Rozhovory

V současné době pracuje ve společnosti Ecaza několik špičkových odborníků, kteří dokonale ovládají to nejdůležitější pro tuto metodu, totiž kvalitní sběr dat a vyhodnocování výsledků měření. Na samém začátku ovšem vše stálo na jediném člověku – na Juraji Zahradníkovi, který odstartoval historii své společnosti s jedním notebookem a know-how, jež získal během své praxe v jaderné elektrárně (JE) Mochovce a Výzkumném ústavu jaderných elektráren (VUJE, a.s.). Pro muže, který strávil několik let manuální prací, znamenal nástup do JE Mochovce životní zlom, neboť si jednak osvojil zásadní dovednosti, jednak pochopil, jakým směrem se bude energetika ubírat. „Dodnes jsou naším nejcennějším aktivem unikátní znalosti a postupy, které si přísně hlídáme. Vše stojí na fyzice coby exaktní vědě. Vybral jsem si obor, kam se jiní nehrnou, díky čemuž jsme se stali globálními hráči, protože naše metoda je v jaderné energetice klíčová pro kontrolu tisíců tenkých trubiček ve výměnících tepla,“ říká na úvod majitel a současně ředitel společnosti Ecaza Juraj Zahradník.

Pojďme si na začátek říct, v čem je metoda testování vířivými proudy tak unikátní a nepostradatelná?

Na první pohled by se dalo říci, že rozhoduje poměr ceny a výkonu. Ve skutečnosti je však důvodů výrazně víc. Především jde o metodu, která stojí na pevných fyzikálních zákonech, a je proto dlouhodobě stabilní a spolehlivá – na rozdíl od digitálních trendů, které se v krátkých intervalech mění. Dokud se ve výměnících tepla používají elektricky vodivé kovové trubky, bude nutné sledovat změny jejich fyzikálních charakteristik v celé jejich délce a tloušťce stěny. Žádná virtuální technologie totiž nedokáže nahradit fyzické změření. Dalším faktorem je stav jaderných elektráren, které jsou dnes v provozu po celém světě. S jejich stářím dochází k postupné degradaci materiálů v parogenerátorech a výměnících tepla. Čím je zařízení starší, tím častější a přesnější kontroly si vyžaduje. Právě metoda vířivých proudů se v tomhle ohledu ukazuje jako nejvhodnější nástroj pro odhalování mikrotrhlin a koroze v tenkostěnných trubkách o tloušťce pouhého jednoho až jednoho a půl milimetru (někdy i méně). Současně se však staví nové jaderné bloky – například v USA, Číně či Finsku –, které vyžadují nejen vstupní kontrolu, ale také pravidelné následné revize. Z obou těchto trendů je zřejmé, že metoda vířivých proudů má do budoucna mimořádný potenciál.

Jde tedy o nejlepší metodu pro odhalování nějakého poškození.

Nejde jen o hledání děr, ale o umění přeměnit neviditelné fyzikální jevy na přesnou informaci o bezpečnosti kontrolovaného zařízení. Tahle metoda funguje jako jazyk, s jehož pomocí technik hovoří s materiálem. Pomocí elektromagnetické indukce se ptá na jeho strukturu a materiál odpovídá změnou impedance ve snímací cívce. Samotný přístroj je jen nástroj, technologie, která poskytuje data, a teprve zkušenost člověka dává těmto datům význam. A protože data pocházejí z prostředí plného šumu, je tou nejvyšší hodnotou umění odlišit falešný poplach od smrtelného nebezpečí. To, co pak klient dostává do rukou, není protokol o měření, ale jistota, že jaderná elektrárna může bezpečně fungovat další kampaň, aniž z ní unikne radioaktivita do jiného okruhu. 

Během své činnosti používáte vlastní zařízení. Co vás vedlo k jeho vývoji?

Když jsem začínal, využíval jsem komerčně dostupná zařízení, ale narážel jsem na jejich limity. Proto jsme se pustili do vývoje vlastních sond, manipulátorů a softwaru. To neznamená, že nepoužíváme i jiná zařízení, ale víc se spoléháme na ta, která jsme si vyvinuli sami. 

Využíváte při vývoji svých zařízení robotizaci?

