fbpx

Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Dotazování potvrdilo nedostatečnou informovanost veřejnosti o problematice plastů, která vede k častým mýtům a neudržitelnému chování. 

Informací o plastech, správném zacházení s nimi, jejich vlivu na životní prostředí a významu pro společnost, stále dostáváme málo. Třetina respondentů uvádí, že nikdy ve škole nepřišla do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Nejmladší generace je v tomto ohledu vzdělávána institucemi výrazně více než v minulosti, přesto ale věří většině mýtů o škodlivosti plastů na životní prostředí, na které se výzkum dotazoval. * Nejčastějším zdrojem informací jsou přitom internet a obaly produktů, mladí lidé vyhledávají rady také u rodičů nebo přátel. Starší generace se s důvěrou obrací na sběrné dvory. Všichni dotazovaní by uvítali větší iniciativu od obcí a státu.

Věříme mýtům o plastech

Pro 8 z 10 lidí jsou plasty tím nejškodlivějším materiálem z klasických tříditelných odpadů. Stejný počet dotazovaných považuje odpad z plastů za reálnou hrozbu pro životní prostředí.
Na druhém místě skončil kov, naopak pomyslný žebříček ekologických materiálů vede papír. V Evropě přitom představují plastové obaly pouze cca 19 % z celkového obalového odpadu a jejich podíl ještě klesá. Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, nejvýznamnějšího světového výrobce plastových obalů, k tomu dodává: „Od roku 1991 se obaly vyrobené z plastu staly v průměru o 25 % lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. To vede jen v západní Evropě k ročnímu poklesu o téměř 6,2 milionů tun plastů.“ Trend bude pokračovat i nadále, protože do roku 2025 musí každá PET lahev obsahovat 25 % rPET, do roku 2030 dokonce 30 % rPET.Silným tématem ve společnosti je i problematika mikroplastů v mořích. 43 % dotazovaných přiznává, že toho o nich moc neví. Zároveň přibližně 50 % respondentů si myslí, že za zamoření moří mohou hlavně plasty. „Mikroplasty se uvolňují zejména ze syntetických textilií, opotřebení pneumatik automobilů a městského prachu. Ke znečištění oceánů primárními mikroplasty tedy nepřispívají ve velké míře plastové obaly. Naopak, čím více plastových obalů je správně odstraněno a recyklováno, tím nižší je podíl sekundárních mikroplastů. Pokud se plasty uchovávají v materiálovém cyklu, nemohou skončit v přírodě a rozložit se tam na mikroplasty,“ opravuje jeden z nejrozšířenějších mýtů Daňsa.

Jaký by byl svět bez plastů?

Jedna z otázek výzkumu se týkala situace, kdy by ze světa zmizel veškerý plast. A odpověď na ni byla překvapivá. Pětina dotazovaných se domnívá, že by jí ve světě bez plastů nic nechybělo, naopak vše by scházelo 7 % lidí. Z konkrétních věcí by se jednalo o PET lahve, igelitové sáčky a pytle nebo elektro. PET lahve by více postrádali mladí ve věku 15–24, u kterých petky tvoří největší objem plastového odpadu. Pro čtvrtinu respondentů by byl svět bez plastu čistší a ekologičtější, život by se ale prodražil a byl složitější.

Plasty mají v řadě oborů (např. zdravotnictví, automobilový průmysl) nezastupitelnou roli a jejich nahrazení jinými materiály by způsobilo vyšší ekologickou zátěž. Potvrzuje to i nezávislá LCA analýza hodnotící celý životní cyklus různých druhů materiálů, který si nechala společnost ALPLA vypracovat. „Svět bez plastů by nebyl ekologičtější, protože výroba, distribuce, likvidace a recyklace jiných materiálů generuje větší množství CO2, než je tomu v případě plastů. Nesnížilo by se ani množství odpadu, resp. zvýšil by se podíl odpadu, který je obtížné efektivně recyklovat, nebo jehož recyklace zatěžuje životní prostředí,“ říká Jan Daňsa.

Kolik a jakou formou jsme ochotni investovat do záchrany planety?
  • Na nákupy chodíme většinou s vlastní taškou
Více než polovina populace opakovaně využívá tašku, kterou si do obchodu přinese s sebou, a tím tak snižuje spotřebu. Tento jev je častější s vyšším věkem. Mladší lidé do 34 let naopak více využívají papírové a látkové tašky. Plastové tašky lidé preferují především ze zvyku a z pohodlnosti, ať už kvůli tomu, že se jim v tašce nákup lépe nese, nebo proto, že je taška snadno k dostání na pokladně. Mladí igelitku upřednostňují více kvůli ceně (35 % vs. 16 %), starší proto, že se jim lépe nese (40 % vs. 24 %). Výhodu ostatních variant vidí dotazovaní v tom, že je považují za ekologičtější.
  • Společnost kvituje ekologické obaly i diskutované zálohy na PET lahve
Jak už se ukázalo u nákupních tašek, opakované užívání je považováno za ekologičtější přístup a jeden z nejsnazších způsobů, jak redukovat spotřebu. Proto i preference znovupoužitelných kelímků oproti jednorázovým je jednou z jejich nejčastějších udržitelných činností. U nákupu konkrétních výrobků však již do uvažování ve větší míře vstupuje cena a to, o kolik více by výrobek bez plastu stál. Zero waste prodejny zatím nejsou v Česku tak rozšířené a tomu i odpovídá jejich využívání. Nejmladší respondenti mají o trochu otevřenější vztah k nákupu v zero waste prodejnách. V uvedených činnostech se však od sebe věkové skupiny moc neodlišují.

