Rozhovory

Ke sloučení globálních společností Smurfit Kappa a WestRock došlo v loňském roce a jeho dopady mohou pocítit především všichni odběratelé papírových obalů, kteří teď najdou kompletní řešení pro své potřeby na jednom místě. „Neslučovali jsme se proto, abychom byli velcí, ale abychom byli ještě lepší, než jsme byli doposud. Myslím, že zákazníci to rovněž vnímají pozitivně, protože jsme pro ně jedna firma s kompletním portfoliem produktů. Být dobří znamená, že musíme dokonale znát svou branži, vědět, co zákazníci potřebují, a musíme umět vyrábět tím nejlepším způsobem, abychom jim pomáhali k úspěchu, protože jak je známo, obal chrání výrobky našich zákazníků, pomáhá efektivní distribuci, podporuje rychlý chod výrobních linek a samozřejmě prodává,“ sdělil nám na úvod našeho setkání generální ředitel pro střední a jihovýchodní Evropu Zdeněk Suchitra. 

Úplně nejdřív nás ovšem zavedl do Experience Centre, kde jsou na stolech a v policích vystaveny krabice, boxy a obaly, jaké společnost Smurfit Westrock pro své zákazníky vyrábí. Dominují zde obaly na potraviny a rychloobrátkové zboží, ale viděli jsme například i papírový box na přepravu klikové hřídele, dostatečně pevný a úsporný z hlediska přepravního prostoru. „To je pro zákazníka další nutnost – musíme umět vymyslet a vyvinout obal tak, aby se v něm zboží nezničilo, aby zabíral co nejméně místa a zároveň optimálně vyplňoval dopravní prostor v kamionu kvůli efektivitě dopravy,“ doplnil Zdeněk Suchitra. 

V Experience Centre si zákazník může prohlédnout všechny varianty obalů na zboží, které ho zajímá. Když je to kupříkladu pivovarník, vyloží mu zde vše, do čeho se dá zabalit pivní láhev nebo plechovka piva. Když to bude výrobce těstovin, najde v něm veškeré papírové přepravní a prodejní obaly na těstoviny. A když tu zákazník něco nevidí, ale má představu, co by chtěl, designéři firmy mu to vytvoří. „Jsme schopní okamžitě reagovat na přání zákazníka. To je důležité – umět reagovat rychle a flexibilně. Zákazník většinou potřebuje obal rychle, takže ho musíme dodat do tří až pěti dnů. Kdybychom to nedokázali, už nejsme dobří. Proto jsou naši konstruktéři schopní připravit návrh prakticky obratem. Využívají k tomu i obrovskou knihovnu všech realizovaných obalů ze zemí, kde naše společnost působí, což je prakticky celý svět. Globálně zaměstnáváme na sto tisíc lidí.“ 

Těm, co vytvářejí obaly, říkáte konstruktéři?

V angličtině se nazývají structural designers, v češtině jim říkáme konstruktéři a neustále je motivujeme k originálním a funkčním řešením. Chceme, aby stále navrhovali obaly s takovým nasazením, jako by to bylo do soutěže. Pokud skutečně se svými designy soutěží, natočí k tomu navíc půlminutové video, kde přiblíží svou myšlenku, proč to vyřešili zrovna takto. A právě nutnost vysvětlit myšlenku vede naše konstruktéry k tomu, že drží vysokou úroveň našich obalů a mají na svém kontě hodně designových ocenění. Každý měsíc vzniknou v jednom závodě tak dvě stovky konstrukcí, pět deset procent z toho tvoří úplně nový design, zbytek jsou nějakým způsobem inovovaná řešení. V naší branži se totiž soutěží o nejlepší inovativní designy, což mi přijde jako skvělá tradice. Máme česko-slovenskou soutěž Obal roku, vítězové pak postupují do celosvětově uznávané soutěže Worldstar of Packaging. Naše české pobočky získají pokaždé minimálně jedno ocenění Worldstar, je tomu tak již devět let v řadě. 

Co všechno vymýšlí konstruktér? Jenom vzhled obalu?

Nejen to, sleduje třeba také to, aby v obalu nebylo zbytečně moc volného prostoru, aby zanechal co nejmenší uhlíkovou stopu, aby byl dostatečně pevný, skladovatelný, ale zároveň nebyl na konkrétní dodavatelský řetězec předimenzovaný. Kromě toho, že obaly musejí být líbivé na pohled, musejí mít i kvalitu odpovídající jejich určení – konstrukce obalu musí vyhovovat podmínkám, v nichž se s ním bude manipulovat. Konstruktéři toho ovlivňují spoustu a musím říct, že mají dobré výsledky – nejenže jsou jejich návrhy oceňovány v soutěžích, ale především jsou oblíbené mezi zákazníky, kteří se k nám rádi vracejí a dávají nám nové zakázky. Dobré řešení pro zákazníka je prostě základ. 

Úspěch vašich produktů tedy záleží hlavně na lidech?

