Rozhovory

Plzeňská společnost TD-IS umí svým řešením pokrýt všechny procesy v průmyslové výrobě. „Nejsme prodavači krabic, ale umíme optimalizovat procesy a podpořit je vlastními řešeními. Začínali jsme s oblastí PLM (product lifecycle management – správou životního cyklu výrobku), což je integrující prvek, jenž na jedné straně tahá data ze zdrojových aplikací, jako jsou CAD systémy, office a podobně, a na straně druhé jimi plní nástroje, které je konzumují, zpravidla ERP systémy. Postupně jsme rozšířili své aktivity o oblasti ERP, CAD a MES. Původně jsme implementovali cizí řešení, dnes mimo CAD stavíme vše na svých vlastních aplikacích,“ shrnuje stručně služby poskytované společností TD-IS její zakladatel a ředitel Pavel Mareš. 

Jak dlouho se touto problematikou vy osobně zabýváte? 

Já jsem původně konstruktér tepelných jaderných zdrojů se specializací na parní turbíny, deset let jsem pracoval v konstrukci parních turbín tady ve Škodovce. Vždycky jsem byl zaměřený na oblast počítačových technologií, především na oblast správy dat, dokumentace, CAD/CAE/CAM a podobně. V roce 1995 otevřela v Plzni svou kancelář firma Inter-Informatics, která zastupovala ve východní Evropě společnost Computer Vision. Dostal jsem velice lákavou nabídku nastoupit tam jako vedoucí skupiny zaměřené na oblast product lifecycle managementu, tudíž jsem ze Škodovky odešel. 

V roce 1998 jsem se rozhodl postavit se na vlastní nohy a začal externě pracovat pro firmu Technodat. Technodat fungoval na trhu zhruba od roku 1991, věnoval se CAD systémům a v roce 1995 vznikla divize EDB, která se poprvé zaměřila na správu technické dokumentace. Společně s majitelem Technodatu jsme v roce 2000 založili dceřinou společnost Technodat, informační systémy, s.r.o., která převzala aktivity divize EDB. Od roku 2006 jsme nezávislá firma TD-IS, s.r.o., což představuje zkratku původního názvu. 

S jakými aplikacemi jste začínali a kde jste dnes? 

Byli jsme partnery německé firmy Eigner a podporovali jsme a implementovali její řešení. To bylo sice na špičkové úrovni, ale kvůli ceně a komplexnosti nebylo jednoduché najít vhodné zákazníky. Proto jsme začali vyvíjet jednoduchý, cenově přijatelný produkt pro český trh, a tak vznikl EasyArchiv jako jednoduchý systém správy dat. Jak rostl počet zákazníků i jejich požadavky, rostl i EasyArchiv, až jsme se dostali do stavu, kdy se z něho stal plnohodnotný PLM systém schopný svou funkcionalitou konkurovat největším hráčům na trhu.

Můžeme říct, že máme EasyPLM, což je EasyArchiv s integrací na CAx systémy a správou výrobkových dat (systém eviduje součásti nakupované, vyráběné i kusovníky a technologické postupy). Vedle PLM jsme začali vyvíjet i vlastní ERP systém nazvaný EasyTechnology. Zatímco EasyPLM je koncipováno jako řešení pro střední a velké firmy, EasyTechnology je zaměřeno na malé a střední firmy. Optimální pak je nasazení obou systémů společně. Naše velká konkurenční výhoda spočívá v tom, že máme integrace na většinu používaných CAD systémů a že jsme svá řešení napojovali i na nejvýznamnější ERP systémy na trhu, jako je Oracle, SAP a další.

Dá se bez informačního systému dnes vůbec provozovat výrobní firma? 

Spousta menších firmiček je ještě v podstatě řízena Excelem, v němž má nějaký účetní systém, ale postupně jim dochází, že takhle to dál nejde. 

Co se pro firmu změní, když opustí Excel? 

Hlavně si udělá pořádek a okamžitý přehled – všechno má on-line. Ten proces probíhá tak, že konstruktéři zadají výrobek, mohou k němu vytvořit postupy, a když přijde objednávka, vygenerují se přes čárové kódy průvodky pro dílnu. Dělník přijde do práce, pípne si svou osobní kartu, pípne si čárové kódy operace a jde pracovat. Jakmile práci dokončí, management to hned vidí a může fakturovat. Pro objednávání materiálu máme kompletní MRP systém. Některé firmy samozřejmě objednávají materiál jen na konkrétní zakázky, ale pokud chtějí dál zlepšovat procesy, musejí přejít na MRP. 

Další věc je kapacitní plánování pro optimální vytížení strojů, abyste stíhali zakázky, jak máte. Konstruktér může přímo komunikovat s archivem nebo simultánně pracovat se svými kolegy, zařízení umí automaticky vygenerovat konstrukční kusovník, zkrátka všechny procesy jsou provázány. Svými produkty jsme schopní pokrýt kompletní řešení a zákazníkům můžeme dodat celý software nebo jeho části. U některých klientů z řad velkých firem pokrýváme jen část řešení, ale u menších a středních zákazníků pokrýváme vše. 

Pracujete také s umělou inteligencí? 

