Rozhovory

První pneumatika byla v Púchově vyrobena v dubnu roku 1950, poté co rozhodnutím vlády v tomto městě vznikl pobočný závod značky Matador. Nový podnik byl slavnostně otevřen 1. května 1950 a pojmenován byl příznačně Gumárne 1. mája Púchov. V tomto regionu tak vznikla tradice gumárenství, z níž po roce 1989 vzešla i společnost Lusik Trade se sídlem v Beluši. Založil ji Ján Luhový a dnes ji vede jeho syn. „Otec pracoval v Gumárnách 1. mája v Púchově v oddělení měřicích přístrojů a jako vedoucí vývojové dílny. Po sametové revoluci dostal nápad rozjet podnikání v oblasti, kterou do té doby na Slovensku nikdo nedělal, pogumování a nános návleku se tehdy prováděly jen v Čechách. Vybudoval tak náš podnik na zelené louce,“ říká jednatel společnosti Ján Luhový mladší.

Jaká je situace teď? Máte konkurenty? 

Máme, díra na trhu se začala rychle zaplňovat, přišly firmy z Rakouska, Německa, z Čech, ale my se jich nebojíme, vnímáme konkurenci jako faktor, který nám pomáhá posouvat se stále dopředu. Konkurence tlačí do zlepšování, do vývoje, do produktivity tak, aby byl podnik úspěšný a na konkurenčním trhu přežil. Nemusí být zrovna nejlepší mezi prvními, ale musí přežít. 

Kdy jste začal ve firmě působit vy? 

Já jsem ve firmě od doby, kdy otec začínal, měl jsem tehdy zrovna po vojně, takže jsem pracoval s ním. On se pak začal věnovat širšímu spektru podnikání, tak jsme se dohodli, že já si vezmu na starost gumárenskou výrobu, což dělám doteď. Jsme rodinná společnost, zaměstnáváme okolo pětadvaceti lidí a věnujeme se gumovým a polyuretanovým výrobkům a nanášení těchto materiálů na různé díly pro všechny druhy průmyslu. Jde většinou o zakázkovou výrobu, a to i kusovou nebo malosériovou. Věnujeme se spíš speciálním zakázkám, které mají přidanou hodnotu v tom, že musíme vymyslet druh materiálu i způsob, jak ho aplikovat, aby to zákazníkům fungovalo podle jejich představ. 

Vymýšlíte i složení hmoty, kterou nanášíte? 

Hmotu nevymýšlíme, gumových směsí a polyuretanů je spousta druhů, každý je vhodný do jiného prostředí a my vybíráme pro zákazníka ten nejlepší. Důležité je, aby materiál co nejlépe vyhovoval zákazníkovu provozu podle toho, jak se opotřebovává, jak snáší teplo a podobně. 

Kromě malosériové výroby vyrábíte i různé gumové díly.

Ty lisujeme a vždy si musíme nejprve vyrobit lisovací formu. K tomu máme vlastní CNC obráběcí stroje. Při malém množství stačí jedna forma, když jde o větší sérii, vyrobíme formu s víc otisky na ploše. Samozřejmě i v tomto případě vybíráme tu správnou směs na konkrétní díl podle jeho určení. 

Jaké jsou vaše konkurenční výhody?

Hlavně v našem individuálním zaměření a přístupu k zákazníkovi. Sice neděláme velké série, ale zase jsme vůči zákazníkovi velice flexibilní, snažíme se dodací dobu zkrátit na minimum, a v tom si myslím, že je naše největší konkurenční výhoda. Zároveň se zaměřujeme na segment, který není tak obvyklý nebo ho konkurence nedělá. I v tom je naše síla, že u nás si zákazník může objednat speciální produkty. 

Dokážete vybrat směs jen podle zadání nebo ji musíte nějak testovat? 

Není jednoduché určit materiál pro zákazníka jen tak od stolu. Pokud jde o nějakou důležitou aplikaci, musíme ho podrobit testu. Vlastně to zadání přenášíme na výrobce, kteří mají zkušenosti s mícháním směsí. Oni mají laboratorní vybavení na otestování požadovaných vlastností, my pak výrobek zkoušíme přímo v provozu u zákazníka, protože laboratorní podmínky nedokážou úplně přesně nasimulovat provozní podmínky. Výběr směsí je dost náročná disciplína, využíváme při tom našich dlouholetých zkušeností a v řadě případů dokážeme druh materiálu úspěšně odhadnout předem. U hodně speciálních aplikací je samozřejmě riziko, že to nebude fungovat tak, jak má, v tom případě se musíme vrátit na začátek a přijít s jinou variantou.

