fbpx

Jiří Groda se narodil v roce 1974 ve Vítkově na Opavsku, řízením státního podniku Lesy České republiky byl pověřen loni v prosinci. S tímto podnikem spojil téměř celou svou profesní kariéru.

Než se dostaneme k problematice podniku, který řídíte, rád bych se vás zeptal na pár věcí ze soukromého života. Táhlo vás to do lesa od dětství?

Les mě skutečně zajímal už jako malého kluka. Sám jsem v něm trávil hodiny a hodiny volného času, houbařil nebo se jenom tak procházel a později, od nějaké šesté třídy, jsem navštěvoval myslivecký kroužek. Přitom se nedá říct, že bychom to měli v rodině, to vůbec ne. Tatínek byl kominík a maminka pracovala v zemědělském družstvu. Když jsem pak po základní škole přemýšlel, kam bych šel, a vlastně jsem o tom ani moc přemýšlet nemusel, rozhodl jsem se pro dnes už neexistující lesnické učiliště v Bílé, kde jsem od roku 1988 tři roky studoval. Poté jsem nastoupil na dvouletou lesnickou nástavbu, udělal si maturitu a šel na vojnu. Po vojně jsem v roce 1994 nastoupil k Lesům České republiky jako revírník a od roku 2005 studoval lesní inženýrství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Později, konkrétně v roce 2011, se ze mě stal lesní správce.

Máte dvě dcery. Vydala se alespoň jedna z nich ve vašich stopách, nebo se věnují něčemu jinému?

Následovníky nemám. Naše dcery si zvolily jiné profese, i když les a přírodu mají také rády a například starší, čtyřiadvacetiletá Kateřina vede skautský oddíl. Jinak z ní ale bude lékařka. Právě dokončuje studium. A tady musím zmínit jednu historku. Není časté, že mě dcera informuje o tom, co se ve škole právě děje, jednou ale poděkovala, že mi jako malá pomáhala při stahování kůže a kuchání zvěře, a zvykla si tak na věci, které ne každý snese. Ten den totiž byla na praxi v pitevně. Nesmím ale zapomenout na druhou dceru. Dvaa­dvacetiletá Michaela vystudovala střední hotelovou školu a pracuje v Brně.

Pověřený řízením podniku Lesy České republiky jste od prosince 2021. Co předcházelo tomuto jmenování do funkce a váhal jste dlouho, jestli to přijmete?

Na ředitelství jsem pracoval od roku 2018, nejdřív jako vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany lesa a později jako ředitel lesního a vodního hospodářství. Když mi ministr zemědělství Zdeněk Nekula zavolal, jestli bych nechtěl vést podnik do doby, než bude zvolen řádný ředitel, kývl jsem na to. Při osobním setkání jsme si vysvětlili, jaká jsou naše vzájemná očekávání. Ale jinak jsem se v podstatě rozhodl bez váhání. A pokud někdo o mé zkušenosti a praxi bude stát, rád bych podnik řídil z pozice generálního ředitele i nadále, do výběrového řízení se určitě přihlásím.

V jaké kondici jste státní podnik převzal?

Co se týče týmu, tedy zaměstnanců, myslím, že se nemáme za co stydět. Většina je vysokoškolsky vzdělaná, včetně revírníků, kteří fungují velmi dobře. Menší problém ale máme v zastupitelnosti. Když třeba někdo dlouhodobě onemocní, pro fungování takového revíru je to velký problém. Potřebujeme tam mít člověka, kterého si ten revírník vychovává a který může na jeho činnost plynule navázat. Tuto problematiku už řešíme. Personálně posilujeme lesní správy, bude tam víc adjunktů, prodejců dřeva, budou si moct najmout specializované dělníky, vychovávat si je a tak dál – podle potřeb jednotlivých správ. Hlavně na dělnických pozicích se tak rozhodně zvýší počet zaměstnanců, předpokládám o nějakých dvě stě lidí, vedení podniku to už schválilo.  

Pokud byste měl v rámci podniku poukázat na něco, co vás aktuálně trápí nejvíc, co by to bylo?

Jsou to některé napřímo uzavřené smlouvy na prodej a zpracování dřeva nebo klestu, které zástupci Lesů České republiky v minulosti podepsali a které mi vůbec nedávají smysl. Nazval bych to přešlapem těch, kteří o tom rozhodli. Hned po mém nástupu jsem nechal smlouvy zrevidovat, udělal jsem, co jsem mohl, a některé záležitosti dal do pořádku. Ovšem následky nedobrých rozhodnutí si podnik bohužel ponese dál, některé smlouvy totiž byly uzavřeny i na deset let.