Už máme první projekty s umělou inteligencí, i když v systémech se strukturovanými daty se dá řada věcí vyřešit jednoduchým reportem nebo kastomizací. Umělá inteligence není samospásná, nedá se na ni stoprocentně spoléhat, také ráda lže a někdy je hodně tvrdohlavá. Nedávno jsme například pro jednu firmu zabývající se zbrojní výrobou vytvořili systém, v němž umělá inteligence podle databáze vyhodnocuje hoření plamene snímané kamerou. Další projekty máme rozpracovány.

Jak mají zbrojaři ošetřenu kyberbezpečnost? 

Pro ně je slovo cloud sprostý výraz, všechno mají nainstalováno on-premise, nic nemají na externích zařízeních a vše se programuje na bázi jejich potřeb, to je první ochrana. Zabezpečení, aby se do jejich zařízení nikdo nedostal, je pak už na nich. 

Je těžké získávat nové klienty? 

S ohledem na to, kolik realizujeme projektů, bych řekl, že to takový problém není. Máme obchodní oddělení, které kontaktuje potenciální klienty, a aktivně podporujeme marketingové aktivity. Nicméně po tolika letech, co jsme na trhu, se o nás už ví a zákazníci se na nás sami obracejí, většinou na základě reference. 

Je implementace systému tak náročná, že nestíháte?

Když si někdo od nás koupí Inventor, prodáme krabici a máme vyděláno. Když prodáme ERP systém nebo PLM, je na tom rok práce. Musíme zmapovat procesy, najít v nich úzká místa, na základě toho navrhnout nové procesy a celé to naimplementovat. 

Kdo vaše systémy nejvíc potřebuje?

Aby byly současné firmy ve strojírenské oblasti úspěšné, musejí mít nové nebo inovované výrobky s přidanou hodnotou. Často se říká, že firmy nefungují dobře, protože nemají finální produkty, a že jsme jenom montovna. Já montovny v okolí nevidím, ale možná je to tím, že opravdu jenom montují, a tudíž nás nepotřebují. Firmy, které něco vyvíjejí, potřebují naše řešení – a takových firem s finálními výrobky je u nás docela dost.

Působíte jen na území naší republiky nebo jste i za hranicemi? 

Působíme v České republice, něco málo máme na Slovensku, docela aktivní jsme byli v Turecku, ale to nějak vyšumělo. Jednu implementaci máme v Koreji ve firmě Doosan. Nicméně naše produkty se mohou využívat i v zahraničí, nejsme závislí na jazykovém prostředí. Řada našich zákazníků má kanceláře nebo firmy v zahraničí, takže víme o tom, že se naše řešení používá v Indii, Číně, Chorvatsku a v řadě dalších zemí. Máme spoustu certifikací na své produkty, i naši zákazníci podléhají různým certifikacím a auditům a naše řešení jim pomáhají všemi těmi audity projít.

Předpokládám, že vaši zaměstnanci musejí být hodně kvalifikovaní. Jak vnímáte obecný nedostatek odborníků?

Vzdělaných odborníků je opravdu málo, zároveň se k nám hlásí lidé, kteří skutečně nic neumějí, přestože v CV píšou, že umějí úplně všechno. S lidmi je to složité. Lidí, které máme, si vážím, z původní sestavy z roku 2000, kdy jsme vznikli, odešli jenom tři, přičemž s jedním z nich stále spolupracujeme. Vedle toho máme řadu lidí, se kterými jsme začali spolupracovat již v dobách jejich studia, a musím říct, že ti jsou dnes těmi nejlepšími. Kvalitní lidi máme, koneckonců ve firmě mám zaměstnaného už i syna a potomci některých našich pracovníků jsou již v hledáčku.

Co vnímáte jako překážky v podnikání? 

U nás je uplatňována pořád horší a složitější legislativa a požadavky, které na nás stát má. Neustále musíme posílat nějaká statistická hlášení o všem. K čemu to je? Na co? Kdo mi to zaplatí? GDPR, kyberbezpečnost, environmentální reporty. Nedávno jsem musel vyplňovat environmentální hlášení pro zákazníka, kde jsem měl uvést, kolik vážily materiály, které jsme tam dodali. Nic. Jaká byla ekologická stopa? No žádná – my děláme čistě softwarové služby a konzultace, ale každého čtvrt roku musíme posílat takové hlášení. Teď jsme platili televizní poplatky. To si stát opravdu představuje, že já jako podnikatel platím své zaměstnance, aby se v pracovní době dívali na Českou televizi? Přijde vám to normální? To jsou věci, které mi vadí, a kdyby nebyly, budeme fungovat lépe a radostněji.

Co byste vzkázal na závěr? 

Digitalizace výrobních procesů není jen prázdné marketingové heslo, je to cílená strategie, která umožní firmám být na trhu včas s novým nebo inovovaným výrobkem v požadované kvalitě a za rozumné náklady. Máme celou řadu referenčních zákazníků, kteří jsou schopní doložit kvalitativní, ale i kvantitativní přínosy našich řešení. Tím bych si dovolil i všechny případné zájemce pozvat na naši konferenci IT Forum 2025, která se koná v Plzni ve dnech 16.–17. 9. 2025.