Rozhovory

V jejím čele stojí už bezmála třicet let jednatel a spolumajitel Erik Štefanovič. „Patřím ještě ke staré generaci, která práci nemění. Moje první zaměstnání bylo ve firmě DELTA v Rakousku. Po přibližně pěti letech, kdy jsem se každý víkend vracel domů za rodinou, jsem se rozhodl tento způsob života ukončit, uzavřít svou pracovní etapu v Rakousku a najít si práci v Česku. Právě v týdnu, kdy jsem chtěl své rozhodnutí oznámit, si mě zavolal můj tehdejší šéf a požádal mě, abych mu pomohl s tlumočením při pohovorech. DELTA se tehdy chystala otevřít českou pobočku a hledala její první zaměstnance. Večer po pohovorech jsem šéfovi řekl, že bych se o práci v nové pobočce chtěl ucházet také. To ho překvapilo – vůbec nečekal, že bych chtěl Rakousko opustit a vrátit se do Česka. Můj návrh ale okamžitě přijal. Náhoda nebo možná štěstí mi tak otevřely úplně novou cestu – mohl jsem se vrátit domů a zároveň pokračovat ve stejné firmě.“

Jaké byly vaše začátky coby šéfa české pobočky?

Pro mě jako technika byla asi nejtěžší změna samotné role. Technickou práci jsem měl vždycky rád a najednou jsem se musel učit věnovat se mnohem víc lidem, klientům, rozhodování a odpovědnosti za celý tým. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že mou úlohou už není vyřešit všechno osobně, ale vytvořit podmínky, aby dobrá řešení vznikala v celém týmu. Zároveň si dodnes myslím, že vedoucí pracovníci by měli zůstat v kontaktu s odbornou prací. Proto se snažím, aby naši vedoucí měli i nadále možnost věnovat se technice a neztratili vztah k tomu, co je na jejich profesi původně bavilo.

Další důležitý milník přišel v roce 2009, kdy nám tehdejší majitelé nabídli možnost převzít společnost formou management buyoutu. Byla to velká příležitost, ale zároveň i značná odpovědnost a podnikatelské riziko. S partnery jsme se nakonec rozhodli se této šance chopit. Z dnešního pohledu jsem rád, že jsme se k tomu tehdy odhodlali. Firma měla v té době přibližně sto zaměstnanců, dnes v ní ve čtyřech zemích – Rakousku, Česku, na Slovensku a na Ukrajině – pracuje kolem 450 kolegyň a kolegů. V České republice má DELTA týmy v Praze, Třebíči a Žďáru nad Sázavou a připravuje otevření pobočky v Brně, na Slovensku působíme v Bratislavě.

Měl jste na začátku představu, co vás čeká?

Měl jsem hlavně chuť využít příležitost, kterou jsem dostal, a postupně se učit. Obrovské štěstí jsem měl na svého tehdejšího šéfa a mentora. Věnoval mi hodně času, diskutovali jsme spolu o konkrétních situacích a rozhodnutích, ale zároveň mi nechával dostatek prostoru, abych si hledal vlastní cestu. To pro mě bylo velmi důležité – neučil mě jen řešit jednotlivé problémy, ale především přemýšlet a nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí.

Poměrně brzy jsme navíc dostali příležitost pracovat na třech velkých projektech nákupních center v Praze, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Pro malý začínající tým to byla obrovská výzva, ale právě na těchto projektech jsme velmi rychle získali zkušenosti a DELTA Group CZ začala růst.

Jak se tehdy získávali zákazníci?

Od začátku jsme chtěli ukázat, že i ve stavebnictví je možné dodržet dohodnuté náklady, termíny a kvalitu. Důležitá pro nás byla také férovost a spolehlivost vůči klientům a myslím, že právě tím jsme si postupně získávali jejich důvěru. Tento princip se snažíme rozvíjet dodnes. Velký důraz klademe na kulturu spolupráce. Na začátku projektů se snažíme spolu s klientem, projektanty, realizačními firmami a dalšími partnery jasně pojmenovat společný cíl, očekávání i způsob komunikace. Zkušenost mi ukazuje, že když lidé od začátku táhnou za jeden provaz a hledají společnou cestu, projekt funguje výrazně lépe, než když jednotlivé strany prosazují pouze své vlastní zájmy a nesnaží se porozumět potřebám a pohledu ostatních.

Jak se stavíte k chybám?

Chyby jsou přirozenou součástí práce a samy o sobě pro mě nejsou tím největším problémem. Důležité je umět je otevřeně pojmenovat, pochopit jejich příčinu a poučit se z nich. Snažím se proto nehledat viníka, ale především způsob, jak chybu napravit a zabránit tomu, aby se opakovala. To samozřejmě neznamená, že se vyhýbáme odpovědnosti. Ta musí být jasně daná. Neměla by ale sloužit k hledání viníka, aby bylo koho potrestat, nýbrž k tomu, abychom se jako jednotlivci i jako firma mohli posouvat dál.

