fbpx

Vážení čtenáři,

je jisté, že v průběhu dalších deseti let se ekonomika a průmysl výrazně promění. Imperativ snižování nákladů si vynutí další investice do vývoje a výzkumu, nepřetržité zavádění inovací i nových technologií do výroby a její automatizaci, digitalizaci a robotizaci. Zákazníci i veřejné mínění budou vyvíjet stále větší tlak na šetrná, úsporná a udržitelná řešení v oblasti průmyslové produkce i energetiky. Konkurenční prostředí se tak velmi citelně přiostří a obstojí v něm jen ty podnikatelské subjekty, které tento vývoj dokážou včas předvídat a budou schopny se rychle i účinně přizpůsobit.

Tyto trendy potvrzuje plán na podporu oživení evropské ekonomiky a dlouholetý finanční rámec Unie pro léta 2021-2027, na kterém se lídři členských zemí dohodli 21. července. Cíle hospodářské revitalizace lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Vše s respektem k závaznému cíli EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Pro Českou republiku to znamená ještě těsněji propojit spolupráci mezi výrobními a technologickými firmami, vývojovými centry, včetně akademického prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. Rezortu, pod který patří i projekt The Country for the Future, jenž mimo jiné nabízí podporu výzkumu, vývoji nebo investicím, které přinášejí vyšší přidanou hodnotu. Prostředky, znalosti a schopnosti je potřeba vkládat do budoucnosti, tedy do odvětví, která mají perspektivu. „Nový rozpočet posílí evropskou Zelenou dohodu,“ uvedla po posledním summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ve výčtu premiéra Andreje Babiše, který po návratu do Prahy mluvil o tom, na co chce peníze z unijních prostředků použít, se však investice do ekologie neobjevily. Předseda vlády se zmínil pouze o automobilovém průmyslu, zdravotnictví, digitalizaci a stavebnictví. Podle průzkumu agentury STEM Zelenou dohodu pro Evropu přitom podporuje 66 % Čechů. Představy Babiše a jeho ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka jsou tak zjevně jiné, a to nejen na rozdíl od většiny obyvatel ČR, ale i ostatních evropských zemí. V našem rozhovoru s programovým ředitelem Svazu moderní energetiky Martinem Sedlákem se shodneme, že je nejvyšší čas vyslat Havlíčka na stáž k našim jižním sousedům do Rakouska, aby tam našel novou inspiraci.

Fakt, že i české firmy mohou být vysoce konkurenceschopné a současně podporovat udržitelný rozvoj, dokazují exkluzivní rozhovory s jedním ze zakladatelů společnosti ISOTRA Erichem Stavařem nebo s místopředsedou představenstva mmcité + Pavlem Dokulilem. Svědčí o tom, jak se můžete dočíst v dalším článku, i skutečnost, že společnost Doosan Bobcat EMEA již v Česku investovala tři miliardy korun a hnacím motorem jejího úspěchu na světových trzích jsou zelené inovace.

My, jako přední průmyslový časopis, budeme i nadále přinášet aktuální informace napříč naším průmyslovým sektorem. Zároveň jsme ale ve střehu a velmi kriticky sledujeme nepochopení, nebo dokonce odmítání jedinečné příležitosti k ekonomické modernizaci, která se teď České republice nabízí.

Připravil Marek Rottenborn

Diskuze

Doporučujeme

Technologie Siemens pomáhají s tepelnou ochranou největšího slunečního dalekohledu na světě

Největší sluneční dalekohled na světě nazvaný Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST) je vysoký 41,5 m a nachází se na havajském ostrově Maui. Umožňuje získávat doposud nejdetailnější záběry Slunce a vědci díky němu mohou pozorovat sluneční povrch přesněji než dříve. Velkou výzvu při vývoji dalekohledu DKIST představovala konstrukce speciálního systému na minimalizaci sluneční energie, kterou dalekohled při pozorování slunce absorbuje. Společnost Aavid Thermacore, která pro teleskop dodala tepelné technologie využila softwarového řešení Siemens, které dokáže snížit tepelnou energii z 2,5 MW/m2 na pouhých 300 W. Navíc dokáže zajistit, aby vyzařované teplo nesnižovalo kvalitu obrazu dalekohledu, což je pro vědecké účely naprosto zásadní.

„Přání otcem myšlenky.“

Vážení čtenáři,

je jisté, že v průběhu dalších deseti let se ekonomika a průmysl výrazně promění. Imperativ snižování nákladů si vynutí další investice do vývoje a výzkumu, nepřetržité zavádění inovací i nových technologií do výroby a její automatizaci, digitalizaci a robotizaci. Zákazníci i veřejné mínění budou vyvíjet stále větší tlak na šetrná, úsporná a udržitelná řešení v oblasti průmyslové produkce i energetiky. Konkurenční prostředí se tak velmi citelně přiostří a obstojí v něm jen ty podnikatelské subjekty, které tento vývoj dokážou včas předvídat a budou schopny se rychle i účinně přizpůsobit.