Určitě. Celá řada lidí u nás pracuje doslova desítky let. Jejich profesní život je spojen s naší společností. To dokazuje, že u nás našli slušné pracovní prostředí. Všem zaměstnancům poskytujeme zázemí stabilní firmy, protože obaly budou potřeba neustále. Když se zrovna nebude dařit mlékařům, bude se dařit pivařům, takže my o zakázky nepřijdeme, protože se balí všechno. Aktuálně vyrábíme kolem pěti tisíc druhů krabic v jednom závodě. Nejvíc zaměstnanců máme ve výrobě a dojíždějí k nám ze spádové oblasti zhruba třiceti kilometrů. Těm, kdo se chtějí profesně rozvíjet, dáváme patřičný prostor, aby se mohli plně realizovat. Nechceme být dobří jenom ke vztahu k zákazníkovi, ale také ke svým zaměstnancům, a když se toto předsevzetí daří naplňovat, může pak prosperovat celá firma. Právě i díky sloučení s WestRockem všechny naše pobočky postupně rostou, nabírají objemy, uspokojují stále víc zákazníků a zajišťují práci svým lidem. 

Čím vás ještě obohatilo spojení s WestRockem?

Rozšířením sortimentu. My vyrábíme a zpracováváme vlnitou lepenku, WestRock se soustředil na výrobu takzvaných primárních obalů, které vyráběl ze skládačkové lepenky. Tyto obaly jsou prodejní, ne přepravní, nemají vlastní nosnost, tu zajišťuje zboží, které je v nich zabaleno. Jednoduše řečeno, Smurfit dělá krabice s vlnkou, WestRock bez vlnky. Z globálního hlediska byla společnost Smurfit Kappa dřív velkým evropským hráčem, byli jsme silní v Latinské Americe, ale už méně silní v Severní Americe, kde je obrovská spotřeba obalů. To byl trh, který nám v portfoliu chyběl, a sloučením s WestRockem jsme získali další kontinent, kde můžeme operovat, tím pádem jsme daleko stabilnější jak pro své zaměstnance, tak pro naše zákazníky i naše investory. Na sloučení obou společností jsme velice hrdí. 

Do jaké míry recyklujete papír z tříděného odpadu?

Myslím, že dokonale naplňujeme termín udržitelná výroba, protože podíl recyklovaného papíru na výrobě je devadesát procent, zbytek pochází z dobře obhospodařovaných lesů. Důležitá pro udržitelnost je i naše práce se zákazníky, kterým neustále vysvětlujeme, jaké obaly používat, aby nebyly zbytečně velké, nebo jaká volit řešení, aby měla co nejmenší uhlíkovou stopu, například u elektroniky lze zaměnit vnitřní polystyrenové vložky za papírové. Snažíme se maximálně nahrazovat plasty dokonce i u takových věcí, jako jsou průhledné části obalů, například se nám podařilo vyvinout místo plastového okénka papírovou síťku, která pro zákazníka zajišťuje velmi dobrou viditelnost výrobku, což už je řešení tak trochu z jiné planety. Naší snahou je, aby se maximum obalů recyklovalo a aby se s nimi nedělo to, co s plastovými odpady, tedy že je vidíte válet někde v přírodě. I když někdo nechá ležet papírový obal venku, za chvíli se přirozeně rozloží, zatímco plasty se rozkládají stovky let. Papír se ale hlavně dá krásně zpracovat zase zpátky na papír. Kromě recyklovaného papíru využíváme surovinu z dobře vedeného lesa, to znamená, že to není kradené dřevo a les se pravidelně obnovuje. Původ dřeva dokladujeme certifikací FSC, podle níž dosledujete původ papírové krabice až do konkrétního lesa. 

Kde nakupujete vlnitou lepenku, z níž pak vyrábíte obaly?

Tu si vyrábíme sami. Máme síť vlastních papíren, mj. i v Žimrovicích u Opavy, z nichž k nám přijde třítunová role papíru, kterou si už ve své kartonážce sami zvlníme podle potřeby, a vyrobíme arch. Ten potom jde do zpracovatelského stroje, kde se z něho vysekávají tvary obalů. Vlnky a tloušťka obalu se volí podle toho, jakou má mít obal nosnost – čím větší nosnost, tím potřebujete vyšší vlnu a větší gramáž papíru. Ještě k té papírně v Žimrovicích – v roce 1890 ji postavil Carl Weisshuhn, který k ní musel vybudovat ve skalnatém svahu vodní náhon. Dnes je to technická památka, kterou spravujeme, a je přístupná veřejnosti. 

Jaký region zásobujete obaly?

Kartonáž se vzhledem k efektivitě dopravy vozí do vzdálenosti tři sta kilometrů, primární obal až do patnácti set kilometrů, protože se ho naloží mnohem víc. Proto máme firmy na výrobu vlnité lepenky na Moravě i na Slovensku a máme to rozděleno tak, aby to měl zákazník blízko. Jde i o dojezdovou vzdálenost pro naše obchodníky, kteří se starají o zákazníky, aby jejich práce byla efektivní. Takže máme firmu v Žimrovicích, která dělá stejné portfolio jako Žebrák, firma v Brně dělá jenom archy, v Olomouci vyrábějí ofsetem potištěné obaly a ve Svitavách vyrábějí ofsetem potištěné obaly bez vlny, tedy primáry. V Kolíně pak ještě máme malou kartonážku pro malé série a ve Štúrovu kartonážku, která zásobuje Slovensko a Maďarsko.