Rozhovory

Nejde ale o problém pouze České republiky. S nedostatkem odborníků se potýkají i další evropské země včetně Německa, jehož školství je dáváno za příklad a kde musejí podnikatelé brát věci do svých rukou a snažit se sami podchytit zájem nadcházející generace o technické obory. V České republice tomu není jinak, na svých cestách za reportážemi z průmyslu se opakovaně setkáváme s nářky nad nedostatkem lidí i s různými aktivitami, jak tomu čelit. I proto se rádi připojujeme k podpoře projektu, který se právě rodí a s nímž se už brzy budete mít možnost osobně seznámit. 

V září bude spuštěna mezioborová platforma se společenským přesahem Kým budu. Na sociálních sítích se objeví krátké teasery určené dětem, na youtubovém kanále pak budou umístěny seriózní informace ke každé profesi a web bude sloužit jako rozcestník, kde si děti vyzkoušejí zábavný test, z něhož jim vyjde doporučení, na jaký obor se nejlépe hodí. A když někomu vyjde některý z těch technických, může se rovnou podívat, která škola v jeho okolí se mu věnuje nebo v jakých firmách by mohl najít uplatnění. Procházet informace tak bude možné nejen podle regionu či zájmu, ale i podle zaměření. 

To vše s jediným cílem – přitáhnout mladou generaci k technickým oborům. „Nejdůležitější sdělení ale je, že jde o investici do budoucna, protože už nutně musíme na celospolečenské úrovni něco udělat. Povídání už bylo dost,“ vysvětluje pohnutky ke vzniku projektu Kým budu výkonná ředitelka vydavatelství KONSTRUKCE Media, s. r. o., Dagmar Šír, která je zároveň tváří projektu.

Iniciátorem projektu je odborné vydavatelství Konstrukce Media. Jaká byla motivace se do toho pustit? 

Naše vydavatelství vydává víc jak dvacet let odborné časopisy Konstrukce, Silnice železnice a Světlo, majitel Tomáš Měřínský je současně prezidentem České asociace ocelových konstrukcí, k průmyslu má velmi blízko a je jeho velkým patriotem. Proto – stejně jako vy se svým časopisem – vnímáme naléhavost problému nedostatku technologicky vzdělaných lidí. Připravovaná platforma Kým budu je mezioborová, prezentujeme všechny profese, všechny obory, ale momentálně jsme zaměření především na ty technické. Za deset patnáct let budou chybět třeba jiné profese, pak se ten fokus promění, ale zatím v té fázi nejsme. 

Co je hlavním cílem projektu? 

Jednoznačně reagujeme na potřeby průmyslových podniků, které napříč obory avizují nedostatek technických pracovníků, ať už těch vyučených, nebo se středoškolským či vysokoškolským vzděláním, a naším záměrem je změnit postoje cílových skupin vůči technickému vzdělání. Aktuální situace je drastická, protože počet studentů vysokých škol sice za posledních patnáct let vzrostl o pětapadesát procent, zároveň ale o sedmadvacet procent klesl počet studentů technických oborů. Když k tomu připočítám vývoj demografické křivky, tedy že se u nás rodí stále méně dětí, máme zaděláno na velký problém. 

Koho chcete projektem oslovit?

Rádi bychom se s naším projektem Kým budu dostali do širšího povědomí u potenciálních zájemců v České republice. Míříme už na žáky sedmých, osmých a devátých tříd základních škol, tedy v momentě, kdy se rozhodují, kým chtějí být. Chceme, aby i technické obory byly jejich volbou. Současně budeme oslovovat žáky třetích a čtvrtých ročníků středních škol, kteří se rozhodují, zda budou pokračovat na vysoké škole nebo půjdou do praxe a do jakého oboru. Primární cílová skupina jsou tedy žáci od dvanácti do osmnácti let, sekundárně pak míříme na rodiče. Rodiče svým dětem radí, co mají dělat, proto musíme působit i na ně, aby věděli, že s řemeslem nebo technikou najdou jejich děti seriózní uplatnění. Neméně důležití jsou pedagogové a pedagogičtí poradci, aby povědomí o technickém vzdělání bylo efektivně a s láskou předáváno.

Podle mého názoru v současné době rodiče vychovávají spíš křehké děti, chtějí, aby jejich potomci byli šťastní a měli dost peněz, ale také aby se v životě moc nenadřeli. Dřív byl všeho nedostatek, naši tátové si všechno dělali sami, synové se od nich učili a nemuseli být ani řemeslníci. Dnes už to není potřeba, což se projevuje tím, že děti v osmé deváté třídě ani neumějí vzít do ruky kladívko. 

