Rozhovory

Stavební dozor je služba, která přináší investorům, ale i samotným stavbám velký užitek. Nejde jenom o kontrolu vynakládaných prostředků, ale rovněž o kontrolu stavebního postupu, souladu s projektem a dodržování technologických procesů. Na konci realizace by tak měla být perfektně odvedená práce a spokojený investor. Jednatel společnosti Garnets Consulting Martin Vondráček k tomu říká: „Na začátku jsme dozorovali a hlídali vodohospodářské stavby u prvních projektů hrazených ještě z předstrukturálních fondů. Působili jsme hlavně v severních Čechách, takže jsme dozorovali projekty na úpravny vody, kanalizace a čistírny odpadních vod v Podkrušnohoří. Na tom jsme začínali a děláme to dodnes, ale jak se v této oblasti velké akce postupně dokončují, těch projektů ubývá, proto začínáme dělat hodně i pozemní stavby. Dozorujeme například dostavbu administrativní budovy na pražském letišti, dělali jsme tam i obě čistírny odpadních vod, jsme u stavby justičního paláce v Ústí nad Labem nebo u výstavby koncertního sálu v Ostravě. Neděláme dopravu s výjimkou vodní dopravy. Hodně spolupracujeme s ředitelstvím vodních cest při výstavbě přístavů a dozorujeme i stavbu nové plavební komory v Rohatci u Hodonína. Na to jsme pyšní, protože to je po dlouhých letech první plavební komora v České republice, která se kompletně buduje. Bude na Baťově kanálu a umožní jeho splavnění právě až do Hodonína. Technologické projekty nás hodně baví, ale děláme samozřejmě i malé akce jako například obecní rybník, vodní nádrže nebo různé rekonstrukce škol a podobně. Děláme i v zahraničí. Dokončili jsme projekty v Černé Hoře, v Makedonii, teď dozorujeme velkou vodokanalizaci v Kyrgyzstánu.“ 

Jak získáváte zakázky v zahraničí?

Pracujeme pro Evropskou investiční banku, pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a jsme registrovaní u Organizace spojených národů. Investoři, kteří stavějí s pomocí těchto institucí, si musejí povinně vybrat nějaký mezinárodní dozor. Docela velké množství zakázek tendrujeme právě v Severní Makedonii a v Černé Hoře. Tam se připravuje docela velké množství vodárenských i pozemních staveb. Před velkým zemětřesením v roce 2023 jsme hodně tendrovali i v Turecku, ale tam teď všechny peníze přelili do likvidací následků a na nové projekty nemají.

Kolik lidí se na takovém dozoru stavby podílí?

Záleží na velikosti. Třeba justiční palác v Ústí je dvoumiliardová stavba a pracuje na něm sedm osm lidí. Ne všichni jsou na full time, máme experty, kteří hlídají z kanceláří BIM na čtvrtinový úvazek, nebo experty na konkrétní oblasti typu elektro, kteří na stavbu chodí, až když se začne dělat elektro, a dopředu jenom kontrolují projekty. Ale třeba čistírna odpadních vod v Praze je tak složitý projekt, že na něm pracuje tým šestadvaceti lidí všech profesí včetně právníků.

Co všechno má stavební dozor na starosti?

Vedeme stavební deník, organizujeme kontrolní dny, pro investory zpracováváme měsíční zprávy o postupu prací, děláme fotodokumentaci, kontrolujeme výkazy výměr, kvalitu, jestli materiály, které mají na stavbu přijít, odpovídají tomu, co je naprojektováno… Zastupujeme investory při kolaudaci nebo zkušebních provozech, které také pomáháme vyhodnocovat, děláme dohled nad odstraňováním vad a nedodělků, vyřizujeme za investora reklamace vůči dodavateli. Všechno záleží na tom, jak si to investor s námi nastaví. U již zmiňované čistírny odpadních vod v Praze, což je projekt za pětadvacet miliard korun, se nejdřív musela udělat nová vodní linka, protože stará už nestíhala a bude se rekonstruovat. A u nové linky jsou velmi důležité stroje a zařízení vyráběné ve Švédsku, Francii, Itálii, Německu a v Rakousku a moji lidé jezdili do všech těch závodů kontrolovat výrobu a dělali tam i přebírky strojů, abychom měli jistotu, že nejsou nějak ošizené. Dokonce měřili sílu vrstvy antikorozní ochrany, aby odpovídala zadávací dokumentaci. Kdyby bylo cokoli špatně, stroje by nepřebrali. 

