Inzerce

Zdraví bez farmaceutických firem

10. listopadu 2020
Zdraví bez farmaceutických firem

David Frej pracoval několik let jako internista a poté se věnoval studiu alternativní medicíny v Londýně, v Albuquerque v Novém Mexiku v USA, v Rakousku či v indické Púně. Ve své praxi se zabývá léčbou chronických, zejména civilizačních nemocí, řešením vleklých zánětů v těle jako příčiny nemocí, výživou, detoxikací a regenerací organismu. Založil mezinárodní centrum vzdělávání v oblasti alternativní medicíny Advana. O výživě, detoxikaci, civilizačních nemocech a přírodní medicíně přednáší, kromě toho bývá hostem rozhlasových a TV pořadů, pravidelně přispívá do řady časopisů a napsal několik knih.

Pane doktore, vy se tedy především soustředíte na příčiny vzniku choroby, jež chcete odstranit, na rozdíl oproti klasické západní – moderní – medicíně, kterou vlastně vůbec nezajímá příčina, ale řeší důsledky nemoci. Je to tak?  

Ono to zní jako klišé, ale opravdu chronické nemoci léčí konvenční medicína tak, že potlačuje důsledky. Jako příklad poslouží cukrovka 2. typu. Docela mě překvapuje, že v roce 2020 řekne primář diabetolog v rozhovoru, že cukrovka je nevratná nemoc, která se dříve či později projeví např. v případě dědičné zátěže a nelze ji vyléčit. Pacientovi se nastaví léčba a dieta, ale špatná – diabetologové např. doporučují u cukrovky běžnou dávku sacharidů, ačkoliv tato strava je naprosto nevhodná. Při takovéto dietě se samozřejmě stav nelepší, a tak se nasadí léky a později inzulin. Ale tato léčba nemoc neléčí, jen snižuje krevní cukr, který ale není příčinou nemoci. Tou je zvýšený inzulin a inzulinová rezistence. Ta se ale syntetickou léčbou neřeší, a tak diabetik nabyde dojmu, že je nevyléčitelně nemocný, a smíří se s osudem. A tato léčba lékaře uspokojuje, je to pro něj takové placebo, že léčbu vhodně nastavil, protože parametry v krvi jsou dle norem, a tak je léčba „úspěšná“, ačkoliv ví, že nevede ke zlepšení stavu, natož vyléčení. Přitom později pacientovi přibudou komplikace v podobě postižení očí, ledvin apod., i když cukrovka 2. typu je léčitelná změnou životosprávy, jak prokázaly studie.

Především západní svět, a to včetně České republiky, bojuje se stále narůstajícím počtem takzvaných civilizačních nemocí, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, alergie, astma, chronický únavový syndrom, vysoká hladina cholesterolu, ale i vysoký nárůst rakoviny, a přitom jsme my jako jedinci schopní podle vašich zkušeností eliminovat všechny tyto nemoci až z 80 procent bez chemických přípravků, lékařů a farmaceutických firem. To je poměrně šokující sdělení pro nás všechny, kteří jsme vlastně v zajetí farmaceutického průmyslu.

Výzkum ukazuje, že rakovina má příčinu v mnoha biochemických procesech, které souvisí s životosprávou. WHO uvádí, že 40 procent nádorů vzniká následkem obezity. Dalším problémem je, že se z pacientů vyrábějí nemocní například strašením cholesterolem, který zdaleka není nebezpečný, jak se uvádí, naopak je životně důležitou látkou. Navíc normy a hodnoty testů jsou také diskutabilní, nejen u cholesterolu, ale kupříkladu u krevního tlaku, kde se ukazuje, že vyšší hodnoty nemusí být rizikem, ale individuální hodnotou. Všichni nejsme přece stejní. Životospráva je zásadní z 80 procent, genetika není hlavní příčinou civilizačních nemocí včetně nádorů.

Podle vašeho způsobu léčení, a to především konzumací protizánětlivých potravin, můžeme předejít většině civilizačních chorob i je vyléčit. To je vaše tvrzení?

Zatímco akutní zánět nám zachraňuje život, chronický skrytý zánět nás může zabít. Vyvolává spoustu chronických potíží, i takových, které si vůbec nemusíme dávat do souvislosti. Například infarkt či mrtvice je vlastně důsledkem zánětu, nikoli zvýšeného cholesterolu, jak se tvrdí, stejně tak cukrovka, obezita, alergie či pro mnoho lidí překvapivě deprese či psychické obtíže. Chronický zánět je zásadní faktor, který vede k různým chronickým poškozením a nemocem, i těm vážným, které nás ohrožují na životě, včetně například rakoviny. Mnohé nemoci podmíněné chronickým zánětem, jako je Alzheimerova demence či rakovina, začínají v poměrně mladém věku a projevují se příznaky, které rozpoznává současná konvenční medicína teprve až v době, kdy jsou obtížně léčitelné. Je nutné zánět řešit, aby nám nehrozil tím, že se rozvine v nějakou chronickou nemoc.

Víme, že chronický zánět přetrvává, protože jíme nevhodné potraviny. Musíme myslet na potravinovou intoleranci (přecitlivělost), která se stále podceňuje. Z mé zkušenosti jí trpí velké množství lidí, může to být i vliv patogenů, nějakých chemikálií z vnějšího prostředí, stresu, ale i projev metabolického stresu. Víme třeba, že některé záněty ovlivňují i vzdálené orgány. Například krvácivý zánět dásní má přímou souvislost s rizikem infarktu. Propustné střevo je spojeno s autoimunitními nemocemi. Díky vědeckému výzkumu postupně objevujeme spojitost mezi chronickým zánětem a širokým spektrem chorob. Pro zájemce jsem napsal tři knihy o chronickém zánětu a doporučení, jak se vyvarovat zdravotních obtíží či jak je řešit.

