Rozhovory

Do jaké míry se při uvádění výrobků na trh řídíte aktuálními trendy ve stravování, případně dietami, které jsou mezi lidmi oblíbené?

Sledujeme vývoj a změny chování zákazníků, vyhodnocujeme je a pracujeme s nimi. Samozřejmě se jim snažíme přizpůsobit. Na druhé straně jsme velmi inovativní mlékárna a již desítky let se snažíme sami trendy vytvářet a zákazníkovi přinášet novinky v podobě toho, co doposud nikdy nevyzkoušel. Základem je vždy naše snaha o co nejkvalitnější produkt s vysokými nutričními benefity pro zákazníka a s důrazem na vyváženou zdravou stravu, to vše ve spojení s výtečnou chutí. Někdy se říká, že zdravé věci nechutnají dobře, ale v případě výrobků z OLMY to neplatí. Takže si můžete bez výčitek zamlsat třeba na tvarohovém dezertu Míša nebo Míšánek, protože jsou připraveny z hory toho nejlepšího tvarohu plného bílkovin, nejsou plné cukru, a přitom skvěle chutnají. Nebo si dáte jogurt Florian Active+, nutriční skvost, který obsahuje miliardy probiotických kultur, hodně bílkovin, méně tuku, vitamin D a o čtyřicet procent méně cukru. Ochucený jahodou, mangem nebo borůvkou chutná výtečně, i když obsahuje nejméně cukru ze všech ovocných jogurtů na trhu. A to i bez pomoci umělých sladidel, jak je častým jevem u konkurenčních výrobků s nízkým obsahem cukru.

Mnoho trendů předbíháme, svět například teprve teď objevuje prospěšnost mléčné bílkoviny a obohacování produktů o nutrienty. My máme vysoce bílkovinové produkty již řadu let, fortifikaci OLMA poprvé prováděla v jogurtech Jogín již před třiceti lety. Ale ať to nezní namyšleně, s velkou pokorou přistupujeme k mléku jako zázračné surovině a snažíme se ji šetrným zpracováním přeměnit v jedinečné, zdraví prospěšné produkty. Základem jsou nám k tomu více než pětapadesátileté zkušenosti našich mlékařských mistrů a perfektní technologické vybavení.

Kdysi jsem se zúčastnil mlékařského workshopu a tam mezi výrobci mlékárenských produktů vládl názor, že jakmile jogurt neobsahuje dostatek tuku, nemá tu správnou chuť. Změnilo se něco od té doby?

Ano i ne. Stále platí, že tuk je nositelem chuti a ten mléčný obzvlášť. I proto jsou naše smetanové jogurty Florian a Pierot nejoblíbenější na trhu. Mléčný tuk je také jedním z nejhodnotnějších tuků a z jeho konzumace spotřebitelé nemusejí mít obavu. Tuk hraje samozřejmě významnou roli v příjmu energie, ten mléčný je navíc dobře stravitelný a obsahuje vitamíny A, D, E a K. Nebudu se pouštět do hlubšího popisu současné změny ve vnímání prospěšnosti či neprospěšnosti tuků a jejich vlivu na stav především kardiovaskulárního systému. Negativní obraz se pod vlivem nových studií mění spíše v neprospěch cukrů, ale to bych ponechal jiným odborníkům.

Takže ano, stále platí, že tuk je u mléčných výrobků i masa to, co tvoří dokonalý chuťový vjem, ale současně jsme dnes již schopní nabídnout i výrobky s nižším obsahem tuku, které chutnají výborně. Dosvědčují to skvělé prodeje řady našich produktů. Vedle nutričních benefitů nám také velmi záleží na dokonalé chuti a senzorických vlastnostech výrobku. Díky investici do výroby vlastní tekuté bílkoviny toho dokážeme dosáhnout právě i u produktů s nižším obsahem tuku, protože jej nahrazujeme právě zvýšeným obsahem bílkoviny, a tak výrobek dostává plnou chuť a konzistenci. Například jogurty Klasik, Florian modrý nebo Florian Active+ jsou takto obohaceny. Samozřejmě důležitou roli hraje správné sladění i ostatních složek, jako je volba probiotických kultur, ovocných či dezertních ingrediencí a šetrný technologický postup.

Kde nakupujete mléko? Ze zpravodajství se často dozvídáme, že tuzemským zemědělcům se nevyplácí vyrábět.

Stále nakupujeme mléko té nejvyšší kvality jen z okolního regionu, navíc téměř veškeré mléko našich farmářů splňuje klasifikaci QCZ, tedy úroveň mléka nejvyšší kvality s garancí šetrné zemědělské praxe a vysokého stupně welfaru zvířat. Vzhledem k současným výkupním cenám se produkce mléka farmářům jistě vyplácí, a to i přes růst všech nákladů. Mléko je pro ně velmi stabilní komodita a již od roku 2016 jeho cena v podstatě neustále stoupá. A je to vlastně v pořádku, protože náročnost této výroby je enormní a i světová poptávka je konstantně rostoucí.  

