Rozhovory

Majitel stavební společnosti Pražské silniční stavby s.r.o. Josef Černý je na stránkách našeho časopisu pravidelným hostem. Když se ohlédne za uplynulým obdobím, vidí ho zcela jasně: „Pozitivní je, že jsme neprošli žádnou krizí, jen menší personální obměnou. Obecně se situace ve stavebnictví příliš nezlepšila, letos k tomu po letech přibylo neplacení faktur, takže řešíme i nějaké soudní spory.“ Pro Josefa Černého je ovšem stavařina srdeční záležitostí a zkušenosti ho naučily stavět se k problémům, které přináší, čelem. Základem je samozřejmě komunikace se všemi zainteresovanými stranami. „Je to obor, kde je potřeba komunikovat se všemi, bez toho to nejde. Do toho musíte být trochu právník, aby vás nezavřeli za cokoli, co uděláte, a taky musíte být trochu střelec,“ komentuje současné stavebnictví z pohledu majitele firmy.

Stavebnictví je zároveň jedním z oborů, kde je znát každý úbytek pracovní síly. Josef Černý předpovídá, že brzy bude nedostatek lidí ve stavebnictví neúnosný. „Stavět se bude pořád a roboti lidskou sílu nenahradí. Ve chvíli, kdy skončí válka na Ukrajině a Ukrajinci se začnou vracet domů, stavebnictví nic dobrého nečeká. V tomto oboru jich pracuje hodně, řada firem už zaměstnává i Filipínce, ale já se snažím mít tuzemský kádr a nespoléhat se na cizince. Lidé jsou velký problém, pořád někoho sháníme, na druhé straně chci udržet firmu v nějaké velikosti, protože bych se nerad dostal do fáze, že budu mít lidi a nebudu pro ně mít práci. Držíme se na úrovni zakázek za deset dvacet milionů, naše projekty jsou kratší než firem, které soutěží zakázky za velké peníze na dva tři roky. My se pohybujeme v měsíčních cyklech, takže vím, kolik potřebuji mít dopředu nasmlouvané práce, abych své lidi uživil. Není to jednoduché, jsou měsíce, kdy je poptávka malá, ale pak zase přijde období, kdy najednou chtějí stavět všichni.“ 

Firmy, jako jsou Pražské silniční stavby, jsou závislé na veřejných zakázkách. Z toho vyplývá, že musejí vstupovat do veřejných soutěží. Podávání nabídek se vyvinulo v samostatný administrativní obor, který na sebe váže spoustu času, energie a lidské síly. „Musíme hodně soutěžit a doufat, že budeme mít štěstí a něco vyhrajeme za normální peníze. Chrlíme proto nabídky a věříme, že se nějaká chytne. Mívali jsme jednu kolegyni, která to měla na starosti, dnes už jsou tři, aby zvládly podávat nabídky se všemi požadovanými náležitostmi. Bohužel na trh tlačí velké společnosti, které snižují ceny, aby si zajistily práci pro své lidi. V současné době soutěžíme akci za pět milionů s patnácti dalšími firmami, což je šílené.“

Do získávání stavebních zakázek se promítá i nedořešená legislativa. Novela stavebního zákona se nachází v závěrečné fázi legislativního procesu a v nejlepším případě začne platit na podzim letošního roku. Josef Černý očekává, že dopady neúspěšné digitalizace stavebního řízení se teprve projeví, protože podle něj ještě nejsme ve fázi, kdy stavební řízení úplně kolabuje. K novele stavebního zákona se zatím nechce moc vyjadřovat, ale už má první pochybnosti: „Jsem zvědavý, kdo jako první využije podle nového stavebního zákona institut vyvlastnění v rámci veřejného zájmu. Veřejný zájem je dnes skloňované téma.“ Naráží na v médiích tolik omílaný nedostatek bytů. Bytová výstavba zajisté spadá pod veřejný zájem, je tedy otázka, jak se toho chopí silné developerské společnosti. 

Od firem pohybujících se ve stavebnictví slyšíme o nedostatku pracovní síly, ale stejně tak vnímáme alarmující zprávy o blížícím se nedostatku základních stavebních surovin. Už i na vládní úrovni se řeší například nedostatek kameniva a připravují se opatření, která by umožnila zrychlit proces otevírání nových lomů. Stát investuje do přípravy velkých stavebních projektů, ale jejich realizace přinese českému stavebnictví pouze prohloubení výše zmíněných problémů. „Neustále rostou ceny energií i materiálu, například asfaltu, protože kvůli problémům v Hormuzu roste cena nafty. Proti tomu se zvyšují tlaky zadavatelů na cenu, takže pro stavitele je to dost obtížná situace. A dochází materiál. Všichni, kdo působíme ve stavebnictví, to víme. Jakmile se spustí velké stavby jako Dukovany nebo vysokorychlostní tratě, nebude z čeho stavět.“ 

Stavaři se proto učí hledat cesty, jak v tomto prostředí přežít. „Částečným řešením je recyklace. Už i my se snažíme recyklovat co nejvíc. Když opravujeme silnici, vracíme zpátky do podloží starý štěrk. Využívá se drcený beton a další materiály, které mohou nahradit základní surovinu. Co se nedá recyklovat, to se bude muset dovážet. Ani nechci vědět, co to udělá s cenami staveb.“ 

Když se z obecné roviny přeneseme do řízení stavební firmy, poznáme, že hlavním úkolem dne je být co nejefektivnější. „Vyhýbám se subdodávkám. Všechno se snažíme dělat sami, zvlášť když je práce málo. Pokud máme zakázek víc, jsme rádi, když nám někdo pomůže u specifických prací, jako je dláždění nebo inženýrské sítě,“ říká Josef Černý a dodává: „Připravujeme hezké věci, je jen otázka, jestli se nám je podaří vysoutěžit. Jinak děláme klasické práce – chodníky, silnice, občas nějaká přípojka. Co se nám povedlo, bylo parkoviště u holešovického výstaviště. To byla hezká zakázka a na výsledek jsme hrdí.“ 

Pro společnost typu Pražských silničních staveb jsou v prostředí veřejných soutěží nanejvýš důležité reference. „Na referencích si zakládáme a máme v nich pořádek, abychom mohli kdykoli zpětně doložit časový průběh zakázky. Když je vypsaná nějaká akce, zadavatel obvykle chce tři reference, prověřovat se ovšem začnou ve chvíli, kdy vaši referenci napadne konkurent, aby vyhrál výběrové řízení on. To se samozřejmě stává, u velkých soutěží se firmy vzájemně blokují podáním stížnosti na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Boj o zakázky je docela nelítostný,“ komentuje Josef Černý. 

On sám se snaží hledět hlavně dopředu a jako správný kormidelník vést svou firmu bezpečně mezi útesy stavebního světa. Jeho společnost si za roky svého působení vybudovala pověst spolehlivého partnera, který vdechuje nový život pražským ulicím i širšímu okolí. Na svém kontě má desítky úspěšných rekonstrukcí a novostaveb komunikací, které denně usnadňují život tisícům řidičů i chodců. Ať už jde o precizně zvládnuté opravy frekventovaných městských tepen, nebo citlivé úpravy chodníků v historické zástavbě, vždy sází na poctivé řemeslo a moderní technologie. Projekty těchto firem vytvářejí bezpečnější a plynulejší prostory pro nás všechny, což z Pražských silničních staveb dělá klíčového hráče v rozvoji moderní městské infrastruktury.