Dá se říct, že těchto pěti faktorů – zdravé stravy, spánku, pohybu či cvičení, meditace a relaxace – je zapotřebí ke kvalitnímu životu a dlouhověkosti?

Ano, ale nezapomeňme na snížení kalorického příjmu. Momentálně připravuji on-line kurz různých způsobů půstů a snížení kalorického příjmu a v prestižních vědeckých časopisech se uvádí nové studie, které ukazují, jak škodlivé je jíst denně několik jídel, jak doporučují různí odborníci. Tento přístup naprosto neodpovídá evolučnímu pohledu na fyziologii našeho trávicího traktu. Půstem a omezením kalorií se nejen u zvířat, ale i u lidí aktivují různé mechanismy snižující nemoci a prodlužující život. A nemějme strach, že půstem myslím čtyřicetidenní vodový půst, stačí jen omezit dobu, po kterou denně jíme.

Vaši klienti čili pacienti se na vás obracejí ve stavu zoufalství, protože tradiční západní medicína jejich problémy neřeší a vlastně jenom potlačuje symptomy. Dá se to tak říct?

Ano, také ale z preventivních důvodů, protože chtějí aktivně ovlivňovat své zdraví. Což je pro mnohé nevýhoda, protože to vyžaduje jisté kroky ve změně životosprávy, ale odměnou je aktivní život a zdraví, na které máme vliv. Jak jsem zmínil, mnohé nemoci jsou léčitelné, například životosprávou se vyhnete Alzheimerově demenci či cukrovce, i když máte rodinnou zátěž. Na tyto nemoci neexistuje účinná léčba, a přitom je lze řešit preventivně. Navíc jeden neurolog v USA vyléčil devět z deseti osob trpících Alzheimerovou demencí a umožnil jim návrat do života. Samozřejmě se stal terčem kritiky konzervativních lékařů, že jeho studie není vhodně provedená. Odpor vůči všemu, co neodpovídá školské medicíně, je terčem kritiky z různých důvodů.

Platí to samé také o potravinářském průmyslu, který vyrábí produkty absolutně nepřijatelné pro lidské tělo?

Podílí se na vnucování představy, že musíte denně jíst. Když omezíte jídlo, samozřejmě to není pro korporátní firmy příjemné, protože přicházejí o zisk. A mnohé konzervanty a barviva sice splňují vhodně nastavené normy, ale co udělá jejich akumulace v těle následkem konzumace různých polotovarů, nikdo neví. Nechápu, že je umožněno uvádět spoty propagující sladkosti jako vhodnou svačinu pro děti. Rád bych ve spolupráci s podnikateli a firmami vyvinul aktivitu v boji proti cukru a cílené reklamě na děti včetně fast foodů.

Uvedeme konkrétní příklad ze zemědělství, a to pšenici a lepek, který naše tělo neumí vůbec vstřebat a zpracovat. Souhlasíte?

Takto se to nedá formulovat. Existují lidé, kterým lepek nedělá takové potíže, ale v zásadě se dá konstatovat, že pšeničný lepek není vhodný pro náš trávicí systém, jelikož nemáme enzymy, který by ho dostatečně štěpily. Dnešní pšenice je jiná než ta, kterou jedli naši předkové, minimálně v daleko větším množství lepku následkem genetických modifikací.

Výrobky takzvaně bezlepkové, které obsahují náhražky typu bramborového nebo kukuřičného škrobu, jsou stejně škodlivé?

Pokud obsahují cukr, konzervanty a kukuřičný škrob, tak ano. Množství cukru v nich a jejich negativní vliv na metabolismus jsou někdy i vyšší. Celkově jsem zastánce toho, abychom omezili sacharidy, tedy mouku, obiloviny, brambory, ovoce – vše co má vysoký obsah sacharidů a cukru.

Žijeme v absolutním blahobytu s přebytkem potravy, konzumních věcí a tak dále, a přitom nás farmaceutické a potravinářské firmy drží v začarovaném kruhu, protože jejich silný lobbing znamená, že většina z nás prostě nemá a nedostává pravdivé informace, podle kterých se může svobodně rozhodnout, jak žít opravdu kvalitní život. Tato situace je přece absurdní a bude to běh na dlouhou trať, než se začne dít nějaká změna. Co byste chtěl vzkázat našim čtenářům na závěr?

Zdá se, že současný stav pandemie by mohl mít pozitivní vliv na to, abychom se zamysleli nad tím, zda všechny ty věci, co během života hromadíme, potřebujeme. Jeden člověk zkonzumuje během svého života průměrně 40 tun jídla. Opravdu musíme tolik jíst? Děti se ve školách učí nazpaměť chemické vzorce, a přitom neumí správně dýchat a neudělají pořádný kotoul. Meditace se považuje za nevědeckou metodu, přitom prokazatelně snižuje stres a krevní tlak, srovnatelně s léky, ale bez nežádoucích účinků. Argumentuje se medicínou založenou na důkazech, přitom se vytvářejí doporučení na základě neověřených fakt a nepravd, jmenujme nesmyslnou a škodlivou nízkotučnou stravu, nepravdu o mase způsobujícím rakovinu nebo opomíjení otužování jako zásadní metody pro silnou imunitu. Věda je důležitá, ale je vhodné ji konfrontovat s tím, jak žili naši předkové.

Připravil Marek Rottenborn