Rozhovory

Zakladatel a ředitel společnosti Sourcing Point Technology Tomáš Halamík nás přivítal v hale společnosti v Moravanech u Brna, kde má kanceláře, školicí středisko a velký sklad materiálu. K tomu, aby představil sebe a svou firmu, nepotřeboval ani klást otázky, proto jej necháme volně hovořit. 

„Protože mě hodně zajímala automatizace, šel jsem na elektroprůmyslovku a pokračoval jsem na Vysoké škole báňské v Ostravě v oboru výrobní systémy s průmyslovými roboty a manipulátory, kde jsme všechno rýsovali na pauzovací papír tuší, přestože se už rozjížděly technologie tisku z AutoCADu. Byly to složité výrobní výkresy a sestavy na formát A0, které mě stály hodně času a práce. Po revoluci jsem se seznámil s děvčetem z Brna, takže jak zpívá Ivan Mládek, šel jsem za děvčetem z Brna a přestoupil jsem na stejný obor na VUT. V Brně studenti kreslili tužkou naposledy v prváku, a to na balicí papír. Také tam byla skvěle vybavená laboratoř, pracovali jsme na projektech použití automatizace, programování robotů a podobně. To se mi líbilo, protože jsem vždycky tvrdil, že v České republice se ke konstrukci robotů nedostaneme, protože to už mají pod palcem Japonci, Američané a nyní hlavně Číňané, a my bychom se měli spíše naučit tyhle technologie používat v našem průmyslu. Když jsem školu končil, firma TOS Kuřim zadávala témata diplomových prací a hledala někoho, kdo by zvládl udělat automatizaci měření síly vrstvy kluzných ložisek. Tak jsme s inženýrem Křenkem, který pracoval na katedře robotechniky, vymysleli přípravek, jehož pomocí jsme v automatizované lince kontinuálně měřili sílu kluzného ložiska na tisíciny milimetru. Od komise jsem odcházel s velkým potleskem, protože jsem sestrojil komunikační modul mezi měřidlem a PC, byla to práce s pájkou a polovodičovou technikou, nicméně asi za dva týdny jsem přišel na to, že tam máme chybu v měření. Základní úkol byl ale každopádně splněn. 

Ve svém prvním zaměstnání jsem prodával těsnění, různé ucpávky a podobně do energetiky a do výrobních podniků. Potom jsem dělal hodně do měření a regulace a tam jsem si poprvé uvědomil, jak důležité jsou jazyky. Na průmyslovce jsem měl němčinu, ale moc jsem si z ní nepamatoval, a když jsem začal pracovat pro švýcarskou firmu Endress+Hauser, která má výrobu také v Německu, musel jsem ji pracně dohánět. Dnes se snažím mluvit anglicky, protože všichni mladí komunikují jenom anglicky včetně Němců. 

Po energetice, měření a regulaci jsem si dal určitou přestávku, kdy jsem práci nehledal příliš aktivně. Jakási agentura mě poslala na přijímací pohovor do společnosti Sika CZ, významného producenta lepidel do stavebnictví a průmyslu, kde mě přijali jako obchodního zástupce. Po počátečních obavách, že budu běhat s kartušemi s lepidlem v kufříku po zákaznících, mě to chytlo, protože jsem zjistil, že v dopravní technice je kromě kol přilepeno úplně všechno. V oblasti lepených spojů jsme úzce spolupracovali s VUT Brno a já jsem usiloval o to, abychom v rámci prodeje jednali se zákazníkem už od okamžiku zrodu jeho projektu a společně hledali způsoby, jak jednotlivé části jeho produktů co nejlépe slepit. Ve firmě jsem ale narazil, tehdejší generální ředitel měl úplně jiné představy, tak jsem odešel a založil si vlastní obchodní firmu, která se díky svým prodejům stala pro společnost Sika největším zákazníkem v průmyslu v Česku i na Slovensku. 

Začínali jsme s kolegyní ve dvou, dnes je nás 35, máme osmnáct certifikovaných lepičů, které pronajímáme na výpomoc, děláme servisní práce na lepených spojích. Když má zákazník velkou zakázku nebo nestíhá, dáme mu k dispozici naše kompletní zázemí. Nové prostory budeme budovat ještě v Kopřivnici, kde by měla být jak část výrobní, tak testovací a prototypová. 

Míříme hlavně do průmyslu, do výroby vlaků či autobusů a k jejím subdodavatelům, působíme ve stavebnictví, ve fasádnictví, při lepení skel a podobně. Od A do Z všechno děláme na klíč – výuku, zkoušky, instalace strojů, dodávky mate-
riálu – s tím, že pokud mají naši zákazníci nějaké choulostivé lepené spoje, nejdřív jim je vyzkoušíme, aby měli jistotu, že ten lepený spoj vydrží tak dlouho, jak potřebují. Speciali-
zujeme se na řešení daného problému našich zákazníků už od počátku, od zkoušek a návrhů lepeného spoje. Co se týče materiálu, působíme jako distributoři tří nejhlavnějších světových producentů.

