Rozhovory

Ve druhé polovině devadesátých let nastoupil lanškrounský rodák Michal Křivohlávek po průmyslovce do Tesly, kde vydržel do roku 2002, kdy to „začalo padat jako domek z karet“. Se svým tehdejším kolegou stáli u zrodu firmy Wendell, v níž chtěli navázat na výrobu různých elektronických modulů, jaké se dřív dělaly v Tesle. Po osmi letech jeho o generaci starší kolega předal řízení synovi a současný technický ředitel Morelli electornics Michal Křivohlávek zůstal na volné noze: „Dělal jsem nějakou elektroniku doma, něco ve Wendellu, dodával jsem i pro Dogtrace. V roce 2012 jsme byli s majitelem Dogtrace na Silvestra u mě na chalupě a on mě přemlouval, ať spolu něco založíme, že nemá kde vyrábět své věci. Já to nechal plavat, ale on mi někdy v lednu volal, jestli už mám objednané stroje, že v březnu musí začít výroba. A tak jsme založili firmu Morelli.“ 

Jak jste přišli na Morelli?

Ve Wendellu jsem patřil do skupiny lidí, kteří tam byli nespokojení, a tak jsme přemýšleli, co budeme dělat. Jeden kolega šel vyrábět nábytek, další začal prodávat hračky, já chtěl zůstat u elektroniky. A všechno se jmenovalo Morelli – Morelli electronics, Morelli interiér a Morelli play. Ale časem zůstalo jenom Morelli electronics a kolega, který prodával hračky, tu teď sedí se mnou. Jméno jsme si zvolili podle italského barokního sochaře Lazzara Morelliho, protože jsme chtěli mít italsky znějící název. Nechtěl jsem název firmy třeba podle písmen zakladatelů. Cílem Morelli electronics bylo od počátku pořízení technologie na výrobu produktů pro farmy a pro psy, které dnes dodáváme do celého světa. Nejdřív jsme začali vyrábět GPS obojky a lokátory pro psy. Pak jsme zjistili, že naši odběratelé jsou zároveň farmáři, tak jsme vyvinuli vlastní ohradníky. Prodáváme hodně přes e-shop, tak jsme k tomu přidali i další produkty s tím související, jako jsou dráty, sítě, napáječky a podobně, aby to měl zákazník všechno na jednom místě. A to se osvědčilo.

Co takový chytrý ohradník umí? 

Dřív ty ohradníky fungovaly tak, že farmáři dovezli na pole skříňku, dali k ní autobaterii, natáhli dráty a pustili do nich proud. Když přišlo k drátu zvíře, dostalo ránu. Ohradníky takhle fungovaly dva dny, pak se baterie vybila, a dokud farmář akumulátor nevyměnil, byl ohradník nefunkční. My jsme vyvinuli systém, kterému říkáme chytrá farma a máme ho patentovaný, a ten s farmářem komunikuje, dá mu vědět, když dochází energie, farmář ho může na dálku vypnout i zapnout a může také regulovat proud. I ty výboje mají přísné normy, aby nezabily například nějaké malé zvíře, takže ohradník kopne čtyřikrát za sebou a dost.

Jak je takový ohradník napájen? 

Generátory jsou buď síťové, nebo duální, což představuje jak připojení do sítě, tak baterky, a poslední asi dva roky k nim dodáváme i solární panely s boxem, který kope taky, aby je nikdo neukradl. V boxu je schovaná baterie a na něm je přidělaný panel, který napájí generátor. Vyrábíme ale i různé obojky pro krávy. Když máte rozlehlé pastviny, přesně díky nim víte, kde se vaše zvířata nacházejí. Dokonce dokážete najít ve stádu konkrétní zvíře, třeba když máte podezření, že je nemocné nebo březí, což naše obojky také dokážou indikovat. Hodně to usnadňuje práci třeba veterináři, který se tak může rychle dostat k postiženému zvířeti. 

To všechno vyvíjíte a vyrábíte v Morelli? 

Všechno se vyvíjí ve firmě VNT electronic, s níž sídlíme v jednom areálu a jsme majetkově propojení, ale vyrábí se v Morelli. Morelli je výrobce, VNT má vývojáře a marketing. Obě firmy mají asi sto padesát lidí, z toho patnáct zaměstnanců pracuje v Albrechticích ve skladu. Odtamtud odchází denně i několik set zásilek objednaných přes e-shop. Tyto výrobky tvoří zhruba polovinu produkce Morelli, další výrobky dodáváme velkým distributorům. Například pro firmu 2VV, která produkuje vzduchotechniku do celého světa, dodáváme celou elektroniku a systém řízení. 

