počeradyElektrárna Počerady se svými pěti bloky po 200MW výkonu a s produkcí pět až sedm miliard kilowatthodin elektřiny za rok patří v ČR k největším. Leží v severozápadní části republiky. Palivem v elektrárně je hnědé energetické uhlí, které se dopravuje po železnici z povrchových dolů Mostecké pánve. Počerady patří mezi nejvyužívanější uhelné elektrárny u nás, a proto ovlivňují významným způsobem naši ekonomiku i životní prostředí. Právě o environmentálních podmínkách provozu elektrárny jsme hovořili s její předsedkyní představenstva Ing. Janou Lavingerovou.


Jaké limity emisí rtuti, prachu, oxidů siřičitého a dusíku splňuje v současné době Elektrárna Počerady?
Emisní limity pro uvedené látky jsou stanoveny zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy, případně v integrovaném povolení, takové limity samozřejmě splňujeme. Oproti době před 20 lety je emisí pouhý zlomek, u SO2 např. pouze cca 10 % dřívějších emisí. Naším cílem je předcházet v maximální možné míře znečišťování ovzduší a dále snižovat úroveň znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví a životní prostředí vůbec.
 
Elektrárna Počerady, respektive čtyři práškové kotle z celkem pěti o celkovém tepelném výkonu 4 x 200 MW byly předloni modernizovány. Kolik to stálo a jakého zlepšení emisních limitů se modernizací dosáhlo?
Elektrárna investovala do zařízení a technologií na snížení emisí NOx 523 milionů korun a získala pro tyto účely státní dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši 209,2 milionů korun. Tato zařízení a technologie byla implementována v roce 2015 a nyní pracují v ostrém provozu. Z výsledků vyplývá, že limity pro obsah oxidů dusíku splňujeme.

Splňuje Elektrárna Počerady limity pro SO2 a NOx, kterých má dosáhnout podle Přechodného národního plánu ČR (stanovuje postupný pokles emisí znečišťujících látek do poloviny roku 2020), již nyní?
Míra plnění těchto nových emisních limitů SOx závisí na kvalitě hnědého uhlí, které elektrárna v danou chvíli spaluje. Odpověď tedy nemůže být jednoznačná. Nyní testujeme různé provozní varianty, abychom zjistili, zda nebo do jaké míry požadované limity budeme splňovat. Momentálně se v elektrárně spaluje uhlí s velmi nízkým obsahem síry, tudíž nové požadované limity jsou respektovány. Teprve po ukončení provozních zkoušek ale bude možné to definitivně potvrdit. Očekáváme, že výsledky nám poskytnou orientaci, jakým směrem se dále vydat. Hodnoty NOx splňujeme již nyní.
 
Jaké náklady by si hrubým odhadem vyžádala další modernizace Elektrárny Počerady, aby splňovala emisní normy Evropské unie pro NOx i po roce 2024 (při nynějších velkoobchodních cenách elektřiny)?
Již jsem řekla, že připravujeme právě pro ten účel veřejnou zakázku. Další podrobnosti zatím z pochopitelných důvodů nemohu uvést.
Na druhé straně, v příštím roce může firma ČEZ, a. s., uplatnit opci na prodej Elektrárny Počerady, a.s., do rukou společnosti Czech Coal. Je tedy na rozhodnutí naší mateřské společnosti ČEZ, a. s., jestli k tomu dojde, nebo ne. Otázka dalších investic muže být součástí souvisejících jednání. Obecně lze asi říci, že zatím není předpoklad ukončit provoz elektrárny po roce 2024. Otázka spíše je, kdo bude elektrárnu provozovat a jak se budou měnit emisní limity.
 
Jakých emisních limitů dosahuje nyní paroplynová elektrárna Počerady?
Bohužel, nemohu odpovědět. Paroplynová elektrárna Počerady je sice v těsném sousedství naší elektrárny, ale spadá pod společnost ČEZ, a. s.
 
Pokud by Elektrárna Počerady po roce 2024 již nesplňovala emisní limity platné po roce 2024 (zejména pro NOx - 175 mg/Nm3), mohla by ji - teoreticky, z hlediska výkonu - nahradit paroplynová elektrárna Počerady? Respektive, pracujete s variantou částečné další modernizace Elektrárny Počerady, například jen několika bloků (při souběžném plném výkonu paroplynové elektrárny)?
Provoz paroplynové elektrárny v Počeradech je ekonomicky výhodný. Je proto využívaná podle aktuální situace na trhu s elektřinou a na komoditních trzích. Ovšem smlouva s ČEPS, a.s., umožňuje její trvalé připojení, a tedy i trvalý provoz. Odpověď na shora uvedenou otázku tedy závisí na rozhodnutí ČEZ, a. s., v příštím roce a vývoji hodnot emisních limitů.
 
Elektrárně Počerady dodává hnědé uhlí společnost Vršanská uhelná a.s. Pokud by elektrárna snížila odběry uhlí (například v důsledku jeho částečného nahrazení zemním plynem), mělo by to pro elektrárnu nějaké sankční důsledky?
Smlouva na uhlí je uzavřena mezi společnostmi ČEZ, a. s., a Czech Coal. Elektrárna Počerady, a.s. je elektrárnou uhelnou – uhlí nelze nahradit plynem.
 

počerady


České uhelné elektrárny musí čelit problému nízké velkoobchodní ceny elektřiny. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto problému?
Pokud se jedná o Elektrárnu Počerady, zmiňujeme to i v naší výroční zprávě o tom, kdy budeme elektřinu vyrábět a jak dlouho, o tom rozhoduje dispečink ČEZ. Nejsme proto vázáni na tržby za produkci elektřiny, ale na takzvanou smlouvu o přepracování, která zohledňuje naše proměnné i fixní náklady a stanovuje určitou ziskovou přirážku. Jinými slovy, nemaximalizujeme výrobu, protože jsme součástí zdrojového portfolia ČEZ, jež naše mateřská společnost využívá podle vývoje cen s elektřinou, kontraktech o dodávkách, podpůrných službách a podobně.

Obecně se do ceny elektřiny výrazně promítá existence obnovitelných zdrojů. Za příznivých klimatických podmínek vzniká tak velký přebytek elektřiny, že se cena elektřiny může blížit záporným hodnotám.
 
Dalším problémem pro české uhelné elektrárny je environmentální tlak ze strany Evropské unie, jehož cílem je maximalizovat obnovitelné zdroje jako producenty elektřiny…
Orientace na obnovitelné zdroje je jistě správná věc. Na druhou stranu, podle mého názoru, velké výkyvy přenosovou soustavu nadměrně zatěžují. Jde tedy o to, technicky zvládnout nárazové přebytky produkce elektřiny. Zejména pokud je nelze vždy spolehlivě předvídat.
 
Neměly by se tedy hodnoty emisních limitů odvíjet od schopnosti technicky zvládnout nepravidelnou produkci elektřiny například prostřednictvím dlouhodobého skladování elektřiny?
Řešení akumulace elektřiny se vyvíjí a zkouší. Jistě je to jeden z prostředků, kterého by mohlo být využito pro stabilizaci přenosové soustavy. Na co klást důraz, zda na využití obnovitelných zdrojů, nebo na skladování elektřiny či na proporcionalitu obojího, je na kompetentních institucích.


 
Připravil Ivan Jemelka, Reportáže z průmyslu



Reklamní blok

image

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY
Více informací zde







image

Informační systém pro správu energetickýc komodit.
Více informací zde

image

Největší stavební veletrh v České republice
Více informací zde