V prostředí, kde se pracuje s vysokým rizikem radiace, je využití robotizace přirozeným krokem. Ecaza proto systematicky investuje do vlastního vývoje robotických řešení – cílem jsou stroje menší, chytřejší a schopné proniknout do míst, kam by se člověk bez zbytečného rizika neuměl dostat. Práce v radioaktivním prostředí má však svá specifika. Sondy, které se podílejí na měření, nelze po skončení zakázky jednoduše odvézt zpět – během testování se z nich stává radioaktivní odpad. Každý projekt tak vyžaduje výrobu nových. Vývoj se proto soustředí i na jednorázová hardwarová řešení (robotické manipulátory) v duchu „použít a ponechat na místě“. Vlastní výroba přitom dává smysl nejen z hlediska bezpečnosti, ale i efektivity – umožňuje firmě rychle reagovat na specifické požadavky každé zakázky.

Je výhodnější mít vlastní i software? 

Dřív jsme používali software třetích stran, ale postrádali jsme některé specifické funkce, proto jsme vyvinuli a neustále vylepšujeme náš vlastní software. Dnes je to jedna z našich konkurenčních výhod a do budoucna plánujeme, že klient od nás nedostane pouze report, ale softwarově zpracovaný výstup přesně ušitý na míru danému typu výměníku nebo parogenerátoru. 

U metody, kterou používáte, je nejdůležitější umět správně vyhodnotit nasbíraná data. Pracujete při vývoji nových aplikací v tomto směru i s umělou inteligencí?

Pracujeme i s umělou inteligencí, samotné finální vyhodnocování naměřených dat však zůstává v rukou lidí. Umělá inteligence může proces v určitých fázích podpořit, její využití ale předchází dlouhodobé učení a pečlivé „vychovávání“. Právě na tom v současnosti intenzivně pracujeme. Pro finální posouzení výsledků je však klíčový lidský faktor – zkušení odborníci, které si společnost sama systematicky školí. Jejich znalosti, zkušenosti a schopnost interpretace zůstávají nenahraditelné.

V jakých směrech byste chtěli AI využívat?

Do budoucna lze očekávat, že umělá inteligence převezme kontrolu nových a „čistých“ trubek. Kritické vyhodnocování anomálií však zůstane doménou lidských expertů. Současné systémy totiž stále nedokážou spolehlivě odlišit skutečné vady od tzv. šumu – tedy nánosů či změn magnetické permeability materiálu. Významnou roli by měla umělá inteligence sehrát také v oblasti prediktivní údržby. Ta umožní přesnější modelování trendů stárnutí materiálů a posune komunikaci s klientem na vyšší úroveň. Nejde už jen o informaci, že je něco poškozené. Klient se od nás dozví například i to, že konkrétní trubka pravděpodobně vydrží ještě dva provozní cykly. Prediktivní údržba je však podmíněna prací s rozsáhlými datovými soubory. Právě zde máme výraznou výhodu – opíráme se o dlouholetou praxi a velké množství historických měření, která tvoří základ pro další rozvoj inteligentních analytických nástrojů.

Jaký další přínos má ve vašem případě ještě vlastní vývoj? 

Znamená to, že jsme se od poskytovatele služeb přesunuli k dodavateli technologií. Klientům už nenabízíme pouze naše vycvičené oči, které dokážou vyhodnocovat data, ale dodáváme celý řetězec – vlastní sondy, manipulátory a software. Tím také máme nad celým procesem absolutní kontrolu, protože jenom tak můžeme odvádět kvalitní práci, což je pro nás ta nejlepší reference a marketing. 

Kladete velký důraz na lidský faktor, který je ve vašem oboru určující, sami si vychováváte své odborníky. Jak je taková výchova náročná? 

Hodně. Trénink takového odborníka trvá pět až sedm let, podle schopností každého člověka, někdo se učí rychleji, někdo pomaleji. Odpovědnost při vyhodnocování sesbíraných dat je přitom obrovská, a je tedy nutné, aby každý odborník získal dostatek zkušeností. Vyhodnocování dat je svým způsobem druh umění. Každá trubka má jinou homogenitu a jinak stárne, proto není možné na tento proces využít umělou inteligenci, která nedokáže nahradit cvičené oko člověka, jež vidí anomálie i tam, kde je stroj přehlédne. S růstem objemu zakázek jsme potřebovali víc odborně proškolených lidí a z HR se pro nás stala kritická strategická činnost. Pro mě osobně to znamenalo přesunout důraz z Já to udělám na Musím to naučit tým, aby to udělal stejně kvalitně. Výzvou však zůstává práce s lidským kapitálem. Investujeme značný čas i prostředky do interního vzdělávání odborníků, ne vždy se však tyto investice dlouhodobě vrátí. Pokud vyškolený specialista firmu opustí, odchází s ním nejen cenné zkušenosti, ale i nemalé náklady vložené do jeho přípravy.