Potřebovali bychom víc vzorů, proto musíme rodičům vysvětlovat, že dělat řemeslo není ostuda, právě naopak, přináší benefity, třeba čistou hlavu, že i řemeslník si dokáže vydělat velmi slušné peníze, a že pokud má dítě nějaké matematické předpoklady a analytické kompetence, není pro něj obtížné vystudovat technickou školu. Pedagogové pak mohou naši platformu využívat v rámci výuky, třeba když bude fyzikářka vyprávět, co dělá elektrikář, může k tomu pustit videoreportáž o elektrikáři, a také je chceme motivovat k tomu, aby své obory – matematiku, fyziku, chemii – učili atraktivně, aby děti zaujaly. Jak si asi vzpomenete, vás ve škole taky nejvíc bavil předmět, který byl spojen s osobností dobrého učitele. Atraktivní a zábavná výuka může u dětí výrazně vzbudit zájem o technické obory.

Záměr je to úctyhodný. S čím konkrétně začnete? 

Začínáme s tvorbou webové platformy a k tomu musíme nutně rozjet všechny sociální sítě. V zásadě je máme rozděleny podle cílových skupin. Na Instagramu a TikToku míříme na mladší ročníky, měly by tam být jenom krátké teasery, které by měly především zaujmout. Pakliže se tak stane, můžou se zájemci dál podívat na YouTube nebo na web, kde už budou delší verze a kde mohou zjistit víc seriózních informací o profesi. Přes léto plánujeme dokončení webu, který chceme oficiálně spustit v září, takže řešíme personální obsazení redakce, tvorbu webu a obsahu, sociální sítě, ochranné známky a samozřejmě hledáme partnery. Aktuálně jsme v jednání a řešíme komunikační strategii s CZECH PROMOTION group, díky které pak budeme moct nabídnout partnerům atraktivní příležitost propojit svou firemní značku s Kým budu, potažmo s podporou svého oboru. Následně budeme komunikovat s ministerstvem školství a mládeže, protože projekt Kým budu se dotýká nejen vzdělávání dětí a mládeže, ale zasahuje rovněž do zájmového vzdělávání a duálního vzdělávání.

Jak by měl vypadat váš ideální partner? 

Ráda říkám, že partner musí být osvícený muž nebo žena, ať už jednatel, předseda představenstva, nebo ředitelka HR, který musí vnímat celospolečenský přesah projektu Kým budu zasahujícího do celého systému vzdělávání v České republice. Hledáme tedy partnery chápající nutnost podporovat vlastní obor, profese v něm, potažmo svou firmu a v návaznosti na to celý český průmysl. Ten je páteří naší ekonomiky, potřebujeme v něm mít vlastní vzdělané lidi a potřebujeme, aby se dál rozvíjel a tím zlepšoval ekonomickou situaci v naší zemi. Podporujeme ho našimi časopisy, organizujeme různé akce, abychom pomáhali celému oboru růst, zprostředkováváme informace o nových technologiích a produktech, vytváříme platformu pro sdílení zkušeností a uzavírání obchodů a projekt Kým budu je další nástroj hledící víc do budoucnosti. 

Co od partnerů očekáváte a co jim nabízíte? 

Očekáváme samozřejmě finanční podporu, ale nechceme ji zadarmo. Nabízíme balíčky, v jejichž rámci oplátkou za podporu umožňujeme partnerům tvorbu obsahu – například natáčení videí – přímo v jejich firmě, propagaci jejich konkrétních profesí a budování jejich firemní značky před nadcházející novou generací. Partneři se tak dostanou víc do povědomí jak žáků, tak rodičů, kteří si budou moct říct, že tato konkrétní firma je dobrá, má zajímavé projekty, nabízí atraktivní uplatnění či benefity nebo se díky ní dostanou do světa. 

Získali jste už nějaké partnery? Kdo nyní vše financuje? 

Nějaké partnery už máme potvrzené, od jiných máme příslib podpory, ale zatím vše financujeme z vlastních zdrojů. Jsme teprve v začátcích, někteří potenciální partneři ještě váhají, někteří čekají, co udělá ten druhý, někteří o projektu ani neví. Pevně věříme, že dostatek partnerů získáme nebo že nás sami osloví se zkušeností, že získat vědomou pozornost nové generace a jejich rodičů stojí peníze. A ty my primárně použijeme na využití všech mediálních kanálů včetně televize. Celý projekt bychom všichni měli vnímat jako podporu průmyslu, jako inspiraci pro mladou generaci a táhnout dlouhodobě za jeden provaz, neboť je důležité si uvědomit, že projekt Kým budu potrvá minimálně deset let, spíš delší dobu, a nelze tedy očekávat výsledek za rok za dva. A to klienti – stratégové a srdcaři, kteří to vnímají jako investici do budoucnosti, do nových generací – vědí.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že nechceme s nikým soutěžit o to, kdo má lepší projekt. Různých aktivit, ať už firemních, nebo oborových, je relativně hodně, ale většina z nich je úzce oborově nebo regionálně zaměřená, řada společností řeší nedostatek odborníků pro příští rok, ale už nehledí za delší časový horizont. Každá aktivita v této oblasti je dobrá, a protože všechny sledují stejný cíl, měli bychom se vzájemně podporovat a tím i podporovat technické vzdělání a následně celý český průmysl. Čím víc lidí o tom bude vědět, tím lépe.