Vzduchotechnika má velkou budoucnost kvůli různým úsporným programům a požadavkům typu green dealu. Hodně starých budov, jako jsou nemocnice, školy a podobně, se zabalilo do polystyrenu a plastových oken a najednou se zjistilo, že to uvnitř plesniví – aby ne, když to nevětrá. Ve 2VV proto začali vyrábět rekuperační jednotky, do nichž instalujeme elektroniku – různé senzory vlhkosti nebo objemu vzduchu či čidla CO₂, která poznají, že je vydýchaný vzduch. Vyrábíme také elektroniku pro chytré domácnosti, různé termostaty, regulace nebo řízení. 

Další program, do kterého jsme se pustili, je kybernetická bezpečnost. Už asi pět let jsme hodně propojení s firmou CZ.NIC, což je správce celého českého internetu, který dělá různé zabezpečovací softwary do celého světa a teď řeší hromadnou výrobu routerů, pro něž dodáváme hardware. Kvůli tomu jsme stavěli novou výrobní linku, protože jde o velké objemy. My už jsme pro ně dodávali routery i dřív, ale byly to spíše speciální zakázky pro nemocnice a podobně a v poslední době je začínají požadovat i velcí operátoři pro koncové zákazníky, takže ta výroba letos skokově narostla.

Vyrábíte na zakázku kompletní výrobky, nebo jenom části?

Záleží na zákazníkovi, pro hodně klientů děláme jenom části, pro někoho celý produkt. Spolupracujeme s vývojářskými firmami zaměřenými na regulace a měření, děláme třeba i bezdrátové měření spotřeby vody a tepla. Podle nařízení EU má být někdy od roku 2027 nebo 2028 odečet vody prováděn jednou měsíčně, takže každý vodoměr bude mít svou krabičku, která bude posílat data správci vodovodní sítě. Má to tu výhodu, že když k tomu máte aplikaci, může vám nahlásit, že třeba protéká záchod nebo je někde prasklá voda, protože zaznamená konstantní odběr. 

Zabýváte se i externím vývojem?

To neděláme, i když o tom uvažujeme. Zatím máme kapacitu jen pro sebe, ale máme hardwaráře, softwaráře, designéry i spoustu 3D tiskáren, na nichž tiskneme prototypy, takže jsme dobře vybavení.

Chybějí vám lidé?

Ano a začíná to být těžký problém. Když v těchto končinách někdo něco umí, jde na vysokou školu do Prahy nebo do Brna, kde si talenty rozeberou velké firmy, které si je vytipují už během studia. S větším počtem vývojářů bychom byli rychlejší. Když přijdete na trh s výrobkem jako první, můžete si určit cenu. Jakmile přijdete jako druhý, třetí nebo čtvrtý, cena jde dolů. Čím déle jste na trhu jako jediní, tím víc vyděláte. Uvést novinku na trh nám trvá relativně dlouho, a to je handicap, protože pak si toho prvenství moc neužijeme.

Konkuruje vám Čína?

Hodně, internetová tržiště typu Temu nám berou zákazníky. Naší výhodou je ale zákaznický servis. Když nám pošlete něco i deset let starého, my to opravíme, zrepasujeme a pošleme zpět. Jsou lidé, kteří mají se svým psem takový vztah, že jeho oblíbený obojek raději nechají opravit, než aby koupili nový. Čínský obchod takové služby zákazníkům nabízet nemůže, ten jede spíše na kvantitu než na kvalitu. Když chce mít zákazník nějaký servis, dostane ho jen u nás. 

Jak hodnotíte současnou situaci v podnikání?

Teď je obecně problém nejen v průmyslu, že nikdo nic neví. Všichni mají velké oči, co bude, všechno má rok dva tři skluz a objemy jsou pak poloviční. My sice máme do konce roku tolik práce, že bychom mohli nabrat další lidi, ale nemáme žádný výhled na další období. Trh se prakticky zhroutil. Hodně věcí bylo řešeno dotacemi, ale najednou se začalo zbrojit, takže se spousta dotačních programů zrušila. Lidé mají pět let stejný objem peněz na výplatách, ale výdaje za energii a jídlo rostou, takže přestávají nakupovat. Naši distributoři se bojí vzít něco na sklad a přenášejí to na nás. Skoro žádný rok nevychází a chybí jakýkoli plán do budoucna.