Máme dva školicí prostory, jeden je v Kopřivnici, kde se nachází i laboratoř na testování lepených spojů, druhý je tady v Moravanech, kde je i výuková laboratoř pro pracovníky technologie lepení, kteří jsou následně certifikováni naším partnerem SVV Praha. Máme ještě dalšího certifikačního partnera, DOM – ZO 13, který bude působit na severní Moravě. 

Většinou to funguje tak, že zákazník přijde s návrhem, co by chtěl lepit, a my mu navrhneme celou technologii. Když se dohodneme, dodáme mu pak veškerý materiál, protože mu zároveň garantujeme, že celý systém bude fungovat. Výrobce lepidla je náš subdodavatel a spolupracuje s námi jako s technickým dealerem. Konkurence roste, na průmyslovém trhu jsou kvůli Německu docela velké změny, takže nám poklesl prodej určitých materiálů, ale myslím si, že to zase otočíme a budeme fungovat dál. 

Setkáváme se i s klienty, kteří absolutně nemají přehled o tom, co všechno se dá lepit. Protože jsme v lepených spojích certifikovaní, pozveme konstruktéry a technology na školení a předvedeme jim na realizovaných zakázkách, co všechno se dá lepit, a je při tom napadne, jak to využít pro jejich účely. Výhody lepených spojů jsou obrovské. Když jsou dobře navrženy, jsou trvale elastické, eliminují tak dilataci materiálu v rámci vyhřívání sluníčkem nebo změn dynamickým zatížením. Také tlumí zvuk. Pracujeme na vývoji protihlukových stěn, hodně se dnes používají materiály z drcených pneumatik, navrhujeme technologii lepení na panely, z nichž se pak stavějí protihlukové bariéry. Navrhujeme pevnostní zátěž lepených spojů a umíme ji otestovat. Máme i technologii podle daných norem na umělé stárnutí, kdy lepený spoj zatížíme v solné a klimatické komoře a UV zářením, aby měl zákazník představu, co všechno a jak dlouho lepený spoj vydrží. 

Lepených spojů je dnes celá řada. V dřevotřísce jsou štěpky spojené lepidlem, na nich je nalepená umělá dýha, spolupracujeme s firmami, které lepí filtry do průmyslu, ale i cigaretové papírky nebo plenky Pampers. Asi největším uživatelem lepidel v dřevozpracujícím průmyslu je IKEA, tam je lepené všechno. Kartonáž představuje také lepené spoje. Hala, ve které sedíme, má lepené spoje – na polyuretanovou výplň panelů budovy se lepí hliníkový nebo pozinkovaný plech. Když projdete skleněnou budovou, kde nevidíte rám, to sklo je tam přilepeno. Do průmyslu se dnes dodávají tuny lepidel. 

Chceme zůstat na straně dodavatele materiálu a technologie lepení, garantujeme celý systém a dodáváme k tomu odzkoušenou technologii. Stane se, že nás zákazník požádá o pomoc a my mu vše předvedeme i s aplikačním zařízením, aby viděl, jakou to přinese úsporu výrobních nákladů nebo jak tím zvýší výrobu. Na pořadu dne je v současné době environmentální otázka, takže přemýšlíme, jakým způsobem pomoct životnímu prostředí ekologickým balením a podobně. Jsou lepidla, která obsahují škodlivé látky, čím dál víc se ale používají báze lepidel s certifikací neškodlivosti. Některá jsou certifikována i pro kontakt s potravinami. 

Nosnost lepidel je velice zajímavá, co se týče pevnosti v newtonech na milimetr čtvereční. I u sekundových lepidel se dostáváte k hodnotám, které deklarují, že jeden centimetr lepidla udrží třeba pět set kilogramů, v tomto případě ale pozor na vlhkost. Má to samozřejmě i svá úskalí, není možné slepit k sobě dva plechy milimetrovou hranou, musíte použít přeplátovaný spoj, ale je to velice zajímavá technologie. Chtěli bychom na tomto poli hrát prim. 

Nikdy nebudeme výrobci lepidel. Děláme určité úpravy, jako je nehořlavost, teď například dokončujeme vývoj nehořlavého laku a nehořlavých panelů pro sendvičové konstrukce. Na vývoji a výzkumu se podílíme i v rámci určitých dotačních programů, spolupracujeme na tom s externisty, kteří nám připraví recepturu, a my dáme k dispozici zkušební laboratoř a své pracovníky. Když se v Technickém a zkušebním ústavu  v Teplicích dělají testy na nehořlavost nebo na hlukovou tlumivost, musíte mít vyrobeno několik desítek metrů čtverečních panelů a k tomu potřebujete lidi, kteří to připraví. Máme pracovníky, kteří to navrhnou, většinou to jsou externisté, a pak máme interní zpracovatele, kteří podle daného návrhu připraví vzorky na testy. Následně chceme, aby to podle naší technologie někdo i vyrobil s tím, že zůstaneme v pozici dodavatele technologie a materiálu.

Snažím se ve svém soukromí i v práci, abychom komunikovali, jsme přece ve století komunikace, bez ní to nepůjde. Mým životním mottem je: ‚Nejsme tady proto, abychom byli závislí na jiných, ale jsme tady proto, abychom ostatním pomáhali.‘ Bohužel přesvědčit okolí, abychom si pomohli a navzájem si neškodili, je opravdu někdy těžké.“