Je reálné mít nějaký podpůrný program pro tuzemské dodavatele?

To je otázka za sto bodů – hodně obecná a na několik stránek diskuze. Nynější politika podpor směřuje k malým a středním producentům a odebírá podporu těm větším, a to jak u prvovýrobců, tak i u nás zpracovatelů. Diverzita na trhu je určitě žádoucí a pro zákazníka dobrá, příběh k tomu zní také skvěle, škoda jen, že realita na západ od nás je však jiná. V podstatě sledujeme další a další koncentraci zpracovatelských gigantů, proti kterým je i OLMA trpaslík, a na pultech v Holandsku, Belgii, a dokonce i Německu najdete podstatně menší variabilitu sortimentu než u nás.

Kdysi se mlékárny zakládaly jako společné podniky farmářů chovajících skot. Existuje podobné propojení i v současné době?

Tento model určitě může existovat, otázka je, jak může fungovat. V českém prostředí se ukázalo, že ne příliš dobře. Proč? Protože kromě výroby je třeba zvládnout drsné a tvrdé prostředí obchodu a to je v našem českém rybníčku v podstatě nadlidský úkol.  

Spolupracují české mlékárny v rámci zemědělské politiky státu? Jakým způsobem?

Zemědělci v rámci odbytových družstev spolupracují, mlékárny nesmějí a nespolupracují. Konkurence je tvrdá, dovozy extrémní. V otázce zemědělské polity se snažíme své názory a návrhy předkládat prostřednictvím Potravinářské komory, která sdružuje výrobce všech segmentů potravin. Důležité je také profesní sdružení Českomoravský svaz mlékárenský.

Ve světě se znovu objevuje trend vratných láhví. Jaká je perspektiva vratných obalů u nás?

Podle mě to tak úplně není. Problém dnešního světa je také přemíra krásných příběhů, které všichni účastníci trhu předkládají zákazníkům a o kterých vědí, že je spotřebitel chce slyšet, ale mnohé jsou tendenčně interpretovány, někdy se zamlčením podstaty a skryté reality, někdy až na hranici falešných tvrzení. Takže ano, zkouší se vratné láhve i u jiných produktů, než je pivo, ale vesměs jde o lokální cirkulaci a na omezeném trhu. Spíše je naopak tendence nahrazovat vratné láhve hliníkovými plechovkami a ty následně sbírat k recyklaci stejně, jako to činíme u našich PET láhví. Znovu opakuji, je potřeba vnímat realitu skutečného environmentálního dopadu, nikoli pouze krásný příběh a dojem. Čísla prokazují, že PET láhev, vyfukovaná na místě plnění a s obsahem recyklátu, má jeden z nejnižších dopadů na životní prostředí. My jdeme dlouhodobě cestou snižování váhy plastových obalů, přizpůsobení ekodesignu plné recyklovatelnosti a používání certifikovaných recyklátů s uzavřením cirkulární smyčky za důsledného dodržení bezpečnosti našich potravin.  

Často se objevují názory, že zahraniční mléčné výrobky jsou kvalitnější než ty tuzemské. Jaká je pravda?

Tento názor je podle mě absolutně mylný, sám jsem se o tom přesvědčil při rozborech složení některých německých mléčných produktů. A přesvědčuji se o tom neustále při senzorických testech konkurenčních výrobků z těchto zemí. Mléčné výrobky z české produkce patří k těm nejlepším na světě. Máme vysokou kvalitu syrového mléka, mnohé mlékárny provozují vynikající technologické zařízení a naše tradice výroby mléčných produktů je dlouhodobá. Alespoň za OLMU si to dovoluji tvrdit.

Jaké úkoly či cíle jsou nyní před vámi?

Odpověď je nasnadě. Jako pro všechny ostatní je teď hlavní výzvou zvládnout toto období a přežít do dalších let. Normálně bych řekl pokud možno bez ztráty kytičky, ale to se obávám, že úplně nepůjde. My v OLMĚ máme už delší dobu dva prioritní cíle: spokojenost zákazníka a ekologii. V obou prioritách akcelerujeme naši snahu. Zákazníkovi budeme dál nabízet nejvyšší kvalitu za nejlepší cenu na trhu a v otázce životního prostředí stále pracujeme na udržitelnosti, cirkularitě a vy­užití obnovitelných zdrojů. Z této cesty neuhneme. Děkuji moc všem zákazníkům za jejich podporu a držím nám všem palce.