Jaké vůbec je naše stavebnictví?

České stavebnictví vnímám celkově velmi pozitivně. Máme kvalitní projektanty, inženýry i realizační firmy a vysokou technickou úroveň. Samozřejmě se potýkáme také s komplikacemi – například s délkou povolovacích procesů nebo složitostí některých administrativních postupů – a v těchto oblastech určitě máme prostor ke zlepšení.

Zároveň ale vidím velký potenciál právě ve způsobu spolupráce. Na jednom projektu se vždy setkávají lidé s různými zkušenostmi, potřebami a pohledy. Pokud se nám podaří tyto rozdílné pohledy včas sladit a vytvořit partnerské prostředí, ve kterém jednotlivé strany skutečně spolupracují, výrazně tím zvyšujeme šanci na úspěch celého projektu.

Jaký jste lídr?

Můj způsob vedení určitě ovlivnil můj bývalý šéf a mentor Wilhelm Greiner. Věnoval mi čas, diskutoval se mnou, ale zároveň mi nechával prostor dělat vlastní rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Podobný princip se snažím uplatňovat i dnes. Mou úlohou je podle mě především určit směr, vytvořit jasný rámec a potom dát lidem dostatek důvěry a prostoru, aby mohli hledat vlastní cestu. Když lidé necítí, že mají pouze plnit pokyny shora, ale mohou sami ovlivňovat výsledek, přebírají přirozeně mnohem větší odpovědnost. Velkou radost mi proto dělá, že dnes máme silný tým vedoucích pracovníků, kteří samostatně rozhodují, hledají řešení a aktivně posouvají DELTA Group CZ dál.

Na co jste ve své kariéře hrdý?

Určitě na to, že jsem dostal příležitost vybudovat DELTA Group CZ prakticky od nuly. Začínali jsme jako malý tým a postupně jsme vyrostli v respektovanou společnost v oblasti projektování, inženýringu a stavebního managementu. Ještě větší radost mi ale dělá, že dnes firma nestojí na jednotlivcích. Máme kolegyně a kolegy, kteří samostatně vedou projekty, rozvíjejí nové služby a přebírají odpovědnost za další směřování firmy. Když vidím, že organizace dokáže růst a posouvat se dál i bez toho, abych musel být u každého rozhodnutí, považuji to za jeden z největších profesních úspěchů.

Potřebujete ještě hledat nějakou inspiraci a motivaci?

Motivaci mi stále dodává samotná práce a hlavně lidé kolem mě. Inspirují mě kolegyně a kolegové, kteří přicházejí s novými myšlenkami, mladší generace s jiným pohledem na svět i klienti, kteří nás stavějí před nové výzvy. Snažím se proto nezůstat stát na místě a dál se učit – ať už v oblasti vedení lidí, digitalizace, nebo nových technologií.

Velkou osobní radost mi dělá také to, že si můj syn sám zvolil stavebnictví jako svůj obor, vystudoval ČVUT v Praze a dnes je pevnou součástí firmy. Je vedoucím projektů a zároveň se aktivně podílí na vedení firmy. Mohu mu předávat své zkušenosti, ale zároveň si uvědomuji, že jeho generace bude některé věci dělat jinak než my. A právě to považuji za důležité – každá generace musí dostat prostor hledat vlastní cestu.

Máte své motto?

Můj bývalý šéf a mentor mi často říkal: „Myšlenky jsou činy.“ Tato věta mě provází celý profesní život. Rozumím jí tak, že to, čemu dlouhodobě věnujeme pozornost a energii, postupně ovlivňuje naše rozhodování a nakonec i to, co skutečně děláme.

Samozřejmě nestačí si jen něco přát. Důležité je mít představu o tom, kam chceme směřovat, a každý den pro to něco konkrétního udělat. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že právě tímto způsobem se myšlenky opravdu začínají měnit v činy.

Jaké vlastnosti by měl mít správný lídr?

Lídr by měl především umět ukázat směr a nadchnout lidi pro společný cíl. Měl by vidět o něco dál za horizont, ale zároveň umět naslouchat. Z vlastní zkušenosti vím, že většina dobrých rozhodnutí nevzniká tím, že jeden člověk přijde s hotovým řešením, ale díky otevřené diskuzi lidí s různými zkušenostmi a pohledy.

Zvlášť v našem oboru služeb je důležité vytvářet prostředí, ve kterém lidé mohou přicházet s vlastními myšlenkami, převzít odpovědnost a naplno využít své schopnosti. Úlohou lídra podle mě není být nejchytřejším člověkem v místnosti. Jeho úlohou je zajistit, aby schopnosti všech lidí v místnosti mohly být využity co nejlépe.