fbpx

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je špičkovou vzdělávací institucí zaměřenou na obory, které nachází vysoké uplatnění na trhu práce. Jak říká prorektor pro strategie a rozvoj Milan Pospíšil, ani přes demografický propad počet studentů školy neklesá, protože zájem mají uchazeči ze zahraničí. Mezi nimi a českými absolventy je ale podstatný rozdíl ve znalostech matematiky a chemie.

Naposledy jsme spolu mluvili zhruba před dvěma roky, kam se od té doby vaše škola posunula?

Těch věcí je spousta. Určitě musím zmínit, že jsme začali poměrně hodně investovat do infrastruktury. Jde nám o to, abychom udrželi konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, a také abychom naplnili standardy správné laboratorní praxe. Realizujeme investice do infrastruktury vzdělávací i výzkumné, jde o budovy i přístrojové vybavení. V současné době se investiční rozpočet blíží hranici 700 milionů, což je z celkového rozpočtu školy, který je něco málo přes dvě miliardy, opravdu hodně. Zapojujeme se samozřejmě také do operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, řešíme například jeden prestižní projekt excelentního výzkumu pod vedením docenta Martina Pumera, který se vrátil ze Singapuru a vytvořil tady špičkový mezinárodní tým. My se jim samozřejmě snažíme vytvořit co nejlepší podmínky, nakoupit přístrojové vybavení a zrekonstruovat místnosti. Dochází také k určitému prostorovému rozšíření školy, protože ČVUT, které mělo část našich budov v pronájmu, nám je vrátilo zpět. Ale k tomu potřebujeme další finance, protože celé to rozšíření, respektive rekonstrukce na kvalitní laboratoře, pracovny a posluchárny, bude vyžadovat asi dvě miliardy investic. Takže nyní sháníme další finanční prostředky.
 
Jak jste na tom s počty studentů, je trend rostoucí, nebo klesající?

Přestože je demografická křivka nyní nejníže, nemáme žádné propady počtu studentů, daří se nám je udržet. Zájem o školu je stabilní. My uzpůsobujeme studijní programy tak, aby uspokojovaly poptávku na trhu práce, to se nám myslím daří. Je pravda, že je propad u tuzemských studentů, ti jsou ale nahrazováni studenty zahraničními, zejména ze zemí bývalého východního bloku. Můžu říct, že jsou to kvalitní studenti, protože mají velmi dobré znalosti v matematice a chemii, což někdy u našich studentů chybí. Systém výuky máme postavený dobře, o čemž svědčí i fakt, že naše škola získala tzv. institucionální akreditaci od Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy, která umožňuje, že si příštích deset let můžeme sami navrhovat, realizovat a řídit skladbu studijních programů v oblasti chemie a potravinářství. To je pro nás prestižní a důležitá věc, protože je to potvrzení, že tu pracujeme dobře a máme kvalitu všech procesů nastavenou na vysoké úrovni.

Letos slavíte 50 let spolupráce s podnikem Aroma, což je nejdelší spolupráce průmyslového podniku a školy v historii.Řekněte nám něco více o spolupráci vaší školy s praxí obecně.

Co se týká spolupráce s firmou Aroma, je tomu skutečně tak a je to dokonce zapsáno i v české knize rekordů. Jako chemicko-technologická vysoká škola tradičně máme velice dobré kontakty s celou řadou partnerů z praxe, jako je právě Aroma, snažíme se udržet i spolupráci s těmi tzv. těžkými a strategickými technologickými podniky. O ty už dnes třeba není mezi studenty takový zájem, těžký průmysl není tak „sexy“, ale my stále s těmito podniky chceme mít co nejužší spolupráci, protože je významná z hlediska národního hospodářství. Standardně se daří spolupráce s Unipetrolem, kde se zaměřujeme na výrobu kvalitních petrochemických a rafinérských produktů na ropné bázi, ale i třeba biopaliv vyšších generací. Velmi dobré jsou výsledky aplikovaného výzkumu Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství, kde naši odborníci spolupracují s řadou českých inovativních společností na vývoji materiálů pro kloubní implantáty a tělní náhrady. Jsme schopní nové materiály testovat, jak jsou kompatibilní s tkáněmi, takže jsme schopni našim partnerům nabídnout velmi komplexní výzkumné služby. Spolupracujeme v tom s lékařskými fakultami a jsme navázaní i na zahraniční instituce. Dále u nás zkoumáme také věci týkající se vodíkových technologií a palivových článků nebo nové typy baterií. Věnujeme se také vývoji analytických metod pro sledování kvality potravin a podílíme se i na tvorbě legislativy v této oblasti. Každé dva roky pořádají naši odborníci z Fakulty potravinářské a biochemické technologie konferenci RAFA, na které se sejde špička světových akademických pracovišť. Je to prestižní celosvětová konference, která je velmi dobře hodnocená. Fundovaně se diskutuje problematika zjišťování původu potravin, problematika falšování potravin a používání jejich různých nekvalitních náhražek. V této oblasti úzce spolupracujeme třeba i s českou Celní správou nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