Je vaše výroba náročná na investice do technologií?

Přál bych si, abychom měli tolik peněz, že bychom mohli obnovovat technologie třeba každé dva roky. Spíš hledáme způsoby, jak požadovanou práci udělat v našich technologických podmínkách. Jsou i poptávky, které musíme odmítnout, protože je nedokážeme zrealizovat. Gumárenství je hodně široký obor, pro každou oblast existují speciální jednoúčelové stroje, proto se v našich podmínkách nemůžeme věnovat celému spektru a zaměřujeme se na lisování ve formách a pogumování. Pogumování nevyžaduje žádnou formu, směs se nanáší na kovový podklad, v autoklávu proběhne vulkanizace a následně se výrobek opracuje na obráběcím stroji.  

Máte zákazníky jenom na Slovensku nebo i v zahraničí?

Většinu odběratelů máme na Slovensku s tím, že jejich výrobky pak míří i do světa. V těch případech fungujeme v podstatě v roli subdodavatele. 

Jakým způsobem se může vaše firma dál rozvíjet? 

Snažíme se modernizovat technologický park, abychom mohli vyrábět kvalitněji a s menší pravděpodobností lidské chyby, to znamená, že míříme do automatizace, která vylučuje zásah člověka. Další výzvy přicházejí ze strany zákazníků a dají se řadit mezi nečekané. Jsou požadavky, s nimiž jsme se ještě nesetkali, a když se s nimi dokážeme popasovat, zároveň na nich rosteme. Každý splněný náročný úkol nás posune o kus dál.

U nás v Čechách firmy bojují s cenami energií, jak je to u vás? 

I u nás jsou energie drahé a všichni bychom si přáli, aby ceny byly nižší, protože to snižuje naši konkurenceschopnost v rámci celé Evropy. Firmy v Německu a v Holandsku mají vstupy levnější než my – gumové a polyuretanové materiály jsou v rámci Evropy cenově na stejné úrovni, ale energie je u nás dražší, roste také cena práce současně s nedostatkem pracovní síly, oproti Západu pomaleji automatizujeme a to všechno významně oslabuje naši konkurenceschopnost. Možná to jsou i důvody současné recese a menšího objemu práce na našem trhu, než na jaký jsme byli zvyklí.

Pociťujete pokles odběratelů?

Máme široké spektrum odběratelů, což je výhoda, ale i tak u nich cítíme určitý pokles poptávek. Práce už zkrátka není tolik, jako bývalo, ale platí to prakticky pro všechny firmy na Slovensku. Je to samozřejmě spojeno i s globální situací, s válkou na Ukrajině a vůbec s politickou situací ve světě – všechno má vliv na obchod napříč kontinenty.

Jak tyto recese zvládat? 

Je to těžké, protože ovlivňují celé naše podnikání. Musíme šetřit, ale pořád se snažíme udržet si své lidi, abychom pak v budoucnu nemuseli řešit problém se zaškolováním nových zaměstnanců. Jak už jsem zmínil, na trhu je obecně nedostatek odborných sil a my zaměstnáváme pracovníky, které jsme si vychovali, protože zvlášť v našem oboru je takřka nemožné najít vzdělaného člověka. 

Jak hodnotíte podnikatelské prostředí na Slovensku? 

Je hodně ztíženo legislativou, kterou máme velmi byrokratickou a přebujelou. Nechci, aby to vyznělo, že nadávám na vládu, ale těch byrokratických překážek tu máme hodně. Paradoxně se lidem vytvářejí překážky v zájmu lidí, přitom jsme všichni placení z podnikatelské činnosti, a to ať už pracujeme ve státní, nebo v soukromé sféře. 

Jak se chováte k sobě jako firmy? 

Mezi podnikateli – a zejména mezi těmi, co jsou na trhu delší dobu – to funguje tak, že se k sobě chovají férově, to znamená, že co si mezi sebou dohodnou, to platí, a nejsou potřeba ani žádné smlouvy. Samozřejmě velké nebo nadnárodní společnosti pracují na smluvních vztazích, ale chci tím říct, že mezi podnikateli u nás panuje v drtivé většině férový vztah. V současnosti je situace v podnikání u nás určována i tím, jak se vyvíjí celá společnost. Kdyby byla víc všímavá a orientovaná na hodnoty, byl by ten vývoj lepší. Naše hodnoty jsou někdy takové laciné, povrchní, lidé si neuvědomují, že chléb se musí nejprve upéct, než se může sníst.