Inzerce

Schillerová, trapnost a naivita

19. května 2020
Schillerová, trapnost a naivita

Je to trapné. Britský herec Raphael Ruiz najatý Českou televizí, respektive štábem pořadu 168 hodin číhá před Poslaneckou sněmovnou na ministryni financí Alenu Schillerovou, aby se jí svou mateřštinou a před kamerou zeptal, proč se osobně neúčastnila videokonferencí ministrů financí Evropské unie.

Schillerová vyrukuje s omluvou, že je momentálně příliš zaměstnaná, do věci se marně vkládá tiskový mluvčí, ministryně se pokouší vzdálit, ale jednou naverbovaný herec plní svou roli a klade další otázky v angličtině. Jestli Schillerová videokonference nevynechala kvůli své znalosti angličtiny? Zúčastní se dalšího setkání Rady ecofin 19. května? Co si myslí o opatřeních EU vzhledem k členským státům? Nebrzdí její úroveň angličtiny proces získávání pomoci z Evropské unie? Schillerová neodpovídá a před dotazy utíká jako před deštěm, protože její znalosti anglického jazyka jsou slabé, ale učí se, jak osvětlil premiér Andrej Babiš.

Trapná není jen etuda Schillerové s britským hercem, ale i fakt, že ministryně předtím prohlašovala, že tvrzení o její neschopnosti jednat se zahraničními partnery kvůli neznalosti cizího jazyka jsou lživá. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám," konstatovala suverénně ministryně. Až později vyšlo najevo, že za Schillerovou se videokonferencí ministrů financí EU účastnila její náměstkyně Lenka Dupáková. Schillerová to vysvětlovala svou důležitější prací doma v České republice. To už ale také, jako by se nechumelilo, přiznala, že její angličtina je slabá. Jenže na zmíněných videokonferencích se jednalo o pomoci členským státům EU postiženým koronavirovou krizí a šlo o desítky bilionů korun. Náměstkyně Dupáková je nejspíš velmi schopná úřednice, ale na rozdíl od své nadřízené nenese žádnou politickou odpovědnost, čímž se její postavení před ostatními evropskými ministry samo sebou snižuje. Pouhá členka ministerského aparátu, i když vysoce postavená, nemůže plně reprezentovat náš stát při řešení tak důležitých otázek, jako je financování dopadů koronaviru na evropské ekonomiky a rozpočet sedmadvacítky v letech 2021 až 2027. Ovšem tohle už není jen trapnost, ale zásadní strategická chyba.

Náhlé prozření paní ministryně

Pokud jde o kotrmelce, tak ty paní ministryně dovede. Schillerová náhle připustila, že propad státního rozpočtu by mohl být vyšší než 300 miliard korun. Řekla to poté, co Český statistický úřad zveřejnil předběžný odhad hrubého domácího produktu. Vyplývá z něj, že česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Jde o největší pokles od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Na to reagoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj centrální banka letos očekává pokles ekonomiky o osm procent. Plánovaný schodek 300 miliard korun nebude podle Rusnoka stačit. Jak řekl, výpadek příjmů rozpočtu bude asi vyšší, než Ministerstvo financí očekává. Pro příští rok plánuje stát vybrat na všech daňových odvodech 1351 miliard korun. Letos však u některých daní jejich výběr kvůli ekonomickým dopadům epidemie proti plánům poklesne, například chybějící útraty zahraničních turistů by měly znamenat pokles výběru DPH o 4,1 miliardy korun.

Původně schválený rozpočet předpokládal pro letošek daňové příjmy státního rozpočtu v objemu kolem 817 miliard korun. Kde ty loňské sněhy jsou! Každý student ekonomické školy by dávno tušil, že schodek státního rozpočtu 300 miliard korun je pouhé zbožné přání. Všichni přece víme, že na začátku března nebyly k dispozici téměř žádné ochranné pomůcky. Z toho faktu bylo zřejmé, že řada podniků bude nucena zastavit výrobu, aby zabránila šíření infekce mezi zaměstnanci. Logicky z toho také plynulo, že tyto vynucené produkční výpadky budou mít dominový efekt. Klasickým příkladem je automobilový průmysl a jeho subdodavatelé. Stejně tak bylo na druhé straně možné celkem snadno odhadnout, že restriktivní opatření budou mít jednak vážné sociální dopady, jednak ve svých důsledcích povedou k předběžné opatrnosti z hlediska investic, ať už jednotlivců, nebo firem, i k poklesu spotřeby domácností. Jinými slovy, dojde k propadu na všech frontách.  

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Jde o nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. V předchozím čtvrtletí ekonomika vykázala pokles o 0,1 procenta, takže je nyní v recesi.

Z dat o poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle analytiků vyplývá, že dno ekonomické aktivity nastane ve druhém čtvrtletí. Pokles ekonomiky tak podle nich bude pravděpodobně dvouciferný. Pro českou ekonomiku, závislou na exportu, to v dnešním globalizovaném světě znamená jenom jedno – velmi vážné problémy, v jejichž světle se Schillerovou odhadovaný schodek 300 miliard jeví jako naivní iluze.

Připravil Marek Rottenborn

Ostatní