 Jak obecně vidíte české školství a kam podle vás směřuje?

Co se týče směřování, tak se v současnosti připravuje Strategie vzdělávání 2030+ napříč všemi stupni vzdělávání, od mateřských až po vysoké školy. Nejvíce diskutované je v současnosti regionální školství, které bylo v minulosti až přespříliš decentralizované. K tomu došlo už v dobách paní ministryně Buzkové. Výsledkem bylo, že školy ztratily přímou metodickou a podpůrnou vazbu na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, hlavní slovo mají zřizovatelé, v případě základních škol obce a v případě středních školou pak kraje. A často se stává, že na malých obcích není v silách zastupitelstva se o tu svoji školu kvalitně postarat, to se týká především věcí spojených se zajištěním provozu, a pak padá na bedra ředitele školy ohromné množství administrativy. Ředitelé základních škol jsou pak často přetíženi a nemají čas řídit samotnou výuku. Takže se ukazuje, že to byla chyba, a nyní se řeší, jak to napravit, jak ředitelům škol pomoct. Další důležitou otázkou je, jaké kompetence by vlastně dnešní žáci a studenti měli mít. Žijeme v době, kdy jedním kliknutím mohou všichni na internetu najít veškeré informace. To není problém pro nikoho z dnešních žáků. Problém ovšem je, jak s těmito informacemi pracovat a jak je vyhodnocovat. Informační gramotnost a kompetence je věc, na kterou musí být kladen velký důraz. Samozřejmě další důležitou otázkou je, jak motivovat mladou generaci, aby ráda chodila do škol, a také jak zajistit kvalitní a motivované učitele. Pokud by se toto podařilo vyřešit na základních a středních školách, tak by se to  pak projevilo pozitivně i na vysokých školách. Dnes je to tak, že prakticky celý zimní semestr prvního ročníku bakalářského studia doučujeme studenty nezbytné základy, protože ze středních škol je nemají. Pak se nikdo nemůže divit, že máme v prvním ročníku studijní neúspěšnost až 60 procent, a to právě kvůli matematice a chemii. To se snad do budoucna změní, studenti budou ke studiu na vysoké škole přicházet lépe připravení, protože snem každého pedagoga je učit motivované, chytré a zvídavé studenty se zájmem o nové věci, o vědecké poznání, které pak může brát jako své mladší kolegy.

Diskuze

Doporučujeme

Dá se stát řídit jako firma?

„Stále si myslíte, že se dá stát řídit jako firma?" zeptal jsem se premiéra Andreje Babiše na setkání lídrů českého stavebnictví v listopadu 2019. Nechtěl jsem být jízlivý. Chtěl jsem jen na vlastní uši slyšet to, co média tvrdila, že Babiš říká. Moje otázka se premiérovi moc nelíbila, ale odpověděl bez váhání: „Ano, se schopnými ministry je možné stát vést jako firmu. O tom nemůže nikdo pochybovat." Takto jsme si s panem ministerským předsedou krátce popovídali loni, ještě v čase hospodářského růstu a zanedbatelné nezaměstnanosti, kdy ani jeden z nás neměl ani stín tušení, co nás letos čeká.

Premiéra dobíjecích sloupků Siemens v Galerii Vaňkovka Brno

Siemens nainstaloval a zprovoznil dva dobíjecí sloupky pro elektromobily, které jsou určené pro návštěvníky brněnského nákupního centra Vaňkovka. Jedná se o první instalace sloupků SICHARGE v České republice. SICHARGE, který disponuje dvěma výstupy 22 kW, je ideálním řešením pro dobíjení elektromobilů na městských veřejných parkovištích a v nákupních centrech.