Bojujete někdy se zhotovitelem?

Na stavbě by měli všichni táhnout za jeden provaz. To je jako když nás stojí šest kolem louže, všichni máme bílé triko a stačí, aby do té louže skočil jeden, a jsme umazaní všichni. My primárně hájíme investora, ale samozřejmě musíme spolupracovat i se zhotoviteli. Jde o to najít takovou cestu, aby se projekt zdárně zrealizoval a všichni byli spokojení. Také jsme zažili boje, chodili jsme k soudu jako svědci investora, který se soudil se zhotovitelem. Ale takových případů je minimum.  

Jak probíhá spolupráce s investorem?

Jsou dvě varianty – buď dostaneme hotový stavební projekt a dodavatele, investor nám k tomu předá smluvní podmínky a termín a na nás už je jenom hlídat kvalitu, jestli fakturují to, co skutečně udělali, a podobně. Pak jsou případy, kdy si nás investor najme už ve fázi projektů ke stavebnímu povolení, abychom odchytali chyby dopředu. Díky tomu, že máme tým expertů, v němž jsou stavaři, statici, právníci, hasiči, technologové a nevím kdo ještě, tohle umíme. Když budete například starosta obce a budete chtít postavit školu, nevíte, jak má vypadat vyprojektovaná škola. My umíme už u projektu vychytat spoustu chyb ještě před tím, než se fyzicky kopne do země. 

Jak zvládáte kapacitně?

V našem byznysu je velká nevýhoda v tom, že nevíme, kdy ty projekty začnou. Máme například vysoutěžený projekt Želivka, který představuje velkou rekonstrukci na úpravně vody. Jsme tam ve sdružení a měli bychom dělat zhruba třetinový objem prací na dozoru. Smlouva je podepsána už skoro tři roky, ale zhotovitel se bude podepisovat až možná letos, protože se třikrát odvolal na ÚHOS. Jednu dobu jsme měli podepsané smlouvy, ale nic neběželo. To je jako když jdete po rašeliništi, které se pod vámi houpe, a vy věříte, že se neutopíte. Máme nějaké penzum lidí a k nim potřebujeme mít i odpovídající objem práce, ale moc se nám nedaří to vyvažovat – buď máme na objem práce málo lidí, nebo máme na počet lidí málo práce. A všechno se odvíjí od toho, že nevíme, kdy projekt začne, i když máme podepsanou smlouvu. Pak jsou případy, kdy se stavba z různých důvodů přeruší, jako se to stalo u justičního paláce v Ústí, kde se našly mamutí kosti. Byl to ojedinělý archeologický nález evropského významu, zhruba tři metry pod zemí se našlo asi šest tisíc kostí ze sedmnácti mamutů. Z toho archeologové usoudili, že se v těchto místech nacházela před jedenadvaceti tisíci let mamutí jatka.

Pro investory musíte mít velkou cenu…

Myslím si, že pro ně odvádíme opravdu dobrou práci. Na druhé straně je třeba říct, že ne s každým investorem si lidsky sedneme. Zažil jsem situace, kdy se do projektu zamíchala politika, a to je pak špatně. To se stává po komunálních volbách, kdy se na radnici vymění garnitura a chce nám zrušit smlouvu, protože jsme dělali pro jejich politické odpůrce. To je cesta do pekel, protože tam už nefunguje žádný rozumný argument a jenom se kydá špína. Ale abych nebyl jenom negativní, ve stavebnictví se dnes většinou pohybují lidé, kteří tomu opravdu rozumějí, dělají to dobře a je radost s nimi pracovat. Také se rodí zajímavé a atraktivní projekty. Takže bych řekl, že v našem oboru pozitiva převažují. Bohužel se čas od času nějaký problém vyskytne. Ale při objemu prací, které děláme, jich zase není tolik. Nám třeba běží najednou třicet projektů v různé fázi rozpracovanosti a problémy jsou jen na dvou z nich, ale berou nám hodně času. Nejvíc mi vadí, když se říká, že se ve stavařině krade. To je nesmysl. Samozřejmě se sem tam něco stane, nejsou všichni matky Terezy, ale je hloupost to zevšeobecňovat. Ale i tento me-
diální obraz stavařiny přispívá k tomu, že se sem mladí lidé zrovna nehrnou.