fbpx

Společnost JUTA a.s. vyrábí polypropylenové a polyetylenové tkaniny, velkoobjemové vaky, podstřešní fólie, hydroizolační fólie, rašlové pytle a netkané textilie. Sídlí ve Dvoře Králové nad Labem. Má 14 výrobních závodů a zaměstnává dva tisíce pracovníků. Vyváží 82 procent z celkového objemu prodeje zejména do vyspělých států EU. Se statutárním ředitelem Juty Jiřím Hlavatým jsme hovořili o záměrech a očekáváních této firmy pro letošní rok.

Čistý zisk společnosti Juta činil loni 412 milionů korun. Kolik z této částky bude firma letos investovat a do čeho především?

V roce 2019 jsme utratili za investice téměř 800 milionů korun, což je, myslím, nejvyšší částka investovaná za existenci společnosti. Když dáme ke 400 milionů korun zisku 300 milionů odpisů, tak máte odpověď na vaši otázku. Juta nejen proinvestovala celé odpisy a zisk, ale samozřejmě pracujeme i s úvěry. Dvacet procent jsme dali za nové haly. Přestože v posledních letech dáváme stamiliony do nových a zároveň i do rekonstrukce starých hal, a to především z důvodu zlepšení pracovních podmínek pro naše zaměstnance, tak stále máme skoro polovinu hal starých, neodpovídajících současným standardům. Strojní investice směřovaly do výroby síťovin, pletenin, speciálních tkanin a netkaného textilu. Značnou část peněz jsme utratili za automatizaci. I pro letošní rok máme ambiciózní plán investic. Budeme dělat vše pro jeho realizaci, nemíníme zvolnit nasazené tempo ani v této oblasti. Chceme mít dobrý pocit z toho, co děláme.

Zaznamenala vaše společnost loni pokles poptávky? U kterých produktů a kolik procent?

Celkové tržby v roce 2019 byly o 70 milionů korun vyšší než v roce 2018. Přestože byly nejvyšší za existenci společnosti, tak byly segmenty, kde došlo i k poklesu. Nejvyšší pokles ve výši 15 procent nás postihl ve výrobě velkoobjemových vaků, což vedlo k zavření naší nejmenší konfekce v Úpici, která vyráběla cca 260 tisíc vaků ročně a zaměstnávala 75 lidí. Tři další konfekce nadále fungují. Přestože jsme dělali maximum, aby k této situaci nedošlo, tak konkurence z Indie, Vietnamu a Turecka s velmi nízkými mzdovými náklady a následně tomu odpovídajícími cenami nás k tomu donutila. Naši hlavně západoevropští zákazníci upřednostňují naše vaky, ale na jimi požadované asijské ceny přistoupit nelze. Dále jsme měli desetiprocentní pokles v geomembránách a pětiprocentní pokles ve tkaninách, které se používají na výrobu vaků. Tyto poklesy jsme ustáli omezením výroby ke konci roku.

Očekáváte letos další růst mezd? Jaký nárůst je pro vás přijatelný?

V loňském roce jsme zvýšili mzdy o pět procent a dostali se na průměrnou mzdu 34 tisíc korun. Máme 2300 zaměstnanců a mzdové náklady již činí 1,2 miliardy korun. Takže každé procento zvýšení je v nákladech naší společnosti výrazně znát. V plánech pro rok 2020 máme průměrné navýšení mezd o tři procenta. To jsme měli i v roce 2019 a konečné navýšení bylo ještě o dvě procenta vyšší. Osobně bych chtěl dosáhnout stejného navýšení jako loni. Uvidíme, jak se nám to podaří. V Jutě pracují slušní lidé a ti si zaslouží, abychom se o ně starali.

Jak velký problém pro vás představuje konkurence z Asie či z Turecka a jak jí hodláte v tomto roce čelit?

Jak jsem již zmínil, s konkurencí z Asie a Turecka válčíme hlavně u výroby a prodeje ručně šitých vaků již spoustu let, někdy méně úspěšně, někdy více. Musím přiznat, že situace se v poslední době zhoršuje, a to hlavně z důvodu obrovské nadvýroby v těchto zemích a následné nízké cenové hladiny. Obecně nemáme v Jutě žádný výrobek, který by nepodléhal velmi silné konkurenci. Na trzích se přitvrzuje, zakázky je daleko obtížnější získávat a bojujeme o každý cent. Stává se, třeba u naší výroby umělých trávníků, že čínští výrobci běžně nabízí hotový trávník na úrovni našich polotovarů. Věříme, že naší nejsilnější stránkou je excelentní servis, výborně jazykově vybavená prodejní oddělení, velmi dobrá kvalita a odpovídající cena. Další výhoda, o kterou jsme se nezasloužili, je poloha České republiky v srdci Evropy. Když se to všechno dobře promíchá, tak z toho vyjde, že jsme dlouhodobě stabilní partner pro všechny naše zákazníky, zaměstnance, dodavatele, banky, pojišťovny a státní instituce. Tedy zatím ten nemilosrdně tvrdý boj na život a smrt vyhráváme.

Diskuze

Doporučujeme

Získat parcelu pro developerský projekt trvá v průměru 11 měsíců

Praha 30.9.2020 - Téměř polovina dotázaných developerů má potíže s pořizováním parcel pro výstavbu (48 %). V průměru jim trvá získat vybranou parcelu 11 měsíců. Nejvíce atraktivní jsou dle dotázaných developerů parcely v blízkosti metra, nádraží nebo jiné dopravní cesty v rámci města. Více než třetina oslovených se účastní státních veřejných soutěží o pozemky, stavby či jiné objekty (36 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research.

Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!

Společnost DEZA, a.s., zpracovává surový benzol a vysokoteplotní černouhelný dehet, ze kterých vyrábí řadu základních aromatických sloučenin určených pro další chemické zpracování. Některé izolované látky, například naftalen a antracen, dále chemicky modifikuje, čímž získává širokou paletu výrobků. Firma je součástí koncernu Agrofert, který patří do svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše. Chemička sídlí ve Valašském Meziříčí. Odpadní vody vypouští do řeky Bečvy. Do té se předminulý víkend dostal prudce jedovatý kyanid a způsobil největší ekologickou katastrofu podobného druhu za posledních deset let, V Bečvě zahynulo třicet tun ryb.