Dá se tomu nějak zabránit?

Odpověď na otázku, jak si odborníky udržet, vidíme především v pracovním prostředí. Dlouhodobě se věnujeme budování firemní kultury, rozvoji benefitů a vytváření podmínek, v nichž se zaměstnanci cítí dobře a mají důvod zůstat loajální. Našim lidem neustále připomínáme, že bychom se bez nich neobešli. Tohle není práce, kterou může dělat každý, a my si to plně uvědomujeme. Důraz klademe na to, aby každý zaměstnanec viděl smysl své práce, chápal svůj podíl na kvalitě i úspěchu společnosti a vnímal svou pozici jako prestižní – už jen proto, že jeho dovednosti a znalosti jsou v oboru unikátní. K tomu přispívá i rodinná atmosféra, která je pro firmu typická – v Ecaze pracuje i moje dcera a prostředí sídla v Nitře nese osobitý rukopis, interiér totiž navrhla moje manželka, profesí výtvarnice, a ten vytváří vědomý kontrast mezi technicky náročným světem jaderné energetiky a příjemným, lidským zázemím.

Když si někoho nového vytipujete nebo se vám sám přihlásí, jak poznáte, jestli je pro vás vhodný?

Pro každého uchazeče o práci mám připraveny čtyři otázky, z nichž okamžitě poznám, jestli má pro tuto práci talent, nebo ne. Ty otázky vám ale neprozradím. 

Dá se říct, že náročnost vaší metody je zároveň vaší konkurenční výhodou?

Ano, už kvůli dlouhé době tréninku nových odborníků se nebojím, že by se najednou objevila konkurenční společnost. Vyhodnocování výsledků naší metody se nedá naučit ze dne na den. 

Už jste zmínil, že se pohybujete po celé planetě. Jak to zvládáte?

Naše práce je úzce provázána s plánovanými odstávkami bloků jaderných elektráren a podle toho se řídíme. Největší nápor máme na jaře a na podzim, kdy musíme najednou zkontrolovat desítky zařízení. Ale i mimo tato období jsme plně vytíženi, loni jsme měli během Vánoc jenom dva dny volna, pracovali jsme i na Silvestra. V obdobích nejvyššího vytížení využíváme také externí kapacity. Právě schopnost akutně nasadit odborníky bez ohledu na aktuální globální události či složité okolnosti považujeme za faktor, který těmto zakázkám dodává zcela jiný rozměr – rozměr přesahující standardní obchodní vztahy.

Provázanost s odstávkami zřejmě vytváří tlak na dodržení termínu.

Ano, jde o práci pod tlakem, maximální nasazení v terénu a krizový management, proto je v tomto období důležité řešit logistiku, rychlost a exekuci přímo u klienta v elektrárně. 

Čemu se věnujete v mezidobí?

To přesouváme pozornost na výzkum a vývoj, vylepšujeme software, vyrábíme sondy do zásoby a analyzujeme data, která nebyla během odstávky kritická.

Když se podíváte do nejbližší budoucnosti, co vidíte?

Vzhledem k tomu, že poptávka po našich specializovaných službách roste, plánujeme stavbu nové haly a další rozšíření týmu lidí. Obecně vidím budoucnost našeho odvětví jako sice technicky náročnou, ale vysoce stabilní. Nepůjde o masovou výrobu, ale o špičkovou specializaci. Svět se vrací k jaderné energetice jako k čistému a spolehlivému zdroji energie, starší elektrárny se modernizují, prodlužuje se jim životnost, plánují se dostavby nových bloků, pokračuje vývoj a projekce malých modulárních reaktorů a to všechno znamená nové výměníky tepla, tedy tisíce metrů trubek, které bude nutné pravidelně kontrolovat. Vířivé proudy jsou metodou, která nestárne, protože fyzikální zákony se na rozdíl od těch lidských nemění. Budoucnost této metody spočívá v dokonalejším sběru dat pomocí robotiky a chytřejším vyhodnocování zkušenými lidmi, kteří budou strážci globální bezpečnosti jaderné ekonomiky. A tím, že fyziku neoklamete a zkušenosti si nestáhnete z internetu, stane se tento obor jakýmsi elitním klubem chráněným před lacinou konkurencí díky své náročnosti, exkluzivitě i nákladům na výzkum, vývoj a certifikaci. A jak neustále zdůrazňuji, věřím, že i v budoucnosti bude v tomto oboru hrát tu nejdůležitější roli člověk.