dlouhodobě a systematicky. Mnohé z projektů jsou tak naštěstí realitou nebo již běží. Současná vyhrocená situace na trhu s energiemi ale vše ještě zintenzivnila a odstartovala také práce na přípravě horkovodu, který do Brna přivede teplo z Jaderné elektrárny Dukovany. „A přestože jde v tomto případě primárně o energetickou bezpečnost a soběstačnost Brna, neměli bychom zapomínat ani na ekologický aspekt. Pokud by Brno hřálo teplo z Dukovan, emise CO2 by se snížily o 220 tisíc tun ročně,“ říká mimo jiné generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Jaké zajímavé události se ve společnosti Teplárny Brno v tomto roce staly?

Nevím, jestli bych volil slovo zajímavé. Stejně jako celá společnost, stejně jako všechny energetické firmy i my se potýkáme s dopady Putinovy války na Ukrajině a energetickou krizí. Pro Brno je to obzvlášť bolestné, protože v současnosti je vytápění města z 80 procent závislé právě na plynu a pro naši společnost je plyn primárním palivem.

Neobáváte se, že ho bude v příštích měsících nedostatek?

V rámci kontraktu s německou společností VNG (Verbundnetz Gas) máme plyn zajištěný na rok 2022 i 2023. Co všechno se může stát v následujících měsících, to nemůže nikdo přesně odhadnout. V tuto chvíli jsou ale zásobníky v tuzemsku plné takřka ze sta procent, takže reálně by nás nedostatek plynu neměl ohrozit. Současně je však jasné, že nadcházející zimou energetická krize neskončí, takže my se už velmi pečlivě zamýšlíme nad rokem 2024 a topnou sezonou 23/24 a minimálně tou následující.

Čím byste případně zemní plyn nahradili?

Pro nás je jednoznačnou alternativou lehký topný olej. A i když jsme se tak rozhodli v podstatě letos na jaře, kdy jsme také začali s přípravou olejového hospodářství, technické úpravy ani nutné schvalovací procesy nejdou tak rychle, abychom mohli s využitím LTO začít už v této sezoně. Nicméně vše běží. Objednané dvoupalivové hořáky pro naše velké zdroje Červený mlýn a Špitálka, jež umožňují spalovat oba druhy paliva, by měly dorazit počátkem příštího roku 2023. Dobudovat musíme nádrže na stovky tun paliva – v zimním období bychom v obou těchto provozech spalovali asi sedm tisíc tun LTO měsíčně, celkově jde o investici za zhruba 300 milionů korun. Dokončené to chceme mít do podzimu 2023. Pro příští topnou sezonu tak už s topným olejem můžeme počítat.

Dlouhodobě usilujete o snížení závislosti na zemním plynu. Jaké projekty v tomto směru aktuálně realizujete?

Naštěstí tento problém řešíme skutečně dlouhodobě a diverzifikace zdrojů byla součástí naší strategie už před energetickou krizí. Ta projekty a záměry velmi zintenzivnila. Spotřebu zemního plynu se nám dařilo a daří snižovat díky přestavbě zastaralé parovodní sítě na horkovodní, ve všech našich zdrojích jsme v minulých letech vyměnili mnohdy už dosluhující zařízení za nejmodernější kotle s maximální účinností a minimální spotřebou plynu. Těmi zásadními kroky pro blízkou budoucnost je ale především doplnění biomasového kotle do našeho provozu Brno-sever, který nám umožní masivní spalování štěpky.

Kdy bude tento nový zdroj uveden do provozu?

Počítáme s tím, že s výstavbou začneme nejpozději počátkem příštího roku, takže s plným využitím počítáme v roce 2024. Tím se nám podaří snížit spotřebu zemního plynu o zhruba 15 procent. K tomu je třeba připočítat třetí kotel na spalování odpadu, který plánuje městská spalovna SAKO Brno – to je o dalších asi dvacet procent plynu méně. Z dosavadní osmdesátiprocentní závislosti Brna na zemním plynu jsme tak na cca 50 procentech. Potřebu zemního plynu by pak na minimum eliminoval plánovaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany.

Memorandum o spolupráci na přípravě tohoto projektu jste se zástupci společnosti ČEZ podepsali letos v červnu. Dostal tento projekt už konkrétnější obrysy?