Podnik už v roce 2017 oznámil záměr postavit novou budovu ředitelství v Hradci Králové, která by měla nahradit tu nynější ze sedmdesátých let minulého století. Původní plán počítal s dokončením v roce 2020, ale pak se projekt odsunul kvůli kalamitě a nedostatku financí na neurčito. Jaký je váš postoj k této investici?

Naše současné sídlo se prostě pomalu rozpadá, bohužel. Je technicky zastaralé a energeticky naprosto nevyhovující. V létě v něm bývá neúnosné vedro, v zimě naopak stojí jeho vytápění plynem spoustu peněz. Nová pasivní budova je projekt s velkým podílem dřeva, za který se nebudeme muset stydět. Naopak si dovedu představit, že by mohl být architektonickým vzorem pro jiné stavby v Česku. Dnešní doba se nese ve znamení zdražování materiálů, stavebních prací a mluví se o úsporách, ale já si myslím, že jde o dobrou investici, dobrý nápad, řekl jsem to také hned na úvodní schůzce s panem ministrem. Proto tedy plánujeme stavbu nové budovy na místě té současné.

V jaké fázi projekt je?

Nyní se pracuje na obnovení stavebního řízení, následovat bude výběrové řízení na dodavatele a stavba jako taková. Chci přitom vyzdvihnout předpokládanou spolupráci s různými typy škol od učilišť přes střední až po vysoké školy. Střední školy například mohou v rámci praxe v našich lesích natěžit dřevo, s vysokoškoláky chceme během výstavby spolupracovat na technických věcech. Byl bych rád, kdyby se začalo stavět už v příštím roce.

Vraťme se ale z ředitelství zpět do přírody – do lesů. Nejste jen lesník, ale už desítky let také myslivec. Přibližte nám váš názor na zvěř v lesích. Často slyšíme, že je přemnožená a ničí porosty. Jak to vidíte?

Poškozování lesů zvěří je opravdu obrovské. V některých místech nám zvěř naprosto decimuje určité druhy stromů, nedopěstujete kvůli ní například jedli, javor, dub… To nemůžeme tolerovat, protože se tím zužuje i biodiverzita. Proto si od příštího roku vezmeme některé nyní pronajaté honitby znovu do vlastní režie, odhadem čtvrtinu – prostě nájemcům neprodloužíme smlouvy a „najedeme“ na normované stavy zvěře. I podle zjištění Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů je někde až čtyřikrát víc zvěře, než by v tom lese mělo být.

Na druhou stranu chceme umožnit lov nejen vypovězeným nájemcům, ale i mladší generaci myslivců a studentům, kteří dnes kolikrát jen velmi těžko shánějí místo v už existujících spolcích. Náš záměr podporuje i ministerstvo zemědělství.

Začínali jsme vaším soukromím a podobně také skončíme. Je léto, doba dovolených, kam se chystáte?

Volného času moc nemám, ale na dovolenou se určitě vydám. V srpnu se vdává starší dcera, takže si samozřejmě dovolenou na pár dní vezmu a pak bychom se chtěli podívat do Řecka. A někdy v září bych měl s mým nejlepším kamarádem vyrazit na loď, shodou okolností také do Řecka. Už jsem s ním jednou byl, ale námořník ze mě nikdy nebude, to vím jistě. Moře je specifický „orgán“, jak já říkám, který si žije svým zvláštním životem, a já jsem přece jen suchozemec. Moře je tedy fajn, ale místo, kde si odpočinu nejvíc, je určitě ten náš český les.







Diskuze

Doporučujeme

Continental: Z výrobních linek už sjíždějí pneumatiky z PET lahví. Dostupné budou i v Česku

Continental začal ve výrobě vybraných modelů pneumatik používat materiál z recyklovaných PET lahví. S pomocí technologie ContiRe.Tex vyrábí německá společnost ve vybraných rozměrech letní pneumatiky EcoContactTM 6, PremiumContactTM 6 a celoroční pláště AllSeasonContactTM. V České republice budou dostupné od druhého kvartálu roku 2022.

Doosan představuje pět nových kompaktních kolových nakladačů

Po podepsání smlouvy o výhradních dodávkách s nizozemskou společností Tobroco-Giant zveřejnila společnost Doosan podrobnosti o nové řadě kompaktních kolových nakladačů sestávající z pěti modelů o hmotnosti 3,5 až 5 tun, které má nyní v nabídce.