Necelé tři čtvrtiny dotazovaných by neměly větší problém se zálohovým systémem na PET lahve obdobným tomu na lahve skleněné. Nákup skleněných lahví totiž není něco, čemu by se lidé, ať už z důvodu praktičnosti nebo záloh, výrazně vyhýbali. U nejmladších respondentů je to ale jinak. PET lahve tvoří větší část jejich celkového odpadu a skleněným lahvím se na úkor jiných typů obalu spíše straní.

  • Stát by měl podporovat ekologické výrobky, připlácet se nám za ně moc nechce
Ve společnosti převládá názor, že by veřejný sektor měl podporovat ekologičtější výrobky. Za takové by si bez větších problémů byli ochotni připlatit 4 z 10 lidí. Čtvrtina vzorku by si za recyklovaný obal nebyla ochotna připlatit ani korunu. Zbytek je však otevřenější a nejčastěji by byl ochoten si připlatit 1–3 Kč. Nejmladší část populace se nebrání ani o trochu vyšší částce. 

Společenská odpovědnost v době plastové

  • Za snižování plastů nesou podle nás odpovědnost hlavně výrobci
Dle respondentů mají největší míru odpovědnosti za snižování jednorázových plastů firmy a výrobci skrze produkty uváděné na trh. Za druhou nejodpovědnější zájmovou skupinu je považován stát, který může skrze zákony regulovat trh a chování lidí. Nejméně odpovědní jsou podle nich pak samotní jedinci. Obě věkové skupiny vnímají odpovědnost jednotlivých zájmových skupin obdobně. Respondenti ve věku 45–55 let ve větší míře přisuzují kompletní odpovědnost státu (42 %). „Je škoda, že si veřejnost nebere zodpovědnost za životní prostředí za svou občanskou povinnost. Stát i firmy mají určitý podíl na kvalitě životního prostředí, nevýznamnou část této zodpovědnosti však nese každý z nás. Kulturní je chovat se k životnímu prostředí ohleduplně jak v osobním, tak pracovním životě. Chovat se slušně a s respektem k ostatním lidem považujeme za správné. Stejnou slušnost a respekt si ale zaslouží i prostředí okolo nás,“ myslí si Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Také za znečištění země plasty viní lidé nejvíce firmy a výrobce, kteří rozhodují o použitých materiálech a produktech na trhu. Obdobná část zastává názor, že se jedná o kolektivní problém, na kterém se výrobce a spotřebitel podílejí stejnou měrou. Názor, že hlavním viníkem jsou jednotlivci a jejich spotřebitelské zvyklosti, je menšinový. O něco častěji jej zastávají nejmladší respondenti do 24 let (19 %), nejméně pak ti nejstarší ve věku 45–55 let (6 %).

  • Vyšší daň a ekologičtější náhrada plastu má podporu mladé generace
Dotazovaná populace se rozděluje na dva stejně velké tábory v otázce zvýšení daně za plastové výrobky. Dvě třetiny dotazovaných se domnívají, že existují materiály, které jsou ekologičtější a plast se jimi dá dobře nahradit. (Pozn.: Informace o vlivu plastu a dalších materiálů na životní prostředí v každé fázi jejich životního cyklu uvádí na pravou míru již zmiňovaná LCA analýza). Mladí respondenti jsou otevřenější vyšší dani u plastových výrobků. Také častěji souhlasí s tím, že existují materiály, kterými je plast možné nahradit.

*Celá verze výzkumu je k dispozici na webu www.replastuj.cz.

Výzkum byl realizován na vzorku 1004 respondentů ve věku 15–55 let.





 


Diskuze

Doporučujeme

K podpoře stavebnictví by vedlo, kdyby nová vláda pokračovala v rozpracovaných projektech

Praha 30.11.2021 - Podle více jak poloviny dotázaných ovlivní volby do poslanecké sněmovny české stavebnictví pouze z části. Zdali nová vláda ovlivní stavebnictví pozitivní či negativně rozděluje stavební společnosti do dvou stejných táborů. Většina stavebních společností neočekává vyšší investice nové vlády do výstavby. Stavebnictví by nejvíce pomohlo, kdyby nová vláda pokračovala v rozpracovaných projektech. Nová vláda by se měla zaměřit na výstavbu dostupného bydlení. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2021 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o. za podpory společnosti Central Group a.s. 

Stavebictví letos poroste o 2,2 %

Stavebnictví letos poroste o 2,2 %, v roce příštím o dalších 1,1 %. Vyšší tempo růstu trhu očekává pozemní stavitelství. Podle malých stavebních společností trh poroste rychlejším tempem než podle velkých stavebních společností. Kapacity stavebních společností jsou v průměru vytíženy na 96 %. Tržby stavebních společností porostou až o 2,2 % v letošním roce. Rychleji porostou tržby v inženýrském stavitelství, a to o 3,4 % v letošním roce. Rychleji porostou také tržby velkým společnostem, a to až o 3,4 % v roce letošním. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2021 zpracované analytickou společností CEEC Research za podpory spoluorganizátora společnosti Central Group a.s.