Za zásadní pro Brno považuje napáječ z Dukovan i vedení města, jeho znovuoživení iniciovala právě primátorka Markéta Vaňková, má i podporu vlády. Takže přípravy skutečně poskočily vpřed. Panuje shoda na technických parametrech, probíhají kontakty kvůli výkupům pozemků. Na základě dosavadních analýz, na nichž pracují týmy odborníků, jsme si se zástupci ČEZu potvrdili, že jde o projekt ekonomicky životaschopný a že cena tepla by byla konkurenceschopná. Podle nynějších propočtů bychom se s cenou tepla z horkovodu dostali pod tisíc korun za gigajoule. Výstavbu by pomohlo urychlit zařazení stavby do liniového zákona. A přestože jde v tomto případě primárně o energetickou bezpečnost a soběstačnost Brna, neměli bychom zapomínat ani na ekologický aspekt. Pokud by Brno hřálo teplo z Dukovan, emise CO2 by se snížily o 220 tisíc tun ročně.

Dvaačtyřicetikilometrový horkovod přivede teplo na kraj Brna. Co dál?

Do Brna, které v té době bude už plně přepojeno na horkovodní síť, by měly proudit dva miliony gigajoulů tepla ročně. Pro připojení soustavy centrálního zásobování teplem bude mimo jiné nutné připravit napojovací body pro zaústění obchvatných větví, posílit čerpací stanice ve zdrojích a zřídit centrální dispečink. Zajištění propojení tepelného napáječe se stávajícím systémem tepelného zásobování je plánováno takzvanou podkovou, což je páteřní trasa vedoucí z Bosonoh na jih k Bohunicím a na sever do Bystrce a dále na Královo Pole.

Od listopadu vstoupil v platnost nový ceník pro zákazníky. Jakým způsobem jste museli upravit ceny tepla?

Kvůli bezprecedentnímu zdražení zemního plynu jsme museli přistoupit ke zhruba dvojnásobnému zvýšení ceny tepla. Vzhledem k tomu, že velkoobchodní ceny plynu stouply v porovnání s loňskem o více než 500 procent, na zákazníky tak tento rapidní nárůst zdaleka nepřenášíme, což je možné kromě efektu zastropování, které schválila vláda, také především díky naší promyšlené strategii rozloženého nákupu zemního plynu v čase. Náklady našich zákazníků na teplo jsou ve srovnání s těmi, kdo mají plynovou kotelnu, pořád nižší a jsem přesvědčený, že to tak zůstane i pro další období, protože do konečné ceny tepla můžeme promítat i naše navazující příjmy například z podpůrných služeb či prodeje elektřiny.

Topme chytře. To je název vaší edukační kampaně, kterou jste spustili v polovině října. Co je jejím cílem?

Prostřednictvím naší kampaně se připojujeme ke slibu vlády i závazku zemí EU snížit spotřebu zemního plynu. Jako teplárny jsme už udělali a děláme řadu kroků ve výrobě i distribuci tepla, ne vše jde ovšem ze dne na den. Každý z nás má ale možnosti, jak energie ušetřit v podstatě okamžitě a bez zvýšených nákladů. Proto chceme našim zákazníkům poradit, jak snížit spotřebu pomocí jednoduchých kroků ve svých domácnostech. Vždyť jen snížení teploty doma o jeden stupeň Celsia znamená až šestiprocentní úsporu nákladů na teplo. Tipy najdou v brožurách, které jsme v rámci kampaně vydali, na webových stránkách www.topmechytre.cz nebo na našem Facebooku. Je to samozřejmě individuální, ale spočítali jsme, že dodržením většiny doporučení lze snížit spotřebu tepla až o 20 procent a tím při současných cenách ušetřit ročně zhruba sedm tisíc korun.

Diskuze

Doporučujeme

Investiční skupina CREDITAS významně posiluje v energetice. Získala čtyři elektrárny ve Velké Británii

Skupina CREDITAS finančníka Pavla Hubáčka vstupuje na britský trh. Koupila 100% obchodní podíl v britské části energetické skupiny InterGen. Ta je na britských ostrovech jedním z největších nezávislých výrobců elektřiny. Výrobní kapacita jejích čtyř moderních paroplynových elektráren překračuje 2 800 megawattů. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Vynálezci kompaktního nakladače Bobcat byli uvedeni do národní síně slávy vynálezců USA

Bratři Cyril a Louis Kellerovi, kteří vynalezli první kompaktní nakladač na světě (později známý jako smykem řízený nakladač Bobcat), byli v roce 2023 uvedeni do Národní síně slávy vynálezců (National Inventors Hall of Fame, NIHF) v USA. Tato prestižní instituce každoročně oceňuje vynálezce, podporuje kreativitu a rozvíjí ducha inovací a podnikání.