Novinky

Nejistota kolem podmínek veřejné podpory vystupuje v Ústeckém kraji výrazněji než ve zbývajících dvanácti porovnávaných regionálních souborech. Následují Zlínský kraj se 46,4 % a Královéhradecký kraj se 45,5 %. Pro samosprávy jde o podmínky, podle kterých připravují projekty přesahující jeden rozpočtový rok a rozhodují o jejich financování. „Pokud se pravidla obtížně vykládají nebo není jasné, zda budou platit i v dalších letech, je těžší přijímat dlouhodobá rozhodnutí. V Ústeckém kraji toto téma vystupuje z našeho mezikrajského srovnání zvlášť výrazně,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.

Nejčastější překážkou uvnitř samotného kraje zůstává nedostatek finančních prostředků, který uvedlo 67,9 % dotázaných. Nejasná či nestabilní pravidla podpory jsou druhou nejčastější bariérou. Výsledky tak upozorňují na potřebu řešit spolu s dostupností peněz také srozumitelnost a předvídatelnost podmínek, za kterých je mohou obce využít.

Potřebu sociálního bydlení označilo v Ústeckém kraji 26,79 % dotázaných. V mezikrajském srovnání jde o nejvyšší podíl, následují společně hodnocená Praha a Středočeský kraj s 23,48 %, Zlínský kraj s 21,74 % a Pardubický kraj s 21,57 %. Sociální byty jsou součástí širších potřeb samospráv. V samotném Ústeckém kraji respondenti nejčastěji zmiňovali dostupné nájemní bydlení pro střední příjmové skupiny (57,1 %) a startovací byty pro mladé a rodiny (55,4 %).

Program Dostupné nájemní bydlení 2.0 na konferenci představil Miroslav Cingl, manažer regionálního centra Státního fondu podpory investic (SFPI). Podle něj vláda program schválila 2. listopadu 2026. S necelými 6 miliardami korun by program mohl v celé republice podpořit vznik zhruba 3 000 bytů. Pro Ústecký kraj má být část prostředků vyhrazena z Operačního programu Spravedlivá transformace. „Projekty z našeho regionu nebudou soutěžit s celou Českou republikou,“ řekl Cingl. Žádosti by se podle něj měly začít přijímat na začátku roku 2027.

Cingl v kraji očekává značný zájem. „Máme vytipované projekty, které by mohly využít původně avizovanou miliardu korun,“ uvedl. O navýšení částky pro kraj se podle něj jedná. Podpora má kombinovat dotaci až 25 % nákladů a zvýhodněný úvěr až na dalších 60 %. Cingl uvedl splatnost až 40 let a úrokovou sazbu 1 až 3 % ročně. Žádat by podle něj mohly samosprávy i soukromí stavebníci, jednotlivci a firmy.

Cingl doporučil stavebníkům s hotovým projektem a povolením konzultovat záměr s regionálním centrem SFPI a připravit žádost. „Pokud projekt ještě tak daleko není, doporučuji nečekat a začít s přípravou,“ doplnil. Obce s vytipovaným pozemkem nebo budovou mohou zadat studii či projektovou dokumentaci.

Jako příklady Cingl uvedl nástavby obecních úřadů či hasičáren a přestavby nevyužívaných budov. Zmínil také postup Design and Build, při němž jeden dodavatel zajistí projekt i stavbu. SFPI podle něj nabízí poradenství k financování, technickému řešení i zadání zakázky. Od nového stavebního zákona Cingl očekává jednodušší, předvídatelnější a rychlejší povolování i kratší dobu výstavby. Větší jistota by podle něj mohla stavebníkům pomoci rozběhnout další bytové projekty.

Jiří Kulhánek, náměstek hejtmana z Krajského úřadu Ústeckého kraje, se zaměřil na potřeby jednotlivých částí Ústeckého kraje a roli krajské samosprávy při rozvoji bydlení. Zkušenost z komunální, krajské i parlamentní úrovně přinesl Jan Papajanovský, poslanec, krajský zastupitel a starosta České Kamenice. Jeho blok se soustředil na praktické překážky, které obec řeší mezi prvním záměrem a realizací bytů. Tématem bylo využití obecních pozemků a objektů vhodných k rekonstrukci, zajištění odborných kapacit pro přípravu projektů i návaznost projektové přípravy na získání financování.

Filip Valtr, hlavní koordinátor developmentu CENTRAL GROUP a vedoucí manažer Iniciativy pro dostupné bydlení, představil typové projekty a přístup iniciativy k přípravě dostupného bydlení. Věnoval se jejich využití v obcích, přizpůsobení místním podmínkám a spolupráci se soukromým partnerem. Debata zahrnovala také to, co by měla mít samospráva připravené před zahájením takové spolupráce.

Jiří Kučera za KD Bydlení / wienerberger doplnil pohled stavebního sektoru na cenu a rychlost výstavby bytových domů. Jeho blok se věnoval konstrukčním a materiálovým řešením, možnostem standardizace a významu kvalitní přípravy projektu pro předvídatelnost nákladů. Součástí diskuse byla také připravenost stavebních firem na případný větší objem bytových projektů.

Možnosti financování přiblížila Martina Sieber, poradkyně představenstva ČSOB pro oblast dostupného bydlení. Zaměřila se na kombinování vlastních zdrojů obcí, bankovního financování a veřejné podpory i na dlouhodobou finanční udržitelnost projektů. Diskuse se týkala podkladů potřebných pro bankovní posouzení záměru a přípravy obcí, které zatím disponují pozemkem a základní představou o budoucí výstavbě.

Závěrečná panelová diskuse se vrátila k tomu, co mohou pro přípravu a realizaci bytových projektů udělat stát, kraj, obce, stavební firmy a finanční instituce. Jednotlivé bloky tak zasadily výsledky průzkumu do konkrétních otázek přípravy projektů, výstavby a financování.

Konferenci uspořádala společnost CEEC Research společně s CENTRAL GROUP a Iniciativou pro dostupné bydlení.